219/1999 Sb.

                                ZÁKON

                       ze dne 14. září 1999

            o ozbrojených silách České republiky

Změna: 352/2001 Sb.

Změna: 320/2002 Sb.

 

      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

                             ČÁST PRVNÍ

                        ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

                               § 1

 

                        Předmět právní úpravy

 

     Zákon  upravuje postavení,  úkoly a  členění ozbrojených  sil

České  republiky  (dále  jen  "ozbrojené  síly"),  jejich  řízení,

přípravu  a  vybavení  vojenským  materiálem.  Zákon dále upravuje

použití vojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody.

 

                               § 2

 

                      Vymezení některých pojmů

 

     (1) Vojenské objekty jsou  objekty důležité pro obranu státu,

které slouží  Armádě České republiky (dále  jen "armáda") a Hradní

stráži  k  zabezpečení   výcviku,  ubytování  vojáků,  uskladnění,

uložení,  ošetřování a  opravám vojenského  materiálu nebo  slouží

k zabezpečení jejich úkolů; vlastnická práva k nim vykonává jménem

státu Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo").

 

     (2)  Vojenský  útvar  je  samostatná  bojová  nebo  výcviková

součást ozbrojených sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným

čestným nebo historickým názvem, číselným označením a místem stálé

dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel.

 

     (3) Vojenské zařízení je  samostatná součást ozbrojených sil,

která je  určena k zajišťování  potřeb ozbrojených sil  s vlastním

názvem,  číselným  označením  a  místem  stálé  dislokace;  v čele

vojenského zařízení  je náčelník, vedoucí  nebo ředitel (dále  jen

"náčelník").

 

     (4)  Vojenský záchranný  útvar je  samostatná součást armády,

která  je  určena  k  plnění  humanitárních  úkolů civilní ochrany

a připravující  se  k  plnění   úkolů  civilní  ochrany  pro  dobu

válečného stavu,1) s vlastním  názvem, číselným označením a místem

stálé dislokace; v čele vojenského záchranného útvaru je velitel.

 

     (5)  Služebním orgánem  v ozbrojených  silách jsou  prezident

republiky  (dále  jen  "prezident"),   ministr  obrany  (dále  jen

"ministr") a  v rozsahu určeném rozkazem  prezidenta nebo rozkazem

ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci.

 

     (6) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě.

 

     (7)  Vojenský  materiál   tvoří  vojenská  výstroj,  vojenská

výzbroj,  vojenská  technika  a  určená  technická zařízení, které

ozbrojené  síly používají  k  zabezpečení  výcviku a  plnění svých

úkolů.

 

     (8) Vojenskou výstroj tvoří oděv,  prádlo, obuv a jiná výbava

vojáka nutná k výkonu služby,  k zabezpečení výcviku a plnění jeho

úkolů;  vojenský  stejnokroj  tvoří  stanovené  součástky vojenské

výstroje  určené pro  jednotné vystrojení  ozbrojených sil,  které

jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky a rukávovými znaky.

 

     (9)  Vojenskou  výzbroj  tvoří  vojenské  zbraně  a  zbraňové

systémy, které  ozbrojené síly používají k  výcviku a plnění svých

úkolů.

 

     (10) Vojenskou techniku tvoří vozidla provozovaná ozbrojenými

silami  (dále jen  "vozidlo ozbrojených  sil"), vojenská  plavidla

a vojenská letadla, přičemž

a) vozidla  ozbrojených  sil  jsou   vozidla,  která  jsou  určena

   k zabezpečení  úkolů ozbrojených  sil a  jsou registrována  pod

   vojenskou poznávací značkou; jedná se o silniční vozidla a jiná

   než silniční vozidla,2)

b) vojenská  plavidla jsou  lodě, malá  plavidla, plovoucí stroje,

   plovoucí  zařízení a  jiná ovladatelná  plovoucí tělesa,  která

   byla konstruována,  vyrobena, upravena a určena  k plnění úkolů

   ozbrojených  sil a  jsou evidována  pod vojenskými  poznávacími

   znaky,

c) vojenská  letadla jsou  zařízení způsobilá  létat v  atmosféře,

   která  byla  konstruována,  vyrobena  nebo  upravena pro plnění

   úkolů ozbrojených  sil; vojenská letadla  se člení na  vojenská

   cvičná letadla, vojenská cvičně bojová letadla, vojenská bojová

   letadla,   vojenská   dopravní   letadla   a  vojenská  letadla

   zvláštního určení.

 

     (11)  Řidič vozidla  ozbrojených sil  je voják  nebo občanský

zaměstnanec, který  je držitelem příslušného  řidičského oprávnění

vyznačeného  v řidičském  průkazu3) a  oprávnění k  řízení vozidel

ozbrojených sil vyznačeného ve vojenském řidičském průkazu.

 

     (12)  Vojenský řidičský  průkaz je  průkaz opravňující vojáky

a občanské  zaměstnance  k  řízení  vozidel  ozbrojených  sil dané

skupiny.  Vojenský  řidičský  průkaz  vydává  Vojenská  policie po

úspěšném absolvování odborné přípravy  a složení zkoušky z odborné

způsobilosti.

 

     (13)  Určená  technická   zařízení  jsou  technická  zařízení

tlaková, plynová, elektrická, zdvihací,  ochranná a ostatní, která

jsou  konstruována, vyráběna  a provozována  s vojenskou výstrojí,

vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou  a ve vojenských objektech

a slouží k plnění úkolů ozbrojených sil.

 

     (14) Pohromami  se rozumějí zejména  živelní pohromy, požáry,

průmyslové  a ekologické  havárie, které  ohrožují životy, zdraví,

značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.

------------------------------------------------------------------

1) Dodatkový  protokol  k  Ženevským  úmluvám  z  12.  srpna  1949

   o ochraně  obětí mezinárodních  ozbrojených konfliktů (Protokol

   I.), sdělení č. 168/1991 Sb.

2) § 11  odst.  1  písm.  a)   a  c)  vyhlášky  č.  102/1995  Sb.,

   o schvalování  technické způsobilosti  a technických podmínkách

   provozu silničních vozidel na  pozemních komunikacích, ve znění

   vyhlášky č. 299/1996 Sb. a vyhlášky č. 4/1998 Sb.

