254/2001 Sb.

ZÁKON

ze dne 28. června 2001

o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.

Změna: 274/2003 Sb.

Změna: 20/2004 Sb.

Změna: 20/2004 Sb. (část)

     Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Účel a předmět zákona

     (1)  Účelem tohoto  zákona  je  chránit povrchové  a podzemní vody,  stanovit podmínky  pro hospodárné  využívání vodních zdrojů a pro zachování  i zlepšení jakosti povrchových  a podzemních vod, vytvořit  podmínky  pro   snižování  nepříznivých  účinků  povodní a sucha  a  zajistit  bezpečnost  vodních  děl  v souladu s právem Evropských společenství1).  Účelem tohoto zákona  je též přispívat k ochraně  vodních   ekosystémů  a  na   nich  přímo  závisejících suchozemských ekosystémů.

     (2)  Zákon upravuje  právní vztahy  k povrchovým  a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních  vod, jakož  i vztahy  k pozemkům  a stavbám, s nimiž výskyt  těchto vod  přímo souvisí,  a to  v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha.

------------------------------------------------------------------

1) Například  Směrnice  Rady  75/440/EHS  ze  dne  16. června 1975    o požadované  jakosti povrchových  vod určených  k odběru pitné    vody v  členských státech, Směrnice  Rady 76/160/EHS ze  dne 8.    prosince  1975  o  jakosti  vody  pro  koupání,  Směrnice  Rady    76/464/EHS  ze  dne  4.  května  1976  o  znečištění způsobeném    určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí

   Společenství a návazné směrnice  Rady, Směrnice Rady 78/659/EHS    ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod vyžadujících    ochranu  nebo zlepšení  pro podporu  života ryb,  Směrnice Rady 80/68/EHS  ze dne  17. prosince  1979 o  ochraně podzemních vod před   znečištěním  určitými   nebezpečnými  látkami   doplněná směrnicemi   Rady  90/656/EHS   a  91/692/EHS,   Směrnice  Rady  91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod,  Směrnice  Rady  91/676/EHS   ze  dne  12.  prosince  1991  o ochraně  vod  před   znečištěním  dusičnany  ze  zemědělských    zdrojů,   Směrnice  Rady   96/61/ES  ze   dne  24.   září  1996    o integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice Evropského    parlamentu a  Rady 2000/60/ES ze dne  23. října 2000 ustavující    rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

§ 2

Vymezení pojmů

     (1) Povrchovými vodami jsou  vody přirozeně se vyskytující na  zemském   povrchu;   tento   charakter   neztrácejí,  protékají-li přechodně  zakrytými  úseky,   přirozenými  dutinami  pod  zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

     (2) Podzemními vodami jsou  vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v  pásmu nasycení v přímém styku  s horninami; za podzemní vody se považují  též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

     (3)   Vodním   útvarem   je   vymezené  významné  soustředění povrchových    nebo   podzemních    vod   v    určitém   prostředí

charakterizované společnou  formou jejich výskytu  nebo společnými vlastnostmi  vod a  znaky hydrologického  režimu. Vodní  útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.

     (4)  Útvar povrchové  vody je  vymezené soustředění povrchové vody  v určitém  prostředí, například  v jezeru,  ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.

     (5)  Silně ovlivněný  vodní  útvar  je útvar  povrchové vody,

který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

     (6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.

     (7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném  kolektoru  nebo  kolektorech;  kolektorem  se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující  významnou spojitou  akumulaci podzemní  vody nebo její proudění či odběr.

     (8) Vodním  zdrojem jsou povrchové nebo  podzemní vody, které jsou  využívány  nebo  které  mohou  být  využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

     (9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání  pomocí  vodních  děl,  využívání  jejich  energetického potenciálu,  jejich  využívání  k  plavbě  nebo  k  plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další  způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.

     (10)  Povodí je  území,  ze  kterého veškerý  povrchový odtok

odtéká sítí  vodních toků k  určitému místu vodního  toku (obvykle soutok s jiným  vodním tokem nebo vyústění vodního  toku do jiného vodního  útvaru).  Povodí  je  ohraničeno  rozvodnicí,  kterou  je myšlená   hranice  geomorfologického   rozhraní  mezi   sousedními povodími. Plocha  povodí zahrnuje také  plochy povrchových vodních útvarů v povodí.

     (11)   Hydrogeologický    rajon   je   území    s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

§ 3

Práva k vodám a právní povaha vod

     (1)  Povrchové a  podzemní vody  nejsou předmětem vlastnictví a nejsou  součástí ani  příslušenstvím pozemku,  na němž  nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

     (2) Za  povrchové a podzemní  vody se nepovažují  vody, které byly z těchto vod odebrány.

     (3)  V  pochybnostech  o  tom,  zda  se  jedná  nebo  nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

§ 4

     (1)   Na  vody,   které  jsou   podle  zvláštního   zákona1a) vyhrazenými  nerosty,  a  na   přírodní  léčivé  zdroje  a  zdroje přírodních minerálních  vod, o nichž  bylo vydáno osvědčení  podle zvláštního  zákona,2)  se  tento  zákon  vztahuje,  jen  pokud tak výslovně stanoví.

     (2) Důlní  vody se pro  účely tohoto zákona  považují za vody

povrchové,  popřípadě podzemní  a tento  zákon se  na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon1a) nestanoví jinak.

------------------------------------------------------------------

1a) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného     bohatství, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních   minerálních  vod,   přírodních  léčebných  lázních a lázeňských místech  a o změně  některých souvisejících zákonů    (lázeňský zákon).

HLAVA II

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

Díl 1

Základní povinnosti

§ 5

     (1) Každý, kdo nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich  ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání  podle podmínek tohoto  zákona a dále  dbát o to, aby nedocházelo  k znehodnocování jejich  energetického potenciálu a k  porušování  jiných   veřejných  zájmů  chráněných  zvláštními právními předpisy.3)

     (2) Každý,  kdo nakládá s povrchovými  nebo podzemními vodami k výrobním účelům,  je povinen za účelem  splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání   vodních  zdrojů   a  zohledňující   nejlepší  dostupné technologie.

     (3) Při provádění staveb4) nebo  jejich změn nebo změn jejich

užívání jsou  stavebníci povinni podle charakteru  a účelu užívání těchto  staveb  je  zabezpečit   zásobováním  vodou  a  odváděním, čištěním, popřípadě  jiným  zneškodňováním  odpadních  vod z nich v souladu s tímto zákonem. Stavební  úřad nesmí bez splnění těchto podmínek  vydat  stavební  povolení  nebo  rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o  povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační rozhodnutí ani rozhodnutí o změně užívání stavby.

------------------------------------------------------------------

3) Například zákon č. 17/1992 Sb.,  o životním prostředí, ve znění    zákona  č.  123/1998  Sb.,  zákon  č.  114/1992  Sb., o ochraně    přírody  a  krajiny,  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon č. 344/1992 Sb.,  o ochraně zemědělského  půdního fondu, ve  znění    pozdějších  předpisů, zákon  č. 20/1966  Sb., o  péči o  zdraví    lidu, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním  řádu    (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Díl 2

Nakládání s povrchovými vodami

§ 6

Obecné nakládání s povrchovými vodami

     (1)  Každý  může  na  vlastní  nebezpečí  bez  povolení  nebo

souhlasu vodoprávního  úřadu odebírat povrchové  vody nebo s nimi jinak  nakládat   pro  vlastní  potřebu,  není-li   k  tomu  třeba zvláštního technického zařízení.

     (2)  Povolení nebo  souhlasu vodoprávního  úřadu rovněž  není třeba  k zachycování  povrchových vod  jednoduchými zařízeními  na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

     (3)  Při  obecném  nakládání  s  povrchovými  vodami se nesmí ohrožovat  jakost   nebo  zdravotní  nezávadnost   vod,  narušovat přírodní prostředí,  zhoršovat odtokové poměry,  poškozovat břehy, vodní  díla a  zařízení, zařízení  pro chov  ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

     (4)  Vodoprávní  úřad  může  obecné  nakládání  s povrchovými vodami   bez   náhrady   upravit,   omezit,   popřípadě   zakázat, vyžaduje-li   to  veřejný   zájem,  zejména   dochází-li  při  něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob.  Působnost  jiných  správních  úřadů  ke  stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání 5) není tímto zákonem dotčena.

