BA-S

219/1999 Sb.

ZÁKON

ze dne 14. září 1999

o ozbrojených silách České republiky

Změna: 352/2001 Sb.

Změna: 320/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět právní úpravy

Zákon upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil

České republiky (dále jen "ozbrojené síly"), jejich řízení,

přípravu a vybavení vojenským materiálem. Zákon dále upravuje

použití vojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody.

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Vojenské objekty jsou objekty důležité pro obranu státu,

které slouží Armádě České republiky (dále jen "armáda") a Hradní

stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků, uskladnění,

uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží

k zabezpečení jejich úkolů; vlastnická práva k nim vykonává jménem

státu Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo").

(2) Vojenský útvar je samostatná bojová nebo výcviková

součást ozbrojených sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným

čestným nebo historickým názvem, číselným označením a místem stálé

dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel.

(3) Vojenské zařízení je samostatná součást ozbrojených sil,

která je určena k zajišťování potřeb ozbrojených sil s vlastním

názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele

vojenského zařízení je náčelník, vedoucí nebo ředitel (dále jen

"náčelník").

(4) Vojenský záchranný útvar je samostatná součást armády,

která je určena k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany

a připravující se k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu

válečného stavu,1) s vlastním názvem, číselným označením a místem

stálé dislokace; v čele vojenského záchranného útvaru je velitel.

(5) Služebním orgánem v ozbrojených silách jsou prezident

republiky (dále jen "prezident"), ministr obrany (dále jen

"ministr") a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem

ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci.

(6) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě.

(7) Vojenský materiál tvoří vojenská výstroj, vojenská

výzbroj, vojenská technika a určená technická zařízení, které

ozbrojené síly používají k zabezpečení výcviku a plnění svých

úkolů.

(8) Vojenskou výstroj tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava

vojáka nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho

úkolů; vojenský stejnokroj tvoří stanovené součástky vojenské

výstroje určené pro jednotné vystrojení ozbrojených sil, které

jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky a rukávovými znaky.

(9) Vojenskou výzbroj tvoří vojenské zbraně a zbraňové

systémy, které ozbrojené síly používají k výcviku a plnění svých

úkolů.

(10) Vojenskou techniku tvoří vozidla provozovaná ozbrojenými

silami (dále jen "vozidlo ozbrojených sil"), vojenská plavidla

a vojenská letadla, přičemž

a) vozidla ozbrojených sil jsou vozidla, která jsou určena

k zabezpečení úkolů ozbrojených sil a jsou registrována pod

vojenskou poznávací značkou; jedná se o silniční vozidla a jiná

než silniční vozidla,2)

b) vojenská plavidla jsou lodě, malá plavidla, plovoucí stroje,

plovoucí zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která

byla konstruována, vyrobena, upravena a určena k plnění úkolů

ozbrojených sil a jsou evidována pod vojenskými poznávacími

znaky,

c) vojenská letadla jsou zařízení způsobilá létat v atmosféře,

která byla konstruována, vyrobena nebo upravena pro plnění

úkolů ozbrojených sil; vojenská letadla se člení na vojenská

cvičná letadla, vojenská cvičně bojová letadla, vojenská bojová

letadla, vojenská dopravní letadla a vojenská letadla

zvláštního určení.

(11) Řidič vozidla ozbrojených sil je voják nebo občanský

zaměstnanec, který je držitelem příslušného řidičského oprávnění

vyznačeného v řidičském průkazu3) a oprávnění k řízení vozidel

ozbrojených sil vyznačeného ve vojenském řidičském průkazu.

(12) Vojenský řidičský průkaz je průkaz opravňující vojáky

a občanské zaměstnance k řízení vozidel ozbrojených sil dané

skupiny. Vojenský řidičský průkaz vydává Vojenská policie po

úspěšném absolvování odborné přípravy a složení zkoušky z odborné

způsobilosti.

(13) Určená technická zařízení jsou technická zařízení

tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, ochranná a ostatní, která

jsou konstruována, vyráběna a provozována s vojenskou výstrojí,

vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech

a slouží k plnění úkolů ozbrojených sil.

(14) Pohromami se rozumějí zejména živelní pohromy, požáry,

průmyslové a ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví,

značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.

------------------------------------------------------------------

1) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949

o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol

I.), sdělení č. 168/1991 Sb.

