BA-S

462/2000 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 22. listopadu 2000

k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.,

o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

Změna: 36/2003 Sb.

Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb.,

o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),

k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona:

Označování, evidence, manipulace a ukládání písemností

a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti

a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi

§ 1

Podrobnosti o označování písemností a jiných

materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti

(1) Zvláštními skutečnostmi jsou informace v oblasti

krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést

k ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo

podnikatelského zájmu právnické osoby, nebo fyzické osoby

vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních právních

předpisů1) (dále jen "podnikající fyzická osoba").

(2) Označení krizových plánů, ostatních listin, nosných médií

a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti1a) (dále jen

"písemnosti"), které se označují podle zvláštního právního

předpisu,2) se uvádí na přední straně prvního listu v pravé horní

části, na popisném štítku nebo obalu.

(3) Je-li písemnost určena k doručení adresátovi mimo objekt

orgánu krizového řízení nebo je přenášena mimo budovu z jiného

vážného důvodu (dále jen "přeprava"), označuje se také v pravé

horní části obálky.

------------------------------------------------------------------

1) Například živnostenský zákon, obchodní zákoník.

1a) § 2 písm. d) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

a o změně některých zákonů (krizový zákon).

2) § 27 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb.

§ 2

Stanovení režimu evidence písemností

(1) Samostatný jednací protokol3) pro evidenci písemností

vede pracoviště krizového řízení;4) není-li zřízeno, vede tento

protokol jiné pracoviště, které určí vedoucí příslušného orgánu

krizového řízení, statutární zástupce právnické osoby nebo

podnikající fyzická osoba (dále jen "pověřené pracoviště").

(2) Písemnosti se při příjmu pověřenou osobou nebo osobou

určenou k tomuto převzetí (podatelna) neotevírají a předávají se

nejkratší cestou adresátovi. Adresát předloží písemnosti po jejich

otevření pracovišti krizového řízení nebo pověřenému pracovišti

k doplnění údajů v samostatném jednacím protokolu.

------------------------------------------------------------------

3) § 27 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb.

4) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.

§ 3

Stanovení režimu manipulace s písemností

(1) Opis, kopii nebo výpis z písemnosti lze pořídit jen se

souhlasem vedoucího pracoviště krizového řízení nebo pověřeného

pracoviště.

(2) Na písemnost, ze které se vyhotovuje opis, kopie nebo

výpis, se vyznačí datum a důvod vyhotovení, počet výtisků a jejich

rozdělovník, jméno, příjmení a podpis osoby, která vydala souhlas

podle odstavce 1, a dále jméno, příjmení a podpis osoby, která

opis, kopii nebo výpis vyhotovila.

(3) Vadné nebo nadpočetné výtisky písemnosti se předají osobě

oprávněné seznamovat se s písemnostmi (§ 5), která neprodleně

zabezpečí jejich zničení.5)

(4) Písemnosti určené k přepravě vybavuje pracoviště

krizového řízení nebo pověřené pracoviště; k odeslání je předává

pověřené osobě nebo osobě určené k tomuto převzetí (podatelna)

proti podpisu.

(5) Přeprava písemností se provádí

a) kurýrní službou,

b) technickými prostředky,

c) držitelem poštovní licence, nebo

d) osobou určenou ke styku se zvláštními skutečnostmi.

(6) Písemnosti se přepravují způsobem stanoveným zvláštním

právním předpisem6) § 17 vyhlášky č. 244/1998 Sb. pro přepravu

písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení

"Vyhrazené".

(7) Vedoucí pracoviště krizového řízení nebo pověřeného

pracoviště písemně oznámí vedoucímu orgánu krizového řízení

neoprávněnou manipulaci s písemnostmi ihned, jakmile se o ní

dozví; zároveň zajistí objektivní zjištění všech okolností této

neoprávněné manipulace, zejména rozsah nastalých či hrozících

následků. Po provedení úkonů přijme bez zbytečného odkladu

opatření k zamezení nebo zmírnění následků neoprávněné manipulace

s písemnostmi.

------------------------------------------------------------------

5) § 26 odst. 5 vyhlášky č. 244/1998 Sb., o podrobnostech

stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě,

evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání a jiné

manipulaci a skartaci utajovaných písemností, ve znění vyhlášky

č. 338/1999 Sb.