3) Vyhláška  č.  87/1964  Sb.,  o  řidičských  průkazech, ve znění

   vyhlášky  č. 3/1972  Sb., vyhlášky  č. 174/1980  Sb., zákona č.

   12/ /1997 Sb. a vyhlášky č. 65/1998 Sb.

 

                             ČÁST DRUHÁ

              OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY

 

                               HLAVA I

                         OZBROJENÉ SÍLY

 

                               § 3

 

     (1)  K zajišťování  své bezpečnosti  vytváří Česká  republika

ozbrojené síly.

 

     (2)  Ozbrojené síly  se člení  na armádu,  Vojenskou kancelář

prezidenta republiky a Hradní stráž.

 

     (3) Ozbrojené síly tvoří vojáci  v činné službě a vojáci mimo

činnou  službu; jejich  služebněprávní vztahy  se řídí  zvláštními

právními předpisy.4)

 

     (4)  V ozbrojených  silách se  uplatňují vztahy  nadřízenosti

a podřízenosti.

 

     (5)  Ozbrojené  síly  se  doplňují  v  souladu s úkoly, které

zabezpečují.

 

     (6)  Při zabezpečování  úkolů ozbrojených  sil jednají jménem

státu v právních vztazích služební  orgány s výjimkou jednání před

soudy,  kdy jedná  za stát  vojenský orgán  pro právní zastupování

zřízený ministerstvem.

 

     (7)   V   ozbrojených   silách   se   zaměstnávají   občanští

zaměstnanci, kteří tvoří civilní  personál ozbrojených sil; jejich

pracovněprávní  vztahy  ke  státu   se  řídí  zvláštními  právními

předpisy.5)

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

   Zákon č. 220/1999 Sb., o  průběhu základní nebo náhradní služby

   a vojenských  cvičení a  o některých  právních poměrech  vojáků

   v záloze.

5) Zákon  č.  65/1965  Sb.,  zákoník  práce,  ve  znění pozdějších

   předpisů.

 

                               § 4

 

           Omezení sdružovacího práva v ozbrojených silách

 

     Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách

zakládat  ani  zřizovat  jejich  organizační  jednotky.  Politické

strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit.

 

                              HLAVA II

                     ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL

 

                               § 5

 

                              Prezident

 

     Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil

a) schvaluje základní vojenské řády,

b) jmenuje  a  odvolává  náčelníka  Vojenské  kanceláře prezidenta

   republiky,

c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům,

d) propůjčuje bojové prapory.

 

                               § 6

 

                                Vláda

 

     Vláda na návrh ministra

a) schvaluje  operační  plány  použití  ozbrojených  sil  pro stav

   ohrožení státu a pro válečný stav,

b) schvaluje strukturu armády,

c) stanoví celkové počty vojáků ozbrojených  sil; jde-li  o  počty

   vojáků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže,

   předkládá  návrh  ministr   v   dohodě  s  náčelníkem  Vojenské

   kanceláře prezidenta republiky,

d) schvaluje koncepci výstavby armády.

 

                               § 7

 

                            Ministerstvo

 

     (1) Ministerstvo při řízení armády

a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armády,

b) zřizuje a  ruší vojenské útvary,  vojenská zařízení a  vojenské

   záchranné útvary,

c) provádí kontrolu armády,

d) provádí   státní   odborný   dozor   nad  určenými  technickými

   zařízeními   provozovanými  s   vojenskou  výstrojí,  vojenskou

   výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech.6)

 

     (2) Ministr k zabezpečení  úkolů armády vydává rozkazy, které

jsou závazné pro vojáky.

 

     (3)  Součástí ministerstva  je Generální  štáb  Armády  České

republiky,  který  zabezpečuje  velení  armádě.  V  jeho  čele  je

náčelník  Generálního  štábu  Armády  České  republiky  (dále  jen

"náčelník Generálního štábu").

 

     (4)  Náčelníka Generálního  štábu jmenuje  prezident na návrh

vlády a po projednání ve  výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve

věci obrany.  Prezident ho také na  návrh vlády odvolává. Náčelník

Generálního štábu je podřízen ministrovi.

 

     (5) Kontrolu  armády provádí Inspekce  ministra obrany, která

je nejvyšším  vnitřním kontrolním orgánem ministerstva  a je přímo

podřízena ministrovi. Za  podmínek stanovených zvláštními právními

předpisy7) je oprávněna seznamovat  se s utajovanými skutečnostmi,

jakož i s osobními údaji,  které jsou předmětem ochrany osobnosti.

Při  své   činnosti  spolupracuje  s   kontrolními  orgány  vnější

kontroly.

------------------------------------------------------------------

6) § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném

   dozoru  nad bezpečností  práce, ve  znění zákona  č. 575/ /1990

   Sb., zákona č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb.

7) Například  zákon   č.  148/1998  Sb.,   o  ochraně  utajovaných

   skutečností a o změně některých  zákonů, zákon č. 256/1992 Sb.,

   o ochraně osobních údajů v  informačních systémech, § 12 zákona

   č.   40/1964  Sb.,   občanský  zákoník,   ve  znění  pozdějších

   předpisů.

 

                               § 8

 

          Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky

 

     Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky

a) jmenuje a odvolává velitele Hradní stráže,

b) má  vůči   vojákům  Vojenské  kanceláře   prezidenta  republiky

   a vojákům  Hradní  stráže   oprávnění  jako  ministr  stanovená

   zvláštními právními předpisy.8)

------------------------------------------------------------------

8) Například zákon č. 221/1999 Sb., zákon č. 220/1999 Sb.

 

                              HLAVA III

                      ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL

 

                               § 9

 

     (1)  Základním  úkolem  ozbrojených  sil  je  připravovat  se

k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.

 

     (2)   Ozbrojené  síly   plní  též   úkoly,  které   vyplývají

z mezinárodních  smluvních  závazků  České  republiky  o  společné

obraně proti napadení.

