239/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. června 2000
o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
Změna: 320/2002 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví
složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud
tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc
státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva
a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na
mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při
ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí,
nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen
"krizové stavy").
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho
složek při přípravě na mimořádné události a při provádění
záchranných a likvidačních prací,
b) mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných
činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které
ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí
a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací,
c) záchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení
bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí,
zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo
životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin,
d) likvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených
mimořádnou událostí,
e) ochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany,1) zejména
varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva
a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví
a majetku,
f) zařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen
"zařízení civilní ochrany") součásti právnické osoby nebo obce
určené k ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné
osoby na základě dohody a věcné prostředky,
g) věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění
záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu
velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou
pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale
se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje
nebo starosty obce,
h) osobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných
a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu,
hejtmana kraje nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí
i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo
s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.
------------------------------------------------------------------
1) Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám
z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených
konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977
a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb.
HLAVA II
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
§ 3
Použití integrovaného záchranného systému
Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik
mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné
a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného
záchranného systému.
§ 4
Složky integrovaného záchranného systému
(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému
jsou Hasičský záchranný sbor České republiky2) (dále jen "hasičský
záchranný sbor"), jednotky požární ochrany zařazené do plošného
pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,3) zdravotnická záchranná
služba a Policie České republiky.
(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou
vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené
bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany
veřejného zdraví,4) havarijní, pohotovostní, odborné a jiné
služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení
občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při
záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání
(§ 21).
(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami
integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická
zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování
specializované péče obyvatelstvu.
(4) Základní složky integrovaného záchranného systému
zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku
mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě
mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly
a prostředky po celém území České republiky.
(5) Působením základních a ostatních složek v integrovaném
záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené
zvláštními právními předpisy.5)
(6) Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu
povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny
starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze
primátora hlavního města Prahy (dále jen "hejtman") nebo
Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných
a likvidačních prací.
(7) Složka integrovaného záchranného systému zařazená
v příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného systému
kraje je povinna při poskytnutí pomoci jinému kraji nebo kraje
o tom informovat své místně příslušné operační a informační
středisko integrovaného záchranného systému; poplachovým plánem
integrovaného záchranného systému okresu se rozumí požární
poplachový plán okresu vydaný podle zvláštního právního
předpisu.3)
(8) Při provádění záchranných a likvidačních prací za
nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se
složky integrovaného záchranného systému řídí pokyny Ministerstva
vnitra. Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného
systému na území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil
stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu.6)
(9) Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou
za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími
znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní
ochranu.7)
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České
republiky a o změně některých zákonů.
3) Zákon č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů.
4) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.
6) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
7) Například sdělení č. 168/1991 Sb., zákon č. 126/1992 Sb.,
o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém
červeném kříži.
§ 5
Stálé orgány pro koordinaci složek
integrovaného záchranného systému
(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného
záchranného systému jsou operační a informační střediska
integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska
hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační
středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.
(2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného
systému jsou povinna
a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech,
b) zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem
zásahu podle § 19 odst. 3,
c) plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné
a likvidační práce,
d) zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních
i ostatních složek integrovaného záchranného systému
a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných
celků podle dokumentace integrovaného záchranného systému.
(3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného
systému jsou oprávněna
a) povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného
sboru a jednotek požární ochrany, dalších složek integrovaného
záchranného systému podle poplachového plánu integrovaného
záchranného systému nebo podle požadavků velitele zásahu; při
tom dbají, aby uvedené požadavky nebyly v rozporu s rozhodnutím
příslušného funkcionáře hasičského záchranného sboru, hejtmana
nebo Ministerstva vnitra při jejich koordinaci záchranných
a likvidačních prací,
b) vyžadovat a organizovat pomoc (§ 20), osobní a věcnou pomoc
podle požadavků velitele zásahu (§ 19),
c) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na
ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví
jinak.8)
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při
společném zásahu, spolupráce operačních středisek základních
složek integrovaného záchranného systému a podrobnosti
o úkolech operačních a informačních středisek integrovaného
záchranného systému,
b) obsah dokumentace integrovaného záchranného systému, způsob
jejího zpracování a podrobnosti o stupních poplachů
poplachového plánu integrovaného záchranného systému.
