BA-S

240/2000 Sb.

ZÁKON

ze dne 28. června 2000

o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon)

Změna: 320/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů

a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti

právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace,

které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před

vnějším napadením,1) a při jejich řešení.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) krizovým řízením souhrn řídících činností věcně příslušných

orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních

rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností

prováděných v souvislosti s řešením krizové situace,

b) krizovou situací mimořádná událost,2) při níž je vyhlášen stav

nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen

"krizové stavy"),

c) pracovní povinností povinnost fyzických osob vykonávat po

nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení

krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě

určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení

krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené

v pracovněprávních předpisech,

d) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat

jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové

situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem

krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace

i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních

předpisech,

e) věcnými prostředky movité a nemovité věci ve vlastnictví státu,

územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob

nebo jimi poskytované služby, které lze využít při řešení

krizových situací.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

a o změně některých zákonů.

3) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 3

Stav nebezpečí

(1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může

vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo

průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy,

zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita

ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou

činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného

systému.

(2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na

nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část.

Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová

opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž

vyhlášena.

(3) Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje

hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen

"hejtman"). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom

neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje,

pokud mohou být krizovou situací dotčeny.

(4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto

dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.

(5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci

stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení

nouzového stavu.

(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje stejně jako

nařízení kraje.5) Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se

v něm stanoví. Rozhodnutí se vyvěšuje na úřední desce krajského

úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav

nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími

způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných

informačních prostředků a místního rozhlasu.

(7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na

ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.

(8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl

vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před

uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou

splněny podmínky pro jeho vyhlášení.

(9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se vyvěsí na

úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů

na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se

v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce

zákonů. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.

------------------------------------------------------------------

4) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České

republiky.

5) § 8 a 9 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

HLAVA II

ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

DÍL 1

Vláda

§ 4

(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na

krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí

a kontroluje jejich činnost,

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro

koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace

v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá

z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7)

c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení

krizových situací.

(2) Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení

projednává s Českou národní bankou opatření, která se týkají

působnosti této banky.

------------------------------------------------------------------

7) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.

§ 5

Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu podle tohoto

zákona lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu

omezit8)

a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při

evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na

životě nebo zdraví,

b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob

k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva

vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví,

majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou

situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená

náhrada,

c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého

nebo postiženého krizovou situací,

d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území

ohroženého nebo postiženého krizovou situací,

e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala

prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě

znemožňovala jejich provádění,

f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení,

případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.

------------------------------------------------------------------

8) Čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.

§ 6

(1) Vláda v době trvání nouzového stavu je oprávněna za

podmínek uvedených v § 5

a) nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území,

b) zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech nebo

území,

c) rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci

nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové

situace,

d) rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací,

terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění

nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové

situace.

(2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna

a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se

rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena

v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které

o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví,

pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,

b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců

nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin,

nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení

a zdrojů ionizujícího záření,

c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí

svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob

mimo věznici,

d) nařídit použití občanů povinných civilní službou a vojáků

v činné službě k provádění krizových opatření,

e) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči

nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný

zástupce,

f) zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických

zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných

sborů,

g) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního

zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského

pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení,

státní sociální podpory a dávky sociální péče,9) a o jejich

výplatě.

(3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze

tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt

plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo

plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.

------------------------------------------------------------------

9) Například zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění

zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

přepisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České

republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní

sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 7

Vláda v době trvání stavu ohrožení státu podle tohoto zákona

je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 a 2 oprávněna nařídit

a) omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou

občany České republiky,

b) povinné hlášení místa trvalého pobytu, popřípadě i místa, kde

se osoba dočasně zdržuje,

c) omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva,

d) zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných

střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných

materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických

a jiných nebezpečných látek.

§ 8

Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6

odst. 1 a 2 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních

prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají

okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.

DÍL 2

Ministerstva a jiné správní úřady

§ 9

(1) Ministerstva a jiné správní úřady (dále jen "správní

úřad") k zajištění připravenosti na řešení krizových situací

v oboru své působnosti

a) zřizují pracoviště krizového řízení,

b) zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatření

a postupů k řešení krizových situací, (dále jen "krizový

plán"); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí správního

úřadu,

c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k řešení krizových

situací, jehož složení a úkoly určí ministr nebo vedoucí

správního úřadu,

d) zajišťují na základě vyžádání jiného správního úřadu provedení

odborných prací vyplývajících z jejich působnosti,

e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, krajským úřadům

a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností,

f) vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra potřebné podklady

od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou

působností,

g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost

poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů

krajů.