 

     (3)  Další   úkoly  armády,  Vojenské   kanceláře  prezidenta

republiky  a Hradní  stráže jsou  stanoveny v  části třetí, čtvrté

a páté.

 

                              § 10

 

                       Mezinárodní spolupráce

 

     (1) Ozbrojené  síly spolupracují s  cizími ozbrojenými silami

na základě mezinárodních smluv.

 

     (2)  Ozbrojené síly  se podílejí  na činnostech mezinárodních

organizací  ve   prospěch  míru  účastí   na  mírových  operacích,

záchranných a humanitárních akcích; na  tyto akce se mohou vysílat

i jednotliví vojáci z povolání.

 

     (3)  Ozbrojené síly  se mohou  zúčastňovat vojenských cvičení

spolu s  cizími ozbrojenými silami  na území České  republiky nebo

v zahraničí.

 

                              § 11

 

     Ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům

stávky  vedené   na  ochranu  práv   a  oprávněných  hospodářských

a sociálních zájmů zaměstnanců.

 

                              § 12

 

                  Civilní kontrola ozbrojených sil

 

     Činnost ozbrojených sil kontrolují ústavní orgány9) a orgány,

kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis.10)

------------------------------------------------------------------

9) Zákon  č.   1/1993  Sb.,  Ústava  České   republiky,  ve  znění

   pozdějších ústavních zákonů.

10) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu,

    ve znění pozdějších předpisů.

    Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

 

                             ČÁST TŘETÍ

                       ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY

 

                               HLAVA I

                             ARMÁDA

 

                              § 13

 

     Armáda je základem ozbrojených sil  a organizačně se člení na

vojenské  útvary, vojenská  zařízení a  vojenské záchranné útvary,

které se mohou slučovat do větších organizačních celků.

 

                              HLAVA II

                          ÚKOLY ARMÁDY

 

                              § 14

 

     (1) Armáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít

a) ke střežení objektů důležitých pro obranu státu,

b) k plnění úkolů Policie České  republiky při zajišťování ochrany

   státních hranic  nebo k plnění  úkolů služby pořádkové  policie

   anebo ochranné  služby, pokud síly  a prostředky Policie  České

   republiky  nebudou  dostatečné  k  zajištění  vnitřního pořádku

   a bezpečnosti,11) a to na dobu nezbytně nutnou,

c) k záchranným  pracím při  pohromách nebo  při jiných  závažných

   situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty

   nebo životní prostředí,

d) k odstranění  jiného  hrozícího  nebezpečí  za použití vojenské

   techniky,

e) k letecké přepravě ústavních činitelů,

f) k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,

g) k zabezpečení letecké činnosti pro vlastní potřeby,

h) k zajištění letecké služby pátrání a záchrany,

i) k zabezpečování přepravy na základě rozhodnutí vlády.

 

     (2) Vojáci armády při plnění  úkolů podle odstavce 1 písm. b)

mají práva  a povinnosti jako příslušníci  Policie České republiky

podle zvláštního právního předpisu.11)

 

     (3) Vláda  nařízením určí objekty  důležité pro obranu  státu

a úseky  státních hranic  střežené vojáky  armády, stanoví použití

vojáků  armády a  způsob jejich  povolání k  plnění úkolů  Policie

České    republiky   podle    zvláštního   právního    předpisu11)

a k  záchranným pracím  a stanoví  počty vojáků  armády potřebných

k plnění uvedených činností.

------------------------------------------------------------------

11) Zákon  č. 283/1991  Sb., o  Policii České  republiky, ve znění

    pozdějších předpisů.

 

                 Použití armády k záchranným pracím

 

                              § 15

 

     Použití  armády k  záchranným pracím  je dočasné organizované

nasazení  vojenských  útvarů  a  vojenských  zařízení  s potřebným

vojenským  materiálem  pod   velením   příslušného  velitele  nebo

náčelníka, k němuž dochází,  pokud příslušné správní úřady, orgány

územní samosprávy, požární ochrana  nebo vojenské záchranné útvary

nemohou zajistit záchranné práce vlastními silami.

 

                              § 16

 

     (1)  Použití  armády  k  záchranným  pracím  mohou  vyžadovat

hejtmani  krajů   a  starostové  obcí,  v   jejichž  obvodu  došlo

k pohromě, u náčelníka Generálního  štábu, který rozhoduje o jejím

nasazení.

 

     (2)  Hrozí-li nebezpečí  z prodlení,  mohou vyžadovat použití

armády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel

zásahu a  velitel jednotky požární  ochrany u velitele  vojenského

útvaru  nebo náčelníka  vojenského zařízení,  které jsou  nejblíže

místu pohromy. Velitel vojenského  útvaru nebo náčelník vojenského

zařízení  prostřednictvím svých  nadřízených informují  neprodleně

náčelníka Generálního štábu o nasazení armády k záchranným pracím.

 

     (3)  Je-li  ohrožena  podstatná  část  území České republiky,

rozhoduje o  použití armády k záchranným  pracím při pohromě vláda

na návrh ministra vnitra.

 

                              § 17

 

     (1) Po rozhodnutí vlády o  použití armády k záchranným pracím

zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí

a koordinuje  činnost  nasazených  vojenských  útvarů a vojenských

zařízení.  K  monitorování  pohromy   a  k  monitorování  radiační

a chemické  situace  na  určeném  území  může náčelník Generálního

štábu vyčlenit vojenská letadla.

 

     (2) Náčelník  Generálního štábu může  zřídit vojenský krizový

štáb při použití armády k záchranným pracím i v jiném případě, než

je  uvedeno  v  odstavci  1,  pokud  to  povaha situace a ohrožení

vyžaduje.

 

                              § 18

 

               Odstraňování jiného hrozícího nebezpečí

                  za použití vojenské techniky

 

     Vojenskou  techniku  s  nezbytně  nutnou  obsluhou lze použít

i v jiných závažných situacích  ohrožujících život, zdraví, značné

majetkové  hodnoty nebo  životní prostředí,  kdy příslušné správní

úřady, orgány územní samosprávy,  právnické osoby, požární ochrana

nebo   vojenské   záchranné   útvary   nemají  potřebnou  techniku

k odstranění   takového   ohrožení.   Použití   vojenské  techniky

s nezbytně  nutnou  obsluhou  mohou  vyžadovat  v těchto případech

příslušní  vedoucí  správních  úřadů,  orgánů  územní  samosprávy,

právnických osob nebo požární ochrany cestou náčelníka Generálního

štábu u  ministra. Ministr o  použití vojenské techniky  informuje

vládu.