------------------------------------------------------------------
8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování,
zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních
úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších
opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o prevenci závažných havárií).
HLAVA III
POSTAVENÍ A ÚKOLY STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGÁNŮ ÚZEMNÍCH
SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ
DÍL 1
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§ 6
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen
"ministerstvo") při přípravě na mimořádné události, při provádění
záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva
v oboru své působnosti
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení
a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů9)
sjednávají nápravu skutečností a stavů, které by mohly způsobit
vznik mimořádné situace,
b) rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních
prací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní
předpis10) nestanoví jinak,
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro
ochranu obyvatelstva.
------------------------------------------------------------------
9) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 353/1999 Sb.
10) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 7
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti11)
a) přípravy na mimořádné události, integrovaného záchranného
systému a ochrany obyvatelstva,
b) zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací
při mimořádných událostech v zahraničí a poskytování
humanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem
zahraničních věcí; humanitární pomocí se pro účely tohoto
zákona rozumí opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu
postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají
lidské a materiální zdroje.
(2) Ministerstvo vnitra při plnění úkolů uvedených v
odstavci 1
a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních
úřadů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících
podnikatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů12)
(dále jen "podnikající fyzické osoby"),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,
c) provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného
záchranného systému krajů a zpracovává ústřední poplachový plán
integrovaného záchranného systému, který schvaluje ministr
vnitra,
d) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí
a služeb integrovaného záchranného systému,
e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva,
f) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění,
stanoví způsob informování právnických a fyzických osob
o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních,
způsobu a době jejich provedení,
g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva
a pro přípravu složek integrovaného záchranného systému
zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje
vzdělávací zařízení,
h) stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj,
stavebně technické požadavky na stavby určené k ochraně
obyvatelstva při mimořádných událostech, k zabezpečení
záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany
a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů (dále jen
"stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní
ochrany"),
i) rozhoduje v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí
o humanitární pomoci poskytované státem do zahraničí
a zapojování do mezinárodních záchranných operací,
j) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.
(3) Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci
záchranných a likvidačních prací, jestliže
a) mimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je
nutná koordinace záchranných a likvidačních prací nad rámec
příhraničních styků, nebo
b) mimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu
(§ 19) vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, anebo
c) o tuto koordinaci požádá velitel zásahu (§ 19), starosta obce
s rozšířenou působností nebo hejtman.
(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavcích 2 a 3 plní
generální ředitelství hasičského záchranného sboru zřízené podle
zvláštního zákona.2)
(5) Ministerstvo vnitra je oprávněno vyžádat si účast
zástupců ostatních ministerstev a zástupců složek uvedených
v § 4 odst. 2 a popřípadě jiných odborníků při přípravě na
mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních
prací.
(6) Ministerstvo vnitra určí způsob zajištění nepřetržité
obsluhy telefonní linky jednotného evropského čísla tísňového
volání.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací,
b) pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci,
c) postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné
přípravě jejich personálu,
d) způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru
možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich
provedení,
e) technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného
systému varování a vyrozumění a způsob poskytování tísňových
informací,
f) způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení,
g) zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah
kolektivní a individuální ochrany obyvatel,
h) požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně
technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby
dotčené požadavky civilní ochrany,
i) postup územního rozhodování a povolování staveb a jejich změn
při uplatňování požadavků ochrany obyvatelstva a postup orgánů
územního plánování a stavebních úřadů při řešení těchto
požadavků.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České
republiky a o změně některých zákonů.
11) § 12 odst. 2 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 8
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, pro
který bylo zařízení zdravotnické záchranné služby zřízeno, nebo
je-li to nutné z odborných nebo z kapacitních důvodů,
a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost
zařízení zdravotnické záchranné služby a zařízení zdravotnické
dopravní služby na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví.
