9.
SMĚRNICE
MINISTERSTVA VNITRA
č.j.: PO-4536/IZS-2001 ze dne 12. prosince 2001,
kterou se stanoví organizační uspořádání krizového štábu kraje, okresu a obce, jeho uvedení do pohotovosti, a vedení dokumentace
Odvětví: krizové řízení
integrovaný záchranný systém
Ministerstvo vnitra ke sjednocení organizačního uspořádání a vedení dokumentace krizových štábů, zřizovaných podle §16 písm. b), § 19 odst. 1 a § 23 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), k řešení krizových situací a používaných podle § 11 písm. c) a § 13 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ke koordinaci a provádění záchranných a likvidačních prací, v návaznosti na ustanovení §12, § 13 a § 14 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) vydává tuto směrnici:
Čl. 1 Použití, účel, forma a úkoly činnosti krizového štábu
(1) Krizový štáb je pracovním orgánem hejtmana kraje nebo přednosty okresního úřadu nebo starosty obce (dále jen „vedoucí krizového štábu“), který ho svolává a používá výhradně
a) při zavádění krizových opatření pro řešení krizové situace a zmírnění jejích následků, včetně plnění úkolů orgánů krizového řízení za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky a za válečného stavu,1)
b) při koordinaci záchranných a likvidačních prací hejtmanem nebo přednostou okresního úřadu po vzniku mimořádné události a v případech stanovených právním předpisem,2)
c) při cvičeních organizovaných k ověření činností podle písm a) nebo b).
(2) Krizový štáb svou činnost vykonává v rozsahu stanoveném ve zvláštním právním předpisu,3) přičemž koordinační úloha vedoucího krizového štábu4) zabezpečuje součinnost, jednotnost a soulad orgánů veřejné správy nebo složek integrovaného záchranného systému při plnění jejich vlastních úkolů a při plnění úkolů na podporu rozhodnutí a opatření vedoucího krizového štábu. V případě jeho nepřítomnosti vykonává krizový štáb svou činnost ve prospěch jeho zástupce stanoveného zvláštními předpisy.5)
(3) Krizový štáb se operativně podle rozhodnutí vedoucího krizového štábu schází k zasedání krizového štábu (dále jen „zasedání“). Zasedání se zúčastňují zejména členové bezpečnostní rady příslušného orgánu krizového řízení (krajského úřadu nebo okresního úřadu nebo obecního úřadu)6) a dále vedoucím krizového štábu přizvaní členové stálé pracovní skupiny krizového štábu (dále jen „stálá pracovní skupina“). Vedoucí krizového štábu je oprávněn přizvat na zasedání i další osoby, zejména odborníky, které nejsou členy krizového štábu. Úkolem zasedání krizového štábu je projednat a formulovat návrhy a doporučení krizového štábu vedoucímu krizového štábu.
(4) Pokud vedoucí krizového štábu rozhodne, že krizový štáb bude zasedat nepřetržitě, jednotliví členové bezpečnostní rady orgánu krizového řízení mohou být, s předchozím souhlasem vedoucího krizového štábu, při zasedání zastupováni jimi pověřenými pracovníky svých orgánů nebo složek integrovaného záchranného systému.
(5) Prováděním úkolů pracovního charakteru podle zvláštního právního předpisu7) se nepřetržitě zabývá stálá pracovní skupina krizového štábu (dále jen „stálá pracovní skupina“). Základním úkolem stálé pracovní skupiny je poskytovat nepřetržitý informační servis vedoucímu krizového štábu a jeho členům.
(6) V době mezi zasedáními krizového štábu zabezpečuje spolupráci organizačních celků (odborů, referátů, oddělení apod.) orgánu krizového řízení se stálou pracovní skupinou pověřený člen krizového štábu, zpravidla tajemník krizového štábu.
(7) Svolání a uvedení do pracovního stavu (dále jen „aktivace“) a činnost krizového štábu je v období bez mimořádných událostí a krizových situací zdokonalována nácvikem nejméně jedenkrát za rok. Skutečnou aktivaci krizového štábu lze považovat za náhradu nácviku.
Organizační uspořádání krizového štábu a jeho aktivace
Čl. 2 Organizace stálé pracovní skupiny
(1) Stálá pracovní skupina se člení na pět pracovních skupin krizového štábu (dále jen „odborné skupiny“), které plní podle svého odborného zaměření jednotlivé úkoly stálé pracovní skupiny7) podle rozpisu činností uvedených v příloze této směrnice. Jedná se o odborné skupiny
a) součinnosti a komunikace,
b) týlového zabezpečení,
c) analýzy situace a plánování,
d) nasazení sil a prostředků,
e) ochrany obyvatelstva.
(2) Krizové štáby krajů a obcí nad 100 tisíc obyvatel mohou zřídit sekretariát krizového štábu jako šestou odbornou skupinu.
(3) V čele stálé pracovní skupiny a odborných skupin jsou členové krizového štábu, kteří jsou vedoucími těchto skupin podle zvláštního právního předpisu.8) Vedoucí stálé pracovní skupiny (dále jen „vedoucí směny“) je současně vedoucím sekretariátu krizového štábu, pokud byl sekretariát zřízen.
(4) Členové odborných skupin jsou pomocníky vedoucích odborných skupin a členy krizového štábu jsou jen v případě, že jsou zástupci složek integrovaného záchranného systému nebo odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace (dále jen „specialisté“) podle zvláštního právního předpisu.9)
(5) Tajemník krizového štábu plní ve stálé pracovní skupině úkoly spojené s úkolem uvedeným v článku 1 odst. 6 a není zařazen v žádné odborné skupině.
(6) Obce, které nezřizují bezpečnostní radu obce podle zvláštního právního předpisu10) a jejich starosta zřídil krizový štáb, mohou stálou pracovní skupinu organizovat a členit podle místních možností nebo nevytvářet vůbec.