(2) Správní úřady

a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení

a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10)

odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové

situace,

b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění

jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví

jinak,

c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro

přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,

d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným

správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám.

(3) Pro přípravu na krizové situace a jejich řešení prováděcí

právní předpis stanoví

a) podmínky a způsob vykonávání péče o děti v předškolních

zařízeních, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku

a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní

výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, pokud

tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný

zákonný zástupce,

b) báňsko technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu

důlních děl, uplatňování preventivních, technických

a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.

------------------------------------------------------------------

10) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání

jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)

a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.

11) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 10

Ministerstvo vnitra

(1) Ministerstvo vnitra koordinuje12) přípravu na krizové

stavy a jejich řešení.

(2) Ministerstvo vnitra při činnostech uvedených v odstavci 1

a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních

úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob,

b) organizuje instruktáže, školení a další přípravu k získání

zvláštní odborné způsobilosti13) pracovníků orgánů krizového

řízení; k tomu účelu zřizuje vzdělávací zařízení,

c) provádí kontrolu krizových plánů zpracovaných ostatními

ministerstvy a ve spolupráci s příslušným ministerstvem

kontrolu krizových plánů krajů,

d) vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob.

(3) Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení

krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným

pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České

republiky.13a)

(4) Ministerstvo vnitra řeší rozpory v oblasti krizového

řízení.

------------------------------------------------------------------

12) § 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.

13) Například zákon č. 129/2000 Sb., zákon č. 147/2000 Sb.

13a) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.

§ 11

Ministerstvo zdravotnictví

(1) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno na území, kde je

vyhlášen krizový stav, vyhlásit opatření proti šíření přenosných

nemocí.14)

(2) Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu

oprávněno

a) stanovit opatření k ochraně veřejného zdraví a koordinovat

činnost orgánů ochrany veřejného zdraví,

b) zajistit nákup a distribuci potřebných imunobiologických

přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního

předpisu;15) v tomto případě neplatí povinnost oznámení

a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu,

c) zajistit mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví,

d) koordinovat činnost zdravotnických zařízení podle zvláštního

právního předpisu v souladu s koncepcí krizového řízení

zdravotnictví.

------------------------------------------------------------------

14) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění

pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Ministerstvo dopravy a spojů

(1) Ministerstvo dopravy a spojů je v době krizového stavu

oprávněno uložit

a) provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel,

letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož

i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení

sloužících dopravě povinnost zabezpečování dopravních potřeb,

b) provozovateli veřejných telekomunikačních sítí, jakož

i vlastníku a provozovateli ostatních telekomunikačních sítí

a zařízení, s výjimkou sítí a zařízení ozbrojených sil,

ozbrojených sborů a složek integrovaného záchranného systému,

povinnost zabezpečování spojových služeb.

(2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost

uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního

právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel,

předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba

platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění.

DÍL 3

Česká národní banka

§ 13

(1) Česká národní banka při přípravě na krizové situace

a jejich řešení zřizuje krizový štáb, plní úkoly stanovené v § 9

odst. 2 písm. a) a d) a koordinuje s vládou opatření, která se

dotýkají působnosti České národní banky.

(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán v oblasti

měnové politiky a bankovnictví a spolupracuje s ministerstvy při

zpracovávání jejich krizových plánů.

(3) Krizový plán České národní banky schvaluje její

guvernér.

DÍL 4

Orgány kraje a ostatní orgány s územní působností

§ 14

(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení

krizových situací.

(2) Hejtman

a) řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení

krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků

prováděné územními správními úřady s krajskou působností,

obcemi, právnickými a fyzickými osobami,

b) zřizuje k řešení krizových situací krizový štáb kraje jako svůj

pracovní orgán.

(3) Za stavu nebezpečí hejtman

a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 4),

poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně

veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb,

b) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové

zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými

prostředky k přežití obyvatelstva,

c) zajišťuje ochranu majetku a podílí se na zajištění veřejného

pořádku na území, kde byla provedena evakuace,

d) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,

e) chrání práva a oprávněné zájmy bezprostředně ohrožených osob,

které jsou povinny strpět záchranné práce prováděné v zájmu

ochrany životů a zdraví osob.