§ 4

Stanovení režimu ukládání písemností

(1) Písemnosti se v průběhu zpracování a po jejich vyřízení

ukládají způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem7) pro

ukládání písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně

utajení "Vyhrazené".

(2) Vyřazování, archivování a skartace písemností se provádí

podle zvláštních právních předpisů.8)

------------------------------------------------------------------

7) § 23 vyhlášky č. 244/1998 Sb., ve znění vyhlášky

č. 338/1999 Sb.

8) Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria na

posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního

řízení.

§ 26 vyhlášky č. 244/1988 Sb.

§ 5

Postup při určování osob ke styku

se zvláštními skutečnostmi

(1) Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi provádí

vedoucí orgánu krizového řízení schválením zvláštního seznamu,9)

ve kterém se zaznamenává rozsah oprávnění pracovníků orgánu

krizového řízení, zaměstnanců právnických osob nebo zaměstnanců

podnikajících fyzických osob oprávněných seznamovat se se

zvláštními skutečnostmi. Vzor zvláštního seznamu je uveden

v příloze č. 1.

(2) O určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se

zpracovává písemný záznam, který se ukládá na pracovišti krizového

řízení nebo na pověřeném pracovišti. Vzor písemného záznamu je

uveden v příloze č. 2.

(3) Určený pracovník se při jednání k zabezpečení úkolů

krizového řízení prokazuje zmocněním, které se vydává na dobu

2 let. Zmocnění se nevyžaduje u vedoucího orgánu krizového řízení

a osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi.10) Vzor

zmocnění je uveden v příloze č. 3.

(4) Při ukončení určení ke styku se zvláštními skutečnostmi

pracovníka se provede záznam ve sloupcích 6 a 7 zvláštního seznamu

podle odstavce 1.

------------------------------------------------------------------

9) § 27 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb.

10) § 43 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností

a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb.

Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady

a krizového štábu kraje a obce určené

hasičským záchranným sborem kraje

§ 6

Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje

(1) Bezpečnostní rada kraje projednává

a) stav připravenosti kraje na řešení krizových situací,

b) krizový plán kraje,

c) havarijní plán kraje,

d) vnější havarijní plány, je-li jejich zpracovatelem kraj,

e) návrh koncepce ochrany obyvatelstva na území kraje a její

rozpracování do plánů pro jednotlivá ochranná opatření,

f) zprávu o stavu monitorovacích, informačních a spojovacích

systémů na území kraje a návrhy rozvoje těchto systémů,

g) finanční zabezpečení přípravy a řešení mimořádných událostí

a krizových situací na území kraje včetně informace o náhradách

za omezení vlastnického nebo užívacího práva a poskytnutí

pomoci a náhrady škody vzniklé v souvislosti se záchrannými

a likvidačními pracemi nebo cvičením při zásahu integrovaného

záchranného systému,

h) návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací

s jinými kraji a při poskytování pomoci s územními celky

sousedního státu,

i) závěry z kontrol prováděných v rámci prověřování krizové

připravenosti kraje,

j) dokumenty související s krizovou připraveností kraje a činností

integrovaného záchranného systému v kraji,

k) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých

opatřeních a navrhuje způsob odstranění nedostatků a

l) způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob

s charakterem ohrožení na území kraje a s krizovými

opatřeními.

(2) Bezpečnostní rada kraje posuzuje vždy

a) možná rizika vzniku krizové situace v kraji,

b) dokumentaci obcí, kterým hasičský záchranný sbor kraje uložil

povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje10a)

(dále jen "určené obce"), a

c) roční zprávy o činnosti a připravenosti složek integrovaného

záchranného systému11) v kraji a v případě potřeby navrhuje

posílení těchto složek.

------------------------------------------------------------------

10a) § 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., ve znění zákona

č. 320/2002 Sb.

11) § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 7

Složení bezpečnostní rady kraje

Bezpečnostní rada kraje má nejvíce 10 členů a hejtman jejími

členy jmenuje vždy

a) zástupce hejtmana,

b) ředitele krajského úřadu,

c) příslušníka Policie České republiky určeného policejním

prezidentem,

d) ředitele hasičského záchranného sboru kraje,

e) příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem

Generálního štábu Armády České republiky,

f) ředitele územně příslušného územního střediska zdravotnické

záchranné služby, a

g) zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, jehož zároveň

jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady kraje.