Bližší podmínky o organizaci, činnosti a úkolech zařízení
zdravotnické záchranné služby může stanovit Ministerstvo
zdravotnictví vyhláškou.
(2) Při koordinaci podle odstavce 1 jsou střediska
zdravotnické záchranné služby povinna uposlechnout pokynů
Ministerstva zdravotnictví a územních středisek zdravotnické
záchranné služby ve správních obvodech obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností.
§ 9
Ministerstvo dopravy a spojů
(1) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje pro potřeby
správních úřadů a základních složek integrovaného záchranného
systému celostátní informační systém pro záchranné a likvidační
práce v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen
"dopravní informační systém").
(2) Správní úřady a dopravci jsou povinni Ministerstvu
dopravy a spojů poskytnout potřebné podklady a údaje pro účely
dopravního informačního systému před každým provedením přepravy
nebezpečných věcí v silniční, železniční, letecké a vnitrozemské
vodní dopravě. Údaje z dopravního informačního systému se použijí
jen pro účely stanovené tímto zákonem.
(3) Provozovatel dopravního informačního systému zabezpečí
ochranu poskytnutých informací a údajů, jejichž případné zneužití
by mohlo vést k ohrožení zdraví, života, majetku, životního
prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob nebo
podnikajících fyzických osob.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zřízení a vedení
dopravního informačního systému a obsah a rozsah podkladů a údajů
poskytovaných pro účely dopravního informačního systému.
DÍL 2
Orgány kraje
§ 10
(1) Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události,
provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.
(2) Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným
v odstavci 1
a) organizuje součinnost mezi obecními úřady obcí s rozšířenou
působností a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména
při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného
systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji
cvičeními (§ 17),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
c) sjednocuje postupy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti
ochrany obyvatelstva,
d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na
území kraje (dále jen "havarijní plán kraje"),
e) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému
kraje,
f) spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu
uceleného povodí podle zvláštního právního předpisu,13)
g) uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu,
pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky
a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv
nestanoví jinak.
(3) Pokud zóna havarijního plánování8) zasahuje území více
než jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností
vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje,
zpracovává krajský úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady
obcí s rozšířenou působností plán k provádění záchranných
a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen "vnější
havarijní plán"). V případě, že zóna havarijního plánování
zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování
vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné události
krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.
(4) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších
havarijních plánů je krajský úřad oprávněn za podmínek ochrany
údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu
kraje podle zvláštního právního předpisu.6)
(5) Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní
hasičský záchranný sbor kraje zřízený podle zvláštního zákona.2)
Ten pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací dále
a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí
integrovaného záchranného systému,
b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva
a v přípravě složek integrovaného záchranného systému zaměřené
na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje
vzdělávací zařízení,
c) zabezpečuje varování a vyrozumění,
d) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při
provádění záchranných a likvidačních prací stanovené
Ministerstvem vnitra,
e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí,
provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,
f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové
zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými
prostředky k přežití obyvatelstva,
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany
a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji.
(6) Hasičský záchranný sbor kraje je dotčeným orgánem
v územním a stavebním řízení14) z hlediska ochrany obyvatelstva.
(7) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené
v odstavcích 1 až 5 tak, aby byly přiměřené a svým obsahem
a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné
události.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České
republiky a o změně některých zákonů.
6) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování,
zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
13) Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 11
Hejtman
a) organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
b) koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události
prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou
působností, právnickými a fyzickými osobami,
c) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné
události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho
správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu
vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo
jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností.
Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman
použít krizový štáb kraje zřízený podle zvláštního právního
předpisu,6)
d) schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán
a poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
DÍL 3
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 12
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu
státní správy kromě úkolů uvedených v § 15 zajišťuje připravenost
správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na
mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací
a ochranu obyvatelstva.