(7) Schéma organizačních vztahů při činnosti krizového štábu je zobrazeno v části II. přílohy č. 1.
Čl. 3 Aktivace krizového štábu
(1) Aktivace krizového štábu se provádí na pokyn vedoucího krizového štábu, který současně stanoví čas a místo jeho úvodního zasedání. Vedoucí krizového štábu vydá pokyn k aktivaci v případě, že
a) je vyšším orgánem krizového řízení vyhlášen krizový stav pro celé nebo část území, které spadá do působnosti orgánu krizového řízení,
b) se rozhodne sám vyhlásit stav nebezpečí pro celé nebo část území v působnosti svého orgánu krizového řízení,
c) se rozhodne použít krizový štáb ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, zpravidla po obdržení žádosti o koordinaci záchranných a likvidačních prací k tomu oprávněné osoby. Krizový štáb kraje nebo krizový štáb okresu se svolává rovněž při vyhlášení třetího anebo zvláštního stupně poplachu územně příslušného poplachového plánu.11) Podnět ke svolání krizového štábu může dát řídící důstojník hasičského záchranného sboru kraje,12)
d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinacizáchranných a likvidačních prací,13)
e) je aktivace krizového štábu součástí úkolů prováděných při cvičení.
(2) Ústní, nebo zpětným voláním ověřený telefonický, pokyn vedoucího krizového štábu (u krajů nebo okresních úřadů) k aktivaci krizového štábu realizuje operační a informační středisko integrovaného záchranného systému,14) pokud vedoucí krizového štábu nestanoví jinak, které
a) neprodleně povolá vedoucího směny a podle pokynů vedoucího krizového štábu některé další členy stálé pracovní skupiny,
b) informuje členy příslušné bezpečnostní rady orgánu krizového řízení o aktivaci krizového štábu, čase a místě jeho úvodního zasedání a je-li vedoucím krizového štábu vyžadována jejich osobní účast na úvodním zasedání,
c) oznámí nadřízenému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému aktivaci krizového štábu, přičemž za okamžik aktivace krizového štábu se považuje zahájení úvodního zasedání.
(3) O svolání vybraných členů odborných skupin, zástupců složek integrovaného záchranného systému nebo specialistů do stálé pracovní skupiny rozhodne vedoucí krizového štábu na návrh vedoucího směny.
(4) Způsob provedení aktivace krizového štábu obce stanoví starosta resp. primátor obce na základě místních podmínek, možností a složení krizového štábu.
Dokumentace krizového štábu
Čl. 4 Dokumentace zasedání
(1) Při zasedání štábu se projednávají a doporučují ke schválení vedoucímu krizového štábu následující dokumenty
a) konkretizované návrhy nařízení kraje, okresního úřadu nebo obce, případně ve výjimečných případech i obecně závazných vyhlášek kraje nebo obce (dále jen „právní předpisy“) v přenesené i v samostatné působnosti kraje nebo obce,
b) návrhy opatření vyžadovaných od orgánů krizového řízení na vyšších stupních veřejné správy,
c) návrhy na vyhlášení stavu nebezpečí,
d) návrh komplexu opatření doporučených pro řešení krizové situace nebo pro provedení záchranných a likvidačních prací,
e) návrh Plánu řešení krizové situace,
f) zápis právě probíhajícího zasedání,
g) informace pro tisk nebo její návrh.
(2) Pro zpracování dokumentů uvedených v odstavci 1 se využívají vzorové dokumenty z krizových plánů (tzv. předurčená dokumentace) v písemné i elektronické podobě. O schválení a způsobu zveřejnění dokumentů uvedených v odstavci 1 písmenech b), c), d), e), a g) může rozhodnout vedoucí krizového štábu přímo při zasedání. Právní předpisy uvedené v odstavci 1 písmeno a) se schvalují a publikují podle zvláštních zákonů.15)
Čl. 5 Pracovní a přípravná dokumentace krizového štábu
(1) Při činnosti stálé pracovní skupiny se zpracovávají zejména tyto dokumenty
a) informace o situaci a prognózách vývoje v rámci vlastního teritoria i mimo něj,
b) mapové nebo obdobné grafické znázornění okamžité situace v teritoriu, případně v širším okolí,
c) přehled již splněných nebo rozpracovaných opatření pro potřeby zasedání krizového štábu,
d) hodnocení okamžitého stavu připravenosti orgánu krizového řízení a dalších orgánů a složek integrovaného záchranného systému svěřeného teritoria s uvedením a porovnáním přehledu volných disponibilních lidských, věcných a finančních zdrojů s přehledem okamžitých a očekávaných potřeb,
e) návrhy dosud neuplatněných naplánovaných, modifikovaných opatření k projednání při zasedání krizového štábu formou návrhu komplexu doporučených opatření krizového štábu nebo formou návrhu Plánu řešení krizové situace,
f) návrhy tiskových prohlášení a informací pro veřejnost ze zasedání krizového štábu,
g) hlášení a informace jiným krizovým štábům,
h) protokol o řešení mimořádné události nebo krizové situace a zvukové a písemné záznamy o činnosti krizového štábu.
(2) Dokumenty uvedené v odstavci 1 písmenech a) až f) předkládá zasedání krizového štábu vedoucí směny. Protokol o řešení mimořádné události nebo krizové situace je projednán a ukončen na nejbližší schůzi příslušné bezpečností rady orgánu krizového řízení po skončení mimořádné události nebo krizové situace.16)
Čl. 6 Nakládání s dokumentací
Při nakládání s dokumenty uvedenými v článku 4 a v článku 5 se postupuje podle zvláštních právních předpisů.17) Pokud dokumenty obsahují utajované skutečnosti, přihlíží se při jejich tvorbě a další manipulaci s nimi k pravidlům stanoveným ve speciálních zvláštních právních předpisech.18)
Čl. 7 Účinnost
Tato směrnice nabývá účinnosti dnem uveřejnění ve Věstníku vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí.