§ 8

Obsah činnosti bezpečnostní rady určené obce

Bezpečnostní rada určené obce projednává

a) zajištění připravenosti správního obvodu určené obce na krizové

situace včetně návrhů opatření,

b) rozpracování úkolů krizového plánu kraje, uložených hasičským

záchranným sborem kraje,

c) roční zprávu o stavu prostředků pro varování osob ve správním

obvodu určené obce a způsob zajištění náhradního varování,

d) plán evakuace osob z ohroženého území správního obvodu určené

obce,

e) zprávu o činnosti a připravenosti složek integrovaného

záchranného systému umístěných ve správním obvodu určené obce,

f) návrh objemu finančních prostředků v rozpočtu určené obce,

vyčleněných k zajištění přípravy na krizové situace ve správním

obvodu určené obce,

g) informaci o financování krizových opatření ve správním obvodu

určené obce při vyhlášeném krizovém stavu v uplynulém

rozpočtovém roce,

h) způsob seznámení právnických a fyzických osob s charakterem

možného ohrožení ve správním obvodu určené obce, s připravenými

krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,

i) způsob shromažďování nezbytných údajů o osobách, které v době

krizového stavu přechodně změní pobyt,

j) zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních,

k) vnější havarijní plán a

l) podmínky nouzového přežití obyvatelstva.

§ 9

Složení bezpečnostní rady určené obce

Bezpečnostní rada určené obce má nejvíce 8 členů a starosta

určené obce jejími členy jmenuje vždy

a) místostarostu,

b) tajemníka obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena,

c) příslušníka Policie České republiky určeného policejním

prezidentem nebo jím určeným služebním funkcionářem,

d) příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného

ředitelem hasičského záchranného sboru kraje nebo jím určeným

služebním funkcionářem,

e) velitele sboru dobrovolných hasičů určené obce, je-li tento

sbor zřízen, a

f) zaměstnance určené obce, jehož zároveň jmenuje tajemníkem

bezpečnostní rady určené obce.

§ 10

zrušen

§ 11

zrušen

§ 12

Obsah činnosti krizového štábu kraje

a určené obce

(1) Krizový štáb kraje svolává hejtman a krizový štáb určené

obce svolává starosta v případě, že

a) je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho

část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,

b) je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti

orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,

c) jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,

d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci

záchranných a likvidačních prací,12) nebo

e) jde o úkol prováděný při cvičení.

(2) Krizový štáb kraje nebo určené obce je svoláván

operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících

se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených

s nezbytným omezením základních práv a svobod.

(3) Krizový štáb kraje posuzuje přiměřenost krizových

opatření přijatých v určených obcích a navrhuje jejich

pozastavení, změnu nebo zrušení. V případě závažných nedostatků

v době krizového stavu doporučuje převedení plnění úkolů starosty

na zmocněnce.

(4) Stálá pracovní skupina krizového štábu (§ 13 odst. 2),

která při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných

a likvidačních prací12) jedná nepřetržitě,

a) analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události

a dokumentuje postup řešení,

b) podává vedoucímu krizového štábu návrh na způsob řešení, postup

při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání

krizového stavu; využívá při tom zejména havarijní plán, vnější

havarijní plány a krizový plán,

c) soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový

přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití,

d) organizuje spojení s krizovými štáby určených obcí, krajů

a krizovým štábem Ministerstva vnitra,

e) zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních

a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,

f) připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám

a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na

opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,

g) organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění

zásobování a humanitární pomoci, a

h) zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní

výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

------------------------------------------------------------------

12) § 7 odst. 3, § 11 písm. c) a § 13 písm. a) zákona č. 239/2000

Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 13

Složení krizového štábu kraje a určené obce

(1) Členy krizového štábu kraje nebo obce jsou

a) členové příslušné bezpečnostní rady,

b) členové stálé pracovní skupiny krizového štábu.

(2) Členy stálé pracovní skupiny krizového štábu jsou

a) tajemník krizového štábu,

b) pracovníci krajského úřadu nebo obecního úřadu určené obce a

c) zástupci složek integrovaného záchranného systému11)

a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo

krizové situace.

(3) Vedoucí krizového štábu rozhodne podle druhu krizové

situace nebo mimořádné události o uvedení pracovní skupiny nebo

její části do pohotovosti a o povolání osob uvedených v odstavci

2 písm. b) a c).