(2) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností uvedené
v odstavci 1 plní hasičský záchranný sbor kraje, který pro potřebu
správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
a přípravu záchranných a likvidačních prací dále
a) plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací
stanovené Ministerstvem vnitra,
b) organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou
působností a územními správními úřady s působností v jeho
správním obvodu a ostatními obcemi,
c) pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací vykonává
obdobně činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených
v § 10 odst. 7,
d) za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá
pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu
kraje potřebné údaje,
e) seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém
správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel
s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi,
f) zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze
zvláštního právního předpisu8) a zóna havarijního plánování
nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou
působností,
g) spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při
koordinovaném řešení mimořádné události s krajským úřadem,
pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního
obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
h) zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem
kraje a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními
(§ 17).
(3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob
zpracování, schvalování a používání havarijního plánu kraje
a vnějšího havarijního plánu.
------------------------------------------------------------------
8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování,
zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních
úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších
opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o prevenci závažných havárií).
§ 13
Starosta obce s rozšířenou působností
Starosta obce s rozšířenou působností
a) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné
události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obce
s rozšířenou působností, pokud jej velitel zásahu o koordinaci
požádal. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může
starosta obce s rozšířenou působností použít krizový štáb své
obce,
b) schvaluje vnější havarijní plány.
§ 14
Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností jsou při
své koordinaci záchranných a likvidačních prací povinni předávat
Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím
operačních a informačních středisek integrovaného záchranného
systému (§ 5).
DÍL 4
Orgány obce
§ 15
(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné
události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních
prací a na ochraně obyvatelstva.
(2) Obecní úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným
v odstavci 1
a) organizuje přípravu obce na mimořádné události,
b) podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací
s integrovaným záchranným systémem,
c) zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím
nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8)
d) hospodaří s materiálem civilní ochrany,
e) poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady
a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo
vnějšího havarijního plánu,
f) podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,
g) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo
staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.
(3) K plnění úkolů uvedených v odstavci 2 je obec oprávněna
zřizovat zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení
a plnění úkolů ochrany obyvatel jsou orgány obce povinny
postupovat podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu.3)
(4) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci
s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými
a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem
organizuje jejich školení.
(5) Z hlediska ochrany obyvatel je obec považována za dotčený
orgán ve stavebním a územním řízení.14)
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů.
8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování,
zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
14) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 16
Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací
a) zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před
hrozícím nebezpečím,
b) organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce
s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce,
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel
obce,
d) je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí
osobní nebo věcné pomoci.
DÍL 5
Cvičení a komunikace složek
integrovaného záchranného systému
§ 17
Prověřovací cvičení a taktické cvičení
(1) Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy
složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných
a likvidačních prací. Součástí cvičení může být i vyhlášení
cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systému.
(2) Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek
integrovaného záchranného systému a orgánů podílejících se na
provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při
mimořádné události. Konání taktického cvičení se předem projedná
se zúčastněnými složkami a orgány.
(3) Prověřovací cvičení nebo taktické cvičení je oprávněn
nařídit ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného
sboru, hejtman kraje nebo ředitel hasičského záchranného sboru
kraje.
§ 18
Komunikace složek
integrovaného záchranného systému
(1) Při přípravě na mimořádnou událost a při provádění
záchranných a likvidačních prací se použije krizová komunikace;
krizovou komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí přenos
informací mezi státními orgány, územními samosprávnými orgány
a mezi složkami integrovaného záchranného systému za využití
prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné
telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních
sítí.
(2) Ministerstvo vnitra je povinno umožnit orgánům a složkám
uvedeným v odstavci 1 krizovou komunikaci v účelové
telekomunikační síti Ministerstva vnitra.
(3) Poskytovatelé služeb v oblasti komunikací jsou povinni
spolupracovat s Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu
krizové komunikace a jednotného evropského čísla tísňového volání
(§ 7 odst. 6).
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady způsobu krizové komunikace a spojení v integrovaném
záchranném systému a strukturu sdílených dat,
b) způsob využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného
záchranného systému.