------------------------------------------------------------------

5) Zákon  č. 258/2000  Sb., o  ochraně veřejného  zdraví a o změně    některých  souvisejících zákonů,  ve znění  zákona č.  254/2001    Sb.

 § 7

Užívání povrchových vod k plavbě

     (1)  K  užívání  povrchových  vod  k  plavbě  a k odběru vody

potřebné  k  provozu  plavidel  není  třeba  povolení vodoprávního úřadu.

     (2) Provozovatelé plavidel jsou  povinni vybavit je potřebným zařízením k  akumulaci odpadních vod a  řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových.

     (3)  Provozovatelé přístavů  a speciálních  lodí 6)  určených

k dopravě pohonných  hmot a odpadů z  plavidel (dále jen "obslužní loď")  jsou  povinni  zabezpečovat  zásobování  plavidel pohonnými a provozními hmotami  a odstraňování odpadních  vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při  tom nedocházelo  ke znečišťování  povrchových nebo podzemních vod.

     (4)   Přečerpávání   odpadních   vod   nebo  závadných  látek

z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy  je zakázáno, pokud  jejich objem je  v jednotlivých případech   větší  než   50   litrů   nebo  pokud   tyto  činnosti nezabezpečuje obslužní loď.

     (5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I.  stupně  a  na  nádržích  určených  povolením  nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu  podle § 8 odst.  1 písm. a) bodu  4 nebo podle předchozích  předpisů   pro  chov  ryb   je  plavba  plavidel   se spalovacími  motory zakázána.  Nejde-li o  dopravně významné vodní cesty,7)  je tato  plavba zakázána  na vodních  nádržích a vodních tocích,  které  stanoví  Ministerstvo  dopravy  a  spojů  v dohodě s Ministerstvem životního prostředí  ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby  při  tom  nedošlo  k  ohrožení  zájmů  rekreace,  jakosti vod a vodních  ekosystémů,  bezpečnosti  osob  a  vodních  děl; rozsah a podmínky užívání  povrchových vod k  plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a  spojů v dohodě  s Ministerstvem životního  prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

     (6) Zákaz  plavby podle odstavce 5  se nevztahuje na plavidla

Státní  plavební   správy,  Hasičského  záchranného   sboru  České republiky,   ozbrojených  sil   České  republiky,   Policie  České republiky a správců vodních toků,  pokud jsou použita ke služebním účelům,  dále  na  plavidla  použitá  v  souvislosti  s výstavbou, údržbou nebo  provozem vodních děl  nebo jiných staveb  na vodních tocích nebo  na pozemcích při  nich, plavidla osob  vykonávajících povinnosti  podle tohoto  zákona nebo  plavidla použitá  k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi.

     (7)  O výjimkách  ze zákazu  a omezení  podle odstavce  5 pro sportovní  činnost rozhoduje  v jednotlivých  případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební správou.

     (8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na  povrchových vodách podle  odstavce 5, jakož  i kontrolu užívání  povrchových vod  k plavbě  s ohledem  na stanovený rozsah a podmínky  jejich   užívání  vykonává  Policie   České  republiky a Státní plavební správa.

------------------------------------------------------------------

6) § 2  odst.  1  písm.  a)   bod  8  vyhlášky  č.  223/1995  Sb.,    o způsobilosti  plavidel  k  provozu  na vnitrozemských vodních    cestách.

7) Zákon č.  114/1995 Sb., o vnitrozemské  plavbě, ve znění zákona  č. 358/1999 Sb.

Díl 3

Povolení, souhlas a vyjádření

Oddíl 1

Povolení

§ 8

    Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními  vodami

     (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba

a) jde-li o povrchové  vody a nejde-li při tom  o obecné nakládání  s nimi

   1. k jejich odběru,

   2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,

   3. k využívání jejich energetického potenciálu,

   4. k užívání  těchto  vod  pro  chov  ryb  nebo  vodní drůbeže,

      popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,

   5. k jinému nakládání s nimi,

b) jde-li o podzemní vody

   1. k jejich odběru,

   2. k jejich akumulaci,

   3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,

   4. k umělému  obohacování  podzemních   zdrojů  vod  povrchovou  vodou,

   5. k jinému nakládání s nimi,

c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,

d) k čerpání povrchových  nebo podzemních vod  a jejich následnému   vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,

e) k čerpání znečištěných podzemních vod  za účelem snížení jejich  znečištění  a k  jejich  následnému  vypouštění do  těchto vod,  popřípadě do vod povrchových.

     (2)  Povolení k  nakládání s  vodami se  vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich  žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která  má platné  povolení k  nakládání s  vodami podle odstavce 1 nebo  podle   předchozích  předpisů  (dále   jen  "oprávněný")  je oprávněna nakládat s  vodami v rozsahu a k  účelu po dobu uvedenou v platném povolení.

     (3) Povolení k nakládání s vodami není třeba

a) k čerpacím  pokusům  při  provádění  hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti  zdrojů podzemních vod, pokud mají  trvat méně  než 14 dnů  a odběr vody  v této době  nepřekročí 1   l/s,

b) k odběrům   povrchových   a   podzemních   vod  pro  zjišťování   a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),

c) k jednorázovému   odběru   povrchových   nebo   podzemních  vod v případech  záchranných  prací   při  mimořádných  událostech,  požárech a jiných živelních pohromách,

d) k nakládání   s  povrchovými   vodami  při   cvičení  a  zásahu

   Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany,  Policie České  republiky nebo  ozbrojených sil  České  republiky;   toto  nakládání   musí  být   při  cvičení  předem projednáno s vodoprávním úřadem.

§ 9

     (1)  Povolení  k  nakládání  s  vodami  se  vydává  na časově

omezenou dobu.  V povolení k  nakládání s vodami  se stanoví účel, rozsah,  povinnosti  a  popřípadě  podmínky,  za  kterých  se toto povolení   vydává.   Podkladem   vydání   povolení   k nakládání s podzemními  vodami je  vyjádření osoby  s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8)

     (2) Povolení k vypouštění odpadních  vod nemůže být vydáno na dobu  delší než  10 let,   v případě  vypouštění odpadních  vod se zvlášť  nebezpečnými  látkami   nebo  nebezpečnými  látkami  podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.

     (3)  Povoluje-li  vodoprávní   úřad  odběr  povrchových  nebo

podzemních vod podléhající zpoplatnění (§  88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.

     (4) Dobu platnosti povolení k nakládání s vodami lze k návrhu oprávněného  prodloužit, pokud  se nezměnily  podmínky, za kterých bylo povolení uděleno.

     (5)  Návrh  na  prodloužení  platnosti  povolení  k nakládání

s vodami  je nutno  podat nejpozději  do 6  měsíců před  uplynutím doby, na niž bylo toto povolení vydáno. V takovém případě povolení k nakládání s vodami nezaniká, dokud o návrhu nebude rozhodnuto.

     (6)  Povolení  k  nakládání  s  vodami  pro  využívání jejich

energetického potenciálu  nemůže být vydáno na  dobu kratší než 25 let.

------------------------------------------------------------------

8) Zákon  č.  62/1988  Sb.,  o  geologických  pracích  a  o Českém    geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10

     (1)  Oprávněný,  který  má  povolení  k  nakládání  s  vodami

s výjimkou  povolení  podle  §  8  odst. 1  písm.  a)  bodů 2 až 4

v množství alespoň  6 000 m3 vody  v kalendářním roce nebo  500 m3 vody  v   kalendářním  měsíci,  jakož  i   ten,  kdo  má  povolení k nakládání s vodami v tomto  množství, která je přírodním léčivým zdrojem  nebo zdrojem  přírodních  minerálních  vod nebo  která je vyhrazeným nerostem,  je povinen měřit množství  a jakost vody, se kterým  nakládá,  a  předávat  výsledky  tohoto měření příslušnému správci povodí (§ 48 odst. 1).

     (2)  Oprávněný,  který  má  povolení  ke  vzdouvání, případně

k akumulaci  povrchových vod  a přesahuje-li  povolený objem  vody vzduté  vodním  dílem  ve  vodním  toku  nebo  vody  vodním  dílem akumulované 1 000 000  m3, je povinen  měřit množství vzduté  nebo akumulované  vody  a  předávat  o  tom  údaje  příslušnému správci povodí.