Ministr vnitra
Mgr. Stanislav Gross
v. r.
3) § 12 odst. 1, 2, a 3 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
4) §11 písm. c) a § 13 písm c) zákona č. 239/2000 Sb.
5) § 64 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), § 13 zákona
č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, § 104 zákona č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení), § 74 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním
městě Praze ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
6) § 13 odst. 1 písm a) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
7) § 12 odst. 4 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
8) §13 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
9) § 13 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
10) § 18 odst. 2 písm. c) a § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.
11) Např. § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb.
12) § 11 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení
integrovaného záchranného systému.
13) § 7 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.
14) § 5 odst. 2 písm.c) a d) zákona č. 239/2000 Sb.
15) Zákon č. 128/2000 Sb., zákon č. 129/2000 Sb., zákon č. 131/2000
Sb. a zákon č. 147/2000 Sb.
16) § 6 dost. 1 písm. j), § 8 odst. 1 písm. k) a § 10 písm. i) nařízení
vlády č. 462/2000 Sb.
17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
18) Zákon č. 148/1998 Sb. o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha ke směrnici
Ministerstva vnitra č. 9 ze dne 12. prosince 2001, č.j.: PO-4536/IZS-2001
Strana 214 Věstník vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí Částka 9
I. Rozdělení činností mezi funkcionáře stálé pracovní skupiny a jimi řízené odborné skupiny
1. Tajemník krizového štábu
Tajemník krizového štábu zabezpečuje komunikaci krizového štábu s organizačními částmi orgánu krizového řízení, jehož je zaměstnancem. Při plnění těchto úkolů zabezpečuje, mimo jiných, zejména následující činnosti
a) porady se zástupci organizačních složek orgánu krizového řízení,
b) svolávání a řízení porad zástupců okresů resp. obcí, které jsou v územní působnosti orgánu krizového řízení.
2. Vedoucí směny
Vedoucí směny organizuje činnost stálé pracovní skupiny. Pro organizační zabezpečení činností krizového štábu využívá sekretariát krizového štábu, pokud je zřízen. Plní úkoly uvedené ve zvláštním právním předpisu1) a dále zejména následující činnosti
a) organizaci a výkon služby ve stálé pracovní skupině zejména rozpis služeb ve stálé pracovní skupině, rozmístění pracovišť a pracovníků, vybavení pracovišť potřebnou technikou a po stránce administrativně materiální,
b) právní podporu krizovému štábu,
c) koordinaci tiskové skupiny nebo tiskových mluvčích vedoucího krizového štábu a složek integrovaného záchranného systému, styk s médii, zejména příprava informací pro veřejnost, poskytování informací veřejnosti a organizování tiskových konferencí a styku s hromadnými sdělovacími prostředky,
d) komunikaci se styčnými představiteli spolupracujících orgánů a krizových štábů,
e) administrativně personální podporu krizového štábu,
f) zabezpečení krizového štábu a řízení technického a obslužného personálu pro výkon ostrahy pracoviště krizového štábu, pochůzkové a kurýrní služby, zásobování energiemi, potravinami a vodou včetně provozu dieselagregátů a jiných náhradních zdrojů energií, úklidu prostor,
g) organizování výjezdů členů štábu na místa událostí.
3. Vedoucí odborné skupiny součinnosti a komunikace
Vedoucí odborné skupiny součinnosti a komunikace plní úkoly uvedené ve zvláštním právním předpisu,2) k tomu účelu zabezpečuje zejména následující činnosti
a) součinnost a spolupráci s operačními středisky základních složek integrovaného záchranného systému a vedení časového snímku práce krizového štábu,
b) vyrozumívání orgánů veřejné správy a složek integrovaného záchranného systému o vzniklé situaci, přijatých opatřeních a o aktuálních změnách prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému,
c) sjednocení požadavků na zabezpečení provozu veřejných telekomunikačních služeb a radiového spojení, zejména organizace krizové komunikace pro danou situaci, provozování vyčleněných komunikačních prostředků a provádění údržby komunikačních prostředků,
d) tvorbu a vyhlašování rozhodnutí vedoucího krizového štábu a příprava a odesílání hlášení a jiných informačních relací krizového štábu jiným krizovým štábům,
e) plnění funkce podatelny krizového štábu,
f) komunikační podporu všech členů krizového štábu při jejich činnosti a vedení protokolu o činnosti krizového štábu v součinnosti s krizovou podatelnou,
g) preventivní pravidelnou kontrolu spojení a udržování základních i náhradních komunikačních kontrolních relací s ostatními krizovými štáby.
Činnosti uvedené pod písmeny a), b) a g) u krajů a okresů zabezpečuje přímo operační a informační středisko integrovaného záchranného systému.