HLAVA IV
ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ V MÍSTĚ ZÁSAHU
DÍL 1
Velitel zásahu
§ 19
(1) Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě
nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru
předpokládaných účinků mimořádné události (dále jen "místo
zásahu") a řízení součinnosti těchto složek provádí velitel
zásahu, který vyhlásí podle závažnosti mimořádné události
odpovídající stupeň poplachu podle příslušného poplachového plánu
integrovaného záchranného systému. Pokud zvláštní právní předpis
nestanoví jinak,5) je velitelem zásahu velitel jednotky požární
ochrany3) nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru
s právem přednostního velení.15)
(2) Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu podle
odstavce 1, řídí součinnost těchto složek velitel nebo vedoucí
zasahujících sil a prostředků složky integrovaného záchranného
systému, která v místě zásahu provádí převažující činnost.
(3) Velitel zásahu je při provádění záchranných
a likvidačních prací oprávněn
a) zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby
místo zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná,
nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná
omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí
a vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby
prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět,
b) nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb,
terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik
vzniklých mimořádnou událostí,
c) vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní
nebo věcné pomoci,
d) zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit
náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé
a vedoucí složek integrovaného záchranného systému. Členy
tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci
právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného
systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou
pomoc,
e) rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit
jejich velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat
o přidělování sil a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů
a úseků.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.
15) § 13 vyhlášky č. 22/1996 Sb., kterou se upravují podrobnosti
o úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob
zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu.
DÍL 2
Vyžadování pomoci
pro provádění záchranných a likvidačních prací
§ 20
Oprávnění vyžadovat pomoc
(1) Ministerstvo vnitra vyžaduje pomoc podle ústředního
poplachového plánu integrovaného záchranného systému
prostřednictvím operačního a informačního střediska generálního
ředitelství hasičského záchranného sboru; pomocí se pro účely
tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných prostředků nebo
činností složek integrovaného záchranného systému pro účely
záchranných a likvidačních prací, v případě ostatních složek
integrovaného záchranného systému se takto realizuje plánovaná
pomoc na vyžádání (§ 21).
(2) Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností vyžadují
pomoc podle příslušného poplachového plánu integrovaného
záchranného systému. Tuto i další pomoc vyžadují prostřednictvím
operačního a informačního střediska integrovaného záchranného
systému kraje.
(3) Velitel zásahu vyžaduje pomoc přímo u velitelů
a vedoucích složek integrovaného záchranného systému na místě
zásahu, v ostatních případech vyžaduje pomoc prostřednictvím
místně příslušného operačního a informačního střediska
integrovaného záchranného systému.
(4) Pro provádění záchranných a likvidačních prací na území
České republiky vyžaduje Ministerstvo vnitra zahraniční pomoc po
dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a připravuje její
využití, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České
republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce
mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(5) Hejtman oprávněn vyžadovat pomoc z příslušného územního
celku sousedního státu a připravovat její využití pro provádění
záchranných a likvidačních prací, pokud mezinárodní smlouva
schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů
nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(6) Starosta obce při výzvě k poskytnutí věcné pomoci
postupuje při evidenci poskytnutého věcného prostředku podle
zvláštního právního předpisu.6) Jde-li o poskytnutí věcné pomoci
na základě výzvy velitele zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto
skutečnost do dokumentace o vedení zásahu. Obsah záznamu tvoří
údaje o osobě, která věcný prostředek poskytla, identifikační
údaje tohoto prostředku a údaje o době a účelu využití vyžádaného
prostředku.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
§ 21
Plánovaná pomoc na vyžádání
(1) Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do
poplachového plánu integrovaného záchranného systému; plánovanou
pomocí na vyžádání se pro účely tohoto zákona rozumí předem
písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami
integrovaného záchranného systému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním
složkám integrovaného záchranného systému při provádění
záchranných a likvidačních prací.
(2) Plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout
a) ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcí
v mezích své působnosti,
b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo
uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky
civilní ochrany,
c) zdravotnická zařízení,
d) ostatní složky integrovaného záchranného systému uvedené
v § 4 odst. 2,
e) vojenské záchranné útvary,16)
f) ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly.