     (3)  Způsob a  četnost měření  množství vody  a jakosti  vody

podle odstavce  1 pro jednotlivé druhy  nakládání s vodami, měření množství vody  akumulované nebo vzduté podle  odstavce 2 a rozsah, způsob a četnost předávání  výsledků těchto měření správcům povodí stanoví  Ministerstvo  zemědělství  po  projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

     (4)  Vodoprávní úřad  může  stanovit  v povolení  k nakládání

s vodami i  další podrobnosti těchto  měření. V případě  mimořádné situace může vodoprávní úřad  na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení  k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.

§ 11

     (1)  Práva a  povinnosti vyplývající  z povolení  k nakládání

s vodami,  které  bylo  vydáno  pro  účel  spojený  s vlastnictvím

k pozemkům a nebo stavbám,  přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby  budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků  nebo  staveb  v  rozsahu,  který  odpovídá  rozsahu  práv uživatele   k  nim,   vyplývajícího  ze   vzájemného  vztahu  mezi vlastníkem a  tímto uživatelem. Nabyvatelé  těchto pozemků a  nebo staveb,   případně   jejich   uživatelé,   jsou   povinni  oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k  převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k  nakládání s vodami spojeno, a to do 2 měsíců  ode dne  jejich převodu  nebo přechodu,  případně vzniku práv k jejich užívání.

     (2)  Povolení k  nakládání s  vodami nezakládá  práva k cizím

pozemkům  a  stavbám  ani  nevzniká  vodoprávnímu  úřadu,  správci vodního toku nebo vlastníku  vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za  nemožnost nakládat s vodami  v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.

     (3)  Nestanoví-li  vodoprávní   úřad  jinak,  může  oprávněný

umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému.

     (4)  Je-li  povolené  nakládání  s  vodami  nezbytně třeba ve

veřejném  zájmu  a  oprávněný  své  povolení  nevyužívá zcela nebo zčásti, může  mu vodoprávní úřad uložit  povinnost umožnit využití jeho vodního  díla nebo zařízení  k povolenému nakládání  s vodami jinou, vodoprávním úřadem určenou fyzickou nebo právnickou osobou,na dobu nezbytně nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, a to za přiměřenou náhradu.

§ 12

Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami

     (1) Vodoprávní úřad  může z vlastního  podnětu nebo na  návrh platné povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit, a to,

a) dojde-li  ke  změně  podmínek  rozhodných  pro  vydání povolení    k nakládání   s   vodami,   například   při  změně  stanoveného    minimálního  zůstatkového   průtoku  (§  36)   nebo  při  změně    stanovené minimální zůstatkové hladiny podzemních vod (§ 37),

b) dojde-li při  výkonu povolení k nakládání  s vodami k závažnému    nebo opakovanému porušení  povinností stanovených tímto zákonem    nebo  stanovených  podle  něho,  popřípadě  k  poškozování práv    jiných,

c) nevyužívá-li oprávněný  vydaného povolení k  nakládání s vodami  bez vážného důvodu po dobu delší 2 let,

d) požádá-li oprávněný písemně o jeho zrušení,

e) přesahuje-li  rozsah  vydaného  povolení  k  nakládání s vodami    dlouhodobě potřebu oprávněného,

f) dojde-li  ke  změně  právních  předpisů stanovujících ukazatele

   přípustného znečištění vod a jejich hodnoty (§ 38 odst. 6),

g) byla-li oprávněnému,  který má povolení  k vypouštění odpadních      vod  do  vod  povrchových  nebo  podzemních,  uložena povinnost     připojit   se   na   kanalizaci   podle   zvláštního   právního     předpisu,8a) nebo

h) je-li to nezbytné ke splnění

   1. akčního programu (§ 33 odst. 2),

   2. programů  snížení  znečištění  povrchových  vod  (§ 34 odst.

      2 a § 35 odst. 1),

   3. programu  snížení  znečištění  povrchových  vod nebezpečnými závadnými  látkami a  zvlášť nebezpečnými  závadnými látkami       (§ 38 odst. 5),

   4. plánu  pro zlepšování  jakosti surové  vody podle zvláštního

      právního předpisu,8b) nebo  5. plánu oblasti povodí (§ 25 odst. 6).

     (2) Technická kritéria a způsob zpracování odborných podkladů  pro rozhodování vodoprávního úřadu podle  odstavce 1 písm. f) a h) stanoví Ministerstvo životního prostředí  v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

------------------------------------------------------------------

8a) § 3   odst.   8   zákona   č.   274/2001   Sb.,  o  vodovodech     a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů

    (zákon o vodovodech a kanalizacích). 8b) § 13 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb.

§ 13

Zánik povolení k nakládání s vodami

     Povolení k nakládání s vodami zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

b) zánikem  vodního díla  (§ 55)  umožňujícího povolené  nakládání  s vodou,  pokud  vodoprávní  úřad  do  1  roku  po  zániku díla    nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu,    v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,

c) zánikem právnické  osoby nebo smrtí fyzické  osoby, kterým bylo    povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího    nabyvatele podle § 11 odst. 1.

§ 14

Povolení k některým činnostem

     (1) Povolení k některým činnostem je třeba

a) k vysazování stromů  nebo keřů v záplavových  územích v rozsahu   ovlivňujícím odtokové poměry,

b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod.  (dále jen "říční materiál")  z pozemků, na nichž  leží koryto vodního toku,

c) ke   geologickým  pracím   spojeným  se   zásahem  do   pozemku  v záplavových  územích (§  66) a  v ochranných  pásmech vodních  zdrojů,

d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,

e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45).

     (2) Povolení k činnostem uvedeným  v odstavci 1 písm. a) nebo b)  se  nevyžaduje,  vykonává-li  je  správce  vodního toku (§ 48) v souvislosti   s  jeho   správou  nebo   vlastník  vodního   díla v souvislosti  s  údržbou  vodní  nádrže.  Dále  není  třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li  je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů  a  při  činnostech  uložených  zákonem  č.  289/1995 Sb., o lesích a o  změně a doplnění některých zákonů  (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

     (3)  Vodoprávní  úřad  stanoví  při  povolování těžby říčního

materiálu podmínky těžby tohoto  materiálu, včetně případné sanace a rekultivace.

     (4)  Osoba oprávněná  k těžbě  podle odstavce  1 písm.  b) je

povinna po skončení těžby říčního materiálu zaměřit a zakreslit do technické  dokumentace skutečný  stav  místa  těžby a  předat tuto dokumentaci vodoprávnímu úřadu a správci vodního toku.

     (5)  Na vydání,  zrušení, změnu  a zánik  povolení k některým

činnostem se použijí ustanovení § 9 až 13 přiměřeně.

§ 15

Stavební povolení k vodním dílům

     (1) K provedení vodních děl,  k jejich změnám a změnám jejich užívání,   jakož  i   k  jejich   odstranění  je   třeba  povolení vodoprávního  úřadu. Slouží-li  vodní  dílo  k nakládání  s vodami a je-li vydání tohoto povolení k  nakládání s vodami třeba, lze je povolit,   bylo-li  povoleno   odpovídající  nakládání   s vodami nejpozději současně s povolením stavby vodního díla.

     (2)  Udržovací  práce,  které  by  mohly  negativně  ovlivnit

životní prostředí  nebo stabilitu vodního  díla, je jeho  vlastník

povinen  ohlásit9) vodoprávnímu  úřadu. Ohlášení  podléhá i obnova vodních  děl zničených  živelní  pohromou  nebo havárií;  v těchto případech  činí lhůta  pro  sdělení  vodoprávního úřadu,  že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů.

     (3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo  sloužit; stanovené  povinnosti musí  být v  souladu s tímto zákonem.

     (4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu podle zvláštního zákona.10)

     (5) Vodoprávní úřad může  vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení   návrhu   manipulačního   řádu,   popřípadě  výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a  to u vodních děl vzdouvajících nebo  akumulujících povrchové  vody a  staveb využívajících jejich energetický potenciál.

     (6)  Při povolování  vodních  děl,  jejich změn,  změn jejich

užívání a  jejich odstranění musí  být zohledněna ochrana  vodních a na vodu  vázaných ekosystémů. Tato  vodní díla nesmějí  vytvářet bariéry  pohybu ryb  a vodních  živočichů v  obou směrech  vodního toku. To neplatí v případech,

a) jde-li o rybníky  nebo vodní nádrže pro chov  ryb nebo o stavby    k hrazení bystřin a strží,

b) vyžaduje-li to ochrana před  povodněmi nebo jiný veřejný zájem,    nebo

c) kdy pohyb ryb  a vodních živočichů v obou  směrech vodního toku    nelze  zajistit  z   důvodu  technické  neproveditelnosti  nebo    neúměrných nákladů.