§ 14

Společné ustanovení

(1) Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné

bezpečnostní rady.

(2) Pokud starosta obce zřídí k řešení krizové situace

krizový štáb obce,12a) platí přiměřeně § 12 a 13.

(3) Vzor jednacího řádu bezpečnostní rady je uveden v příloze

č. 4.

------------------------------------------------------------------

12a) § 23 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb.

Náležitosti a způsob zpracování krizového

plánu a plánu krizové připravenosti

§ 15

Náležitosti krizového plánu

(1) Krizový plán se skládá ze základní části a přílohové

části.

(2) Základní část obsahuje

a) vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů

a jiných státních orgánů a orgánů samosprávy, jimž zákon ukládá

povinnost zpracovat krizový plán13) (dále jen "zpracovatel

krizového plánu") s ohledem na charakteristiku území,

b) charakteristiku organizace krizového řízení,

c) výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na

území a činnost orgánů a organizačních složek státu, jejich

organizačních celků, právnických nebo podnikajících fyzických

osob podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci

krizového plánování (dále jen "subjekt krizového plánování"), a

d) další podklady a zásady potřebné pro používání přílohové části

krizového plánu.

(3) Přílohovou část krizového plánu tvoří dokumenty nezbytné

ke zvládnutí krizové situace, zejména

a) přehled sil a prostředků včetně jejich počtu a využitelnosti,

b) katalog krizových opatření, obsahující zásady a postup

realizace krizových opatření,

c) typové plány, kterými ústřední správní úřad podle své

působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací

doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení,

d) povodňové a havarijní plány zpracované podle zvláštních

právních předpisů14) a další operační plány, které pro

konkrétní druh krizové situace na daném území stanoví postupy,

zásady, opatření, síly a prostředky pro její řešení, plány

jejich nasazení a zabezpečení,

e) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního

předpisu,15)

f) plán hospodářské mobilizace zpracovaný podle zvláštního

právního předpisu,16)

g) plán akceschopnosti zpracovatele krizového plánu, který stanoví

postupy a termíny zabezpečení připravenosti k plnění úkolů při

krizových situacích a opatření k zajištění vlastní ochrany před

následky krizových situací, a

h) plány spojení, materiálně technického a zdravotnického

zabezpečení a topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením

ohrožení.

(4) Rozpracování krizového plánu kraje obecním úřadem určené

obce se člení podle odstavce 1, přičemž v přílohové části obsahuje

dokumenty určené hasičským záchranným sborem kraje.

------------------------------------------------------------------

13) § 9 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 2, § 15 odst. 2 písm. b)

a § 28 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb., ve znění zákona č.

320/2002 Sb.

14) Například vodní zákon a energetický zákon.

15) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských

opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících

zákonů.

16) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 241/2000 Sb.

§ 16

Způsob zpracování krizového plánu kraje

Hasičský záchranný sbor kraje před zpracováním krizového

plánu kraje a obecní úřad určené obce před rozpracováním krizového

plánu kraje projednají v územně příslušné bezpečnostní radě

a) zaměření a rozsah krizového plánu kraje,

b) určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu

kraje,

c) rozdělení odpovědnosti za zpracování dílčích částí krizového

plánu kraje nebo jeho rozpracování mezi členy bezpečnostní rady

a harmonogram jeho zpracování,

d) rozsah spolupráce s dalšími subjekty, které se na zpracování

krizového plánu kraje podílejí,

e) termín projednání krizového plánu kraje nebo rozpracování

krizového plánu kraje na podmínky určené obce v bezpečnostní

radě,

f) pravidla manipulace s krizovým plánem kraje při jeho zpracování

g) termíny průběžných kontrol a termín zpracování krizového plánu

kraje nebo rozpracování krizového plánu kraje na podmínky

určené obce.

§ 17

Náležitosti plánu krizové připravenosti

(1) Plán krizové připravenosti se skládá ze základní části

a přílohové části.

(2) Základní část obsahuje

a) vymezení předmětu podnikání právnické nebo podnikající fyzické

osoby a úkolů a opatření, které byly důvodem zpracování plánu

krizové připravenosti,

b) charakteristiku organizace krizového řízení a havarijní

připravenosti,

c) výčet a analýzu krizových ohrožení, jejich možný dopad na

činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby, a

d) zásady pro používání plánu krizové připravenosti.