(4) Hejtman je povinen vykonávat činnosti uvedené v odstavci

3 tak, aby byly přiměřené a odpovídající svým obsahem a rozsahem

účelu a podmínkám konkrétní krizové situace.

(5) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn

a) rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti

poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,

b) nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací,

terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění

nebo odvrácení ohrožení.

(6) Hejtman je za stavu nebezpečí dále oprávněn

a) nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob,

b) nařídit použití občanů povinných civilní službou k realizaci

krizových opatření,

c) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči

nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný

zástupce,

d) zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických

zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných

sborů,

e) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního

zabezpečení (péče) a jejich výplatě.

(7) Povinnosti uvedené v odstavci 3 lze uložit pouze tehdy,

pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění

klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění

odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.

(8) Opatření uvedená v odstavcích 5 a 6 se využijí jen v tom

rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace.

(9) Hejtman je v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu

podle tohoto zákona povinen zajistit provedení stanovených

krizových opatření v podmínkách kraje.

§ 15

(1) Hasičský záchranný sbor kraje, zřízený podle zvláštního

zákona,16) plní úkoly kraje při přípravě na krizové situace, které

nesouvisejí s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a s jejich

řešením.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje za účelem uvedeným v § 14

odst. 1

a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji,

b) zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který schvaluje

hejtman,

c) plní při řešení krizových situací úkoly stanovené vládou,

ministerstvy a jinými správními úřady.

(3) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem

přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat

údaje o

a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,

b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících

fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech

a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů

a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,

c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob

bydlících v místech předpokládané evakuace,

d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo

skladovaných nebezpečných látek,

e) množství zadržené vody ve vodních nádržích,

f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních

prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob

a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,

g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě

jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací,

vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických

sítích,

h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových

situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování

materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh

důležitých provozů,

i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu

zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými

osobami,

pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro

přípravu a řešení krizových situací.

(4) Hasičský záchranný sbor kraje

a) ukládá obcím, které určí, povinnost rozpracovat vybrané úkoly

krizového plánu kraje,

b) poskytuje obcím určeným podle písmena a) na vyžádání podklady

nezbytné pro rozpracování úkolů krizového plánu kraje,

c) seznamuje obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného

ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem

jejich provedení,

d) koordinuje pro účely krizového řízení sběr dat od územních

správních úřadů,

e) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje.

(5) Za stavu nebezpečí hasičský záchranný sbor kraje

a) provádí obdobně činnosti uvedené v § 9 odst. 2,

b) zabezpečuje varování a vyrozumění,

c) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí,

provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření.

------------------------------------------------------------------

16) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České

republiky a o změně některých zákonů.

§ 16

(1) Policie České republiky13a) zajišťuje připravenost

k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností

a veřejným pořádkem na území kraje.

(2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1

je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje

údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 3.

------------------------------------------------------------------

13a) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.

§ 17

zrušen

DÍL 5

zrušen

§ 18

zrušen

§ 19

zrušen

§ 20

zrušen

DÍL 6

Orgány obce

§ 21

(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na řešení

krizových situací.

(2) Obecní úřad za účelem uvedeným v odstavci 1

a) organizuje přípravu obce na krizové situace,

b) rozpracovává úkoly krizového plánu kraje, pokud jde o obec

určenou podle § 15 odst. 4 písm. a); v tomto případě starosta

zřizuje bezpečnostní radu obce (§ 24) a jako svůj pracovní

orgán k řešení krizových situací krizový štáb obce,

c) poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady

a informace potřebné ke zpracování krizového plánu kraje,

d) shromažďuje údaje o počtu a totožnosti osob, které v době

krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na

správním území obce, a předává tyto údaje krajskému úřadu a do

ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob,

e) podílí se na zajištění veřejného pořádku,

f) plní další úkoly stanovené krajským úřadem při přípravě na

krizové situace a jejich řešení.

(3) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby

s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými

opatřeními a se způsobem jejich provedení.

(4) Starosta obce odpovídá za připravenost obce k řešení

krizových situací, za údržbu a provoz informačních a komunikačních

prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem

vnitra.

§ 22

(1) Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí jsou

orgány obce povinny zajistit provedení krizových opatření

v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení

obce,17) nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na

úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími

způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných

informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se

použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.