2) § 11 odst. 1 písm. a) a c) vyhlášky č. 102/1995 Sb.,

o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách

provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění

vyhlášky č. 299/1996 Sb. a vyhlášky č. 4/1998 Sb.

3) Vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění

vyhlášky č. 3/1972 Sb., vyhlášky č. 174/1980 Sb., zákona č.

12/ /1997 Sb. a vyhlášky č. 65/1998 Sb.

ČÁST DRUHÁ

OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY

HLAVA I

OZBROJENÉ SÍLY

§ 3

(1) K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika

ozbrojené síly.

(2) Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář

prezidenta republiky a Hradní stráž.

(3) Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě a vojáci mimo

činnou službu; jejich služebněprávní vztahy se řídí zvláštními

právními předpisy.4)

(4) V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti

a podřízenosti.

(5) Ozbrojené síly se doplňují v souladu s úkoly, které

zabezpečují.

(6) Při zabezpečování úkolů ozbrojených sil jednají jménem

státu v právních vztazích služební orgány s výjimkou jednání před

soudy, kdy jedná za stát vojenský orgán pro právní zastupování

zřízený ministerstvem.

(7) V ozbrojených silách se zaměstnávají občanští

zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil; jejich

pracovněprávní vztahy ke státu se řídí zvláštními právními

předpisy.5)

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby

a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků

v záloze.

5) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 4

Omezení sdružovacího práva v ozbrojených silách

Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách

zakládat ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické

strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit.

HLAVA II

ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL

§ 5

Prezident

Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil

a) schvaluje základní vojenské řády,

b) jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta

republiky,

c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům,

d) propůjčuje bojové prapory.

§ 6

Vláda

Vláda na návrh ministra

a) schvaluje operační plány použití ozbrojených sil pro stav

ohrožení státu a pro válečný stav,

b) schvaluje strukturu armády,

c) stanoví celkové počty vojáků ozbrojených sil; jde-li o počty

vojáků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže,

předkládá návrh ministr v dohodě s náčelníkem Vojenské

kanceláře prezidenta republiky,

d) schvaluje koncepci výstavby armády.

§ 7

Ministerstvo

(1) Ministerstvo při řízení armády

a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armády,

b) zřizuje a ruší vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské

záchranné útvary,

c) provádí kontrolu armády,

d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými

zařízeními provozovanými s vojenskou výstrojí, vojenskou

výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech.6)

(2) Ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které

jsou závazné pro vojáky.

(3) Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České

republiky, který zabezpečuje velení armádě. V jeho čele je

náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen

"náčelník Generálního štábu").

(4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh

vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve

věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník

Generálního štábu je podřízen ministrovi.

(5) Kontrolu armády provádí Inspekce ministra obrany, která

je nejvyšším vnitřním kontrolním orgánem ministerstva a je přímo

podřízena ministrovi. Za podmínek stanovených zvláštními právními

předpisy7) je oprávněna seznamovat se s utajovanými skutečnostmi,

jakož i s osobními údaji, které jsou předmětem ochrany osobnosti.

Při své činnosti spolupracuje s kontrolními orgány vnější

kontroly.

------------------------------------------------------------------

6) § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném

dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/ /1990

Sb., zákona č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb.

7) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných

skutečností a o změně některých zákonů, zákon č. 256/1992 Sb.,

o ochraně osobních údajů v informačních systémech, § 12 zákona

č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 8

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky

a) jmenuje a odvolává velitele Hradní stráže,

b) má vůči vojákům Vojenské kanceláře prezidenta republiky

a vojákům Hradní stráže oprávnění jako ministr stanovená

zvláštními právními předpisy.8)

------------------------------------------------------------------

8) Například zákon č. 221/1999 Sb., zákon č. 220/1999 Sb.

HLAVA III

ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL

§ 9

(1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se

k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.

(2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají

z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné

obraně proti napadení.

(3) Další úkoly armády, Vojenské kanceláře prezidenta

republiky a Hradní stráže jsou stanoveny v části třetí, čtvrté

a páté.

§ 10

Mezinárodní spolupráce

(1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami

na základě mezinárodních smluv.

(2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech mezinárodních

organizací ve prospěch míru účastí na mírových operacích,

záchranných a humanitárních akcích; na tyto akce se mohou vysílat

i jednotliví vojáci z povolání.