 

                              § 19

 

                Použití vojenských záchranných útvarů

          k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany

 

     (1) Použití  vojenských záchranných útvarů  je jejich dočasné

organizované  nasazení  s   potřebným  vojenským  materiálem,  pod

velením příslušného velitele, k plnění humanitárních úkolů civilní

ochrany  při   pohromách  nebo  při   jiných  závažných  situacích

ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní

prostředí. Vojenské  záchranné útvary se  použijí k plnění  těchto

úkolů  před  nasazením  vojenských  útvarů  a  vojenských zařízení

k záchranným  pracím podle  § 15  a 16  nebo k odstraňování jiného

hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky podle § 18.

 

     (2)  Při  vyžadování  použití  vojenských  záchranných útvarů

a řízení činnosti vojenských záchranných útvarů se postupuje podle

§ 16 až 18 obdobně.

 

                              § 20

 

                 Letecká přeprava ústavních činitelů

 

     Leteckou  přepravu  ústavních   činitelů  zabezpečuje  armáda

vyčleněnými vojenskými dopravními letadly.

 

                              § 21

 

              Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy

 

     Hrozí-li nebezpečí z prodlení  a nestačí-li síly a prostředky

letecké  záchranné služby,  podílí se  armáda na  činnosti letecké

záchranné služby  a na letecké  dopravě transplantátů nebo  lékařů

a zdravotnického   personálu   na   základě   dohody  ministerstva

s Ministerstvem zdravotnictví.

 

                              § 22

 

         Zabezpečování letecké činnosti pro vlastní potřeby

 

     Armáda  zabezpečuje  vojenskými  dopravními  letadly služební

přepravu  vojáků,  vojáků  jiných  armád,  občanských  zaměstnanců

ministerstva  a  ozbrojených  sil,  jejich  rodinných  příslušníků

a osob,  kterým  se  poskytuje   péče  podle  zvláštního  právního

předpisu.12)

------------------------------------------------------------------

12) Zákon č. 221/1999 Sb.

 

                              § 23

 

             Zajištění letecké služby pátrání a záchrany

 

     Na zajištění  letecké služby pátrání a  záchrany13) se podílí

armáda v rozsahu, který  stanoví dohoda mezi Ministerstvem dopravy

a spojů, ministerstvem a Ministerstvem vnitra.

------------------------------------------------------------------

13) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

    zákona   č.   455/1991    Sb.,   o   živnostenském   podnikání

    (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

                              § 24

 

                       Zabezpečování přepravy

                   na základě rozhodnutí vlády

 

     Na základě rozhodnutí vlády se armáda použije

a) k zabezpečení  letecké  přepravy   humanitární  a  zdravotnické

   pomoci,

b) k zabezpečení    letecké    dopravy    sportovců    a    umělců

   reprezentujících  Českou  republiku  v  zahraničí  a  občanů ze

   zahraničí, kteří se ne z  vlastní viny nemohou dopravit zpět do

   České republiky.

 

                             ČÁST ČTVRTÁ

                        VOJENSKÁ KANCELÁŘ

                      PREZIDENTA REPUBLIKY

 

                              § 25

 

     V čele  Vojenské kanceláře prezidenta  republiky je náčelník,

který je přímo podřízen prezidentovi.

 

                              § 26

 

          Úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky

 

     Vojenská kancelář prezidenta republiky plní úkoly související

s

a) výkonem pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených

   sil,

b) řízením Hradní stráže.

 

                              ČÁST PÁTÁ

                    HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY

 

                              § 27

 

     Hradní  stráž  je  podřízena  náčelníkovi  Vojenské kanceláře

prezidenta republiky.

 

                              § 28

 

                         Úkoly Hradní stráže

 

     (1) Hradní stráž

a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho

   obranu a  provádí vnější ostrahu  a obranu objektů,  které jsou

   dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů,

b) organizuje a zajišťuje vojenské  pocty, zejména při oficiálních

   návštěvách představitelů  jiných států a  při přijetí vedoucích

   zastupitelských misí u prezidenta.

 

     (2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než

které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.

 

                             ČÁST ŠESTÁ

                    PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL

                       A VOJENSKÝ MATERIÁL

 

                               HLAVA I

                    PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL

 

                              § 29

 

     (1) Základní  formou přípravy ozbrojených sil  k plnění úkolů

je vojenský  výcvik vojáků v ovládání  vojenských zbraní, vojenské

techniky,  výcvik k  plnění bojových  úkolů a  humanitárních úkolů

civilní ochrany. Vojenský výcvik zahrnuje teoretickou a praktickou

přípravu,  jakož  i  výchovu  k  vlastenectví. Součástí vojenského

výcviku je fyzická a psychická příprava.

 

     (2)  Výcvik vojáků  se uskutečňuje  ve vojenských  objektech,

vojenských  újezdech, vojenských  útvarech, vojenských zařízeních,

vojenských záchranných útvarech a ve vojenských školách. Mimo tyto

prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech.

 

     (3)  Vojenský  výcvik  s  vojenskou  technikou,  který  nelze

uskutečnit v objektech a prostorách uvedených v odstavci 2, lze po

dohodě se  správními úřady, orgány  územní samosprávy, právnickými

osobami  nebo vlastníky  provádět v  jejich zařízeních,  objektech

nebo na jejich pozemcích. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje

u armády ministr  na návrh náčelníka Generálního  štábu a u Hradní

stráže náčelník  Vojenské kanceláře prezidenta  republiky na návrh

velitele Hradní stráže.

 

     (4)  Výcvik  vzdušných  sil   lze  uskutečňovat  ve  vzdušném

prostoru nad  územím České republiky nebo  ve vzdušném prostoru za

hranicemi   České  republiky,   pokud  to   připouští  mezinárodní

smlouva.