(3) Plánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten,
kdo by poskytnutím této pomoci vážně ohrozil plnění vlastních
závažnějších úkolů stanovených podle zvláštních právních
předpisů.5)
(4) Ostatní složky integrovaného záchranného systému jsou
povinny při stanovení rozsahu plánované pomoci na vyžádání na
základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného
záchranného systému sdělit
a) osoby pověřené pro zabezpečování pomoci a způsob jejich
vyrozumění,
b) síly a prostředky určené k poskytnutí pomoci,
c) dobu potřebnou pro poskytnutí sil a prostředků v případě
vyžádání pomoci.
------------------------------------------------------------------
5) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.
16) § 19 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České
republiky.
§ 22
Ostatní pomoc
Na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu
nebo Ministerstva vnitra mohou být pro potřebu složek
integrovaného záchranného systému při provádění záchranných
a likvidačních prací využita hospodářská opatření, vojenské útvary
a vojenská zařízení ozbrojených sil České republiky podle
zvláštních právních předpisů.17)
------------------------------------------------------------------
17) Například § 15 až 18 zákona č. 219/1999 Sb., zákon
č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
a o změně některých souvisejících zákonů.
ČÁST DRUHÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
HLAVA I
PRÁVNICKÉ OSOBY A PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY
§ 23
(1) Pokud krajský úřad zahrne do havarijního plánu kraje
nebo vnějšího havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo
podnikající fyzickou osobu, je tato povinna
a) bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady,
b) zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou
mimořádnou událostí opatření uvedená v § 24 odst. 1 písm. b)
tohoto zákona.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou
v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a s jejich
přípravou povinny
a) poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na přímou výzvu velitele
zásahu (§ 19) nebo starosty obce (§ 16) nebo prostřednictvím
operačního a informačního střediska integrovaného záchranného
systému,
b) strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce
na pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení
terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku
a odstranění staveb, jejich částí a porostů, pokud jsou
vlastníky nebo uživateli nemovitostí a pokud zvláštní právní
předpis9) nestanoví jinak,
c) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na
nemovitostech, které mají ve vlastnictví, a umožnit k nim
přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným
osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
d) pokud jsou vlastníky stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené
požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí
a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně
charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její
využití pro potřeby civilní ochrany a přístup orgánům
hasičského záchranného sboru nebo jimi zmocněným osobám do
těchto objektů za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
e) pokud provozují školská, zdravotnická, sociální nebo obdobná
zařízení, vytvořit v nich podmínky pro výdej ochranných masek,
dětských ochranných vaků, dětských ochranných kazajek,
ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a povrchu
těla a dalších ochranných prostředků.
(3) K plnění úkolů podle odstavce 1 mohou právnické osoby
a podnikající fyzické osoby zřizovat zařízení civilní ochrany
podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.3)
(4) Prováděcí právní předpis stanoví náhrady výdajů
vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými
osobami na ochranu obyvatelstva.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů.
9) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 353/1999 Sb.
§ 24
(1) Pokud dojde k mimořádné události v souvislosti s provozem
technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými
chemickými látkami18) a při jejich přepravě nebo při nakládání
s nebezpečnými odpady (dále jen "havárie"), je právnická nebo
podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem, správcem nebo
uživatelem uvedených zařízení, budov, látek nebo odpadů, povinna
a) podílet se na přípravě záchranných a likvidačních prací a na
zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního
plánu tím, že poskytne na vyžádání hasičskému záchrannému sboru
kraje, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8)
informace o
1. zdrojích rizik,
2. pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech
jejich likvidace,
3. možných účincích na obyvatele a životní prostředí,
4. opatřeních připravených ve své působnosti pro zajištění
nezbytných sil a prostředků k provedení záchranných
a likvidačních prací ve svém objektu nebo zařízení,
b) vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní právní předpis
nestanoví jinak,8)
1. informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných
opatřeních,
2. varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,
3. organizování záchranných prací,
4. organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které
došlo k havárii, je povinna
a) provádět neprodleně záchranné a likvidační práce,
b) ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu
a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému
a bezprostředně ohroženým obcím; tím není dotčena oznamovací
povinnost stanovená podle zvláštních právních předpisů,
c) podílet se na varování osob ohrožených havárií v rozsahu
stanoveném zvláštním právním předpisem,8)
d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by
mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo
ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách,
nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření,
dravých či nebezpečných zvířatech,
e) spolupracovat při odstraňování havárie se složkami
integrovaného záchranného systému, správními úřady a orgány
krajů a obcí,
f) uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného
systému náklady spojené s poskytnutím věcné a osobní pomoci,
s likvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými
havárií,
g) zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních
úřadů nebo obcí,
h) zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie
i v důsledku její likvidace,
i) spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných
a likvidačních pracích.