(3) Ozbrojené síly se mohou zúčastňovat vojenských cvičení

spolu s cizími ozbrojenými silami na území České republiky nebo

v zahraničí.

§ 11

Ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům

stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských

a sociálních zájmů zaměstnanců.

§ 12

Civilní kontrola ozbrojených sil

Činnost ozbrojených sil kontrolují ústavní orgány9) a orgány,

kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis.10)

------------------------------------------------------------------

9) Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění

pozdějších ústavních zákonů.

10) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu,

ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

ČÁST TŘETÍ

ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY

HLAVA I

ARMÁDA

§ 13

Armáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na

vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary,

které se mohou slučovat do větších organizačních celků.

HLAVA II

ÚKOLY ARMÁDY

§ 14

(1) Armáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít

a) ke střežení objektů důležitých pro obranu státu,

b) k plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování ochrany

státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie

anebo ochranné služby, pokud síly a prostředky Policie České

republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku

a bezpečnosti,11) a to na dobu nezbytně nutnou,

c) k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných

situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty

nebo životní prostředí,

d) k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské

techniky,

e) k letecké přepravě ústavních činitelů,

f) k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,

g) k zabezpečení letecké činnosti pro vlastní potřeby,

h) k zajištění letecké služby pátrání a záchrany,

i) k zabezpečování přepravy na základě rozhodnutí vlády.

(2) Vojáci armády při plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b)

mají práva a povinnosti jako příslušníci Policie České republiky

podle zvláštního právního předpisu.11)

(3) Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu

a úseky státních hranic střežené vojáky armády, stanoví použití

vojáků armády a způsob jejich povolání k plnění úkolů Policie

České republiky podle zvláštního právního předpisu11)

a k záchranným pracím a stanoví počty vojáků armády potřebných

k plnění uvedených činností.

------------------------------------------------------------------

11) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.

Použití armády k záchranným pracím

§ 15

Použití armády k záchranným pracím je dočasné organizované

nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným

vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo

náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány

územní samosprávy, požární ochrana nebo vojenské záchranné útvary

nemohou zajistit záchranné práce vlastními silami.

§ 16

(1) Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat

hejtmani krajů a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo

k pohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím

nasazení.

(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití

armády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel

zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského

útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže

místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského

zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně

náčelníka Generálního štábu o nasazení armády k záchranným pracím.

(3) Je-li ohrožena podstatná část území České republiky,

rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda

na návrh ministra vnitra.

§ 17

(1) Po rozhodnutí vlády o použití armády k záchranným pracím

zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí

a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských

zařízení. K monitorování pohromy a k monitorování radiační

a chemické situace na určeném území může náčelník Generálního

štábu vyčlenit vojenská letadla.

(2) Náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový

štáb při použití armády k záchranným pracím i v jiném případě, než

je uvedeno v odstavci 1, pokud to povaha situace a ohrožení

vyžaduje.

§ 18

Odstraňování jiného hrozícího nebezpečí

za použití vojenské techniky

Vojenskou techniku s nezbytně nutnou obsluhou lze použít

i v jiných závažných situacích ohrožujících život, zdraví, značné

majetkové hodnoty nebo životní prostředí, kdy příslušné správní

úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby, požární ochrana

nebo vojenské záchranné útvary nemají potřebnou techniku

k odstranění takového ohrožení. Použití vojenské techniky

s nezbytně nutnou obsluhou mohou vyžadovat v těchto případech

příslušní vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy,

právnických osob nebo požární ochrany cestou náčelníka Generálního

štábu u ministra. Ministr o použití vojenské techniky informuje

vládu.

§ 19

Použití vojenských záchranných útvarů

k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany

(1) Použití vojenských záchranných útvarů je jejich dočasné

organizované nasazení s potřebným vojenským materiálem, pod

velením příslušného velitele, k plnění humanitárních úkolů civilní

ochrany při pohromách nebo při jiných závažných situacích

ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní

prostředí. Vojenské záchranné útvary se použijí k plnění těchto

úkolů před nasazením vojenských útvarů a vojenských zařízení

k záchranným pracím podle § 15 a 16 nebo k odstraňování jiného

hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky podle § 18.

(2) Při vyžadování použití vojenských záchranných útvarů

a řízení činnosti vojenských záchranných útvarů se postupuje podle

§ 16 až 18 obdobně.

