222/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. září 1999
o zajišťování obrany České republiky
Změna: 320/2002 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních
samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování
obrany České republiky (dále jen "obrana státu") před vnějším
napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Obrana státu je souhrn opatření k zajištění
svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního
státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším
napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany
státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast
v kolektivním obranném systému.
(2) Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat
po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné
k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu a které jsou tyto fyzické osoby povinny konat
v místě a podle potřeb zajišťování obrany státu i nad rámec
pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.
(3) Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat
jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu
za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4) Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve
vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických
a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít
v zájmu zajišťování obrany státu.
(5) Poskytováním údajů a informací se rozumí povinnost
právnických a fyzických osob poskytnout na výzvu správních úřadů
a územních samosprávných celků údaje a informace o věcných
prostředcích, které vlastní, o výrobních programech a výrobních
kapacitách, o kvalifikaci svých zaměstnanců, o zdravotní
způsobilosti fyzických osob povolávaných k pracovní povinnosti
a pracovní výpomoci, kterých lze využít při přípravě zajišťování
obrany státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu;
fyzické osoby jsou povinny sdělit údaje o svém vzdělání a o svém
zdravotním stavu.
(6) Operační přípravou státního území je souhrn opatření
vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují
a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného
stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro
splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva.
(7) Subjektem hospodářské mobilizace se rozumí podnikatel,
který se zavázal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu
dodávat výrobky, práce nebo služby nezbytné pro zajištění
ozbrojených sil a ozbrojených sborů a byl jím jmenován.
(8) Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných
opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti,
územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany
života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke
splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení
mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu
ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch
míru, účasti na mírových operacích a podílu při záchranných
pracích a při plnění humanitárních úkolů. Plán obrany státu tvoří
obranné plánování, operační plánování, mobilizační plánování,
plánování připravenosti obranného systému státu a plánování
příprav k záchranným pracím a k plnění humanitárních úkolů.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU
Obecná ustanovení
§ 3
Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu
a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území,
plánování obrany státu a opatření v národním hospodářství a na
všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu.
§ 4
Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda.
§ 5
Vláda
(1) Vláda k zajišťování obrany státu v míru
a) vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou
ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení,
popřípadě vyloučení těchto rizik,
b) schvaluje strategickou koncepci obrany státu,
c) řídí plánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň
jednotlivých plánů obrany státu a časové etapy pro jejich
zpracování,
d) rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně
a jejím organizování,
e) rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití
ozbrojených sil a o zajištění obrany státu,
f) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil,
g) rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státu
podle § 41 odst. 2,
h) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu,
i) stanoví k provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany
státu úkoly ministrům, vedoucím jiných správních úřadů a obcím
při výkonu jejich přenesené působnosti,
j) rozhoduje o dalších nepředvídatelných úkolech nezbytných
k zajišťování obrany státu.
(2) Vláda k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu
nebo za válečného stavu
a) činí závěry z vojensko politického hodnocení mezinárodních
vztahů a rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení
ozbrojeného konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně
státu,
b) rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany
státu,
c) rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se
zajišťováním obrany státu,
d) rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války,
e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední
krizový štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu.
§ 6
Ministerstva, jiné ústřední správní úřady
a Česká národní banka
(1) Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo")
k zajišťování obrany státu
a) navrhuje vládě základní opatření k přípravě a organizování
obrany státu; k tomu zejména zpracovává obranné koncepce
a požadavky na zabezpečení obrany státu,
b) odpovídá za proces plánování obrany státu a koordinuje jeho
přípravu; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev,
jiných správních úřadů a obcí podkladové materiály;
ministerstva, jiné správní úřady a obce jsou povinny požadavkům
vyhovět,
c) odpovídá za zabezpečení mobilizace ozbrojených sil; k tomu může
vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů
a obcí součinnost; ministerstva, jiné správní úřady a obce jsou
povinny požadavkům vyhovět,
d) vede soubornou evidenci věcných prostředků určených
k zabezpečení ozbrojených sil navazující na evidenci vedenou
územními vojenskými správami,
e) přezkušuje prostřednictvím svých orgánů přípravu mobilizace
ozbrojených sil; k tomu jsou pracovníci, které pověřilo
ministerstvo, oprávněni vstupovat do objektů kontrolovaných
subjektů,
f) prověřuje opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu
stanoveném vládou podle § 41 odst. 2,
g) řídí přípravu občanů k obraně státu; rozsah přípravy občanů
k obraně státu je součástí plánů obranného plánování.
(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajišťování
obrany státu v oboru své působnosti
a) vyhodnocují mezinárodněpolitickou situaci a navrhují potřebná
opatření k zajišťování obrany státu,
b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany
státu včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je,
c) odpovídají za výstavbu, provoz a údržbu objektů důležitých pro
obranu státu,
d) plní úkoly k zajišťování obrany státu podle rozhodnutí vlády.
(3) Česká národní banka v oboru své působnosti stanoví
a uskutečňuje opatření k zajišťování obrany státu včetně plánování
prostředků na ně.
§ 7
Krajské úřady
Krajské úřady k zajišťování obrany státu
a) vyhodnocují objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou
ministerstva, způsob jejich ochrany; tato opatření se
nevztahují na objekty v působnosti Kanceláře Poslanecké
sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu,
Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky,
ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských
služeb České republiky, České národní banky a na objekty, které
střeží ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory,
b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných
podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování
státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených
sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,
c) stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace
ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další
nezbytná opatření k obraně státu,
d) řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní
potřeby,
e) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany
státu podle rozhodnutí ministerstva,
f) vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích
a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu
ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo
pracovní výpomoci,
g) zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně
státu.
§ 7a
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování
obrany státu
a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na
vyhodnocování objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich
ochrany,
b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření
k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb
obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení
mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo
válečného stavu,
c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze
využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení
státu nebo za válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou
osobní údaje o jejich vlastnících,
d) vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách,
které lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu
ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti
nebo pracovní výpomoci; zvlášť vedou evidenci osobních údajů
zdravotnických pracovnic, v rozsahu stanoveném zvláštním
právním předpisem,1) pro doplnění ozbrojených sil za válečného
stavu,
e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených
věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou
vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních
správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů
hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly,
a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit
určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních
úřadů,
f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování
obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem
vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu
provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na
další obce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním
předpisem2) (dále jen "obvod"),
g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt
v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze
schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím
a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu
za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich
výběr a spolupracují s dalšími obcemi, úřady práce a dalšími
správními úřady,
h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich
nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,
i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany
státu podle rozhodnutí ministerstva,
j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,
k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu
podle pokynů ministerstev a jiných správních úřadů,
l) ukládají sankce za nesplnění povinnosti,
m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až
72,
n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení
státu nebo za válečného stavu.