(3) Přílohovou část tvoří dokumenty nezbytné k zvládnutí

krizové situace, zejména

a) výpis z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení

s uvedením požadavku zpracovatele krizového plánu na účast

právnických nebo podnikajících fyzických osob při zabezpečení

krizových opatření,

b) plán akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby

pro zajištění pohotovosti, připravenosti k plnění krizových

opatření a ochrany před účinky krizových situací,

c) plán krizových opatření k řešení krizových stavů v rámci

působnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,

d) vnitřní havarijní plán, pokud ho právnická nebo podnikající

fyzická osoba zpracovává podle zvláštních právních

předpisů,16a)

e) plán opatření hospodářské mobilizace u stanovených subjektů

hospodářské mobilizace,17)

f) plány spojení, topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením

krizových situací,

g) přehled uzavřených smluv a dalších dokumentů mezi právnickou

nebo podnikající fyzickou osobou a příslušným orgánem krizového

řízení nebo zpracovatelem krizového plánu a

h) další dokumentace potřebná pro řešení krizových stavů, zejména

statuty a jednací řády, vzory hlášení, předpisy, dohody

o spolupráci.

------------------------------------------------------------------

16a) Například vyhláška č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady

hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování

bezpečnostního programu prevence závažné havárie

a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního

plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního

plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu

a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při

zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního

plánování, vyhláška č. 219/1997 Sb., o podrobnostech

k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení

a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na

obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.

17) § 16 zákona č. 241/2000 Sb.

§ 18

Způsob zpracování plánu krizové připravenosti

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při přípravě

plánu krizové připravenosti projedná s příslušným zpracovatelem

krizového plánu

a) zaměření a rozsah plánu krizové připravenosti zpracovávaného ve

své působnosti,

b) podíl a rozsah spolupráce s dalšími subjekty krizového

plánování na zpracování plánu krizové připravenosti a způsob

jejího zajištění,

c) termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín

zpracování plánu krizové připravenosti, a

d) způsob manipulace s plánem krizové připravenosti v době jeho

zpracování.

§ 19

Společné ustanovení

(1) Krizový plán a plán krizové připravenosti se zpracují

nejdéle do 4 let po nabytí účinnosti tohoto nařízení.

(2) Souhrnná aktualizace krizového plánu a plánu krizové

připravenosti se provádí v tříletých cyklech od jejich schválení.

§ 20

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr vnitra:

Mgr. Gross v. r.

Příl.1

...............................

(název orgánu krizového řízení)

Č. j.:

Výtisk jediný

Počet listů:

Schvaluji:

.................................

(vedoucí orgánu krizového řízení)

V .............. dne ............

ZVLÁŠTNÍ SEZNAM

pracovníků

(zaměstnanců)

....................................................

(název orgánu krizového řízení, právnické osoby nebo

podnikající fyzické osoby)

určených ke styku se zvláštními skutečnostmi

v oblasti krizového řízení

+----------------------------------------------+

| Záznam o provedení změn |

+----------+-----------+-------------+---------+

+----------+-----------+-------------+---------+

| | | | |

+----------+-----------+-------------+---------+

druhá strana

+----+-------------------+------------------------------+

|Poř.|Zastávaná funkce |Rozsah oprávnění seznamovat se|

|čís.|(pracovní zařazení)|se zvláštními skutečnostmi |

+----+-------------------+------------------------------+

| 1 | 2 | 3 |

+----+-------------------+------------------------------+

| | | |

+----+-------------------+------------------------------+

třetí strana

+-------------------+---------------+---------------+------------+

+-------------------+------+--------+---------------+------------+

| | od | do | | |

+-------------------+------+--------+---------------+------------+

| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |

+-------------------+------+--------+---------------+------------+

| | | | | |

+-------------------+------+--------+---------------+------------+

------------------------------------------------------------------

x) uvádí se podpis pracovníka, který změnu provedl.

Příl.2

...............................

(název orgánu krizového řízení)

Č. j.:

ZÁZNAM

o určení ke styku se zvláštními skutečnostmi

v oblasti krizového řízení

V souladu se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

a o změně některých zákonů (krizový zákon) a ve smyslu nařízení

vlády č. .../2000 Sb. byl (byla)

.................................... ...................

(titul, jméno a příjmení) (rodné číslo)

.................................................