§ 20

Letecká přeprava ústavních činitelů

Leteckou přepravu ústavních činitelů zabezpečuje armáda

vyčleněnými vojenskými dopravními letadly.

§ 21

Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy

Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky

letecké záchranné služby, podílí se armáda na činnosti letecké

záchranné služby a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů

a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva

s Ministerstvem zdravotnictví.

§ 22

Zabezpečování letecké činnosti pro vlastní potřeby

Armáda zabezpečuje vojenskými dopravními letadly služební

přepravu vojáků, vojáků jiných armád, občanských zaměstnanců

ministerstva a ozbrojených sil, jejich rodinných příslušníků

a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního

předpisu.12)

------------------------------------------------------------------

12) Zákon č. 221/1999 Sb.

§ 23

Zajištění letecké služby pátrání a záchrany

Na zajištění letecké služby pátrání a záchrany13) se podílí

armáda v rozsahu, který stanoví dohoda mezi Ministerstvem dopravy

a spojů, ministerstvem a Ministerstvem vnitra.

------------------------------------------------------------------

13) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

Zabezpečování přepravy

na základě rozhodnutí vlády

Na základě rozhodnutí vlády se armáda použije

a) k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické

pomoci,

b) k zabezpečení letecké dopravy sportovců a umělců

reprezentujících Českou republiku v zahraničí a občanů ze

zahraničí, kteří se ne z vlastní viny nemohou dopravit zpět do

České republiky.

ČÁST ČTVRTÁ

VOJENSKÁ KANCELÁŘ

PREZIDENTA REPUBLIKY

§ 25

V čele Vojenské kanceláře prezidenta republiky je náčelník,

který je přímo podřízen prezidentovi.

§ 26

Úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky

Vojenská kancelář prezidenta republiky plní úkoly související

a) výkonem pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených

sil,

b) řízením Hradní stráže.

ČÁST PÁTÁ

HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY

§ 27

Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře

prezidenta republiky.

§ 28

Úkoly Hradní stráže

(1) Hradní stráž

a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho

obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou

dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů,

b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních

návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích

zastupitelských misí u prezidenta.

(2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než

které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.

ČÁST ŠESTÁ

PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL

A VOJENSKÝ MATERIÁL

HLAVA I

PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL

§ 29

(1) Základní formou přípravy ozbrojených sil k plnění úkolů

je vojenský výcvik vojáků v ovládání vojenských zbraní, vojenské

techniky, výcvik k plnění bojových úkolů a humanitárních úkolů

civilní ochrany. Vojenský výcvik zahrnuje teoretickou a praktickou

přípravu, jakož i výchovu k vlastenectví. Součástí vojenského

výcviku je fyzická a psychická příprava.

(2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech,

vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních,

vojenských záchranných útvarech a ve vojenských školách. Mimo tyto

prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech.

(3) Vojenský výcvik s vojenskou technikou, který nelze

uskutečnit v objektech a prostorách uvedených v odstavci 2, lze po

dohodě se správními úřady, orgány územní samosprávy, právnickými

osobami nebo vlastníky provádět v jejich zařízeních, objektech

nebo na jejich pozemcích. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje

u armády ministr na návrh náčelníka Generálního štábu a u Hradní

stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh

velitele Hradní stráže.

(4) Výcvik vzdušných sil lze uskutečňovat ve vzdušném

prostoru nad územím České republiky nebo ve vzdušném prostoru za

hranicemi České republiky, pokud to připouští mezinárodní

smlouva.

§ 30

Není-li možno zabezpečit vojenský výcvik a odbornou přípravu

vojáků v objektech a prostorách uvedených v § 29 odst. 2, může se

jejich vojenský výcvik a odborná příprava uskutečnit v civilních

školách a školských zařízeních v České republice nebo v civilních

a vojenských školách v zahraničí.

HLAVA II

VOJENSKÝ MATERIÁL

Díl 1

Vojenský materiál a jeho označování

§ 31

(1) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat vojenský materiál

k plnění svých úkolů. Vojenský materiál se označuje vojenským

znakem.