 

                              § 30

 

     Není-li možno zabezpečit vojenský  výcvik a odbornou přípravu

vojáků v objektech a prostorách uvedených  v § 29 odst. 2, může se

jejich vojenský  výcvik a odborná příprava  uskutečnit v civilních

školách a školských zařízeních v  České republice nebo v civilních

a vojenských školách v zahraničí.

 

                              HLAVA II

                        VOJENSKÝ MATERIÁL

 

                                Díl 1

               Vojenský materiál a jeho označování

 

                              § 31

 

     (1)  Ozbrojené síly  jsou oprávněny  užívat vojenský materiál

k plnění  svých  úkolů.  Vojenský  materiál  se označuje vojenským

znakem.

 

     (2)  Ozbrojené  síly  jsou   oprávněny  užívat  na  vojenském

materiálu  určeném   k  humanitárním  účelům   mezinárodně  platné

rozeznávací  znaky  pro  vojenskou  zdravotnickou službu, vojenský

duchovní personál a civilní ochranu.1)

 

     (3) Vojenský  stejnokroj a vojenské  odznaky nosí jen  vojáci

v činné  službě.   Při  slavnostních  příležitostech  mohou  nosit

vojenský  stejnokroj i  vojáci mimo  činnou službu  a další osoby,

kterým  bylo  nošení  vojenského  stejnokroje  povoleno  služebním

orgánem.

 

     (4) Armáda  je oprávněna užívat na  vojenské technice národní

rozlišovací  znak České  republiky (dále  jen "národní rozlišovací

znak") nebo  státní symboly. Hradní  stráž je oprávněna  užívat na

vojenské  technice  národní  rozlišovací  znak  nebo  znak  Hradní

stráže.

 

     (5)  Ministerstvo  stanoví   vyhláškou  zobrazení  vojenského

znaku, národního rozlišovacího znaku a znaku Hradní stráže, způsob

označování  vojenského  materiálu  vojenským  znakem a mezinárodně

platným  rozeznávacím  znakem,  zobrazení  vojenského  stejnokroje

a vojenských  odznaků  a  jejich   nošení  a  označování  vojenské

techniky národním rozlišovacím znakem  nebo státním symbolem anebo

znakem Hradní stráže.

------------------------------------------------------------------

1) Dodatkový  protokol  k  Ženevským  úmluvám  z  12.  srpna  1949

   o ochraně  obětí mezinárodních  ozbrojených konfliktů (Protokol

   I.), sdělení č. 168/1991 Sb.

 

                                Díl 2

               Schvalování technické způsobilosti

                vojenské techniky a její evidence

 

                               Oddíl 1

            Technická způsobilost vojenských vozidel

               a evidence vozidel ozbrojených sil

 

                              § 32

 

              Technická způsobilost vojenských vozidel

 

     (1)  Technickou  způsobilost   vojenských  vozidel  schvaluje

Vojenská policie podle zvláštního právního předpisu.14)

 

     (2)  Technické  prohlídky   a  zkoušky  určených  technických

zařízení  vojenských  vozidel  se  provádí  v  zařízeních určených

ministerstvem.

 

     (3)  Ministerstvo stanoví  v dohodě  s Ministerstvem  dopravy

a spojů   vyhláškou   druhy   a   kategorie   vojenských  vozidel,

schvalování  jejich technické  způsobilosti, provádění technických

prohlídek  vojenských  vozidel   a  zkoušek  technických  zařízení

vojenských vozidel.

------------------------------------------------------------------

14) § 3 písm.  k) zákona č.  124/1992 Sb., o  Vojenské policii, ve

    znění zákona č. 39/1995 Sb.

 

                              § 33

 

                  Evidence vozidel ozbrojených sil

 

     (1)   Vojenská  policie   eviduje  vozidla   ozbrojených  sil

v registru  vozidel a  přiděluje jim  vojenskou poznávací  značku.

Vojenským   vozidlům   vydává   technický   průkaz   a   osvědčení

o technickém průkazu.

 

     (2) Registr  vozidel není veřejně přístupný  a zapisují se do

něj tyto údaje:

a) provozovatel vozidla,

b) vojenská poznávací značka,

c) tovární značka, typ a druh vozidla,

d) ostatní základní technické údaje o vozidle,

e) datum zápisu a výmazu z registru vozidel.

 

                               Oddíl 2

            Technická způsobilost vojenských plavidel

                        a jejich evidence

 

                              § 34

 

     (1)  Technickou  způsobilost  vojenských  plavidel  schvaluje

ministerstvo,  jestliže  ji  již  neschválil příslušný schvalovací

orgán.15)

 

     (2)  Ministerstvo  eviduje  vojenská  plavidla  ve  vojenském

plavebním rejstříku a současně

a) vydává osvědčení vojenského plavidla,

b) přiděluje vojenské poznávací znaky.

 

     (3)  Vojenský   plavební  rejstřík  není   veřejně  přístupný

a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském plavidle:

a) provozovatel,

b) poznávací znaky,

c) druh plavidla, oblast  jeho provozu na vodní cestě  a účel, pro

   který je plavidlo určeno,

d) nosnost,  dovolený  počet  osob  a  ostatní  základní technické

   údaje,

e) datum zápisu a výmazu z vojenského plavebního rejstříku.

 

     (4) Do  vojenského plavebního rejstříku  se nezapíše plavidlo

zapsané v jiném plavebním rejstříku.

 

     (5)  Technické  prohlídky   a  zkoušky  určených  technických

zařízení  na  vojenských  plavidlech   se  provádí  ve  vojenských

zařízeních určených ministerstvem.

 

     (6)  Ministerstvo stanoví  v dohodě  s Ministerstvem  dopravy

a spojů  vyhláškou  kategorie   vojenských  plavidel,  schvalování

technické   způsobilosti   a   provádění   technických   prohlídek

vojenských  plavidel  a  zkoušek  technických  zařízení vojenských

plavidel.