(funkce - pracovní zařazení)

určen (určena ke styku se zvláštními skutečnostmi

v oblasti krizového řízení

v rozsahu:

..................................................................

(specifikace rozsahu oprávnění seznamovat se se zvláštními

skutečnostmi v souladu se sloupcem č. 3 zvláštního seznamu)

Určený pracovník prohlašuje, že byl seznámen se zásadami

ochrany zvláštních skutečností v oblasti krizového řízení, poučen

o povinnostech vyplývajících z určení a s následky jejich

porušení.

V .............. dne ...................

............................

(podpis určeného pracovníka)

Seznámení provedl:

....................................... ................

(funkce, titul, jméno a příjmení) (podpis)

Příl.3

přední strana zadní strana

+--------------------------------------++--------------------------------------+

| ................................... ||Jmenovaný pracovník je oprávněn |

| (název orgánu krizového řízení) ||se seznamovat se zvláštními |

|Evidenční číslo: 0000 ||skutečnostmi v rozsahu: |

| || |

| ZMOCNĚNÍ || |

| "Z S" ||(uvést rozsah oprávnění dle sloupce |

| || č. 3 zvláštního seznamu) |

|pro ......................... || |

| (titul, jméno a příjmení) || |

| || |

| ......................... || |

| (organizační celek) || |

| ||V ................ |

|platné jen se služebním průkazem, || |

|průkazem zaměstnance nebo ||dne ............... |

|občanským průkazem || |

| || |

| || ........................... |

| || (razítko a podpis vedoucího |

| || orgánu krizového řízení) |

|číslo: .......................... || |

+--------------------------------------++--------------------------------------+

Příl.4

Jednací řád bezpečnostní rady .................

Článek 1

Úvodní ustanovení

kraje, okresu, obce - včetně celku

1. Bezpečnostní rada: .................................. (dále jen

název úřadu

"bezpečnostní rada") byla zřízena nařízením číslo .......... ze

dne .................

2. Jednání bezpečnostní rady je veřejné, pokud její předseda

nerozhodne jinak; jednání se řídí jednacím řádem.

3. Informace z jednání bezpečnostní rady se pro veřejnost

a sdělovací prostředky poskytují v rozsahu schváleném předsedou

bezpečnostní rady.

Článek 2

Jednání bezpečnostní rady

1. Jednání bezpečnostní rady svolává a řídí předseda bezpečnostní

rady, v jeho nepřítomnosti jím pověřený člen bezpečnostní rady.

2. Bezpečnostní rada je svolávána podle pracovního plánu na

kalendářní rok (dále jen "pracovní plán") nebo na základě

odůvodněné písemné žádosti člena bezpečnostní rady.

3. Pravidelné jednání bezpečností rady se uskutečňuje alespoň

dvakrát v roce. Toto jednání probíhá zpravidla na základě

písemných podkladových materiálů.

4. Členové bezpečnostní rady se účastní všech jednání; pouze ve

výjimečných případech a po souhlasu předsedy bezpečnostní rady

mohou být zastoupeni pověřeným pracovníkem svého úřadu.

5. Předseda bezpečnostní rady může na jednání bezpečnostní rady

přizvat zástupce správních úřadů působících na teritoriu,

organizací, občanských sdružení, odborníky z hlediska

projednávané problematiky, případně další osoby.

6. Z jednání bezpečnostní rady je pořizován zvukový záznam

a zápis.

Článek 3

Pracovní plán

1. Pracovní plán zpracovává tajemník bezpečnostní rady podle

- prioritních úkolů kraje (okresu, obce) na příslušný rok,

- úkolů stanovených právními předpisy,

- aktuálních priorit bezpečnostní situace,

- pokynů hejtmana (přednosty okresního úřadu nebo starosty

obce),

- podnětů od členů bezpečnostní rady, členů rady nebo

zastupitelstva.

2. Pracovní plán projednává bezpečnostní rada a schvaluje její

předseda.

Článek 4

Písemné podkladové materiály pro pravidelné

jednání bezpečnostní rady

1. Písemné podkladové materiály pro pravidelné jednání

bezpečnostní rady (dále jen "podklady") zpracovávají podle

pracovního plánu členové bezpečností rady nebo osoby vyzvané

předsedou bezpečnostní rady.