(2) Náklady vynaložené na provedení krizových opatření

stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.

------------------------------------------------------------------

17) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

§ 23

(1) V době krizového stavu starosta

a) zabezpečuje varování osob nacházejících se na území obce před

hrozícím nebezpečím,

b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,

c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel

obce,

d) je oprávněn požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí

dobrovolné pomoci,

e) plní úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje,

f) zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření.

(2) K řešení krizových situací může starosta zřídit krizový

štáb obce jako svůj pracovní orgán.

(3) Pokud starosta neplní v době krizového stavu úkoly

stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na

předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem

jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec

a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.

DÍL 7

Společná ustanovení

§ 24

Bezpečnostní rady

(1) Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce určené

podle § 15 odst. 4 písm. a) jsou koordinačními orgány pro přípravu

na krizové situace.

(2) Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který

jmenuje členy bezpečnostní rady kraje; předsedou bezpečnostní rady

obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) je starosta příslušné

obce, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce.

§ 25

Finanční zabezpečení krizových opatření

Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový

rok se provádí podle zvláštního právního předpisu.18) Za tímto

účelem

a) správní úřady vyčleňují v návrhu rozpočtu své kapitoly na

příslušný rok objem finančních prostředků potřebný k zajištění

přípravy na krizové situace,

b) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra

navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa

účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových

situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků;

způsob jejího použití upravuje vláda ve svém usnesení ke

státnímu rozpočtu na příslušný rok,

c) Ministerstvo financí rozepíše objem finančních prostředků

potřebných k zajištění přípravy na krizové situace jako dílčí

specifický ukazatel rozpočtových kapitol správních úřadů.

------------------------------------------------------------------

18) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

§ 26

Zabezpečení informačních systémů krizového řízení

(1) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření

a při řešení krizových situací využívají informační systémy

krizového řízení.

(2) Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízení

musí splňovat standardy informačních systémů veřejné správy

a pravidla

a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím

orgánům krizového řízení,

b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných

podmínkách,

c) bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace

s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci.

(3) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření

odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných

a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.

§ 27

Zvláštní skutečnosti

(1) Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní

listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní

skutečnosti slovy "Zvláštní skutečnosti" nebo zkratkou "ZS".

Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního

předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují

podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového

řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní

skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 14

odst. 3.

(3) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní

skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají

se odděleně od ostatních písemností.

(4) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními

skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který

schvaluje vedoucí zaměstnanec orgánu krizového řízení.

(5) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními

skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při

plnění úkolů krizového řízení, jsou povinni zachovávat

mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona

rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není

oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění

povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí

zaměstnanec orgánu krizového řízení.

(6) Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné

materiály obsahující zvláštní skutečnosti, používá pouze jeden

vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které

nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi.

(7) Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán

krizového řízení o informaci podle zvláštního právního

předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako

zvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný

přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne.

(8) Prováděcí právní předpis upraví

a) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace

a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní

skutečnosti,

b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.

------------------------------------------------------------------

19) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve

znění pozdějších předpisů.

§ 28

(1) Vláda, správní úřady, orgány krajů, ostatní orgány

s územní působností a orgány obcí stanoví, organizují a provádějí

opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené

zvláštními právními předpisy.21)

(2) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář

prezidenta republiky, Úřad vlády, Nejvyšší kontrolní úřad

a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán,

který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře

Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě

Úřadu vlády vedoucí Úřadu vlády, v případě Nejvyššího kontrolního

úřadu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a v případě

Bezpečnostní informační služby ředitel Bezpečnostní informační

služby.

(3) Při řešení krizových situací se přiměřeně použijí

ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle

zvláštního zákona.2)

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obce určené

podle § 15 odst. 4 písm. a) a krizového štábu kraje a obce

určené podle § 15 odst. 4 písm. a),

b) náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti

a způsob jejich zpracování.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

a o změně některých zákonů.

21) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 147/2000 Sb., zákon č. 128/2000 Sb.

HLAVA III

PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB

§ 29

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

(1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou

právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě

na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů.

V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické

osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového

plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové

připravenosti; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto

zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné

právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových

situací.

(2) V případě, že správní úřad zahrne do krizového plánu

konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je

tato povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované

podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje. Správní

úřady, územní správní úřady nebo obce mohou uzavřít s právnickými

osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění

úkolů vyplývajících z krizových plánů.