------------------------------------------------------------------

15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

 

                               Oddíl 3

            Technická způsobilost vojenských letadel

                        a jejich evidence

 

                              § 35

 

     (1)  Technickou  způsobilost   vojenských  letadel  schvaluje

ministerstvo,  jestliže  ji  již  neschválil příslušný schvalovací

orgán.13)

 

     (2)  Ministerstvo  eviduje   vojenská  letadla  ve  vojenském

leteckém rejstříku současně

a) vydává osvědčení letové způsobilosti vojenského letadla,

b) přiděluje identifikační číslo vojenského letadla.

 

     (3)   Vojenský  letecký   rejstřík  není   veřejně  přístupný

a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském letadle:

a) provozovatel,

b) identifikační číslo,

c) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje,

d) datum zápisu a výmazu z vojenského leteckého rejstříku.

 

     (4)  Technické  prohlídky   a  zkoušky  určených  technických

zařízení  na   vojenských  letadlech  se   provádí  ve  vojenských

zařízeních určených ministerstvem.

 

     (5)  Ministerstvo stanoví  v dohodě  s Ministerstvem  dopravy

a spojů  vyhláškou schvalování  technické způsobilosti  vojenských

letadel,  provádění  technických  prohlídek  a zkoušek technických

zařízení vojenských letadel.

------------------------------------------------------------------

13) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

    zákona   č.   455/1991    Sb.,   o   živnostenském   podnikání

    (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

                               Oddíl 4

                    Určená technická zařízení

 

                              § 36

 

     Ministerstvo stanoví vyhláškou  vymezení určených technických

zařízení  používaných  s  vojenskou  výstrojí, vojenskou výzbrojí,

vojenskou technikou a ve  vojenských objektech a provádění zkoušek

určených technických zařízení.

 

                                Díl 3

      Odborná způsobilost k řízení vozidel ozbrojených sil

                 a k vedení vojenských plavidel

 

                               Oddíl 1

      Odborná způsobilost k řízení vozidel ozbrojených sil

 

                              § 37

 

     (1)  Odborná příprava  (dále jen  "příprava") řidičů  vozidel

ozbrojených  sil (dále  jen "řidič")  k získání  příslušné skupiny

řidičského  oprávnění3)  se   provádí  ve  výcvikových  zařízeních

vojenských  a civilních  autoškol (dále  jen "výcvikové zařízení")

evidovaných  u  okresního  dopravního  inspektorátu  Policie České

republiky.  Do  přípravy  řidičů  se  zařazují  vojáci  a občanští

zaměstnanci,  kteří  splňují   zdravotní  způsobilost  pro  řízení

vozidel  ozbrojených  sil.  Pro  organizaci,  zabezpečení a vedení

přípravy  řidičů a  pro zkoušky  z odborné  způsobilosti k  řízení

motorových vozidel platí zvláštní právní předpisy.16)

 

     (2)  Příprava  řidičů,  kteří  jsou  již držiteli příslušného

řidičského oprávnění  vyznačeného v řidičském  průkazu3) a splňují

zdravotní  způsobilost  pro  řízení  vozidel  ozbrojených  sil, se

uskutečňuje pod  vedením držitele osvědčení  pro učitele řidičů17)

(dále  jen  "učitel")  ve  výcvikových  zařízeních. Po absolvování

přípravy  a složení  předepsané zkoušky  před vojenským  zkušebním

komisařem  řidičů vydá  Vojenská policie  řidiči vojenský řidičský

průkaz s  vyznačením příslušné skupiny oprávnění  k řízení vozidel

ozbrojených sil.

 

     (3) Příprava  řidičů k řízení  přípojných vozidel ozbrojených

sil  o  celkové  hmotnosti  vyšší  než  750  kg se uskutečňuje jen

u řidičů,   kteří  dosáhli   nejlepších  výsledků   při  zkouškách

z odborné  způsobilosti  k  řízení  vozidel  ozbrojených  sil.  Po

absolvování přípravy  a složení předepsané  zkoušky před vojenským

zkušebním  komisařem  řidičů  vyznačí  Vojenská  policie řidiči ve

vojenském řidičském průkazu příslušnou  skupinu oprávnění k řízení

vozidel  ozbrojených  sil.  Podmínka   prokázání  praxe  v  řízení

motorových  vozidel  skupiny  E  v  posledním  roce3) se na řidiče

přípojných  vozidel  ozbrojených  sil  nevztahuje  a  je nahrazena

praktickým výcvikem v jejich řízení a úspěšným složením předepsané

zkoušky. Oprávnění k řízení  přípojných vozidel ozbrojených sil je

platné jen po dobu výkonu vojenské činné služby.

 

     (4) Příprava  řidičů k řízení vojenských  bojových vozidel se

uskutečňuje  pod  vedením  učitelů  ve  výcvikových zařízeních. Po

absolvování přípravy  a složení předepsané  zkoušky před vojenským

zkušebním komisařem  řidičů vydá Vojenská  policie řidiči vojenský

řidičský průkaz s vyznačením  příslušné skupiny oprávnění k řízení

vozidel ozbrojených sil.

 

     (5)  Vojenský   řidičský  průkaz  s   vyznačením  příslušného

oprávnění  k  řízení  vozidel  ozbrojených  sil  je  platný  pouze

s řidičským  průkazem;3) bez  vojenského řidičského  průkazu nelze

řídit vozidla ozbrojených sil.

 

     (6) Vojenská policie může  odejmout vojenský řidičský průkaz,

jestliže  řidič  při  výkonu  činnosti  vykazuje nedostatky, které

mohou   ohrozit   bezpečnost    silničního   provozu,   bezpečnost

přepravovaných osob nebo značné majetkové hodnoty.

 

     (7)  Vojenským  zkušebním  komisařem  řidičů  může  být pouze

příslušník Vojenské policie s potřebnou kvalifikací po absolvování

odborného  kurzu a  složení předepsané  zkoušky. Průkaz vojenského

zkušebního komisaře  řidičů vydává Vojenská  policie; odejmout jej

může za podmínek uvedených v odstavci 6.

 

     (8)  Vojenská  policie  vede  evidenci  řidičů  a  vojenských

zkušebních komisařů řidičů.