     (7) Zanikne-li  povolení vydané podle ustanovení  § 8 odst. 1

nebo  podle předchozích  předpisů o  nakládání s  vodami, rozhodne vodoprávní úřad o podmínkách  dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.

------------------------------------------------------------------

 9) § 57 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

10) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

§ 16

Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem

zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace

     (1) K  vypouštění odpadních vod,  u nichž lze  mít důvodně za to,  že  mohou  obsahovat  jednu  nebo  více  zvlášť  nebezpečných závadných látek  (§ 39 odst.  3), do kanalizace  je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními  standardy  a  lhůtami  pro  jejich  dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5.

     (2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť  nebezpečné závadné  látky z  jedné nebo  více jednotlivých technologicky vymezených  výrob, je třeba  povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní  vody s  obsahem zvlášť nebezpečných závadných  látek vypouštěny do kanalizace,  která je  součástí výrobního  areálu, a  jsou čištěny v zařízení určeném  k čištění nebo  zneškodňování těchto odpadních vod,  může  vodoprávní  úřad  vydat  povolení  až  k místu výpusti z tohoto zařízení.

     (3)  Při vydávání  tohoto povolení  postupuje vodoprávní úřad

přiměřeně  podle  ustanovení  §  9  až  13  a  §  38 odst. 5 až 7.

Ustanovení zvláštního právního předpisu10a) tím nejsou dotčena.

     (4)  Vodoprávní  úřad  uloží  v  povolení  podle  odstavce  1

povinnost   zřídit  kontrolní   místo  a   způsob  měření   objemu

vypouštěných  odpadních   vod,  míry  jejich   znečištění  zvláště

nebezpečnými závadnými  látkami a způsob,  jímž mu budou  výsledky měření  předávány. Při  tom přihlíží  ke schválenému kanalizačnímu řádu.

     (5) Pokud  je pro odstraňování  zvlášť nebezpečných závadných látek  z  odpadních  vod  vypouštěných  do  kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a  prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad  v  povolení  stanovit  místo  povinnosti  podle  odstavce  4 podmínky provozu takového zařízení.

------------------------------------------------------------------

10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Oddíl 2

Souhlas

§ 17

     (1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem,  k nimž není  třeba povolení podle  tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to

a) ke  stavbám a  zařízením na  pozemcích, na  nichž se  nacházejí koryta  vodních  toků,  nebo  na  pozemcích  s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,

b) ke zřizování  dálkových potrubí a  stavbám umožňujícím podzemní  skladování  látek  v  zemských  dutinách,  jakož  i ke skladům,  skládkám,  popřípadě  nádržím,  pokud  provoz  uvedených staveb a skládek  může   významně  ohrozit  jakost   povrchových  nebo    podzemních vod,

c) ke   stavbám,  k   těžbě  nerostů   nebo  k   terénním  úpravám    v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,

d) ke  stavbám ve  vzdálenosti do  15 m  od vzdušné  paty ochranné    hráze vodního toku,

e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.

     (2)  Vyplývá-li  to  z  povahy  věci,  může  vodoprávní  úřad

v rozhodnutí  o  udělení  souhlasu  stanovit  podmínky  i dobu, po kterou se souhlas uděluje.

     (3) Souhlas  je závazný pro orgány,  které rozhodují v řízení

o povolení   stavby,  terénních   úprav  nebo   o  těžbě   nerostů

v případech uvedených v odstavci 1.

     (4) Souhlasu  podle odstavce 1 není  třeba k činnostem, jichž

je  třeba při  cvičení  nebo  zásahu Hasičského  záchranného sboru České  republiky   a  jednotek  požární   ochrany,  Policie  České republiky  a ozbrojených  sil České  republiky, které  v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.

Oddíl 3

Vyjádření

§ 18

     (1) Každý, kdo hodlá  umístit, provést, změnit nebo odstranit

stavbu nebo  zařízení a nebo provádět  jiné činnosti, pokud takový záměr  může ovlivnit  vodní poměry,  energetický potenciál, jakost nebo množství  povrchových nebo podzemních  vod, má právo,  aby po dostatečném doložení záměru  obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek.

     (2) Vodoprávní úřad vydá  vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.2)

     (3)   Vyjádření   není   rozhodnutím   ve   správním   řízení

a nenahrazuje  povolení  nebo  souhlas  vodoprávního  úřadu vydaný podle tohoto zákona.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích    přírodních   minerálních  vod,   přírodních  léčebných  lázních    a lázeňských místech  a o změně  některých souvisejících zákonů    (lázeňský zákon).

Díl 4

Vodoprávní evidence

§ 19

Evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů

     (1) Vodoprávní úřady jsou povinny vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí podle tohoto zákona.

     (2)  Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci  s Ministerstvem

životního  prostředí  vyhláškou  stanoví  rozsah  a  způsob vedení evidence  rozhodnutí  vodoprávních   úřadů,  vymezí  rozsah  údajů a způsob   jejich   ukládání   do   informačního  systému  veřejné správy11) a způsob přechodu  informací z dosavadní vodohospodářské evidence   a  souhrnné   vodohospodářské  evidence12)   do  tohoto informačního systému.

     (3)  Vodoprávní úřady  jsou  povinny  z jimi  vedené evidence

rozhodnutí  ukládat vybrané  údaje v  rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle  odstavce 2 do  informačního systému veřejné  správy a předávat  je Ministerstvu  zemědělství nejpozději  za kalendářní čtvrtletí   vždy   do   15.   dne   prvního  měsíce  následujícího kalendářního čtvrtletí.

------------------------------------------------------------------

11) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy     a o změně některých dalších zákonů.

12) Vyhláška  č.  126/1976  Sb.,   o  vodohospodářské  a  souhrnné     vodohospodářské evidenci.

§ 20

Údaje zapisované do katastru nemovitostí

     (1)  Přehrady,  hráze,  jezy,  stavby,  které  se k plavebním

účelům  zřizují v  korytech vodních  toků nebo  na jejích březích,

stavby  k  využití  vodní  energie  a  stavby odkališť, pokud jsou

spojené   se  zemí   pevným  základem,   se  evidují   v  katastru

nemovitostí.12a) Podrobnosti  vymezení těchto vodních  děl stanoví

Ministerstvo  zemědělství v  dohodě s  Českým úřadem  zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.

     (2)  V  katastru  nemovitostí  se  vyznačují  ochranná  pásma vodních  děl (§  58 odst.  3) podle  odstavce 1  a ochranná  pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostí.13)

     (3)   Vodoprávní   úřad   je   povinen   zaslat   příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné  k evidenci ochrany území podle  odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena.

------------------------------------------------------------------

12a) § 2 odst. 1 písm. f) zákona  č. 344/1992 Sb., ve znění zákona    č. 89/1996 Sb.  13) § 7  vyhlášky č.  190/1996 Sb.,  kterou se  provádí zákon  č.      265/1992 Sb.,  o zápisech vlastnických a  jiných věcných práv      k nemovitostem, ve  znění zákona č. 210/1993  Sb. a zákona č.      90/1996  Sb., a  zákon České  národní rady  č. 344/1992  Sb.,      o katastru  nemovitostí České  republiky (katastrální zákon),      ve  znění  zákona  č.  89/1996  Sb.,  ve  znění  vyhlášky  č.      113/2000 Sb.

HLAVA III

STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD

§ 21

     (1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží  k  zajišťování  podkladů  pro  výkon  veřejné správy podle tohoto zákona,  plánování v oblasti vod  a k poskytování informací veřejnosti   a   provádí   se   podle   povodí   povrchových   vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.