------------------------------------------------------------------
8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování,
zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
18) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách
a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,
ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
§ 25
Fyzické osoby
(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má
právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva
a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při
mimořádných událostech.
(2) Fyzická osoba je povinna
a) strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné
události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění
záchranných a likvidačních prací,
b) poskytnout na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu osobní
nebo věcnou pomoc,
c) strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných
a likvidačních prací a pokud je vlastníkem, uživatelem nebo
správcem nemovitosti, vstup osob provádějících záchranné nebo
likvidační práce na pozemky nebo do objektů, použití nezbytné
techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných
staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí,
zařízení a porostů,
d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by
mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo
ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách,
nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření,
dravých či nebezpečných zvířatech,
e) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na
nemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup
hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za
účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
f) pokud je vlastníkem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené
požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí
a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně
charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její
využití pro potřeby civilní ochrany a přístup hasičskému
záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do těchto
staveb za účelem používání, kontroly, údržby a oprav.
(3) Plnění povinností uvedených v odstavci 2 může fyzická
osoba odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní
nebo jiných osob anebo pokud ji v tom brání důležité okolnosti,
které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení,
kterému se má předcházet.
HLAVA II
VÝJIMKY
§ 26
(1) K poskytnutí věcné nebo osobní pomoci nelze vyzvat
fyzické osoby, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního
práva.
(2) Od osobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let
a od 62 let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných
činností, plně invalidní osoby, poslanci a senátoři Parlamentu
České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím
vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
(3) Ženám lze nařídit pouze takovou osobní pomoc, která není
v rozporu se zvláštním právním předpisem.19)
(4) Osoby osvobozené od osobní pomoci mohou poskytnout
dobrovolnou pomoc.
------------------------------------------------------------------
19) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce
a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám,
matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým,
a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce
konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky
č. 185/1998 Sb.
HLAVA III
KONTROLA, POKUTY, NÁHRADA A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ
§ 27
Kontrola
(1) Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a orgány
obcí, které zajišťují přípravu na mimořádné události, záchranné
a likvidační práce a ochranu obyvatelstva, jsou oprávněny v mezích
své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů
vydaných k jeho provedení. Při vykonávání kontrolní činnosti se
řídí základními pravidly stanovenými zvláštním právním
předpisem.20)
(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský
úřad, u krajského úřadu a hasičského záchranného sboru kraje
Ministerstvo vnitra.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 28
Pokuty
(1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona může orgán,
který porušení povinnosti zjistil, uložit
a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč,
b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše
3 000 000 Kč.
(2) Nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě stanovené při
uložení pokuty, lze uložit pokutu opětovně.
(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne,
kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán, který pokutu ukládá,
a musí být pravomocně skončeno do 3 let od porušení povinnosti.
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž
byla pokuta uložena.
(4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
(5) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak.
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva,
poskytnutí věcné a osobní pomoci
(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí
věcné nebo osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě
peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním
obvodu byla pomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do
6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací.
(2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva
k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající
míře omezení jeho majetkových práv podle zvláštního právního
předpisu.21)
(3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši
náhrady dohodou nebo postupem podle zvláštních právních předpisů,
stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné
či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou
pomoc se vychází z výše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše
náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného
věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle
zvláštního právního předpisu.