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny

poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na

výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní

předpis nestanoví jinak.22)

(4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví

nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním

prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby

povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených

v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo

orgány obce.

(5) Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových

stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám

hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost

uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta,

který o uložení povinnosti následně informuje hejtman. Hejtman

nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek,

zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl,

a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku.

Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě

vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje

věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného

prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě

a označení orgánu, který potvrzení vydal.

------------------------------------------------------------------

22) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové

stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

23) § 128 občanského zákoníku.

§ 30

Hromadné informační prostředky

Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně

televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady

nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně

a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení

krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových

stavech.

§ 31

Fyzické osoby

(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má

právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních

k ochraně jejího života, zdraví a majetku.

(2) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická

osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované

podklady uvedené v § 14 odst. 3 a další související údaje.

(3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna

a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení

k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní

povinnosti nebo pracovní výpomoci,

b) hlásit přechodnou změnu svého pobytu v obci, v jejímž správním

území bude pobývat, pokud jí tato povinnost vyplyne z krizových

opatření nařízených orgánem krizového řízení,

c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených

v době krizového stavu,

d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,

e) poskytnout požadované věcné prostředky.

(4) Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická

osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo

zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí

ukládané v rozporu se zákonem.

(5) Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti

v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu podle tohoto zákona

stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz

obsahuje zejména osobní údaje fyzické osoby, den a místo nástupu

pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění

povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz

vydal.

(6) Pracovní výpomoc v době krizového stavu fyzické osobě

ukládá hejtman nebo obec, které po ukončení této povinnosti vydají

fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje zejména osobní údaje

fyzické osoby, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet

odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě

a označení orgánu, který potvrzení vydal.

(7) V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních

důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat,

doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví

zdravotnické zařízení určené orgánem, jenž vydal pracovní příkaz

nebo uložil pracovní výpomoc. Toto zdravotnické zařízení je

povinno přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické

osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané

práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude

vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil

pracovní výpomoc.

(8) Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se

postupuje obdobně podle § 29 odst. 5.

§ 32

Výjimky

(1) Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo

pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají

výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost

nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud

mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky

a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv

nestanoví jinak.

(2) Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou

osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně

nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, plně invalidní

osoby, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové

vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe

nebo osoby blízké. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní

výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let

věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu,

jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj

nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní

povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila

důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení

života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje

orgán krizového řízení.

(3) Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo

pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním

předpisem.24)

(4) Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní

výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.

------------------------------------------------------------------

24) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů.

Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce

a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám,

matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým,

a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce

konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky

č. 185/1998 Sb.

HLAVA IV

KONTROLA, POKUTY A NÁHRADA

§ 33

Kontrola

(1) Správní úřad, orgány krajů a ostatní orgány s územní

působností a orgány obcí, které se podílejí na krizovém řízení,

jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování

tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Při vykonávání

kontrolní činnosti se řídí základními pravidly stanovenými

zvláštním právním předpisem.25)

(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský

úřad a u orgánů kraje a ostatních orgánů s územní působností

Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným správním úřadem.

------------------------------------------------------------------

25) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 34

Pokuty

(1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona, s výjimkou

porušení povinnosti mlčenlivosti, může orgán, který porušení

povinnosti zjistil, uložit

a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč; poruší-li však

povinnost v době krizového stavu, může jí uložit pokutu do výše

50 000 Kč,

b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše

3 000 000 Kč; poruší-li však povinnost v době krizového stavu,

může jí uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč.

(2) Nebyla-li uložená povinnost splněna ani ve lhůtě

stanovené při uložení pokuty, lze uložit pokutu opětovně.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona

může orgán uvedený v odstavci 1 uložit fyzické osobě pokutu do

výše 100 000 Kč.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne,

kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán, který pokutu ukládá,

a musí být pravomocně skončeno do 3 let od porušení povinnosti.

Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž

byla pokuta uložena.

(5) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.

(6) Výnos pokut je příjmem kraje nebo obce, které je uložily.

Pokud byla pokuta uložena ministerstvem nebo jiným správním

úřadem, je výnos pokut příjmem státního rozpočtu.

§ 35

Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných

prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci

(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí

věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní

výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada.

Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který

o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu

lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné

pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo

zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní

náhradu podle tohoto odstavce.