------------------------------------------------------------------
1) § 7 odst. 1 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti
a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním
úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
§ 8
Obce v přenesené působnosti
Obce v přenesené působnosti k zajišťování obrany státu
a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle
požadavků obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo
krajského úřadu,
b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním
výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování
obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou
působností,
c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků
pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního
úřadu obce s rozšířenou působností,
d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany
státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou
působností,
e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených
sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené
právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obce,
došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených
sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu,
f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu
u krajského úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou
působností a organizují jejich přípravu,
g) plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí
krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou
působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku
evakuovaných osob.
§ 9
Práva a povinnosti pracovníků správních úřadů
a územních samosprávných celků
(1) Pověření pracovníci správních úřadů a územních
samosprávných celků (dále jen "pověření pracovníci") jsou
oprávněni v nezbytně nutném rozsahu
a) vyžadovat a shromažďovat potřebné údaje pro zajišťování obrany
státu,
b) vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do
cizích objektů v souvislosti s plněním úkolů potřebných pro
zajišťování obrany státu.
(2) Pověření pracovníci jsou povinni
a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli
v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu,
b) před vstupem do cizího objektu informovat majitele nebo
provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí.
(3) Za škodu způsobenou pověřenými pracovníky při kontrolních
činnostech podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se
nemůže zprostit.
§ 9a
Vztah ke krizovému řízení
(1) Ústřední správní úřady, správní úřady, orgány krajů
a orgány obcí jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany
státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném
rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění
úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového
řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních
právních předpisů.2a) Vzájemnou spolupráci a výměnu informací
koordinuje ministerstvo.
(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se
zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za
válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také
opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu
s tímto zákonem.
(3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního
předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se
zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za
válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu.
------------------------------------------------------------------
2a) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů (krizový zákon).
ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH
A FYZICKÝCH OSOB
§ 10
Povinnosti právnických osob
Právnické osoby jsou povinny
a) poskytovat podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou
působností nebo na výzvu územní vojenské správy určené věcné
prostředky pro potřeby zajišťování obrany státu, které vlastní,
b) strpět činnosti spojené s výběrem, evidencí, určením
a dodáváním věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany
státu nebo s jejich kontrolou, včetně vstupu pověřených
zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního
úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné
prostředky požádaly, do objektů,
c) bezodkladně oznamovat příslušnému obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných
prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost,
d) uposlechnout výzvy k dodání věcných prostředků k prověření
opatření pro zabezpečení obrany státu,
e) poskytovat na žádost příslušných správních úřadů údaje
a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy
a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu.
§ 11
Povinnosti fyzických osob
Fyzické osoby, pokud jde o věcné prostředky, mají stejné
povinnosti, jaké mají podle § 10 právnické osoby. Nevyužívá-li
fyzická osoba své obydlí pro podnikání nebo provozování jiné
hospodářské činnosti, mohou pověření pracovníci uvedení v § 10
písm. b) vstupovat do jejího obydlí jen s jejím souhlasem, a to za
účelem výběru, evidence, určení a dodání věcných prostředků nebo
jejich kontroly.
§ 12
Právnické a fyzické osoby, které mají zaměstnance, jsou
povinny poskytovat pracovní volno těmto zaměstnancům, kteří budou
povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností
v zájmu zajišťování obrany státu.
ČÁST ČTVRTÁ
VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ
POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC
HLAVA I
VĚCNÉ PROSTŘEDKY
Obecná ustanovení
§ 13
(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu stát
zajišťuje obranu především vlastními věcnými prostředky.
(2) Věcné prostředky státu se k zajišťování obrany státu
použijí v souladu se schválenými plány obranného plánování.
Ostatní věcné prostředky se k zajišťování obrany státu použijí
v souladu se schválenými krizovými plány zpracovanými podle
zvláštních právních předpisů.
§ 14
(1) Nepostačují-li věcné prostředky státu, může obecní úřad
obce s rozšířenou působností právnické nebo fyzické osobě, která
má věcné prostředky potřebné k zajišťování obrany státu, (dále jen
"vlastník") uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu
poskytnout.
(2) Movité a nemovité věci a služby se stávají věcnými
prostředky rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou
působností.
(3) Obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným
pro vydání rozhodnutí
a) o nemovitém věcném prostředku je obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází,
b) o movitém věcném prostředku je obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo
trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo,
c) o požadované službě je obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo
právnická osoba sídlo.
(4) Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou
působností o určení věcného prostředku není přípustné odvolání. Na
rozhodování o určení věcných prostředků se nevztahuje správní řád.
§ 15
Na základě rozhodnutí příslušného obecního úřadu obce
s rozšířenou působností je vlastník věcných prostředků povinen
tyto věcné prostředky odevzdat nebo poskytnout a strpět, aby
s nimi bylo naloženo určeným způsobem.
Rozhodování o dodání
a převzetí věcných prostředků
§ 16
O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch
zajišťování obrany státu rozhoduje příslušný obecní úřad obce
s rozšířenou působností dodávacím příkazem. O povinnosti
poskytnout věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil rozhoduje
příslušný okresní úřad v souladu s návrhem příslušné územní
vojenské správy.
§ 17
(1) Dodávací příkaz má tři části:
a) část "A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku" obsahuje
zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, údaje
o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje o osobě
odpovědné za dodání věcného prostředku, kterou vlastník určí,
poučení a označení správního úřadu, který je vydal,
b) část "B. Výzva k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména
způsob, místo a dobu předání věcného prostředku, poučení
a označení správního úřadu, který výzvu učinil,
c) část "C. Potvrzení o doručení výzvy k dodání věcného
prostředku" obsahuje zejména název a identifikační údaje
věcného prostředku, na který byl dodávací příkaz vydán, údaje
o vlastníkovi věcného prostředku, údaje o doručení dodávacího
příkazu potvrzené podpisem vlastníka nebo osoby odpovědné za
doručení výzvy.
(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví
vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení věcných
prostředků, náležitosti dodávacího příkazu a jeho vzor.
§ 18
(1) Každý, komu bylo uloženo poskytnout určené věcné
prostředky ve prospěch zajištění obrany státu, je povinen je
předat na výzvu podle § 17 odst. 1 písm. b) příslušného obecního
úřadu obce s rozšířenou působností a u věcných prostředků určených
pro potřeby ozbrojených sil na výzvu příslušné územní vojenské
správy ve stanovené době, na určeném místě, v použitelném stavu
a s potřebným příslušenstvím. Věcné prostředky převezme obecní
úřad obce s rozšířenou působností. Věcné prostředky pro potřeby
ozbrojených sil převezmou příslušné územní vojenské správy.