(2) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat na vojenském

materiálu určeném k humanitárním účelům mezinárodně platné

rozeznávací znaky pro vojenskou zdravotnickou službu, vojenský

duchovní personál a civilní ochranu.1)

(3) Vojenský stejnokroj a vojenské odznaky nosí jen vojáci

v činné službě. Při slavnostních příležitostech mohou nosit

vojenský stejnokroj i vojáci mimo činnou službu a další osoby,

kterým bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno služebním

orgánem.

(4) Armáda je oprávněna užívat na vojenské technice národní

rozlišovací znak České republiky (dále jen "národní rozlišovací

znak") nebo státní symboly. Hradní stráž je oprávněna užívat na

vojenské technice národní rozlišovací znak nebo znak Hradní

stráže.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou zobrazení vojenského

znaku, národního rozlišovacího znaku a znaku Hradní stráže, způsob

označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně

platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje

a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské

techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo

znakem Hradní stráže.

------------------------------------------------------------------

1) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949

o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol

I.), sdělení č. 168/1991 Sb.

Díl 2

Schvalování technické způsobilosti

vojenské techniky a její evidence

Oddíl 1

Technická způsobilost vojenských vozidel

a evidence vozidel ozbrojených sil

§ 32

Technická způsobilost vojenských vozidel

(1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje

Vojenská policie podle zvláštního právního předpisu.14)

(2) Technické prohlídky a zkoušky určených technických

zařízení vojenských vozidel se provádí v zařízeních určených

ministerstvem.

(3) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy

a spojů vyhláškou druhy a kategorie vojenských vozidel,

schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických

prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení

vojenských vozidel.

------------------------------------------------------------------

14) § 3 písm. k) zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve

znění zákona č. 39/1995 Sb.

§ 33

Evidence vozidel ozbrojených sil

(1) Vojenská policie eviduje vozidla ozbrojených sil

v registru vozidel a přiděluje jim vojenskou poznávací značku.

Vojenským vozidlům vydává technický průkaz a osvědčení

o technickém průkazu.

(2) Registr vozidel není veřejně přístupný a zapisují se do

něj tyto údaje:

a) provozovatel vozidla,

b) vojenská poznávací značka,

c) tovární značka, typ a druh vozidla,

d) ostatní základní technické údaje o vozidle,

e) datum zápisu a výmazu z registru vozidel.

Oddíl 2

Technická způsobilost vojenských plavidel

a jejich evidence

§ 34

(1) Technickou způsobilost vojenských plavidel schvaluje

ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací

orgán.15)

(2) Ministerstvo eviduje vojenská plavidla ve vojenském

plavebním rejstříku a současně

a) vydává osvědčení vojenského plavidla,

b) přiděluje vojenské poznávací znaky.

(3) Vojenský plavební rejstřík není veřejně přístupný

a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském plavidle:

a) provozovatel,

b) poznávací znaky,

c) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro

který je plavidlo určeno,

d) nosnost, dovolený počet osob a ostatní základní technické

údaje,

e) datum zápisu a výmazu z vojenského plavebního rejstříku.

(4) Do vojenského plavebního rejstříku se nezapíše plavidlo

zapsané v jiném plavebním rejstříku.

(5) Technické prohlídky a zkoušky určených technických

zařízení na vojenských plavidlech se provádí ve vojenských

zařízeních určených ministerstvem.

(6) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy

a spojů vyhláškou kategorie vojenských plavidel, schvalování

technické způsobilosti a provádění technických prohlídek

vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských

plavidel.

------------------------------------------------------------------

15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

Oddíl 3

Technická způsobilost vojenských letadel

a jejich evidence

§ 35

(1) Technickou způsobilost vojenských letadel schvaluje

ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací

orgán.13)

(2) Ministerstvo eviduje vojenská letadla ve vojenském

leteckém rejstříku současně

a) vydává osvědčení letové způsobilosti vojenského letadla,

b) přiděluje identifikační číslo vojenského letadla.

(3) Vojenský letecký rejstřík není veřejně přístupný

a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském letadle:

a) provozovatel,

b) identifikační číslo,

c) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje,

d) datum zápisu a výmazu z vojenského leteckého rejstříku.

(4) Technické prohlídky a zkoušky určených technických

zařízení na vojenských letadlech se provádí ve vojenských

zařízeních určených ministerstvem.

(5) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy

a spojů vyhláškou schvalování technické způsobilosti vojenských

letadel, provádění technických prohlídek a zkoušek technických

zařízení vojenských letadel.