 

     (9)  Ministerstvo stanoví  v dohodě  s Ministerstvem  dopravy

a spojů vyhláškou rozsah přípravy řidičů, kvalifikační předpoklady

vojenského zkušebního  komisaře řidičů a  stanoví vzory vojenského

řidičského  průkazu  a   průkazu  vojenského  zkušebního  komisaře

řidičů.

------------------------------------------------------------------

3) Vyhláška  č.  87/1964  Sb.,  o  řidičských  průkazech, ve znění

   vyhlášky  č. 3/1972  Sb., vyhlášky  č. 174/1980  Sb., zákona č.

   12/ /1997 Sb. a vyhlášky č. 65/1998 Sb.

16) Vyhláška  č. 55/1991  Sb., o  výcviku a  zdokonalování odborné

    způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.

    Vyhláška  č.  174/1980  Sb.,  o  provádění  zkoušek  z odborné

    způsobilosti žadatelů o řidičské oprávnění.

17) § 12  až  14  vyhlášky  č.  55/1991  Sb.

 

                               Oddíl 2

        Odborná způsobilost k vedení vojenského plavidla

 

                              § 38

 

     (1) Vojenská  plavidla musí při  provozu na vodní  cestě vést

osoby, které  jsou k jejich vedení  odborně a zdravotně způsobilé,

(dále  jen "vůdce  vojenského plavidla").15)  Obojživelné vojenské

bojové vozidlo  musí být na vodní  cestě vedeno řidičem vojenského

bojového  vozidla,  který  je  seznámen  s  pravidly  a podmínkami

plavebního  provozu  na  vodní  cestě  nebo  je  vůdcem vojenského

plavidla.

 

     (2) Žadatel  o výkon činnosti vůdce  vojenského plavidla musí

prokázat  svou  zdravotní  způsobilost  lékařským  posudkem, který

nesmí  být   starší  tří  měsíců,   a  před  zkouškou   absolvovat

předepsanou výuku  a výcvik ve výcvikových  zařízeních pod vedením

vojenského  učitele  vůdců  vojenských  plavidel.  Po  absolvování

výcviku a úspěšném složení předepsané zkoušky před zkušební komisí

vydá ministerstvo žadateli průkaz k vedení vojenských plavidel.

 

     (3) Řidič  obojživelného vojenského bojového  vozidla musí po

absolvování předepsané  výuky a výcviku  v zařízeních pod  vedením

vojenského  učitele vůdců  vojenských plavidel  složit předepsanou

zkoušku  před  vojenským   zkušebním  komisařem  vůdců  vojenských

plavidel. Po  úspěšném složení zkoušky  vydá ministerstvo žadateli

průkaz k vedení vojenských plavidel.

 

     (4)  Ministerstvo  může  uznat  platnost průkazu způsobilosti

k vedení  plavidel, který  vydal  jiný  státní orgán15)  nebo jiný

stát.

 

     (5)  Ministerstvo může  odejmout průkaz  k vedení  vojenských

plavidel, jestliže  vůdce vojenského plavidla  při výkonu činnosti

vykazuje  nedostatky,  které  mohou  ohrozit bezpečnost plavebního

provozu na vodní cestě, bezpečnost přepravovaných osob nebo značné

majetkové hodnoty.

 

     (6) Vojenského zkušebního  komisaře vůdců vojenských plavidel

může  vykonávat  pouze  voják  z  povolání  nebo osoba s potřebnou

kvalifikací, po  absolvování odborného kurzu  a složení předepsané

zkoušky.  Průkaz vojenského  zkušebního komisaře  vůdců vojenských

plavidel  vydává  ministerstvo;  odejmout  jej  může  za  podmínek

uvedených v odstavci 5.

 

     (7)  Ministerstvo  vede  evidenci  vůdců  vojenských plavidel

a řidičů obojživelných vojenských bojových vozidel.

 

     (8)  Ministerstvo v  dohodě s  Ministerstvem dopravy  a spojů

stanoví vyhláškou rozsah odborné  způsobilosti, podmínky k získání

oprávnění k  vedení vojenského plavidla,  kvalifikační předpoklady

vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel a stanoví

vzory průkazů k vedení vojenských plavidel a vojenského zkušebního

komisaře vůdců vojenských plavidel.

------------------------------------------------------------------

15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

 

                               Oddíl 3

                  Zdravotní způsobilost řidičů

                   a vůdců vojenských plavidel

 

                              § 39

 

     Ministerstvo stanoví  v dohodě s  Ministerstvem zdravotnictví

vyhláškou   zdravotní  způsobilost   řidičů  a   vůdců  vojenských

plavidel.

 

                                Díl 4

                    Vojenský letecký personál

 

                              § 40

 

     (1)  Ve věcech  vojenského leteckého  personálu se  postupuje

podle zvláštního právního předpisu.13)

 

     (2)    Evidenci   vojenského    leteckého   personálu    vede

ministerstvo.

 

     (3)  Ministerstvo v  dohodě s  Ministerstvem dopravy  a spojů

stanoví vyhláškou kategorie vojenského leteckého personálu, jejich

kvalifikaci  a rozsah  odborných znalostí  a stanoví  vzor průkazu

vojenského leteckého personálu.

 

     (4)  Ministerstvo  v  dohodě  s  Ministerstvem  zdravotnictví

stanoví  vyhláškou  zdravotní   způsobilost  vojenského  leteckého

personálu.