     (2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména

a) zjišťování  množství  a  jakosti  povrchových  a podzemních vod    včetně jejich  ovlivňování lidskou činností  a zjišťování stavu    vodních  útvarů  a  ekologického  potenciálu  silně ovlivněných    a umělých vodních útvarů,

b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),

c) zřízení, vedení a aktualizace evidence

    1. vodních  toků  a  jejich  povodí,  hydrogeologických rajonů        a vodních nádrží,

    2. vodních  útvarů  včetně  silně  ovlivněných  vodních útvarů  a umělých vodních útvarů,

    3. množství  a  jakosti  povrchových  a  podzemních vod, stavu        vodních útvarů a  ekologického potenciálu silně ovlivněných        a umělých vodních útvarů,

    4. odběrů povrchových  a podzemních vod,  vypouštění odpadních        a důlních  vod  a  akumulace  povrchových  vod  ve  vodních        nádržích,

    5. oblastí povodí (§ 25),

    6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

    7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),

    8. zdrojů povrchových  a podzemních vod,  které jsou využívány        nebo u  kterých se předpokládá  jejich využití jako  zdroje        pitné vody,

    9. citlivých oblastí (§ 32),

   10. zranitelných oblastí (§ 33),

   11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),

   12. povrchových  vod,  které  jsou  nebo  se  mají  stát trvale

       vhodnými  pro  život  a   reprodukci  původních  druhů  ryb        a dalších vodních živočichů (§ 35),

   13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),

   14. záplavových území (§ 66).

Rozsah a způsob zpracování,  ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích,  včetně  statistických  a  kartografických  dat,  do informačních  systémů veřejné  správy (§  22 odst.  3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci s  Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

     (3)  Vymezení vodních  útvarů, definice  a hodnoty  ukazatelů

a hodnotící systém stavu vodních  útvarů a ekologického potenciálu silně  ovlivněných  a  umělých  vodních  útvarů  (§  23a),  postup vymezení  programů pro  zjišťování a  hodnocení stavu  vod v každé oblasti povodí  (§ 25 odst.  2), jejich obsah  a způsob sestavení,

použité  metody a  četnosti sledování  a další  náležitosti jejich

uplatňování   podle   požadavků   zvláštního   právního   předpisu Evropských   společenství,13a)   stanoví   Ministerstvo  životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

     (4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování   informačních  systémů   veřejné  správy  provádějí správci  povodí  a  další  odborné  subjekty,  které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo  životního  prostředí  (dále  jen  "pověřené  odborné subjekty").  Správci  povodí  a  pověřené  odborné  subjekty  jsou povinni se  při této činnosti řídit  pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.

     (5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat  pro  účely  zjišťování  a  hodnocení  stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami,  jakož i od  správních úřadů, popřípadě  orgánů územní  samosprávy,  do  jejichž  působnosti  povolování nakládání s uvedenými  vodami  spadá,  nebo  které  vedou informační systémy podle zvláštních  právních předpisů;14) ti  jsou povinni bezplatně sdělovat  data  správcům  povodí  a  pověřeným odborným subjektům, popřípadě  si správci  povodí  a  pověřené odborné  subjekty mohou u nich  tato   data  bezplatně  a  za   jejich  pomoci  zjišťovat. Ustanovení  zvláštních  právních   předpisů  chránících  utajované skutečnosti tím nejsou dotčena.

     (6) Správci  povodí a pověřené odborné  subjekty poskytují na vyžádání bezplatně  správním úřadům informace  o stavu povrchových a podzemních   vod;  zároveň   bezplatně  poskytují   Ministerstvu zdravotnictví  informace  týkající   se  nakládání  s povrchovými a podzemními  vodami  v  ochranných  pásmech  přírodních  léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

     (7)   Pro   vstup   pověřených   zaměstnanců  správců  povodí

a pověřených odborných  subjektů na cizí  pozemky, stavby nebo  do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.

------------------------------------------------------------------

13a) Čl. 8 a příloha V. Směrnice 2000/60/ES.

14) Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,     zákon č. 164/2001 Sb.

§ 22

     (1)   Vodní   bilance    sestává   z   hydrologické   bilance a vodohospodářské   bilance.    Hydrologická   bilance   porovnává

přírůstky a úbytky  vody a změny vodních zásob  povodí, území nebo vodního  útvaru za  daný časový  interval. Vodohospodářská bilance porovnává   požadavky  na   odběry  povrchové   a  podzemní   vody a vypouštění odpadních vod s  využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství  a jakosti vody  a jejich ekologického  stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního prostředí vyhláškou.

     (2)  Pro potřeby  vodní bilance  jsou odběratelé  povrchových

nebo podzemních  vod, jakož i ti,  kteří využívají přírodní léčivé

zdroje nebo  zdroje přírodních minerálních vod  a vody, které jsou vyhrazenými  nerosty,   a  dále  ti,   kteří  vypouštějí  do   vod povrchových  nebo podzemních  vody odpadní  nebo důlní  v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo  ti, jejichž povolený objem  vody vzduté vodním dílem ve  vodním  toku  nebo  vody  vodním  dílem  akumulované přesahuje 1 000 000 m3,  povinni jednou ročně  ohlašovat příslušným správcům povodí  údaje  o  těchto  odběrech  a  vypouštění  (zejména jejich množství  a jakost)  a dále  údaje o  vzdouvání, popř.  akumulaci, způsobem a  v rozsahu, který  stanoví Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci  s  Ministerstvem  životního  prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

     (3)  Ministerstvo  zemědělství   spravuje  informační  systém

veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

a) vodních   toků  a   jejich  povodí,   hydrogeologických  rajonů    a vodních nádrží,

b) odběrů  povrchových  a  podzemních  vod,  vypouštění  odpadních

   a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

c) oblastí povodí,

d) zdrojů povrchových a podzemních  vod, které jsou využívány nebo    u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).

     (4)  Ministerstvo  životního  prostředí  spravuje  informační

systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

a) vodních   útvarů  včetně   silně  ovlivněných   vodních  útvarů

   a umělých vodních útvarů,

b) množství a jakosti povrchových  a podzemních vod, stavu vodních    útvarů  a ekologického  potenciálu silně  ovlivněných a umělých    vodních útvarů,

c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,

d) ochranných pásem vodních zdrojů,

e) citlivých oblastí,

f) zranitelných oblastí,

g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,

h) záplavových území.

     (5)   Ministerstvo  zemědělství   a  Ministerstvo   životního

prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a  4  podle  zvláštního  právního  předpisu.15)  Tyto informační systémy slouží zejména  pro účely podle § 21 odst.  1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2 písm. v).

------------------------------------------------------------------

15) Zákon č. 365/2000 Sb.

HLAVA IV

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD

§ 23

     (1) Plánování  v oblasti vod je  soustavná koncepční činnost,

kterou  zajišťuje stát;  je tvořeno  Plánem hlavních  povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy

a) ochrany vod jako složky životního prostředí,

b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,

c) trvale  udržitelného  užívání   vodních  zdrojů  a  hospodaření    s vodami  pro  zajištění  požadavků  na vodohospodářské služby,  zejména pro účely zásobování pitnou vodou.

     (2)  Plán hlavních  povodí  České  republiky a  plány oblastí

povodí, včetně  příslušných programů opatření,  jsou podkladem pro výkon  veřejné  správy,  zejména   pro  územní  plánování,  územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb.

§ 23a

Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí

     (1)  Cíli  ochrany  vod  jako  složky životního prostředí15a)

(dále jen "cíle ochrany vod") jsou

a) pro povrchové vody

   1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,

   2. zajištění  ochrany,  zlepšení  stavu  a  obnova všech útvarů       těchto  vod  a  dosažení  jejich  dobrého  stavu, s výjimkou       útvarů uvedených v bodu 3,

   3. zajištění  ochrany,  zlepšení  stavu  všech  umělých a silně  ovlivněných  vodních   útvarů  a  dosažení   jejich  dobrého  ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,

   4. snížení jejich  znečištění nebezpečnými látkami  a zastavení nebo postupné odstraňování emisí,  vypouštění a úniků zvlášť  nebezpečných látek uvedených v příloze  č. 1 k tomuto zákonu  do těchto vod,

b) pro podzemní vody

   1. zamezení   nebo   omezení    vstupů   nebezpečných,   zvlášť       nebezpečných  a   jiných  závadných  látek   do  těchto  vod       a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,

   2. zajištění  ochrany,  zlepšení  stavu  a  obnova všech útvarů

      těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a  jejím doplňováním, s  cílem dosáhnout dobrého  stavu

   3. odvrácení  jakéhokoliv významného  a trvajícího  vzestupného       trendu   koncentrace   nebezpečných,   zvlášť   nebezpečných  a jiných  závadných   látek  jako  důsledku   dopadů  lidské  činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod, c) též v oblastech vymezených  v § 28 odst. 1, § 30  odst. 1, § 32  odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných  územích  podle  zvláštních  zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle  písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.