------------------------------------------------------------------

13) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Oddíl 4

Určená technická zařízení

§ 36

Ministerstvo stanoví vyhláškou vymezení určených technických

zařízení používaných s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí,

vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek

určených technických zařízení.

Díl 3

Odborná způsobilost k řízení vozidel ozbrojených sil

a k vedení vojenských plavidel

Oddíl 1

Odborná způsobilost k řízení vozidel ozbrojených sil

§ 37

(1) Odborná příprava (dále jen "příprava") řidičů vozidel

ozbrojených sil (dále jen "řidič") k získání příslušné skupiny

řidičského oprávnění3) se provádí ve výcvikových zařízeních

vojenských a civilních autoškol (dále jen "výcvikové zařízení")

evidovaných u okresního dopravního inspektorátu Policie České

republiky. Do přípravy řidičů se zařazují vojáci a občanští

zaměstnanci, kteří splňují zdravotní způsobilost pro řízení

vozidel ozbrojených sil. Pro organizaci, zabezpečení a vedení

přípravy řidičů a pro zkoušky z odborné způsobilosti k řízení

motorových vozidel platí zvláštní právní předpisy.16)

(2) Příprava řidičů, kteří jsou již držiteli příslušného

řidičského oprávnění vyznačeného v řidičském průkazu3) a splňují

zdravotní způsobilost pro řízení vozidel ozbrojených sil, se

uskutečňuje pod vedením držitele osvědčení pro učitele řidičů17)

(dále jen "učitel") ve výcvikových zařízeních. Po absolvování

přípravy a složení předepsané zkoušky před vojenským zkušebním

komisařem řidičů vydá Vojenská policie řidiči vojenský řidičský

průkaz s vyznačením příslušné skupiny oprávnění k řízení vozidel

ozbrojených sil.

(3) Příprava řidičů k řízení přípojných vozidel ozbrojených

sil o celkové hmotnosti vyšší než 750 kg se uskutečňuje jen

u řidičů, kteří dosáhli nejlepších výsledků při zkouškách

z odborné způsobilosti k řízení vozidel ozbrojených sil. Po

absolvování přípravy a složení předepsané zkoušky před vojenským

zkušebním komisařem řidičů vyznačí Vojenská policie řidiči ve

vojenském řidičském průkazu příslušnou skupinu oprávnění k řízení

vozidel ozbrojených sil. Podmínka prokázání praxe v řízení

motorových vozidel skupiny E v posledním roce3) se na řidiče

přípojných vozidel ozbrojených sil nevztahuje a je nahrazena

praktickým výcvikem v jejich řízení a úspěšným složením předepsané

zkoušky. Oprávnění k řízení přípojných vozidel ozbrojených sil je

platné jen po dobu výkonu vojenské činné služby.

(4) Příprava řidičů k řízení vojenských bojových vozidel se

uskutečňuje pod vedením učitelů ve výcvikových zařízeních. Po

absolvování přípravy a složení předepsané zkoušky před vojenským

zkušebním komisařem řidičů vydá Vojenská policie řidiči vojenský

řidičský průkaz s vyznačením příslušné skupiny oprávnění k řízení

vozidel ozbrojených sil.

(5) Vojenský řidičský průkaz s vyznačením příslušného

oprávnění k řízení vozidel ozbrojených sil je platný pouze

s řidičským průkazem;3) bez vojenského řidičského průkazu nelze

řídit vozidla ozbrojených sil.

(6) Vojenská policie může odejmout vojenský řidičský průkaz,

jestliže řidič při výkonu činnosti vykazuje nedostatky, které

mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu, bezpečnost

přepravovaných osob nebo značné majetkové hodnoty.

(7) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze

příslušník Vojenské policie s potřebnou kvalifikací po absolvování

odborného kurzu a složení předepsané zkoušky. Průkaz vojenského

zkušebního komisaře řidičů vydává Vojenská policie; odejmout jej

může za podmínek uvedených v odstavci 6.

(8) Vojenská policie vede evidenci řidičů a vojenských

zkušebních komisařů řidičů.

(9) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy

a spojů vyhláškou rozsah přípravy řidičů, kvalifikační předpoklady

vojenského zkušebního komisaře řidičů a stanoví vzory vojenského

řidičského průkazu a průkazu vojenského zkušebního komisaře

řidičů.