(2) V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva

k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající

míře omezení jeho majetkových práv podle zvláštního právního

předpisu.26)

(3) Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci

nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou

nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se

náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné

práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se

vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované

náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku

v době jeho poskytnutí.

(4) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení

nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných

prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo

dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události,

v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena

krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené

výdaje.27)

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

a o změně některých zákonů.

26) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.

27) § 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb.

§ 36

Náhrada škody

(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým

osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními

(§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti

se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si

způsobil škodu sám.

(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů

provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí

věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných

v době vzniku škody.26)

(3) Náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu

uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné

pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně

podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na

náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.

(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení,

který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo

v jehož důsledku vznikla škoda či újma.

(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje

právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu

krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla,

nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán

krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele

přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo

i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.

(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým

osobám, které zavinily vznik škodné události.

(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení

nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie

nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace

a musela být nařízena krizová opatření.

------------------------------------------------------------------

26) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.

28) § 109 až 203, § 260 zákoníku práce.

Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník

práce a některé další zákony.

§ 37

Poskytování státní podpory při haváriích

nebo živelních pohromách

(1) Fyzickým osobám a obcím, které se při krizové situaci

z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně

obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu.

(2) Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu

ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou

mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcím. Při

poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží

k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým

poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být

poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního

předpisu.22)

(3) Při poskytování jednorázových peněžitých dávek fyzickým

osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29)

(4) Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných

forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcím

může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu

stanovit prováděcí právní předpis.

(5) Jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí

místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních

předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky,

kterou obdrží v rámci souhrnného finančního vztahu státního

rozpočtu k rozpočtům obcí na příslušný rozpočtový rok.

(6) K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných

mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení

neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněžitých

dávek uvedených v odstavci 2 může vláda použít rezervu finančních

prostředků na řešení krizových situací vyčleněnou v rozpočtové

kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní

podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě může vláda

použít vládní rozpočtovou rezervu.

------------------------------------------------------------------

22) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové

stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

29) § 23 a § 51 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se

provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní

rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním

zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

§ 40a písm. b), § 16 písm. a) zákona č. 114/1988 Sb.

30) § 63 zákona č. 128/2000 Sb.

HLAVA V

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 38

Vztah ke správnímu řádu

Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se

nevztahuje správní řád, s výjimkou § 34.

§ 39

(1) Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena

mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních

předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž

následky vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se

stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje

a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu.

(2) V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav

nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise32) stávají

součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise32)

součástí Ústředního krizového štábu.

(3) Za stavu ohrožení státu podle tohoto zákona a za

nouzového stavu se přiměřeně použijí ustanovení o osvobození od

dovozního cla,33) která se týkají

a) léčebných látek lidského původu a činidel k určování krevní

skupiny a tkání,

b) nástrojů a přístrojů dovážených k lékařské diagnostice nebo

léčbě,

c) lékařských, chirurgických a laboratorních zařízení,

d) zboží dováženého k humanitárním účelům,

e) zboží dováženého k provádění záchranných a likvidačních prací,

f) zboží dováženého v pohraničním styku,

g) darů věnovaných v rámci mezinárodních vztahů.

(4) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se

zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za

válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické

osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní

předpis1) nestanoví jinak.

(5) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními

obdobně podle zvláštního právního předpisu.2)

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

a o změně některých zákonů.

31) Například § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči

a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

32) § 18 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním

hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

33) Vyhláška č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla,

ve znění vyhlášky č. 125/1999 Sb.

§ 39a

Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo starostovi obce

s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle

tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.

§ 40

Zmocňovací ustanovení

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 28 odst. 5.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá

vyhlášku k provedení § 9 odst. 3 písm. a).

(3) Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3

písm. b).

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství

§ 41

Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním

hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona

č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb.

a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 2 se doplňuje věta druhá, která včetně

poznámky pod čarou č. 13) zní: "Oprávnění a povinnosti povodňových

orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu

přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního

předpisu.13)

------------------------------------------------------------------

13) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých

zákonů (krizový zákon).".

2. V § 18 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která

zní: "Předsedou povodňové komise je starosta obce.".

3. V § 18 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou: "Předsedou

povodňové komise je přednosta okresního úřadu.".

4. V § 18 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která

zní: "Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený

ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra.".

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 42

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.