2. Podklady musí být věcné, stručné a v souladu s právními

předpisy. Pokud navrhují nový způsob řešení problematiky, musí

zahrnovat též zejména jeho organizační, personální, finanční a

materiálně technické dopady. Navrhovaná opatření musí být

předem projednána se subjekty, jichž se dotýkají. Jestliže se

nedocílí jednotného stanoviska, je nutné k podkladům přiložit

všechna rozporná stanoviska s odůvodněním nezbytnosti

navrhovaného řešení.

3. Navazuje-li předpokládaný materiál na předcházející závěry

bezpečnostní rady, obsahuje zpravidla vyhodnocení plnění úkolů,

a dále musí obsahovat návrh na doplnění nebo změnu předmětných

závěrů.

4. Podklady se předkládají v odpovídajícím počtu výtisků (podle

počtu členů) nejpozději do 14 dnů před plánovaným jednáním

bezpečnostní rady tajemníkovi bezpečnostní rady. Podklady jsou

předávány s průvodním dopisem, v němž je možno doporučit

i přizvání dalších účastníků jednání. První dva výtisky musí

být vlastnoručně podepsány předkladatelem.

5. Jestliže je bezpečnostní rada svolávána k řešení naléhavých

úkolů a hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou být podklady

předkládány přímo na jednání nebo jsou vysloveny ústně

předkladatelem.

6. Pozvánka na jednání bezpečnostní rady konané podle pracovního

plánu se zasílá spolu s programem a předloženými podklady všech

členů bezpečnostní rady nejpozději do 10 dnů před vlastním

jednáním. Přizvaným účastníkům se zasílají podklady pouze k těm

bodům jednání, k nimž jsou přizváni.

7. Program může být měněn či doplněn předsedou bezpečnostní rady

o projednání neodkladných záležitostí a ústních informací.

Článek 5

Zápis z jednání bezpečnostní rady

1. Zápis z jednání bezpečnostní rady vyhotovuje tajemník

bezpečnostní rady.

2. Zápis z jednání bezpečnostní rady obsahuje

a) datum, čas a místo zahájení jednání,

b) program jednání,

c) záznam o účasti na jednání (prezenční listina),

d) stručný záznam přednesených ústních informací, návrhů

a doporučení,

e) stručný záznam z diskuse k projednávaným bodům programu,

f) způsob využití nebo vypořádání připomínek,

g) závěry k projednávaným bodům programu - stanoviska členů

bezpečnostní rady,

h) případná nesouhlasná stanoviska v doslovném znění,

i) čas ukončení jednání,

j) podpisy předsedy bezpečnostní rady a jejího tajemníka.

3. Součástí zápisu jsou podklady. Pokud předkladatelé ústních

informací, návrhů a doporučení disponují písemnými podklady

k tomuto jednání, tyto se rovněž přikládají k zápisu.

Článek 6

Zabezpečení jednání bezpečnostní rady

1. Přípravu a zabezpečení průběhu jednání bezpečnostní rady

zajišťuje tajemník bezpečnostní rady, který

a) sestavuje návrh programu jednání bezpečnostní rady,

b) odpovídá za včasné rozeslání podkladů účastníkům jednání,

c) odpovídá za zpracování zápisu z každého jednání bezpečnostní

rady a za včasné doručení závěrů z jednání všem členům

bezpečnostní rad,

d) zabezpečuje evidenci uložených úkolů, zajišťuje kontrolu

jejich splnění; o stavu plnění uložených úkolů pravidelně

informuje předsedu bezpečnostní rady,

e) zabezpečuje podle pokynů předsedy bezpečnostní rady

zpracovávání informací pro veřejnost a sdělovací prostředky

o projednávaných otázkách a závěrech přijatých bezpečnostní

radou,

f) zabezpečuje vedení evidence zápisů a zvukových záznamů

z jednání bezpečnostní rady,

g) navrhuje u dokumentů vzniklých v bezpečnostní radě stupeň

utajení, označení dokumentů obsahujících zvláštní

skutečnosti,

h) zajišťuje dodržování ochrany utajovaných skutečností

a režimu evidence, manipulace a ukládání dokumentů

obsahujících zvláštní skutečnosti.

2. Písemnosti související s jednáním bezpečnostní rady včetně

zvukových záznamů se evidují samostatně a ukládají odděleně od

ostatních písemností úřadu.

Článek 7

Závěrečné ustanovení

Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem ...............