     (2) Cílů uvedených v odstavci 1  písm. a) bodech 2 a 3, písm.

b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.

     (3) Pokud se  na vybraný vodní útvar vztahuje  více než jeden

cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.

     (4)  Pro vybrané  vodní útvary  mohou být  v plánech  oblastí

povodí (§  25) určeny zvláštní  cíle ochrany vod,  které spočívají

v prodloužení lhůt  uvedených v odstavci 2  nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary  povrchových  a  podzemních  vod  určeny  tak,  aby  nebylo ohroženo  plnění  cílů  ochrany  vod  ostatních útvarů povrchových

a podzemních vod.

     (5) Lhůty  uvedené v odstavci  2 mohou být  prodlouženy pouze tehdy,  je-li včasné  dosažení cílů  ochrany vod  nemožné z důvodu technické  neproveditelnosti, neúměrných  nákladů nebo  přírodních podmínek,  a  je-li  zároveň   vyloučeno  další  zhoršování  stavu vybraných vodních útvarů.

     (6)  Lhůty   prodloužené  v  souladu  s   odstavcem  5  nesmí

přesáhnout  délku 2  období pro  aktualizaci plánů  oblastí povodí (§ 25 odst. 6).

     (7)  Méně  přísné  požadavky  podle  odstavce  4  nemohou být stanoveny  u cílů  ochrany vod   uvedených v  odstavci 1  písm. a) bodech 1 a 4, odstavci 1 písm. b)  bodech 1 a 3 a odstavci 1 písm.

c).  V  ostatních  případech   mohou  být  méně  přísné  požadavky stanoveny pouze tehdy, pokud cíle ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů   technické    neproveditelnosti,   neúměrných   nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného zájmu.

     (8)  Zvláštní cíle  ochrany vod  se v  plánech oblastí povodí

(§ 25) uvádějí  spolu s vymezením důvodů,  na jejichž základě byly určeny. Přehled  o plnění těchto  cílů se uvádí  v aktualizovaných plánech oblastí povodí (§ 25 odst. 6).

------------------------------------------------------------------

15a) Čl. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

§ 24

Plán hlavních povodí České republiky

     (1)  Plán  hlavních  povodí  České  republiky  je strategický

dokument plánování  v oblasti vod, který  stanoví rámcové cíle pro hospodaření  s  povrchovými  a   podzemními  vodami,  pro  ochranu a zlepšování  stavu   povrchových  a  podzemních   vod  a  vodních ekosystémů, které vycházejí  z cílů ochrany vod podle  § 23a odst. 1,  pro trvale  udržitelné užívání  těchto vod,  pro ochranu  před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické  stability krajiny. Plán  hlavních povodí České republiky  zahrnuje   rámcové  programy  opatření   k prosazování veřejných zájmů,  které jsou závazné pro  pořizování plánů oblastí povodí, včetně zdrojů a  způsobu jejich financování. Plán hlavních povodí  České  republiky  musí   být  v  souladu  s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

     (2)   Plán   hlavních   povodí   České   republiky   pořizuje Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci s  Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními  úřady a krajskými úřady pro 3 hlavní povodí na území České republiky, a to pro povodí Labe (úmoří Severního  moře), pro povodí Moravy,  včetně dalších povodí přítoků  Dunaje  (úmoří                       Černého  moře)  a  pro povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou národními částmi mezinárodních oblastí povodí Labe,  Dunaje a Odry. Plán  hlavních povodí České republiky podléhá  posuzování vlivů  na životní  prostředí podle  zvláštních právních předpisů16)  a je již  v návrhu publikován  a zpřístupněn k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů vody.

     (3) Obsah Plánu hlavních  povodí České republiky, způsob jeho zpracování  a postup  při jeho  projednávání a  zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo  zemědělství ve spolupráci  s Ministerstvem životního prostředí.

     (4)  Plán hlavních  povodí České  republiky schvaluje  vláda. Závazné části Plánu hlavních  povodí České republiky vyhlásí vláda  nařízením.

     (5)  Plán  hlavních  povodí  České  republiky se přezkoumává, včetně  rámcových programů  opatření, a  aktualizuje se nejpozději každých 6 let ode dne jeho prvního schválení.

------------------------------------------------------------------

16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí     a o změně  některých souvisejících zákonů  (zákon o posuzování     vlivů na životní prostředí).

§ 25

Plány oblastí povodí

     (1)  Plány oblastí  povodí  stanoví  konkrétní cíle  pro dané

oblasti  povodí na  základě  rámcových  cílů a  rámcových programů opatření   Plánu   hlavních   povodí   České   republiky,   potřeb a zjištěného  stavu povrchových  a podzemních  vod, potřeb užívání těchto  vod v  daném území,  včetně programů  opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů.

     (2) Plány oblastí povodí pořizují správci povodí17) podle své

působnosti  ve  spolupráci  s  příslušnými  krajskými  úřady  a ve

spolupráci s  ústředními vodoprávními úřady pro  8 oblastí povodí, a to  pro oblast  povodí Horního  a středního  Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí  Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast  povodí Ohře  a Dolního  Labe, oblast  povodí Odry,  oblast povodí  Moravy  a  oblast  povodí  Dyje.  Plány  oblastí povodí se zpracovávají ve třech etapách, které představují

a) přípravné práce, které musí obsahovat    1. časový  plán a  program prací  pro zpracování  plánu oblasti povodí,  který se  musí publikovat  a zpřístupnit uživatelům vody a  veřejnosti k připomínkám,  a to nejméně  3 roky před       začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat,

   2. analýzu všeobecných  a   vodohospodářských  charakteristik

      oblastí  povodí, zhodnocení  dopadů lidské  činnosti na stav

      povrchových  a podzemních  vod, ekonomickou  analýzu užívání vody,  a  na  jejich  základě  zpracovaný  předběžný přehled významných problémů nakládání s  vodami zjištěných v oblasti povodí,  včetně  určení  silně  ovlivněných  vodních  útvarů a návrhů zvláštních  cílů ochrany vod,  a to nejméně  2 roky před začátkem  období, kterého se  bude plán oblasti  povodí  týkat,

b) návrh   plánu  oblasti   povodí,  který   musí  být  zpracován,    publikován   a   zpřístupněn   uživatelům   vody  a  veřejnosti    k připomínkám nejméně  1 rok před  začátkem období, kterého  se    bude plán oblasti povodí týkat,

c) konečný návrh plánu oblasti povodí.

Zpracování  každé   etapy  plánů  oblastí   povodí  se  konzultuje

s ostatními   správci   povodí,    krajskými   úřady   příslušnými

k jednotlivým hlavním povodím České  republiky, se správními úřady pro územní plánování a  Českou inspekcí životního prostředí. Plány oblastí  povodí podléhají  posuzování vlivů  na životní  prostředí podle zvláštních právních předpisů.16)

  (3)  Ministerstvo  zemědělství  stanoví  vyhláškou jednotlivé oblasti  povodí  podle  odstavce  2,  vymezené  povodími  a  k nim přiřazenými hydrogeologickými rajony, a vztah jednotlivých oblastí povodí  k   správním  obvodům  krajů   a  správním  obvodům   obcí s rozšířenou  působností,   k  hlavním  povodím   České  republiky a mezinárodním oblastem povodí Labe, povodí Odry a povodí Dunaje.

     (4)  Obsah  plánu  oblasti  povodí,  postup  při jeho zadání,

způsob zpracování  plánu, podrobnosti jeho  etap, postup při  jeho projednávání  a způsob  zveřejnění stanoví  vyhláškou Ministerstvo zemědělství  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního prostředí a Ministerstvem vnitra.

     (5) Etapy zpracování plánu  oblasti povodí uvedené v odstavci 2 písm.  a) a  b)  schvaluje  po souhlasném  stanovisku ústředních vodoprávních úřadů (§ 108) a ústředního správního úřadu pro územní plánování podle své územní  působnosti krajský úřad. Konečný návrh plánu oblasti povodí schvalují  podle své územní působnosti kraje. Závazné části  plánu oblasti povodí  pro správní obvod  kraje vydá rada kraje nařízením.

     (6)  Plány oblastí  povodí budou  přezkoumány a aktualizovány každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupu v předchozích odstavcích.