4. Vedoucí odborné skupiny týlového zabezpečení
Vedoucí odborné skupiny týlového zabezpečení působí v převážně hospodářské a logistické problematice, plní úkoly uvedené ve zvláštním právním předpisu,3) k tomu účelu zabezpečuje zejména následující činnosti
a) sjednocení požadavků na zásobování nasazených složek integrovaného záchranného systému, zejména externích, veškerými potřebami materiálně technického zabezpečení, včetně zabezpečení stravovacích, ubytovacích, zdravotnických služeb apod.,
b) zásobování složek integrovaného záchranného systému a orgánů veřejné správy energií a pohonnými hmotami v případech selhání jejich vlastních hospodářských mechanismů nebo vyčerpání zdrojů,
c) zajišťování havarijních služeb,
d) dopravní služby složkám integrovaného záchranného systému a osobám a transport materiálů,
e) finanční a ostatní ekonomické činnosti a rozbory,
f) vedení evidence finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,
g) využívání systému hospodářských opatření pro krizové stavy podle zvláštního zákona4) pro potřeby složek integrovaného záchranného systému,
h) využívání osobní a věcné pomoci právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob podle zvláštního zákona.5)
5. Vedoucí odborné skupiny analýzy situace a plánování
Vedoucí odborné skupiny analýzy situace a plánování plní úkoly uvedené ve zvláštním právním předpisu,6) k tomu účelu zabezpečuje zejména následující činnosti
a) analýzu konkrétní vzniklé mimořádné události a prognózu dalšího vývoje,
b) vyhodnocování využitelnosti krizových a havarijních plánů,
c) tvorbu návrhu komplexu krizových a jiných opatření, případně Plánů řešení krizové situace,
d) vytváření, vedení a využívání mapových a grafických znázornění situace,
e) sledování stavu veřejného pořádku a bezpečnosti, projednávání případných opatření s obcemi a Policií ČR,
f) dokumentování, ve spolupráci s veliteli zásahů, činnosti a postupu při zásahu,
g) monitoring a zabezpečování průzkumu v teritoriu.
6. Vedoucí odborné skupiny nasazení sil a prostředků
Vedoucí odborné skupiny nasazení sil a prostředků plní úkoly uvedené ve zvláštním právním předpisu,7) k tomu účelu zabezpečuje zejména následující činnosti
a) soustřeďování informací o zásazích od velitelů zásahů prostřednictvím příslušných operačních středisek,
b) vyhodnocování efektivnosti zásahů,
c) vyhodnocování situace na jednotlivých místech zásahů složek integrovaného záchranného systému,
d) vedení přehledů o nasazení složek integrovaného záchranného systému a ostatních sil a prostředků,
e) vedení přehledů o disponibilních lidských, technických a materiálních zdrojích,
f) posuzování poskytování a vyžadování vnější (exteritoriální) pomoci.
7. Vedoucí odborné skupiny ochrany obyvatelstva
Vedoucí odborné skupiny ochrany obyvatelstva plní úkoly uvedené ve zvláštním právním předpisu,8) k tomu účelu zabezpečuje zejména následující činnosti
a) poskytování a přijímání humanitární pomoci, případně organizování centra humanitární pomoci s využitím spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se humanitární pomocí,
b) zabezpečení varování a informování obyvatelstva, poskytování úkrytu, organizování dekontaminace a označení nebezpečných oblastí, zdravotnického zabezpečení, registrace pohřešovaných, identifikace a pohřbívání mrtvých osob, ochrany hospodářského zvířectva, ochrana vodních zdrojů, ochrany kulturních památek a dalších ochranných opatření,
c) sledování hygienicko-epidemiologické situace,
d) pořizování centralizované evidence organizovaně nebo samovolně evakuovaných osob,
e) zabezpečení evakuace obyvatelstva, jeho nouzového ubytování, stravování, zabezpečení pitnou vodou a dalšími prostředky pro nouzové přežití obyvatelstva,
f) poskytování psychologické pomoci a duchovní pomoci postiženému obyvatelstvu,
g) zabezpečení odborné pomoci při radiačním nebo chemickém nebo biologickém nebezpečí.
1) § 12 odst. 4 písm. e) nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízené a o změně některých zákonů (krizový zákon).
2) § 12 odst. 4 písm. d) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
3) § 12 odst. 4 písm. f) a h) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
4) hlava III. zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
5) § 23 odst. 2 písm a) a §25 odst. 2) písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, a §29 odst. 3, a § 31 odst. 3 zákona č. 240/2001 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
6) § 12 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
7) § 12 odst. 4 písm. c) nařízení vlády č. 462/2000 Sb. 8) § 12 odst. 4 písm. g) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
METODICKÝ POKYN
MINISTERSTVA VNITRA
č.j.: PO 4537/IZS-2001 ze dne 12. prosince 2001,
kterým se stanoví některé podrobnosti a doporučení k metodice práce, přípravě členů a místům zasedání krizového štábu kraje, okresu a obce
Odvětví: krizové řízení integrovaný záchranný systém
K zajištění efektivity a hospodárnosti aplikace směrnice č. 9 ze dne 12. prosince 2001, vydané Ministerstvem vnitra pod č.j. : PO-4536/IZS-2001 (dále jen „směrnice“) se ke sjednocení uspořádání a činnosti krizových štábů při řešení mimořádných událostí a krizových situací v různých podmínkách územních orgánů krizového řízení vydává tento metodický pokyn:
Doporučení k metodice práce krizového štábu kraje, okresu
a obce
Čl. 1 Způsob zpracování jednacího řádu krizového štábu
1. Pro zasedání krizového štábu podle článku 1 odstavce 3 směrnice (dále jen „zasedání“) zpracuje orgán krizového řízení jednací řád zasedání, ve kterém stanoví způsob projednávání návrhů a doporučení krizového štábu hejtmanovi kraje, přednostovi okresního úřadu nebo starostovi (dále jen „vedoucí krizového štábu“) při úvodním a periodickém zasedání. Vzorový obsah a průběh úvodního a periodického zasedání je uveden v příloze č. 1.