(2) Orgán, který věcný prostředek přebírá, je povinen vydat
doklad o převzetí věcného prostředku. Doklad o převzetí věcného
prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný
prostředek přebírá, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní
údaje fyzické osoby, která jej předává, identifikační údaje
věcného prostředku a jeho příslušenství, údaje o zjevných vadách,
poškození a celkovém stavu věcného prostředku v době převzetí
a potvrzení uvedených údajů podpisem odpovědné fyzické osoby
orgánu, který věcný prostředek přebírá, a fyzické osoby, která
věcný prostředek předává.
(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví
vyhláškou postup při převzetí věcného prostředku, náležitosti
dokladu o převzetí věcného prostředku a jeho vzor.
§ 19
Osvobození od povinnosti
poskytnout věcné prostředky
(1) Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny
obce, subjekty hospodářské mobilizace a zdravotnická záchranná
služba, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění
jejich úkolů v zájmu zajišťování obrany státu. Od povinnosti
poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny fyzické osoby se
změněnou pracovní schopností3) v takovém rozsahu, aby poskytnutí
věcných prostředků nezpůsobilo újmu na jejich zdraví.
(2) Věcné prostředky nelze požadovat od cizích diplomatických
a zvláštních misí, konzulárních úřadů a fyzických osob, které
požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána,4) a od cizích států. Věcné prostředky od
ostatních cizinců5) lze požadovat jen v tom případě, nestanoví-li
mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může zprostit
fyzické osoby povinnosti poskytnout věcné prostředky, byla-li by
ohrožena výživa vlastníka věcného prostředku nebo bylo-li by
ohroženo plnění vyživovací povinnosti vlastníka věcného
prostředku.6)
------------------------------------------------------------------
1) § 7 odst. 1 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti
a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním
úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
3) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č.
160/1995 Sb.
4) Například vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé
republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených
národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených
národů dne 13. února 1946, vyhláška č. 157/ /1964 Sb.,
o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č.
21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních
odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské
úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb.,
o Úmluvě o zvláštních misích, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení
Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších
institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
5) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území
České a Slovenské Federativní Republiky.
6) § 85 až 94 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 20
Vrácení věcných prostředků
(1) Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku
důvodů, pro které byly poskytnuty, vrátí vlastníkovi. Za vlastníka
věcného prostředku se pro účely jeho vrácení, pro účely náhrady za
poskytnutí věcného prostředku nebo náhrady majetkové újmy považují
osoby uvedené na dodávacím příkazu; neexistují-li takové osoby,
jejich právní nástupce nebo dědic. Věcné prostředky vrací
příslušný okresní úřad, a byly-li věcné prostředky převzaty do
užívání ozbrojených sil, vrací je příslušná územní vojenská
správa. Nemůže-li příslušná územní vojenská správa vrátit věcný
prostředek vlastníkovi, předá jej okresnímu úřadu.
(2) Orgán, který věcný prostředek vrací, je povinen vydat
doklad o vrácení věcného prostředku. Doklad o vrácení věcného
prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný
prostředek vrací, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní
údaje fyzické osoby, která jej přebírá, identifikační údaje
věcného prostředku a jeho příslušenství a údaje o jejich stavu
v době předání. Fyzická osoba, která věcný prostředek přebírá, má
právo v dokladu o vrácení věcného prostředku písemně uplatnit
námitky vůči jeho obsahu a povinnost potvrdit převzetí věcného
prostředku a tohoto dokladu. Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem
vnitra stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu o vrácení
věcného prostředku.
(3) K převzetí věcného prostředku za účelem jeho vrácení
okresní úřad písemně vyzve vlastníka věcného prostředku. Nelze-li
písemnou výzvu vlastníkovi doručit po dobu 3 měsíců, obecní úřad
obce s rozšířenou působností doručí výzvu veřejnou vyhláškou.7)
(4) Nepřihlásí-li se vlastník o vydání věcného prostředku do
12 měsíců ode dne doručení písemné výzvy nebo ode dne vyvěšení
veřejné vyhlášky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
prodá se věcný prostředek ve veřejné dražbě. Veřejnou dražbu
organizuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který také
jmenuje licitátora. Výtěžek z dražby se použije k úhradě nákladů
za dražbu a úschovu věcného prostředku; zbytek výtěžku náleží
vlastníkovi. Nárok na náhradu za poskytnutí věcného prostředku
podle části deváté zůstává nedotčen.
(5) Zbytek výtěžku z dražby věcného prostředku podle odstavce
4, o jehož vydání se vlastník nepřihlásil do 3 let od ukončení
stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, připadá státu.
------------------------------------------------------------------
7) § 26 správního řádu.
HLAVA II
PRACOVNÍ POVINNOST
§ 21
Rozsah pracovní povinnosti
(1) Pracovní povinnost za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu může být uložena všem fyzickým osobám, nebyly-li
od ní osvobozeny nebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.8)
Pracovní povinnost se vykonává zejména v těch oborech práce, které
jsou nevyhnutelné k zajišťování životně důležitých funkcí státu
nebo k zabezpečení ozbrojených sil.
(2) Fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost,
jsou povinny podrobit se lékařské prohlídce, nastoupit k výkonu
práce u určeného zaměstnavatele (dále jen "zaměstnávající") ve
stanoveném čase a do určeného místa a podle potřeb zajišťování
obrany státu zde konat určené práce i nad časový limit stanovený
ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech
pracovního klidu a ve dnech státních svátků.
------------------------------------------------------------------
8) § 47 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti
a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
Rozhodování o pracovní povinnosti
§ 22
Dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají
pracovní povinnost podle tohoto zákona fyzické osoby, které po
stanovenou týdenní pracovní dobu vykonávají práci na základě
pracovního poměru ke Kanceláři Poslanecké sněmovny, ke Kanceláři
Senátu, k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ke Kanceláři prezidenta
republiky, k Úřadu vlády České republiky, ke správním úřadům,
k obcím, k Policii České republiky, ke zpravodajským službám České
republiky, ke zdravotnickým záchranným službám, k České národní
bance, k Vězeňské službě České republiky, k České poště,
k subjektům hospodářské mobilizace a k jiným právnickým a fyzickým
osobám, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, ke
státním podnikům a k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím,
jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo
Ministerstvo vnitra, soudci, státní zástupci a příslušníci
Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud tyto fyzické
osoby nebyly povolány k mimořádné službě,8) aniž by k ní byly
povolány rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
nestanoví-li vláda jinak.