------------------------------------------------------------------

3) Vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění

vyhlášky č. 3/1972 Sb., vyhlášky č. 174/1980 Sb., zákona č.

12/ /1997 Sb. a vyhlášky č. 65/1998 Sb.

16) Vyhláška č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné

způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.

Vyhláška č. 174/1980 Sb., o provádění zkoušek z odborné

způsobilosti žadatelů o řidičské oprávnění.

17) § 12 až 14 vyhlášky č. 55/1991 Sb.

Oddíl 2

Odborná způsobilost k vedení vojenského plavidla

§ 38

(1) Vojenská plavidla musí při provozu na vodní cestě vést

osoby, které jsou k jejich vedení odborně a zdravotně způsobilé,

(dále jen "vůdce vojenského plavidla").15) Obojživelné vojenské

bojové vozidlo musí být na vodní cestě vedeno řidičem vojenského

bojového vozidla, který je seznámen s pravidly a podmínkami

plavebního provozu na vodní cestě nebo je vůdcem vojenského

plavidla.

(2) Žadatel o výkon činnosti vůdce vojenského plavidla musí

prokázat svou zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který

nesmí být starší tří měsíců, a před zkouškou absolvovat

předepsanou výuku a výcvik ve výcvikových zařízeních pod vedením

vojenského učitele vůdců vojenských plavidel. Po absolvování

výcviku a úspěšném složení předepsané zkoušky před zkušební komisí

vydá ministerstvo žadateli průkaz k vedení vojenských plavidel.

(3) Řidič obojživelného vojenského bojového vozidla musí po

absolvování předepsané výuky a výcviku v zařízeních pod vedením

vojenského učitele vůdců vojenských plavidel složit předepsanou

zkoušku před vojenským zkušebním komisařem vůdců vojenských

plavidel. Po úspěšném složení zkoušky vydá ministerstvo žadateli

průkaz k vedení vojenských plavidel.

(4) Ministerstvo může uznat platnost průkazu způsobilosti

k vedení plavidel, který vydal jiný státní orgán15) nebo jiný

stát.

(5) Ministerstvo může odejmout průkaz k vedení vojenských

plavidel, jestliže vůdce vojenského plavidla při výkonu činnosti

vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního

provozu na vodní cestě, bezpečnost přepravovaných osob nebo značné

majetkové hodnoty.

(6) Vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel

může vykonávat pouze voják z povolání nebo osoba s potřebnou

kvalifikací, po absolvování odborného kurzu a složení předepsané

zkoušky. Průkaz vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských

plavidel vydává ministerstvo; odejmout jej může za podmínek

uvedených v odstavci 5.

(7) Ministerstvo vede evidenci vůdců vojenských plavidel

a řidičů obojživelných vojenských bojových vozidel.

(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů

stanoví vyhláškou rozsah odborné způsobilosti, podmínky k získání

oprávnění k vedení vojenského plavidla, kvalifikační předpoklady

vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel a stanoví

vzory průkazů k vedení vojenských plavidel a vojenského zkušebního

komisaře vůdců vojenských plavidel.

------------------------------------------------------------------

15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

Oddíl 3

Zdravotní způsobilost řidičů

a vůdců vojenských plavidel

§ 39

Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví

vyhláškou zdravotní způsobilost řidičů a vůdců vojenských

plavidel.

Díl 4

Vojenský letecký personál

§ 40

(1) Ve věcech vojenského leteckého personálu se postupuje

podle zvláštního právního předpisu.13)

(2) Evidenci vojenského leteckého personálu vede

ministerstvo.

(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů

stanoví vyhláškou kategorie vojenského leteckého personálu, jejich

kvalifikaci a rozsah odborných znalostí a stanoví vzor průkazu

vojenského leteckého personálu.

(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví

stanoví vyhláškou zdravotní způsobilost vojenského leteckého

personálu.