2. Jednací řád zasedání vychází z pracovního, případně poradního charakteru krizového štábu jemuž přizpůsobuje řešení případného nesouhlasu některých členů bezpečnostní rady orgánu krizového řízení se závěry zasedání. Nesouhlasná stanoviska nemohou být přehlasována a jsou zaznamenávána. Jednací řád zasedání stanoví kontrolní mechanismy, které vyloučí ukládání úkolů vedoucím krizového štábu orgánům územní státní správy, organizačním složkám státu nebo jiným orgánům územní samosprávy bez jejich vědomí nebo souhlasu osoby, která je přímo řídí. Stanoví předpoklad, že jednotliví členové krizového štábu zabezpečí provedení rozhodnutí a opatření vedoucího krizového štábu v orgánech veřejné správy nebo složkách integrovaného záchranného systému, které sami řídí nebo v krizovém štábu zastupují,1) pokud s nimi nevyjádří výslovný nesouhlas.
Čl. 2 Doporučení pro personální zabezpečení nepřetržité práce stálé pracovní skupiny krizového štábu
1. Nepřetržitost 2) práce stálé pracovní skupiny krizového štábu (dále jen „stálá pracovní skupina“) se řeší střídáním směn stálé pracovní skupiny (dále jen „směna“). Směnu řídí vedoucí stálé pracovní skupiny (dále jen „vedoucí směny“). Střídání směn se organizuje tak, aby byly dodrženy pracovněprávní a služební předpisy. Složení každé směny odpovídá článku 2 směrnice s možným zúžením v pravomoci vedoucího směny, v určité době (např. v noci), omezit počet přítomných osob přímo na pracovišti směny až na dva členy směny, dovoluje- li to charakter konkrétní situace.
2. Základními požadavky pro výběr pracovníků, kteří se budou střídat ve funkci vedoucího směny, jsou zkušenost a místní znalosti. S ohledem na častější výskyt mimořádných událostí, které mají charakter havárií, požárů a živelních pohrom, se doporučuje pro funkci vedoucího směny připravovat zejména příslušníky, kteří se střídají ve výkonu funkce řídícího důstojníka územně příslušného organizačního celku hasičského záchranného sboru kraje.
3. Vedoucí pracovních skupin stálé pracovní skupiny (dále jen „odborné skupiny“) jsou vybíráni a připravováni z pracovníků orgánu krizového řízení, z příslušníků a pracovníků složek integrovaného záchranného systému a z pracovníků dalších místně příslušných územních orgánů veřejné správy. Do funkcí vedoucích odborných skupin není vhodné předurčovat členy užšího vedení orgánů veřejné správy nebo složek integrovaného záchranného systému a odborníky s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace (dále jen „specialisté“).3)
4. Krajské úřady projednají s řediteli příslušných útvarů Policie České republiky s územně vymezenou působností a s náčelníky příslušných územních vojenských správ předurčení jejich zaměstnanců pro funkce vedoucího směny a vedoucích odborných skupin pro případy krizových situací bezpečnostního nebo vojenského charakteru.
5. Při výběru vedoucích směn a vedoucích odborných skupin podle odstavců 2, 3 a 4 se doporučuje ověřit jejich psychickou odolnost pro zátěžové situace, pokud takové vyšetření není standardním přijímacím úkonem požadovaným již jejich zaměstnavatelem, zejména u příslušníků ozbrojených a záchranných sil nebo sborů.
6. Tajemník krizového štábu je jediným členem stálé pracovní skupiny, který není střídán ve směnách této skupiny a jeho činnost ve stálé pracovní skupině se přizpůsobuje pracovnímu cyklu orgánu krizového řízení a zasedáním krizového štábu.
Čl. 3 Odborná příprava členů krizového štábu
1. Odborná příprava členů krizového štábu, kteří jsou členy bezpečnostní rady příslušného orgánu krizového řízení, se zabezpečuje v rámci vzdělávacích programů ústředních orgánů státní správy, v jejichž působnosti jsou příslušné orgány veřejné správy, organizační složky státu nebo složky integrovaného záchranného systému.
2. Odborná příprava vedoucího směny, vedoucího odborné skupiny a tajemníka krizového štábu je zajišťována v rámci odborné přípravy podle zvláštních právních předpisů4) v souladu s platnou koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení.
3. Odborná příprava členů stálé pracovní skupiny, kteří nejsou uvedeni v odstavci 2, je organizována v přiměřeném rozsahu krajským úřadem ve spolupráci se základními složkami integrovaného záchranného systému, zejména s hasičským záchranným sborem kraje, a s ostatními složkami integrovaného záchranného systému.6)
4. Finanční zabezpečení odborné přípravy členů krizových štábů upravují zvláštní právní předpisy.6)
Čl. 4 Zabezpečení svolání a uvedení krizového štábu do pohotovosti
1. Jednotliví členové krizového štábu, zejména členové bezpečnostní rady, využívají pro svou dopravu při svolání a uvedení krizového štábu do pohotovosti (dále jen „aktivace“) služební vozidla svých orgánů nebo složek integrovaného záchranného systému nebo jiné dopravní prostředky, pokud jim to vlastní interní předpisy7) umožňují. Pro potřeby ostatních členů krizového štábu může orgán krizového řízení zpracovat plán svozu členů krizového štábu při aktivaci krizového štábu. Náklady spojené se svozem členů krizového štábu jsou zahrnuty do výdajů orgánu krizového řízení spojených s řešením mimořádné události nebo krizové situace.6)
2. Orgán krizového řízení vydá jednotlivým členům krizového štábu průkazy členů štábu, které je opravňují ke vstupu na pracoviště krizového štábu. Doporučený vzor průkazu člena krizového štábu je uveden v příloze č. 2.
3. Pomocníci vedoucích odborných skupin a technický a obslužný personál krizového štábu zajišťují podle místních možností a potřeb orgány veřejné správy a složky integrovaného záchranného systému podle místa aktivace. Tito pracovníci nejsou členy krizového štábu, ve smyslu právního předpisu,8) a průběh jejich činnosti se přizpůsobuje pracovněprávním předpisům. Zpravidla jsou podřízeni vedoucímu směny, který pro ně zabezpečí průkazy umožňující vstup ke štábu.