------------------------------------------------------------------
8) § 47 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti
a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
§ 23
(1) O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností povolávacím
příkazem. Povolávací příkaz obsahuje zejména osobní údaje
povolávané fyzické osoby, základní údaje o zaměstnávajícím, den
a místo nástupu pracovní povinnosti, odvětví, ve kterém bude
pracovní povinnost konána, druh práce, předpokládanou délku plnění
pracovní povinnosti, adresu určeného zdravotnického zařízení,
které provede lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby za
účelem posouzení zdravotní způsobilosti pro určený druh práce,
poučení a označení orgánu, který jej vydal.
(2) Po obdržení povolávacího příkazu je povolávaná fyzická
osoba povinna neodkladně se dostavit k lékařské prohlídce do
určeného zdravotnického zařízení. Toto zdravotnické zařízení je
povinno přednostně provést lékařskou prohlídku povolávané fyzické
osoby a posoudit zdravotní způsobilost k navrhované práci. Podle
výsledku lékařské prohlídky zapíše lékař posudkový závěr
o zdravotní způsobilosti nebo zdravotní nezpůsobilosti povolávané
fyzické osoby k navrhované práci do povolávacího příkazu.
(3) Nástup pracovní povinnosti je povinen oznámit
zaměstnávající příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností.
(4) Ženy se v rámci pracovní povinnosti povolávají pouze
k takovým pracím, které jsou pro ně fyzicky přiměřené a neškodí
jejich zdraví.
(5) Není-li povolávaná fyzická osoba zdravotně způsobilá
konat určený druh práce, je povinna tuto skutečnost oznámit
příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní
úřad obce s rozšířenou působností podle výsledku posudkového
závěru určí povolávané fyzické osobě druh práce, pro který je
zdravotně způsobilá, nebo takovou fyzickou osobu pracovní
povinnosti zprostí podle § 26 odst. 4.
(6) Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou
působností o povolání k pracovní povinnosti ani proti lékařskému
posudku není přípustné odvolání. Na rozhodování o povolání
k pracovní povinnosti se nevztahuje správní řád.
(7) Náklady spojené s lékařskou prohlídkou za účelem
stanovení zdravotní způsobilosti povolávané fyzické osoby hradí
příslušná obec.
HLAVA III
PRACOVNÍ VÝPOMOC
§ 24
Rozsah pracovní výpomoci
(1) Pracovní výpomocí za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu jsou povinny všechny fyzické osoby, nebyly-li od
ní osvobozeny nebo nebyla-li jim uložena pracovní povinnost anebo
nebyly-li povolány k mimořádné službě.8)
(2) Fyzické osoby určené k pracovní výpomoci jsou povinny
konat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním
předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve
dnech státních svátků.
------------------------------------------------------------------
8) § 47 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti
a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
§ 25
Rozhodování o pracovní výpomoci
(1) O povolání k pracovní výpomoci rozhoduje příslušný
obecní úřad obce s rozšířenou působností povolávacím příkazem.
(2) Výběr fyzických osob pro určení k pracovní výpomoci ve
prospěch ozbrojených sil zabezpečuje příslušný okresní úřad podle
požadavku územní vojenské správy. Fyzické osoby povolané
k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil jsou podřízeny
velitelským orgánům vojenských útvarů a zařízení ozbrojených sil,
ke kterým byly přiděleny, a plní úkoly podle jejich pokynů.
(3) Na rozhodování o určení k pracovní výpomoci se obdobně
použije ustanovení § 23.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ
POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI
§ 26
(1) Povolávací příkaz k plnění pracovní povinnosti nebo
pracovní výpomoci lze vydat v souladu se schválenými krizovými
plány zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.
(2) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou
osvobozeny fyzické osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu
požadovaných druhů práce, plně invalidní osoby, fyzické osoby
mladší 18 let a starší 62 let, těhotné ženy a ženy do konce
třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé nebo
zemřelo; osvobození se vztahuje též na ženy a osamělé muže, kteří
pečují o dítě ve věku do 15 let.
(3) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat
od poslanců a senátorů Parlamentu a členů vlády.
(4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat
od fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4) Pracovní
povinnost nebo pracovní výpomoc od ostatních cizinců5) lze
požadovat jen v případě, nebrání-li tomu mezinárodní smlouva,
kterou je Česká republika vázána.
(5) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci zprostí
obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osoby, u kterých
nastane po povolání k těmto povinnostem některá z podmínek
uvedených v odstavcích 1 až 3.
(6) Fyzické osoby osvobozené od pracovní povinnosti nebo
pracovní výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit
dobrovolně.
------------------------------------------------------------------
4) Například vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé
republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených
národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených
národů dne 13. února 1946, vyhláška č. 157/ /1964 Sb.,
o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č.
21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních
odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské
úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb.,
o Úmluvě o zvláštních misích, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení
Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších
institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
5) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území
České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 27
(1) O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci
rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na
základě oznámení zaměstnávajícího bezodkladně po zániku jejich
potřeby. Zaměstnávající, u kterého se pracovní povinnost nebo
pracovní výpomoc vykonávají, je povinen zánik jejich potřeby
ohlásit příslušnému okresnímu úřadu v dostatečném časovém
předstihu.
(2) Nemůže-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností o propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní
výpomoci rozhodnout bezodkladně po zániku jejich potřeby,
o propuštění rozhodne zaměstnávající, u kterého je povinné fyzické
osoby vykonávají, a tuto skutečnost bezodkladně oznámí příslušnému
okresnímu úřadu.
(3) Pro úpravu vztahů mezi povinnými fyzickými osobami
a zaměstnávajícím, které vznikly z nařízené pracovní povinnosti
nebo pracovní výpomoci, se přiměřeně použijí zvláštní právní
předpisy.
§ 28
Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem
práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou postup při uplatňování
požadavku na určení fyzických osob k pracovní povinnosti nebo
pracovní výpomoci, náležitosti povolávacího příkazu a jeho vzor.
ČÁST PÁTÁ
OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO OBRANU STÁTU
§ 29
(1) Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby
umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají
z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro
zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních
funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil.
(2) Objekty důležité pro obranu státu jsou dále
a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu
a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo
právnická osoba jím zřízená nebo založená,
b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel,
c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které
určí vláda,
d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí
vláda.
(3) Do objektů důležitých pro obranu státu z důvodu veřejného
zájmu nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob může být
statutárním orgánem nebo jím pověřenou osobou, do jehož působnosti
objekty důležité pro obranu státu náleží, vstup omezen nebo
zakázán.
ČÁST ŠESTÁ
VOJENSKÉ ÚJEZDY
§ 30
(1) Vojenský újezd (dále jen "újezd") je vymezená část území
státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených
sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Způsob evidování
nemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví
zvláštní právní předpis.