------------------------------------------------------------------

13) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

    zákona   č.   455/1991    Sb.,   o   živnostenském   podnikání

    (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

                                Díl 5

                 Řízení o zdravotní způsobilosti

 

                              § 41

 

     Při řízení o zdravotní  způsobilosti řidičů, vůdců vojenských

plavidel  a  vojenského  leteckého  personálu  se  postupuje podle

zvláštního právního předpisu.18)

------------------------------------------------------------------

18) Zákon   č.   218/1999   Sb.,   o   rozsahu  branné  povinnosti

    a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

 

                             ČÁST SEDMÁ

                 POUŽITÍ VOJENSKÉ ZBRANĚ VOJÁKEM

 

                              § 42

 

                       Použití vojenské zbraně

 

     (1) Voják je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní

a dozorčí služby použít vojenskou zbraň,

a) aby odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho

   osobě nebo  útok, který mu  bezprostředně hrozí, anebo  útok na

   život nebo zdraví jiné osoby,

b) aby  odvrátil nebezpečný  útok, který  ohrožuje střežený objekt

   nebo  stanoviště,  a  to  po  marné  výzvě,  aby  od útoku bylo

   upuštěno,

c) aby zamezil útěku ozbrojené  osoby nebo osoby důvodně podezřelé

   ze spáchání zvlášť závažného trestného činu, kterou nelze jiným

   způsobem zadržet,

d) je-li  třeba zneškodnit  zvíře, ohrožuje-li  život nebo  zdraví

   osob.

 

     (2) Vojenskou  zbraní se pro  účely tohoto ustanovení  rozumí

vojenská střelná zbraň, vojenská zbraň bodná nebo sečná.

 

     (3)  Před  použitím  vojenské  zbraně,  v případech uvedených

v odstavci 1,  je voják povinen,  je-li to s  ohledem na okolnosti

případu možné,  vyzvat osobu, proti které  zakročuje, aby upustila

od útoku nebo útěku, zvoláním "Stůj", "Stůj, nebo střelím" a podle

okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití vojenské zbraně

je  voják   povinen  dbát  nutné   opatrnosti,  neohrožovat  život

a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby,

proti níž zákrok směřuje.

 

     (4) Voják je povinen,  dovoluje-li to ohrožení, před použitím

vojenské  zbraně  užít  domluvy,   napomenutí  nebo  použít  hmatů

a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbraní.

 

     (5) Voják  je oprávněn použít  některého z prostředků,  které

jsou  uvedeny v  odstavcích 1,  2, 3  a 4,  který umožňuje splnění

povinností a přitom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti

nimž zakročuje. Zároveň dbá na to, aby tento prostředek byl použit

jen  přiměřeným způsobem  a aby  případná škoda  nebyla ve zřejmém

nepoměru k významu chráněného zájmu.

 

     (6)  Při  zákroku  se   nesmí  použít  vojenská  zbraň,  úder

vojenskou zbraní  a služební pes proti  ženě, jejíž těhotenství je

zjevně  patrné,  proti  osobě  vysokého  věku,  osobě  se  zjevnou

tělesnou vadou  nebo nemocí a  dítěti, s výjimkou  případu, kdy to

povaha útoku, který vedou tyto  osoby proti chráněnému zájmu, nebo

mimořádnost  vzniklé  situace  podle  odstavce  1  písm.  a)  a b)

nezbytně vyžadují.

 

     (7) Použití  vojenské zbraně, služebního psa,  hmatů a chvatů

sebeobrany a údery vojenskou zbraní je voják povinen neprodleně po

jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam.

 

                              ČÁST OSMÁ

                          NÁHRADA ŠKODY

 

                              § 43

 

     (1)  Za škodu  osobě, která  poskytla pomoc  ozbrojeným silám

nebo vojákovi  při výkonu pořádkové,  strážní, eskortní a  dozorčí

služby  nebo  vojenskému  policistovi  anebo  vojákovi  vojenského

zpravodajství  na  jeho  žádost  nebo  s  jeho  vědomím, (dále jen

"poškozený") odpovídá stát. Stát se odpovědnosti může zprostit jen

tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

 

     (2) Došlo-li u poškozeného k  újmě na zdraví nebo smrti, určí

se  rozsah a  výše náhrady  této škody  podle zvláštního  právního

předpisu.19)

 

     (3) Za  škodu, kterou osoba způsobila  v souvislosti s pomocí

poskytnutou ozbrojeným silám nebo vojákovi, odpovídá stát.

 

     (4)  Za  škodu  způsobenou  ozbrojenými  silami  nebo vojákem

v souvislosti s  plněním úkolů stanovených  tímto zákonem odpovídá

stát; to neplatí,  pokud se jedná o škodu  způsobenou osobě, která

svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

 

     (5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

 

     (6)  Pokud  není  stanoveno  jinak,  řídí  se  právní  vztahy

upravené v této části zákona zvláštním právním předpisem.20)

------------------------------------------------------------------

19) § 116 až 125 zákona č. 221/1999 Sb.

20) Zákon č.  40/1964 Sb., občanský  zákoník, ve znění  pozdějších

    předpisů.

 

                             ČÁST DEVÁTÁ

                   VEDENÍ VOJENSKÝCH EVIDENCÍ

 

                              § 44

 

     (1) Vojenskou evidencí  se rozumí shromažďování, zpracovávání

a uchovávání osobních  údajů21)  a  údajů  o vojenské

technice, které souvisejí s plněním úkolů ozbrojených sil.

 

     (2) Údaji o vojenské technice se  rozumí údaje uvedené v § 33

odst. 2, § 34 odst. 3 a § 35 odst. 3.

 

     (3) Ministerstvo  vede vojenskou evidenci  o osobních údajích

vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu a údaje

o vojenské technice uvedené v § 34 odst. 3 a § 35 odst. 3.

 

     (4)  Vojenská  policie  vede  vojenskou  evidenci  o osobních

údajích řidičů a údaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2.

 

     (5)   Vojáci   a   občanští   zaměstnanci   orgánů  uvedených

v odstavcích   3   a   4   jsou   povinni  zachovávat  mlčenlivost

o skutečnostech,  se kterými  se seznámili  ve vojenské  evidenci.

Tato  povinnost trvá  i po  skončení služebněprávního  vztahu nebo

pracovněprávního vztahu.

------------------------------------------------------------------

21) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních

    systémech.

 

                             ČÁST DESÁTÁ

                      ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

                              § 45

 

     Zrušuje se:

     Zákon  č. 20/1990  Sb., o  zřízení Správy  ochrany prezidenta

Československé   socialistické   republiky   a   o  Hradní  stráži

Československé socialistické republiky.

 

                              § 46

 

                              Účinnost

 

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.

 

                           Klaus v. r.

                           Havel v. r.

                           Zeman v. r.