------------------------------------------------------------------

13) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Díl 5

Řízení o zdravotní způsobilosti

§ 41

Při řízení o zdravotní způsobilosti řidičů, vůdců vojenských

plavidel a vojenského leteckého personálu se postupuje podle

zvláštního právního předpisu.18)

------------------------------------------------------------------

18) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti

a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

ČÁST SEDMÁ

POUŽITÍ VOJENSKÉ ZBRANĚ VOJÁKEM

§ 42

Použití vojenské zbraně

(1) Voják je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní

a dozorčí služby použít vojenskou zbraň,

a) aby odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho

osobě nebo útok, který mu bezprostředně hrozí, anebo útok na

život nebo zdraví jiné osoby,

b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt

nebo stanoviště, a to po marné výzvě, aby od útoku bylo

upuštěno,

c) aby zamezil útěku ozbrojené osoby nebo osoby důvodně podezřelé

ze spáchání zvlášť závažného trestného činu, kterou nelze jiným

způsobem zadržet,

d) je-li třeba zneškodnit zvíře, ohrožuje-li život nebo zdraví

osob.

(2) Vojenskou zbraní se pro účely tohoto ustanovení rozumí

vojenská střelná zbraň, vojenská zbraň bodná nebo sečná.

(3) Před použitím vojenské zbraně, v případech uvedených

v odstavci 1, je voják povinen, je-li to s ohledem na okolnosti

případu možné, vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila

od útoku nebo útěku, zvoláním "Stůj", "Stůj, nebo střelím" a podle

okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití vojenské zbraně

je voják povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život

a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby,

proti níž zákrok směřuje.

(4) Voják je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím

vojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů

a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbraní.

(5) Voják je oprávněn použít některého z prostředků, které

jsou uvedeny v odstavcích 1, 2, 3 a 4, který umožňuje splnění

povinností a přitom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti

nimž zakročuje. Zároveň dbá na to, aby tento prostředek byl použit

jen přiměřeným způsobem a aby případná škoda nebyla ve zřejmém

nepoměru k významu chráněného zájmu.

(6) Při zákroku se nesmí použít vojenská zbraň, úder

vojenskou zbraní a služební pes proti ženě, jejíž těhotenství je

zjevně patrné, proti osobě vysokého věku, osobě se zjevnou

tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti, s výjimkou případu, kdy to

povaha útoku, který vedou tyto osoby proti chráněnému zájmu, nebo

mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b)

nezbytně vyžadují.

(7) Použití vojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů

sebeobrany a údery vojenskou zbraní je voják povinen neprodleně po

jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam.

ČÁST OSMÁ

NÁHRADA ŠKODY

§ 43

(1) Za škodu osobě, která poskytla pomoc ozbrojeným silám

nebo vojákovi při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí

služby nebo vojenskému policistovi anebo vojákovi vojenského

zpravodajství na jeho žádost nebo s jeho vědomím, (dále jen

"poškozený") odpovídá stát. Stát se odpovědnosti může zprostit jen

tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí

se rozsah a výše náhrady této škody podle zvláštního právního

předpisu.19)

(3) Za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí

poskytnutou ozbrojeným silám nebo vojákovi, odpovídá stát.

(4) Za škodu způsobenou ozbrojenými silami nebo vojákem

v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem odpovídá

stát; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která

svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

(5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

(6) Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy

upravené v této části zákona zvláštním právním předpisem.20)

------------------------------------------------------------------

19) § 116 až 125 zákona č. 221/1999 Sb.

20) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.

ČÁST DEVÁTÁ

VEDENÍ VOJENSKÝCH EVIDENCÍ

§ 44

(1) Vojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání

a uchovávání osobních údajů21) a údajů o vojenské

technice, které souvisejí s plněním úkolů ozbrojených sil.

(2) Údaji o vojenské technice se rozumí údaje uvedené v § 33

odst. 2, § 34 odst. 3 a § 35 odst. 3.

(3) Ministerstvo vede vojenskou evidenci o osobních údajích

vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu a údaje

o vojenské technice uvedené v § 34 odst. 3 a § 35 odst. 3.

(4) Vojenská policie vede vojenskou evidenci o osobních

údajích řidičů a údaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2.

(5) Vojáci a občanští zaměstnanci orgánů uvedených

v odstavcích 3 a 4 jsou povinni zachovávat mlčenlivost

o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské evidenci.

Tato povinnost trvá i po skončení služebněprávního vztahu nebo

pracovněprávního vztahu.

------------------------------------------------------------------

21) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních

systémech.

ČÁST DESÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 45

Zrušuje se:

Zákon č. 20/1990 Sb., o zřízení Správy ochrany prezidenta

Československé socialistické republiky a o Hradní stráži

Československé socialistické republiky.

§ 46

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.