Čl. 5 Spolupráce krizových štábů
1. Krizové štáby jednotlivých stupňů správních úřadů spolupracují a udržují spojení. Jejich kooperačním nástrojem je standardizované hlášení, předávané prostřednictvím operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému.
2. Krizové štáby na vyšším stupni veřejné správy stanoví podle potřeby intervaly, ve kterých vyžadují od krizových štábů na nižším stupni veřejné správy hlášení.
3. Pokud krizové štáby na vyšším stupni veřejné správy nestanoví časy a intervaly zasílání hlášení podle odstavce 2, odesílají se hlášení krizového štábu na vyšší stupeň se stavem situace ráno v 6.00 hod. a večer v 18.00 hod.
4. Vzor standardizovaného hlášení je uveden v příloze č.3.
Čl. 6 Místa zasedání krizového štábu a jejich záznam
1. Zasedání krizového štábu se obvykle konají na pracovištích krizového řízení zřizovaných9) u hasičského záchranného sboru kraje, jejichž prostory jsou pro potřeby krizového štábu vybaveny. Na úrovni obce nebo tam, kde není pracoviště krizového řízení hasičského záchranného sboru kraje vybaveno vhodnými prostorami, je využívána zasedací místnost nebo účelově připravované prostory příslušného orgánu krizového řízení nebo subjektu, jehož vedoucí představitel je členem příslušné bezpečnostní rady.
2. Jednou ze základních požadovaných podmínek při jednání o předurčení prostor pro zasedání krizového štábu je vždy možnost přímé osobní spolupráce s jedním z operačních středisek základních nebo ostatních složek integrovaného záchranného systému podle druhu mimořádné události nebo krizové situace.
3. Ze zasedání krizového štábu se podle článku 4 odst. 1 směrnice pořizuje vždy zápis, jehož přílohami jsou návrhy dokumentů, které byly projednány a obvykle i zvukový záznam zasedání. Se souhlasem vedoucího krizového štábu se zvukový záznam ze zasedání nebo některých částí zasedání nepořizuje.
4. Vedoucí směny a vedoucí odborných skupin plní úkoly v prostorách, které splňují podmínky umožňující
a) využívání administrativních, technických a komunikačních prostředků členy stálé pracovní skupiny,
b) zálohované komunikační propojení, případně osobní kontakty s operačním a informačním střediskem integrované ho záchranného systému a s územně příslušnými operačními středisky základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému,
c) pořízení záznamů telefonických rozhovorů v pevné síti a výjimečně i zvukových záznamů jednání členů stálé pracovní skupiny,
d) nepřetržitý pracovní cyklus, včetně alespoň provizorního zázemí pro stravování a odpočinek členů stálé pracovní skupiny,
e) osobní styk jednotlivých vedoucích odborných skupin se členy svých skupin nebo s přizvanými specialisty,
f) překlenutí výpadku přívodu elektrické energie náhradním elektrickým zdrojem o výkonu zajišťujícím alespoň provoz osvětlení a provoz komunikačních prostředků,
g) ochranu a ostrahu pracoviště před vnějšími vlivy nebo nepovolanými osobami.
5. Pořizovaná dokumentace může být doplněna podle technických možností v objektu zvukovými záznamy telefonické komunikace v pevné síti. Veškeré došlé i odeslané písemnosti včetně faxů a elektronických zpráv jsou vedeny v protokolu krizového štábu.
6. Podmínky uvedené v odstavci 4 nejlépe splňují počítačové učebny doplněné nadstandardním počtem pevných telekomunikačních linek. Doporučuje se, aby orgány krizového řízení a složky integrovaného záchranného systému své investiční akce vzájemně konzultovaly a případně sdružovaly prostředky k pořízení a vybavení universálně využitelných počítačových učeben.
7. Odborné skupiny a jednotliví členové stálé pracovní skupiny mohou pracovat na pracovišti krizového štábu, případně u složek integrovaného záchranného systému nebo na svých pracovištích, popřípadě přímo v terénu. Pracují buď nepřetržitě, nebo podle pokynů a potřeb vedoucího odborné skupiny, který řídí jejich činnost a rovněž určuje způsob záznamu nebo dokumentování jejich činnosti.
8. Pracoviště podle odstavců 1 a 3 a 5 se nově nezřizují v objektech, ve kterých analýza rizik stanovila zvýšené ohrožení havárií, zejména v zónách havarijního plánování v okolí objektů a zařízení s nebezpečnými látkami a v objektech ohrožených povodněmi.
Ministr vnitra
Mgr. Stanislav Gross
v. r.
1) § 7, § 9 a § 11 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst.
8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů.
2) § 12 odst.4 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. 3) §13 odst. 2 písm c) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
Částka 9 Věstník vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí Strana 217
4) Např. § 72 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), nebo § 20 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, nebo §11 zákona č. 135/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů ve
smyslu §25 odst. 2 zákona č. 238/2000 Sb., zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, §29b zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
6) § 31 zákona č. 239/2000 Sb. a § 25 zákona č. 240/200 Sb.
7) Např. pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky a náměstka ministra vnitra ze dne 5.10. 2001, kterým se stanoví zvláštní oprávnění některých funkcionářů Hasičského záchranného sboru České republiky při užívaní služebních dopravních prostředků k zabezpečení akceschopnosti pro zajištění záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva.
8) § 13 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
9) § 14 odst. 2 písm. a) a § 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb.