------------------------------------------------------------------

16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí     a o změně  některých souvisejících zákonů  (zákon o posuzování     vlivů na životní prostředí).

17) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.

§ 26

Programy opatření

     (1) Programy opatření jsou  hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených  v  Plánu  hlavních  povodí  České  republiky  a plánech oblastí  povodí.  Programy  opatření  stanoví  časový  plán jejich uskutečnění  a  strategii  jejich  financování.  Opatření  přijatá k dosažení  cílů   ochrany  vod  v  programu   opatření  je  nutno uskutečnit  do  3  let  od  schválení  Plánu hlavních povodí České republiky nebo plánů oblastí povodí.

     (2)  Programy  opatření  k  dosažení  cílů  ochrany  vod musí

obsahovat základní opatření,  a tam, kde je to  nutné, i doplňková

opatření.  Vymezení  obsahu   základních  a  doplňkových  opatření a postupy při zavádění opatření,  včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných  opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství  vydanou  ve   spolupráci  s  Ministerstvem  životního prostředí.

     (3)   Pokud   zjišťování   a   hodnocení   stavu  povrchových

a podzemních  vod podle  § 21  nebo jiné  údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný  vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být

a) vyšetřeny příčiny možného nesplnění,

b) přešetřena odpovídající  povolení k nakládání s  vodami, na něž

   se vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5,

c) přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu

   povrchových a podzemních vod,

d) přijata  dodatečná opatření  pro dosažení  těchto cílů  ochrany

   vod, včetně  stanovení přísnějších hodnot  vybraných ukazatelů,

   nebo stanovit další ukazatele, pokud je to účelné.

V případech, kdy jsou tyto příčiny dány okolnostmi přírodní povahy nebo  vyšší  mocí,  které  jsou  výjimečné  a  nemohly být rozumně předvídány,  zejména   v  případě  extrémních   povodní  a  období déletrvajícího sucha,  není nutno dodatečná  opatření provádět při přiměřeném použití § 23a odst. 4 až 8.

     (4)  Uskutečnění  opatření  podle  odstavce  2  nesmí vést ke

zhoršení  znečištění  pobřežních  vod   a  moří  nebo  ke  zvýšení

znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho  důsledkem bylo  zvýšené znečištění  životního prostředí jako celku.

  (5)  Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci  s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů  opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.

HLAVA V

OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ

Díl 1

Ochrana vodních poměrů

§ 27

     Vlastníci pozemků jsou  povinni, nestanoví-li zvláštní právní

předpis  jinak,18)  zajistit  péči  o  ně  tak, aby nedocházelo ke

zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke  zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a  dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

------------------------------------------------------------------

18) Například  zákon  č.  334/1992  Sb.,  o  ochraně  zemědělského     půdního  fondu,   ve  znění  pozdějších   předpisů,  zákon  č. 289/1995 Sb., o  lesích a o změně a  doplnění některých zákonů     (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 28

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

     (1) Oblasti, které pro  své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou  akumulaci vod,  vyhlašuje vláda  nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod.

     (2)  V  chráněných  oblastech   přirozené  akumulace  vod  se

v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje

a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,

b) odvodňovat lesní pozemky,

c) odvodňovat zemědělské pozemky,

d) těžit rašelinu,

e) těžit  nerosty  povrchovým  způsobem  nebo  provádět jiné zemní    práce,  které by  vedly k  odkrytí souvislé  hladiny podzemních    vod,

f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,

g) ukládat radioaktivní odpady.

     (3)  Ministerstvo  životního  prostředí  může  po  předchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.

     (4)  Pokud zákazem  podle odstavce  2 písm.  a) až c) vznikne

vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

Díl 2

Podzemní vody

§ 29

     (1)  Zdroje  podzemních  vod  jsou  přednostně  vyhrazeny pro zásobování  obyvatelstva pitnou  vodou a  pro účely,  pro které je použití  pitné  vody   stanoveno  zvláštním  právním  předpisem.5) K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb.

     (2)  Osoba,  která  způsobí  při  provozní činnosti19) ztrátu podzemní  vody nebo  podstatné snížení  možnosti odběru  ve zdroji podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti  vody v něm, je povinna nahradit škodu,  která tím vznikla tomu,  kdo má povoleno odebírat podzemní  vodu  z  tohoto  vodního  zdroje,  a  dále provést podle místních  podmínek potřebná  opatření k  obnovení původního stavu. Náhrada  spočívá v  opatření  náhradního  zdroje vody.  Není-li to možné  nebo  účelné,  je  povinna  poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající  snížení hodnoty  tohoto nemovitého  majetku, s jehož užíváním  je povolení  spojeno. Ve  sporech o  náhradu škody  nebo o její  výši rozhoduje  soud. Tím  nejsou dotčeny  obecné předpisy o náhradě škody.

     (3)  Vlastník  pozemku,  který  při  jiné  činnosti  než  při

geologických  pracích20)  na  něm  zjistí  výskyt  podzemních  vod v neobvyklém množství  (např. v takovém množství,  které si vyžádá změnu  technologie zakládání  stavby  nebo  si vynutí  upuštění od realizace  stavby na  tomto staveništi  apod.) nebo  zjistí výskyt podzemních  vod s  napjatou hladinou  (artézské vody),  je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému  vodoprávnímu úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.

------------------------------------------------------------------

 5) Zákon č.  258/2000 Sb., o  ochraně veřejného zdraví  a o změně     některých  souvisejících zákonů,  ve znění  zákona č. 254/2001     Sb.

19) § 420a  zákona  č.  40/1964  Sb.,  občanský  zákoník, ve znění     zákona č. 509/1991 Sb.

20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Díl 3

Ochrana vodních zdrojů

§ 30

Ochranná pásma vodních zdrojů

     (1)  K ochraně  vydatnosti, jakosti  a zdravotní nezávadnosti

zdrojů   podzemních   nebo   povrchových   vod   využívaných  nebo využitelných pro zásobování pitnou  vodou s průměrným odběrem více než  10 000  m3 za   rok stanoví  vodoprávní úřad  ochranná pásma. Vyžadují-li  to závažné  okolnosti, může  vodoprávní úřad stanovit ochranná  pásma  i  pro  vodní  zdroje  s  nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o  stanovení ochranného pásma též  změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

     (2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k  ochraně vodního zdroje  v bezprostředním okolí  jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v  územích stanovených vodoprávním úřadem  tak,  aby nedocházelo  k  ohrožení  jeho vydatnosti,  jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

     (3)  Ochranné pásmo  I. stupně  stanoví vodoprávní  úřad jako

souvislé území

a) u vodárenských nádrží a u  dalších nádrží určených výhradně pro    zásobování  pitnou  vodou  minimálně  pro  celou plochu hladiny    nádrže při maximálním vzdutí,

b) u ostatních  nádrží s  vodárenským využitím  než uvedených  pod písmenem a)  s minimální vzdáleností  hranice jeho vymezení  na    hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

c) u vodních toků    1. s jezovým  vzdutím na  břehu  odběru  minimálně v  délce 200  m nad místem  odběru proti proudu, po  proudu do vzdálenosti  100 m  nebo k hraně  vzdouvacího objektu a  šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu  jeho šířky v místě odběru,    2. bez jezového  vzdutí na břehu  odběru minimálně v  délce 200 m nad místem  odběru proti proudu, po  proudu do vzdálenosti  50  m od  místa odběru  a šířce  ochranného pásma  15 m,  ve  vodním  toku  zahrnuje  minimálně  jednu  třetinu jeho šířky   v místě odběru,

d) u zdrojů  podzemní vody  s minimální  vzdáleností hranice  jeho  vymezení 10 m od odběrného zařízení,

e) v ostatních případech individuálně.

     (4)  Vodoprávní úřad  může stanovit  v odůvodněných případech ochranné  pásmo  I.  stupně  v   rozsahu  menším,  než  je  uveden v odstavci 3 písm. a) až d).

     (5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I.  stupně; může  být tvořeno  jedním souvislým  nebo více od sebe oddělenými   územími   v    rámci   hydrologického   povodí   nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad  může ochranné pásmo II. stupně,  je-li  to  účelné,  stanovovat  postupně  po jednotlivých  územích.