(2) Újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním
zákonem.
§ 31
(1) Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku,
smí být jen ve vlastnictví státu.
(2) Z důvodů veřejného zájmu a hospodářského využití území
újezdu rozhodne ministerstvo po projednání s příslušnými
ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jaké právnické
osoby budou založeny k provozování podnikatelské činnosti na území
újezdů.
§ 32
(1) Fyzické osoby, které ke dni zřízení nebo změny újezdu
mají na jeho území pobyt a neobdrží povolení újezdního úřadu
k pobytu na jeho území nebo kterým se takové povolení dodatečně
odejme z důvodu veřejného zájmu, jsou povinny se z území újezdu
vystěhovat.
(2) Fyzické osoby uvedené v odstavci 1 mají nárok na náhradní
byt a náhradu stěhovacích nákladů. Nároky uplatňují
prostřednictvím újezdního úřadu u ministerstva. Pro poskytnutí
bytu a náhrady stěhovacích nákladů se použije zvláštní právní
předpis.9)
------------------------------------------------------------------
9) § 710 až 712 občanského zákoníku.
§ 33
(1) Fyzické osoby, které v důsledku zřízení, změny újezdu
nebo z důvodu odejmutí povolení k pobytu ne vlastní vinou ztratily
na jeho území zaměstnání nebo možnost podnikat, mají nárok na
náhradu ušlé mzdy nebo ušlého příjmu do té doby, než si opatří
nové zaměstnání nebo nové možnosti pro podnikání, nejvýše však po
dobu 3 měsíců.
(2) Náhrada ušlé mzdy se poskytuje ve výši podle zvláštního
právního předpisu.10)
(3) Náhrada ušlého příjmu fyzické osoby, která je samostatně
výdělečně činná, činí za každý den,
a) nevyživuje-li žádnou osobu, 60 %,
b) vyživuje-li jednu osobu, 75 %,
c) vyživuje-li dvě osoby, 90 %,
d) vyživuje-li tři a více osob, 95 %
z částky denního vyměřovacího základu.11) U fyzických osob
samostatně výdělečně činných, které nejsou plátci záloh na
pojistné na nemocenské pojištění,12) je denním vyměřovacím
základem jedna třicetina z částky, která se stanoví z částky
osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu
pro vyměření důchodu z důchodového pojištění,11) která je platná
k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který náhrada náleží,
snížená o jednu čtvrtinu vynásobená třemi.
(4) O nároku na náhradu ušlé mzdy a ušlého příjmu rozhoduje
újezdní úřad a zajišťuje jejich výplatu.
------------------------------------------------------------------
10) § 125 odst. 3 zákoníku práce.
§ 20 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník
práce a některé další zákony.
11) § 145e zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákona č. 160/1995 Sb.
12) § 145b zákona č. 100/1988 Sb.
§ 34
Nároky, které vyplývají z jiných zvláštních právních
předpisů,13) zůstávají ustanovením § 33 nedotčeny.
------------------------------------------------------------------
13) Například zákon č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Správa újezdu
§ 35
(1) Státní správu na území újezdu vykonává v rozsahu úkolů,
které stanoví tento zákon nebo jiné zvláštní právní předpisy,14)
správní úřad s názvem újezdní úřad.
(2) Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní
úkoly při zajišťování obrany státu. Je podřízen ministerstvu.
(3) Výdaje na činnost újezdního úřadu se hradí z rozpočtu
ministerstva.
------------------------------------------------------------------
14) Například § 13 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, § 2 zákona č. 135/1982 Sb.,
o hlášení a evidenci pobytu občanů, zákon č. 268/1949 Sb.,
o matrikách, ve znění pozdějších předpisů, 1 odst. 2 nařízení
vlády č. 24/1999 Sb., kterým se stanoví na rok 1999 podpůrné
programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství,
k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny
a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí, vyhláška
č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí
vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech
a obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti),
ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.
§ 36
V čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják
z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.
Úkoly újezdního úřadu
§ 37
(1) Újezdní úřad, jako správní úřad podle § 35 odst. 1, plní
k zajišťování obrany státu, k výcviku ozbrojených sil, vojenského
a hospodářského využití území újezdu zejména tyto úkoly:
a) zpracovává podklady pro tvorbu územního plánu újezdu
a zajišťuje koordinaci vojenského a hospodářského využití
spravovaného území,
b) zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních
podmínkách,
c) rozhoduje o vstupu a pobytu fyzických osob na území újezdu.
(2) Pro zajišťování práv a povinností fyzických osob, kterým
byl povolen pobyt na území újezdu podle § 40, (dále jen "obyvatel
újezdu") újezdní úřad zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní
rozvoj území újezdu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí
a uspokojuje potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala
obec podle zvláštních právních předpisů,15) zejména
a) plněním úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví
a kultury, s výjimkou výkonu státní správy; k tomuto účelu
zřizuje a spravuje předškolní zařízení, základní školy
a zařízení jim sloužící a podílí se na zabezpečování zdravotní
a sociální péče,
b) výstavbou a správou účelových komunikací a zabezpečováním
dopravní obslužnosti,
c) výstavbou a správou veřejného osvětlení,
d) plněním úkolů požární ochrany,
e) zabezpečováním čistoty na území újezdu, odvozem domovních
odpadů a jejich nezávadnou likvidací,
f) zásobováním vodou, odváděním a čištěním odpadních vod,
g) zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku.
(3) Újezdní úřad při výkonu státní správy plní další úkoly
pro zabezpečování potřeb obyvatel újezdu, které by jinak
zabezpečovala obec podle zvláštního právního předpisu.
(4) Pro zabezpečení úkolů podle odstavců 2 a 3 vytváří
újezdní úřad podmínky pro podnikání zejména obyvatelům újezdu
a právnickým osobám, které mají sídlo na území újezdu.
------------------------------------------------------------------
15) Například § 13, 14, 16 a 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 29 odst. 1
zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č.
203/1994 Sb.
§ 38
K zabezpečení úkolů podle § 37 odst. 2 a 3 může újezdní úřad
podle místních podmínek zřizovat občanské aktivy jako své poradní
orgány; své zástupce do občanských aktivů navrhuje shromáždění
obyvatel újezdu. Újezdní úřad je povinen aktiv zřídit, požádá-li
o jeho zřízení nejméně polovina obyvatel újezdu.
§ 39
Povolení ke vstupu na území újezdu
(1) Újezdní úřad může vydat povolení ke vstupu na území
újezdu. Újezdní úřad při vydání povolení ke vstupu na území újezdu
zabezpečí seznámení fyzických osob, kterým takové povolení bylo
vydáno, s platnými režimovými a bezpečnostními opatřeními. Fyzické
osoby, kterým byl povolen vstup na území újezdu, jsou povinny
dodržovat režimová a bezpečnostní opatření, dbát zásad ochrany
přírody a veřejného pořádku.