(4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy
pouze z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti22)
osobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované
pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po
kterou pomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož
správním obvodu byla pomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého
výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního
předpisu.23)
(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného
záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů,
které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní
pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé
havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují
vynaložené výdaje.24)
------------------------------------------------------------------
21) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
22) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů.
23) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 298/1993 Sb., o stanovení výše nároku
náhrady ušlého výdělku při správě daní.
24) § 49 odst. 9. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla)
§ 30
Náhrada škody
(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým
osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými
a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto
zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud
se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil
havárii.
(2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám,
které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při
a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů
koordinujících záchranné a likvidační práce,
b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.
(3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů
o odškodňování pracovních úrazů,25) pokud nevznikl nárok na
náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí
poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům.
(4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského
úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních
pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této
náhrady za věcnou škodu se postupuje podle zvláštních právních
předpisů platných v době vzniku škody.
(5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba
uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od
doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla,
nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad
může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody
i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti,
ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného
systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci
v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě
došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra.
V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj,
z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak,
jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.
(7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým
osobám, které zavinily vznik havárie.
------------------------------------------------------------------
25) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník
práce a některé další zákony.
§ 31
Finanční zabezpečení
integrovaného záchranného systému
(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro
zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu
obyvatelstva, společných výdajů při ověřování připravenosti
k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování
společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného
systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů,
uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.
(2) K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku
prováděných záchranných a likvidačních prací může být použita
rezerva finančních prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole
Všeobecná pokladní správa.
(3) Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami
integrovaného záchranného systému ke krytí výdajů vzniklých při
nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému
v případě, že neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost
složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných
a likvidačních prací.
(4) Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek
integrovaného záchranného systému při výkonu činností stanovených
těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem
dotčen.
HLAVA IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 32
Hromadné informační prostředky
Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně
televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady
nákladů na základě žádosti operačního a informačního střediska
integrovaného záchranného systému neprodleně a bez úpravy obsahu
a smyslu uveřejnit tísňové informace potřebné pro záchranné
a likvidační práce.
§ 33
Vztah k zvláštním právním předpisům
(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona,
s výjimkou pokut podle § 28, se nevztahuje správní řád.
(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se
zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za
válečného stavu plní složky integrovaného záchranného systému
i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud
zvláštní právní předpis26) nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
26) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
§ 34
Zvláštní případy
Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jde o mimořádnou
událost, kterou je ohroženo veřejné zdraví a orgán ochrany
veřejného zdraví požádá hasičský záchranný sbor kraje, orgán kraje
nebo Ministerstvo vnitra o společné řešení mimořádné události.
§ 35
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 7
písm. a) a b) a § 23 odst. 4.
(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5
odst. 4, § 7 odst. 7 písm. c) až g), § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4
písm. a).
(3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem
pro místní rozvoj vyhlášku k provedení § 7 odst. 7 písm. h).
(4) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá po projednání
s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 7 odst. 7 písm. i).
(5) Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání
s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 9 odst. 4 a § 18
odst. 4 písm. b).
§ 35a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní
správy v přenesené působnosti.
ČÁST TŘETÍ
HLAVA I
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky
§ 36
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona
č. 34/1970 Sb., zákona č. 125/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb.,
zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření
č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb.,
zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona
č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb.,
zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona
č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb.,
zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona
č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb.,
zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona
č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb.,
zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona
č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,
zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona
č. 130/2000 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 12 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
"m) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu
obyvatelstva a integrovaný záchranný systém.".
2. V § 12 odstavec 2 zní:
"(2) Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro
Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému
a územní orgány státní správy.".
3. V § 16 odst. 1 písmeno c) zní:
"c) správu vojenských újezdů.".
Dosavadní písmeno e) se zrušuje.
4. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech
státní správy na úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva
obrany na Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona
o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.".
HLAVA II
Změna stavebního zákona
§ 37
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona
č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb.,
zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona
č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb.,
zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona
č. 151/2000 Sb., se mění takto:
V § 2 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno l), které zní:
"l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.".
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.