Úvodní zasedání krizového štábu
(vzor možného obsahu a průběhu a metody práce)
Tabulka 1
P.č. Činnost II Předloží, resp. navrhne
1. Informace o situaci, informace o již probíhajícím nasazení
II Operační důstojník nebo vedoucí směny; složek integrovaného záchranného systému vedoucí odborné skupiny nasazení
2. Informace o prognóze dalšího vývoje situace
II VS, A
3. Odborné hodnocení situace a návrh řešení; informace o využitelnosti
II A; ředitelé základních složek IZS; zpracovaných krizových a havarijních plánů přizvaní věcně příslušní specialisté
4. Právní aspekty situace a podmínky pro činnost zřizujícího orgánu
II VS; přizvaný vedoucí organizační součásti orgánu krizového řízení odpovědné za legislativní a právní oblast
5. Hodnocení stavu připravenosti disponibilních sil a prostředků
II N; ředitelé základních složek; přizvaní použitelných k řešení situace zástupci věcně příslušné organizační součásti orgánu krizového řízení a dalších subjektů a složek IZS
6. Hodnocení stavu připravenosti lidských zdrojů, stanovení rámcových
II N; ředitelé základních složek IZS; požadavků na poskytnutí dalších lidských zdrojů přizvaní zástupci věcně příslušné organizační součásti orgánu krizového řízení a dalších subjektů a složek IZS
7. Hodnocení stavu připravenosti věcných zdrojů, stanovení rámcových
II N +T; ředitelé základních složek IZS; požadavků na poskytnutí dalších věcných zdrojů přizvaní zástupci věcně příslušné organizační součásti orgánu krizového řízení a dalších subjektů a složek IZS
8. Hodnocení stavu připravenosti finančních zdrojů, stanovení rámcových
II N + T; ředitelé základních složek IZS; požadavků na poskytnutí dalších finančních zdrojů přizvaní zástupci věcně příslušné organizační součásti orgánu krizového řízení a dalších subjektů a složek IZS
9. Formulace možných variant podílu zřizujícího orgánu na řešení krizové
II A situace (pokud se nejedná jen o řešení mimořádné události)
10. Projednání nezbytných předběžných opatření, příprava a projednání
II VS, vedoucí krizového štábu a členové potřebných dokumentů krizového štábu
Projednání úkolů uložených k realizaci předběžných opatření nižším
11. VS, vedoucí krizového štábu a členové
úrovním veřejné správy, příprava a projednání potřebných dokumentů krizového štábu
12. Realizace neodkladných organizačních aktů (čl. 9 odstavec 2) směrem
II Vedoucí krizového štábu a odpovědní k subjektům a složkám integrovaného záchranného systému řízeným funkcionáři z řad krizového štábu ve členy krizového štábu spolupráci s S
13 Upřesnění plánu práce krizového štábu, upřesnění úkolů k rozpracování
II VS variant řešení, posouzení nutnosti aktivace odborných skupin, organizační záležitosti
14. Návrh na vyhlášení stavu nebezpečí a povolání odborných skupin
II VS
a specialistů
15. Projednání tiskové zprávy a případný přechod na tiskovou konferenci
II Tajemník krizového štábu
Poznámky:
1. Činnosti s pořadovými čísly 5, 6, 7 a 8 lze slučovat podle charakteru situace.
2. Činnosti s pořadovými čísly 10, 11 a 12 se mohou prolínat a řídící akty uvedené v bodě 12 mohoubýt realizovány kontinuálně s jejich projednáním
3. Funkcionáři uvedení ve třetím sloupci na prvním místě předkládají podklady pro zasedání zpravidla sami, dále uvedení předkládají své zprávy,
návrhy apod. jen podle potřeby rozhodnutím vedoucího krizového štábu nebo vedoucího směny - svá stanoviska nebo doplnění uplatňují
v rámci projednání bodu.
4. Zkratky
a) VS - vedoucí směny
b) S - vedoucí odborné skupiny součinnosti a komunikace
c) T - vedoucí odborné skupiny týlového zabezpečení
d) A - vedoucí odborné skupiny analýzy situace a plánování
e) N - vedoucí odborné skupiny nasazení sil a prostředků
f) O - vedoucí odborné skupiny ochrany obyvatelstva
g) IZS - integrovaný záchranný systém
Příloha č. 1 k metodickému pokynu
Ministerstva vnitra ze dne 12. prosince 2001 č.j.: PO-4537/IZS-2001
Periodické zasedání krizového štábu
(vzor možného obsahu a průběhu a metody práce)
Tabulka 2
P.č. Činnost II Předloží, resp. navrhne
1. Informace o vývoji situace
II VS
2. Informace o prognóze dalšího vývoje situace
II VS; A
3. Informace o úkolech uložených vyššími stupni veřejné správy, předsedajícím ministrem ÚKŠ nebo vládou
II VS; vedoucí krizového štábu
4. Informace o požadavcích zahraničních státních orgánů na základě uzavřených smluv
II Tajemník krizového štábu
5. Informace o požadavcích územních správních úřadů a orgánů územní samosprávy na nižším stupni veřejné správy součástí orgánu krizového řízení přizvaní vedoucí věcně příslušných
II VS;
6. Informace o opatřeních ústředních správních úřadů
II VS
7. Projednání způsobu řešení vzniklých problémů, realizace vznesených požadavků a uložených úkolů
II VS
8. Stanovení podílu a způsobu zapojení jednotlivých orgánů a složek integrovaného záchranného systému vlastního teritoria do řešení vzniklých problémů, realizace vznesených požadavků a uložených úkolů
II VS;
9. Projednání podkladů a požadavků předkládaných ÚKŠ (v případě potřeby)
II VS;
10. Projednání návrhu vyhlášení stavu nebezpečí (v případě potřeby)
II VS;
11. Projednání návrhu nebo změn a doplnění Plánu řešení krizové situace (v případě potřeby a pokud byl zpracován)
II VS; O
12. Realizace neodkladných organizačních aktů (čl. 9 odstavec 2 směrem k subjektům a složkám integrovaného záchranného systému řízeným
II vedoucí krizového štábu a odpovědní funkcionáři z řad krizového štábu ve členy krizového štábu spolupráci s S
13. Projednání úkolů uložených k realizaci opatření nižším úrovním veřejné správy, příprava a projednání potřebných dokumentů
II VS,
14. Upřesnění plánu práce krizového štábu, organizační záležitosti
II VS
15. Projednání tiskové zprávy a případný přechod na tiskovou konferenci
II Tajemník krizového štábu
Poznámky:
5. Činnosti s pořadovými čísly 3, 4, 5 a 6, lze slučovat podle charakteru situace.