(2) Vydané povolení ke vstupu na území újezdu může újezdní
úřad odejmout kdykoli, a to bez udání důvodů.
(3) Na rozhodování o povolení ke vstupu a jeho odejmutí se
nevztahuje správní řád.
§ 40
Pobyt na území újezdu
(1) Újezdní úřad vydává povolení k pobytu na území újezdu.
(2) Újezdní úřad může odejmout povolení k pobytu fyzickým
osobám, které mají na území újezdu bydliště, z důvodu veřejného
zájmu, nebo vyžaduje-li to bezpečnost a ochrana zdraví obyvatel
újezdu. Rozhodnutí o odejmutí povolení k pobytu se musí
odůvodnit.
(3) Na rozhodování o odejmutí povolení k pobytu se použije
správní řád.
ČÁST SEDMÁ
DALŠÍ OPATŘENÍ V ZÁJMU OBRANY STÁTU
§ 41
Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu
(1) Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se
rozumí praktické ověření nebo realizace úkolů uložených
jednotlivým subjektům podle tohoto zákona (dále jen "prověření").
Prověření uskutečňuje ministerstvo.
(2) Přesahuje-li rozsah prověření působnost ministerstva,
kterou stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy, uloží
vláda usnesením provést prověření většího rozsahu a oznámí to
předem Parlamentu a prezidentovi republiky.
(3) Prověřením většího rozsahu se rozumí takové praktické
ověření, kterého se účastní ozbrojené síly, povolávají se vojáci
mimo činnou službu a použijí se i věcné prostředky ve vlastnictví
právnických a fyzických osob.
§ 42
Výcvik ozbrojených sil mimo území újezdů
(1) Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními
úřady, orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat
ke svému výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby
určené k demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území
újezdů. Přitom jsou povinny co nejvíce šetřit zemědělské a lesní
kultury, pozemní komunikace, stavby a jiný majetek. Škodu
způsobenou vojenským cvičením hradí stát.
(2) Po dobu výcviku ozbrojených sil a při jejich přesunech
může z důvodu bezpečnosti fyzických osob příslušný správní úřad na
návrh ministerstva omezit, zakázat nebo jinak upravit přístup do
určených prostorů, jakož i pobyt a dopravu v nich.
§ 43
Zvláštní stavby
Na stavby určené ke speciálnímu využití, popřípadě na jiné
stavby, které slouží k zajišťování obrany státu, u nichž výkon
vlastnického práva státu přísluší ministerstvu, se nevztahují
zvláštní právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické
vybavení s výjimkou právních předpisů o územním řízení. Právní
předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení se však
v plném rozsahu vztahují na stavby určené ke stálému ubytování
příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby obdobného charakteru.
Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení přísluší
ministerstvu vykonávat dozor, který by jinak vykonávaly příslušné
správní úřady.
§ 44
Bezpečnostní a ochranná pásma
(1) Bezpečnostní nebo ochranná pásma lze zřídit z důvodů
zabezpečování objektů důležitých pro obranu státu před účinky
nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch anebo z důvodů
ochrany života, zdraví nebo majetku osob.
(2) Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor uvnitř objektu
důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky
vnitřních vlivů nebo nepředvídatelných stavů, pro zabezpečení
spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob.
O bezpečnostních pásmech rozhoduje ministerstvo a v terénu se
vyznačují výstražnými tabulemi.
(3) Ochranným pásmem se rozumí prostor kolem objektu
důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky
vnějších vlivů, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu
a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob.
(4) O hranici ochranného pásma rozhoduje ministerstvo po
dohodě s příslušným správním úřadem a po projednání s vlastníkem
přilehlého pozemku. Zřízení ochranného pásma se oznámí veřejnou
vyhláškou. Veřejná vyhláška musí být vystavena na místě tomu
obvyklém po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Hranice ochranných
pásem se v terénu vyznačují tabulemi.
Vyvlastnění ve zkráceném řízení
§ 45
(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu lze
výjimečně vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité
a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu,
nelze-li je získat jinak.
(2) Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu.
§ 46
(1) Návrh na vyvlastnění ve zkráceném řízení může podat jen
správní úřad (dále jen "navrhovatel").
(2) Navrhovatel v návrhu na vyvlastnění ve zkráceném řízení
označí nemovitou nebo movitou věc, jejíž vyvlastnění navrhuje,
důvody vyvlastnění, důvody, pro něž nelze věc získat jinak,
a účastníky, jichž se vyvlastnění týká. Není-li navrhovatelem
ministerstvo, je nezbytnou náležitostí návrhu potvrzení
ministerstva o tom, že jde o vyvlastnění k účelům zajišťování
obrany státu.
§ 47
Příslušným k vyvlastnění nemovitosti ve zkráceném řízení je
okresní úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Nachází-li se
nemovitost v obvodu několika okresních úřadů, podá se návrh
Ministerstvu vnitra, které určí, který obecní úřad obce
s rozšířenou působností vyvlastnění uskuteční.
§ 48
Příslušným k vyvlastnění movité věci ve zkráceném řízení je
obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má
vlastník movité věci místo trvalého pobytu nebo právnická osoba
sídlo.
§ 49
(1) Řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění
příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností o zahájení
řízení bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu
pro vyjádření. Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností před uplynutím
lhůty, kterou stanovil účastníkům řízení pro vyjádření, uskuteční
místní šetření. V průběhu místního šetření se ocení věc, která je
předmětem vyvlastnění. K ocenění se použijí zvláštní právní
předpisy platné v době zahájení řízení.
(4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto
řízení.
(5) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění, rozhodnutí
o náhradě za vyvlastnění a poučení o odvolání. Odůvodnění
neobsahuje utajované skutečnosti a údaje, kterými může dojít
k ohrožení ochrany utajovaných skutečností. Poučení o odvolání
obsahuje označení správního úřadu, ke kterému se lze odvolat,
lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání nemá odkladný
účinek.
§ 50
(1) Účastníci řízení se mohou proti vyvlastňovacímu výměru
odvolat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení.
(2) Při řízení o odvolání se použije správní řád.
§ 51
(1) Náhrady za vyvlastnění vyplácí Ministerstvo financí na
návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
který jej podá do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí
o vyvlastnění. Nárok na náhradu se nepromlčuje.
(2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, obecní úřad
obce s rozšířenou působností podá návrh na zápis do katastru
nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.
§ 52
Příprava občanů k obraně státu
(1) Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud tento
zákon nebo zvláštní právní předpis16) nestanoví jinak.