6. Činnosti s pořadovými čísly 10, 11 a 12 se mohou prolínat a organizační akty uvedené v bodě 12 mohou být realizovány kontinuálně s jejich
projednáním.
7. Funkcionáři uvedení ve třetím sloupci na prvním místě předkládají podklady pro zasedání zpravidla sami, další uvedení předkládají své zprávy,
návrhy apod. jen podle potřeby rozhodnutím vedoucího krizového štábu nebo vedoucího směny - své stanoviska nebo doplnění uplatňují
v rámci projednáni bodu.
8. Zkratky
a) VS - vedoucí směny
b) S - vedoucí odborné skupiny součinnosti a komunikace
c) T - vedoucí odborné skupiny týlového zabezpečení
d) A - vedoucí odborné skupiny analýzy situace a plánování
e) N - vedoucí odborné skupiny nasazení sil a prostředků
f) O - vedoucí odborné skupiny ochrany obyvatelstva
Příloha č. 3 k metodickému pokynu
Ministerstva vnitra ze dne 12. prosince 2001 č.j.: PO-4537/IZS-2001
HLÁŠENĺ (INFORMACE) PRO KRIZOVÝ ŠTÁB
(Pravidelné ranní hlášení, případně neodkladné hlášení závažné změny)
(vzor)
Odesilatel podává hlášení za orgán :
Titul, jméno a příjmení odesilatele:
Funkce odesilatele:
Fax, E-mail, telefon odesilatele:
Vyřizuje OPIS IZS název
V informaci stručně vypisujte jen k Vaší situaci aktuální body označené číslem a písmenem, ostatní body nevyplňujte, body 6 c),
d) e) a f) vyplňujte jen v případě závažných změn oproti normálnímu stavu; v bodech 2-9 vypisujte jen změny od posledního hlášení
1. Datum a hodina odeslání informace
2. Požadavek na záchrannou akci (nad možnosti vlastních zdrojů)
a) podrobné určení místa
b) počet ohrožených osob
c) specifikace ohrožené důležité technologie
d) ohrožená věc, její rozměr a hmotnost
e) kdo dosud řeší na místě zásahu - spojení
3. Požadavek na hromadnou přepravu evakuovaných osob
a) podrobné určení místa
b) přibližný počet osob
c) přibližný počet osob se sníženou pohyblivostí
d) potřeba lékaře (ano - ne)
e) návrh možností způsobu evakuace (autobusy, letecky apod.)
f) kdo dosud řeší na místě - spojení
4. Potřeby pro evakuované osoby, které nelze zajistit vlastními silami
a) místo pobytu evakuovaných osob
b) počet osob, které nejsou odpovídajícím způsobem zabezpečeny
c) kontaktní osoba, spojení
d) potřeba pitné vody (ano - ne)
e) alespoň nouzové ubytování (ano - ne)
f) zásobování základními potřebami (co je postrádáno)
5. Oběti
a) lehká zranění (ne oděrky apod.)
b) těžká zranění (hospitalizace)
c) pohřešované osoby - okolnosti, kterému útvaru Policie ČR bylo oznámeno
d) úmrtí - lékařem předpokládaná příčina
e) úmrtí bylo oznámeno útvaru Policie ČR (ano - ne)
6. Informace o stavu území
a) aktuálně zjištěné vážné ekologické havárie (kdo je řeší, jaké látky unikly, jejich množství)
b) stav a stupeň poškození infrastruktury území
c) stav a akceschopnost složek integrovaného záchranného systému
d) kvantifikace všech dalších disponibilních sil prostředků
e) aktuální nasazení sil a prostředků
f) plánované využití personálních, materiálních a finančních zdrojů
7. Provedená, připravená a připravovaná opatření s případným hodnocením efektivnosti
a) provedená opatření
b) rozpracovaná opatření
c) plánovaná opatření
8. Požadavky na orgány veřejné správy (neuspokojitelné z vlastních zdrojů)
a) ostraha evakuovaných území
b) specifikace požadované neodkladné technické pomoci při obnově inženýrských sítí
c) specifikace neodkladných opatření při řešení ekologických havárií
d) specifikace neodkladných opatření při sanaci nátrží a jiných poškození ochranných hrází nebo jejich přelévání
e) specifikace humanitární pomoci pro obyvatelstvo
f) neodkladná potřeba hygienických opatření (uhynulá zvířata apod.)
g) požadavek na neodkladné demolice (místo a přibližný popis objektu)
h) požadavek na počet a vybavení vojáků pro neodkladnou pomoc obcím a občanům
i) jiné stručně popsané neodkladné požadavky
9. Údaje pro krajské a celostátní statistiky potřeb
a) počet obyvatel, kteří přišli nenávratně o obydlí
b) odhad počtu rodin z dočasně neobyvatelných bytů a domů
c) neodkladné finanční potřeby nad možnosti místních zdrojů
d) odhad škod v milionech Kč (na státním i soukromém majetku)
e) jiné údaje
10. Očekávaný vývoj ohrožení
a) údaje monitoringu
b) výsledky analýzy