(2) Příprava občanů k obraně státu zahrnuje zejména
zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní ochraně, zájmovou
činnost s technickým a sportovním zaměřením, přípravu obyvatelstva
k sebeobraně a vzájemné pomoci a další činnosti spojené
s branností a se zabezpečením přípravy k obraně státu.
(3) Příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání
a provádí se v rámci základního a středního vzdělávání i v rámci
jiné státem uznané vzdělávací činnosti. Občany k obraně státu
připravují zejména školy, školská zařízení a další vzdělávací
zařízení.
(4) Na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet
i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další
právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti
s příslušnými obecními úřady obcí s rozšířenou působností,
krajskými úřady a obcemi.
(5) Za přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona
a podle zvláštních právních předpisů17) odpovídají ministerstva,
jiné správní úřady a obce. Ministerstvo spolupracuje
s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení
odborné složky obsahu vzdělávání ve vydávaných učebních
dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně státu.
-------------------------------------------------------------------
16) Například branný zákon.
17) Například zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě
ve školství, ve znění pozdějších přepisů, branný zákon.
§ 53
Omezení základních lidských práv a svobod
(1) K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za
válečného stavu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu
a pobytu a právo pokojně se shromažďovat.
(2) Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti
uposlechnout
a) zákaz vstupu do vyznačených prostor,
b) příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat
v přikázaném místě,
c) zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.
(3) Omezení práva pokojně se shromažďovat spočívá
v povinnosti uposlechnout zákaz svolávání shromáždění na veřejném
prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací.
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby
provádějící záchranné práce nebo zabezpečující poskytování pomoci
v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života.
(5) Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení
omezení lidských práv a základních svobod uvedených v odstavcích
2 a 3 nařizuje vláda. Nařízení se vyhlašuje stejným způsobem jako
právní předpis a zveřejňuje se v hromadných sdělovacích
prostředcích. Omezení lidských práv a základních svobod nabývají
účinnosti okamžikem, který se v nařízení stanoví.
(6) Ustanovení předchozích odstavců nejsou na újmu práva
České republiky omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí
smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká
republika vázána.
ČÁST OSMÁ
VZTAH
KE SPOJENECKÝM OZBROJENÝM SILÁM
§ 54
Použití zákona k plnění mezinárodních závazků
Povinnosti ukládané podle tohoto zákona pro potřeby
ozbrojených sil se mohou ukládat i ve prospěch spojeneckých
ozbrojených sil, je-li to třeba ke splnění mezinárodních smluvních
závazků České republiky o společné obraně proti napadení.
ČÁST DEVÁTÁ
FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU
§ 55
Výdaje na obranu státu
Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu
za stavu ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát.
Obecná ustanovení o náhradách
§ 56
(1) Náhradou poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí
finanční nebo věcné plnění za poskytnuté věcné prostředky
a majetkovou újmu způsobenou na nich a za poskytnutou pracovní
povinnost nebo pracovní výpomoc.
(2) Náhrady podle tohoto zákona se zpravidla vyplácejí
v penězích. Místo náhrady v penězích se může náhrada uskutečnit
vydáním jiného věcného prostředku stejného druhu a stejné
hodnoty.
§ 57
(1) Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní
úřad obce s rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných
prostředků, pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl.
(2) Náhrady podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě
6 měsíců od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
Nárok na náhradu se nepromlčuje.
§ 58
Náhrada za poskytnutí věcných prostředků
(1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti
s prověřením podle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši,
ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.18) Rada
kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální
výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků
použitých v souvislosti s prověřením podle věty první.
(2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu
ohrožení státu nebo za válečného stavu se určí odvozením od
pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny19) věcného
prostředku s přihlédnutím k době používání a k míře opotřebení
věcného prostředku v době převzetí a s přihlédnutím ke stavu
věcného prostředku v době jeho vrácení a za podmínek, které
stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního právního
předpisu.
------------------------------------------------------------------
18) § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
19) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
§ 59
Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích
(1) Majetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé
poškození nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného
prostředku, ke kterému došlo v příčinné souvislosti s jeho
dodáním, používáním a vracením.
(2) Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden
do původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada
majetkové újmy.
(3) Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy
u zjevného poškození věcného prostředku nejpozději do 6 měsíců ode
dne jeho vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode
dne jeho vrácení, zaniká.
Náhrada za pracovní výpomoc
a za výkon pracovní povinnosti
§ 60
(1) Za pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu
a náročnosti přidělené práce.
(2) Fyzickým osobám, kterým byla určena pracovní výpomoc,
náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených v mzdových
a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se
pracovní výpomoc vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce
vykonáván u zaměstnávajícího v pracovním poměru. Náhrada škody za
pracovní úrazy a nemoci z povolání se poskytuje podle
pracovněprávních předpisů.
§ 61
(1) Fyzické osoby, které pracovní výpomoc vykonávají ve
prospěch ozbrojených sil, mají nárok na stejné náležitosti jako
vojáci v mimořádné službě6) zařazení do obdobných funkcí,
s výjimkou hodnostního příplatku.
(2) Pracovní úrazy a nemoci z povolání fyzických osob
povolaných k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se
odškodňují za stejných podmínek jako u vojáků v mimořádné
službě.8) Pozůstalým po fyzických osobách povolaných k pracovní
výpomoci náleží odškodnění jako pozůstalým po vojácích v mimořádné
službě.8)
------------------------------------------------------------------
8) § 47 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti
a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
§ 62
Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost,
náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových
a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se
pracovní povinnost vykonává. Za stejných podmínek jim náleží
odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání.
§ 63
(1) Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání
a úmrtí, ke kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní
výpomoci nebo pracovní povinnosti nebo v přímé souvislosti
s plněním těchto úkolů.
(2) Pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí podle odstavce
1 odškodňují obecní úřady obcí s rozšířenou působností příslušné
podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby.
ČÁST DESÁTÁ
SANKCE A VÝKON ROZHODNUTÍ
HLAVA I
POKUTY
§ 64
(1) Za nesplnění povinností stanovených v § 10 až 12, § 15,
18, 21 až 24 a § 53 lze uložit pokutu
a) právnické osobě až do výše 5 000 000 Kč,
b) fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč.
(2) Spolu s uložením pokuty se stanoví lhůta ke zjednání
nápravy; nebyla-li učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit
novou pokutu. Výše pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí
přesáhnout dvojnásobek částek uvedených v odstavci 1.
§ 65
(1) Za nesplnění povinností stanovených v § 64 odst. 1 lze za
stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu uložit pokutu až do
výše pětinásobku částek uvedených v § 64 odst. 1.
(2) Spolu s uložením pokuty se stanoví lhůta ke zjednání
nápravy; nebyla-li učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit
novou pokutu. Výše pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí
přesáhnout šestinásobek částek uvedených v § 64 odst. 1.
§ 66
Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se o nesplnění
povinnosti dověděl orgán, který je oprávněn uložit pokutu,
nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti
došlo. Doba stavu ohrožení státu a válečného stavu se do běhu lhůt
nezapočítává.
§ 67
(1) Pokuty ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností,
v jehož obvodu působnosti k nesplnění povinnosti došlo. Pokuty
jsou příjmem rozpočtu obce.
(2) Právnická nebo fyzická osoba, které byla pokuta uložena,
je povinna ji zaplatit do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí
o jejím uložení. Za prodlení s úhradou pravomocně uložené pokuty
zaplatí příslušná osoba penále z prodlení ve výši 0,25 %
z neuhrazené částky za každý den prodlení s úhradou, nejméně však
200 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.
(3) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty se provádí podle
zvláštního právního předpisu.20)
------------------------------------------------------------------
20) § 1, 73 a 73a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 68
Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak,
vztahuje se na řízení o pokutách správní řád.
HLAVA II
VÝKON ROZHODNUTÍ ZA STAVU
OHROŽENÍ STÁTU A VÁLEČNÉHO STAVU
§ 69
(1) Nesplní-li vlastník povinnost, která mu byla uložena
dodávacím příkazem za stavu ohrožení státu nebo za válečného
stavu, popřípadě ve lhůtě stanovené ke zjednání nápravy podle §
65 odst. 2, provede se výkon rozhodnutí.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze výkon rozhodnutí
provést okamžitě po nesplnění povinnosti uložené dodávacím
příkazem. V ostatních případech lze výkon rozhodnutí provést
nejpozději do 7 dnů po uplynutí lhůty stanovené ke zjednání
nápravy.
§ 70
Výkon rozhodnutí nařídí a provede příslušný obecní úřad obce
s rozšířenou působností. Byly-li věcné prostředky určeny pro
potřeby ozbrojených sil, výkon rozhodnutí provede územní vojenská
správa.
§ 71
Námitky proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným
s výkonem rozhodnutí nemají odkladný účinek.
§ 72
Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak,
použije se na výkon rozhodnutí správní řád.
ČÁST JEDENÁCTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 73
(1) Újezdy, újezdní úřady a sídla újezdních úřadů, uvedené
v příloze č. 1 tohoto zákona, které byly zřízeny podle dosavadních
právních předpisů, jsou újezdy, újezdními úřady a sídly újezdních
úřadů podle tohoto zákona. Příslušnost území újezdu k okresu,
uvedená v příloze č. 1 tohoto zákona, stanovená podle dosavadních
předpisů, je příslušností území újezdu k okresu podle tohoto
zákona. Hranice jednotlivých existujících újezdů, vyznačené
v příloze č. 2 až č. 6 tohoto zákona, stanovené podle dosavadních
právních předpisů, jsou zobrazením hranic újezdů podle tohoto
zákona, evidovaných ke dni jeho účinnosti v katastru nemovitostí.
Do dokumentace o podrobném průběhu hranic jednotlivých újezdů lze
nahlédnout u příslušného katastrálního úřadu nebo u ministerstva.
(2) Nebyla-li vlastnická práva právnických nebo fyzických
osob k nemovitostem na území újezdů a věcná práva k cizím
nemovitostem na území újezdů zřízená ve prospěch právnických
a fyzických osob ke dni účinnosti tohoto zákona převedena na stát
a nebude-li do 2 let od účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení
o povolení vkladu do katastru nemovitostí po vzájemné dohodě mezi
vlastníkem a ministerstvem, všechny tyto nemovitosti a věcná práva
k nim se vyvlastní.
(3) Tam, kde dosavadní právní předpisy uvádějí pojem vojenská
správa, rozumí se jím ministerstvo.
(4) Požádá-li ministerstvo do 1 roku ode dne účinnosti tohoto
zákona Pozemkový fond České republiky o bezúplatné převedení
nemovitosti ve vlastnictví státu a jsou-li tyto nemovitosti v den
účinnosti zákona objekty důležitými pro obranu státu podle § 29
odst. 1 a odst. 2 písm. a) a Pozemkový fond České republiky je
spravuje, převede je do 30 dnů od doručení žádosti ministerstvu
nebo určené právnické osobě, kterou ministerstvo založilo nebo
zřídilo; ministerstvo nebo určená právnická osoba začne vykonávat
vlastnická práva státu k těmto nemovitostem dnem následujícím po
jejich převedení. Návrh na zápis do katastru nemovitostí podá
ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Náklady spojené
s převedením nemovitosti a se zápisem do katastru nemovitostí
hradí stát.
§ 73a
Příslušnost území újezdu ke kraji
Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto:
a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje,
b) Území Vojenského újezdu Brdy náleží do Středočeského kraje,
c) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje,
d) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje,
e) Území Vojenského újezdu Libava náleží do Olomouckého kraje.
§ 73b
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona
jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 74
Zrušují se
1. Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
2. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické
republiky.
3. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.
17/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obraně
Československé socialistické republiky, zákon o působnosti
federálních ministerstev a zákon o branné výchově.
§ 75
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Seznam vojenských újezdů a újezdních úřadů,
sídla újezdních úřadů a příslušnost území újezdu k okresu
1. Vojenský újezd Boletice; Újezdní úřad vojenského újezdu
Boletice; sídlem újezdního úřadu jsou Boletice; území újezdu
náleží do okresu Český Krumlov.
2. Vojenský újezd Brdy; Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy;
sídlem újezdního úřadu je obec Jince; území újezdu náleží do
okresu Příbram.
3. Vojenský újezd Březina; Újezdní úřad vojenského újezdu Březina;
sídlem újezdního úřadu je město Vyškov; území újezdu náleží do
okresu Vyškov.
4. Vojenský újezd Hradiště; Újezdní úřad vojenského újezdu
Hradiště; sídlem újezdního úřadu je město Karlovy Vary; území
újezdu náleží do okresu Karlovy Vary.
5. Vojenský újezd Libavá; Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá;
sídlem újezdního úřadu je Město Libavá; území újezdu náleží do
okresu Olomouc.
Příl.2
Hranice vojenského újezdu Boletice
.PI 222-99a.pcx
Příl.3
Hranice vojenského újezdu Brdy
.PI 222-99b.pcx
Příl.4
Hranice vojenského újezdu Březina
.PI 222-99c.pcx
Příl.5
Hranice vojenského újezdu Hradiště
.PI 222-99d.pcx
Příl.6
Hranice vojenského újezdu Libavá
.PI 222-99e.pcx