     (6)  Ochranná pásma  stanoví  vodoprávní  úřad na  návrh nebo z vlastního  podnětu. Nepodají-li  návrh na  jejich stanovení  ti, kteří  mají právo  vodu z  vodního zdroje  odebírat, popřípadě ti, kteří o  povolení k takovému odběru  žádají, u vodárenských nádrží pak  ti,  kteří  vlastní  vodní  díla  sloužící  ke vzdouvání vody v takových  nádržích   nebo  jsou  jejich   stavebníky,  může  jim předložení  tohoto návrhu  s potřebnými  podklady vodoprávní  úřad uložit.  Za vodárenské  nádrže  podle  předchozí věty  se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 11.

     (7)  Odpadne-li důvod  ochrany, vodoprávní  úřad z  vlastního

podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.

     (8)  V  rozhodnutí  o  zřízení  nebo  změně  ochranného pásma vodního zdroje  vodoprávní úřad po  projednání s dotčenými  orgány státní správy stanoví, které  činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní  nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto   pásmu  provádět,   jaká  technická   opatření  je  třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

     (9)   Za   prokázané   omezení   užívání   pozemků  a  staveb

v ochranných  pásmech  vodních  zdrojů  náleží  vlastníkům  těchto pozemků  a staveb  náhrada, kterou  jsou povinni  na jejich žádost poskytnout  v případě  vodárenských nádrží  vlastníci vodních  děl umožňujících  v   nich  vzdouvání  vody,   v  ostatních  případech oprávnění (§ 8)  k odběru vody z vodního  zdroje; je-li jich více, poměrně  podle  povoleného  množství  odebírané  vody.  Nedojde-li o poskytnutí  náhrady  k  dohodě,  rozhodne  o jednorázové náhradě soud.

     (10)  Náklady  spojené  s  technickými  úpravami v ochranných pásmech  vodních  zdrojů  uloženými  vodoprávním  úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní  nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni  vodu  z  těchto   vodních  zdrojů  odebírat,  popřípadě o povolení  k  jejímu  odběru  žádají,  u  vodárenských nádrží pak vlastníci  nebo  stavebníci  vodních  děl  sloužících ke vzdouvání vody.

     (11)  Ministerstvo  životního   prostředí  vyhláškou  stanoví seznam  vodárenských  nádrží  a   zásady  pro  stanovení  a  změny  ochranných pásem vodních zdrojů.

§ 31

     Pro  zdroje  povrchových  vod,   které  jsou  využívány  nebo u kterých se  předpokládá jejich využití  jako zdroje pitné  vody,

ukazatele  a hodnoty  jejich přípustného  znečištění stanoví vláda

nařízením.

§ 32

Citlivé oblasti

     (1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,

a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,

b) které jsou  využívány nebo se  předpokládá jejich využití  jako

   zdroje  pitné  vody,  v  níž  koncentrace  dusičnanů  přesahuje

   hodnotu 50 mg/l, nebo

c) u nichž  je z  hlediska  zájmů  chráněných tímto  zákonem nutný  vyšší stupeň čištění odpadních vod.

     (2)   Citlivé  oblasti   vymezí  vláda   nařízením.  Vymezení citlivých oblastí  podléhá přezkoumání v  pravidelných intervalech  nepřesahujících 4 roky.

     (3)  Pro citlivé  oblasti a  pro vypouštění  odpadních vod do povrchových vod  ovlivňujících kvalitu vody  v citlivých oblastech  stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty.

§ 33

Zranitelné oblasti

     (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují

a) povrchové  nebo podzemní  vody, zejména  využívané nebo  určené    jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo

b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů  ze zemědělských  zdrojů dochází nebo  může dojít k nežádoucímu  zhoršení jakosti vody.

     (2)  Vláda  nařízením  stanoví  zranitelné  oblasti  a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin  a  provádění  protierozních   opatření  (dále  jen  "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání  a případným  úpravám v  intervalech nepřesahujících 4 roky.  Přezkoumání  se  provádí  na  základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.

§ 34

Povrchové vody využívané ke koupání

     (1) Povrchové  vody využívané ke koupání  osob pro vyhovující jakost vody,  které obvykle používá  ke koupání větší  počet osob, stanoví Ministerstvo  zdravotnictví ve spolupráci  s Ministerstvem životního prostředí  vyhláškou. Koupání v nich  je povoleno, pokud jakost  vody  odpovídá  požadavkům  stanoveným  zvláštním  právním předpisem.21)

     (2) Ukazatele a hodnoty  přípustného znečištění vod pro účely

povolování vypouštění odpadních vod  do vod povrchových, uvedených v odstavci 1,  a program snížení znečištění  těchto vod k dosažení hodnot   přípustného   znečištění   těchto   vod   stanoví   vláda nařízením.

     (3)  Pokud povrchové  vody uvedené  ve vyhlášce  vydané podle odstavce  1  přestanou  odpovídat  požadavkům  na  jakost vody pro koupání   stanoveným  ve   zvláštním  právním   předpise,21)  nebo v nařízení vlády  podle odstavce 2,  uloží nebo přijme  vodoprávní úřad k  nápravě tohoto stavu  odpovídající opatření po  projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí.

------------------------------------------------------------------

21) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.

                              § 35

                       Podpora života ryb

     (1)  Povrchové  vody,  které  jsou  nebo  se mají stát trvale vhodnými  pro život  a reprodukci  původních druhů  ryb a  dalších vodních  živočichů,  s  rozdělením  na  vody  lososové  a kaprové, ukazatele  a  hodnoty  přípustného  znečištění  těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti  těchto vod a program snížení znečištění  těchto vod  k dosažení  hodnot přípustného  znečištění  těchto vod, stanoví vláda nařízením.

     (2) U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních  toků  může  vodoprávní  úřad  uložit  jejich vlastníkovi, správci  vodního toku  a  uživateli  rybářského revíru  též způsob rybářského obhospodařování.

     (3)  Vypouštět ryby  a ostatní  vodní živočichy  nepůvodních,

geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních   toků   a   vodních   nádrží   bez  souhlasu  příslušného vodoprávního úřadu, je zakázáno.

Díl 4

Ochrana množství vod

§ 36

Minimální zůstatkový průtok

     (1)  Minimálním  zůstatkovým  průtokem  je průtok povrchových vod, který  ještě umožňuje obecné  nakládání s povrchovými  vodami a ekologické funkce vodního toku.

     (2) Minimální  zůstatkový průtok stanoví  vodoprávní úřad při udělení povolení k nakládání s  vodami, které může mít za následek snížení  průtoku  vodního  toku.  Vodoprávní  úřad  přitom vychází z plánů   oblastí   povodí,    z   metodického   pokynu vydaného Ministerstvem životního prostředí a  přihlédne ke zjištěnému stavu povrchových a  podzemních vod, zejména  k výsledkům vodní  bilance v daném povodí.

     (3) Vodoprávní  úřad může uložit vlastníkovi  vodního díla za

účelem   kontroly  dodržování   minimálního  zůstatkového  průtoku povinnost  osadit   na  vodním  díle   cejch  nebo  vodní   značku a povinnost minimální zůstatkový průtok pravidelně měřit a podávat příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích měření.

§ 37

Minimální hladiny podzemních vod

     (1) Minimální hladina podzemních  vod je hladina, která ještě

umožňuje  trvale udržitelné  užívání  vodních  zdrojů a  při které

nedojde k narušení ekologické  stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících.

     (2) Minimální hladinu podzemních  vod stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami,  pokud toto nakládání může mít za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad přitom  vychází  z  plánů  oblastí  povodí  a  metodického  pokynu vydaného   Ministerstvem  životního   prostředí  a   přihlédne  ke zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu.

     (3)  Vodoprávní  úřad  může   uložit  oprávněnému  ve  smyslu odstavce 2  povinnost předložit návrh jímacího  řádu ke schválení, popřípadě povinnost hladinu podzemních  vod pravidelně měřit, dále způsob  měření  a  povinnost  podávat  příslušnému  správci povodí zprávy o výsledcích měření.

Díl 5

Ochrana jakosti vod

§ 38

Odpadní vody

     (1) Odpadní vody jsou  vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a  jiných stavbách,  zařízeních nebo dopravních  prostředcích, pokud  mají po  použití změněnou  jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou  i průsakové  vody z   odkališť, s  výjimkou vod,  které jsou zpětně  využívány pro  vlastní  potřebu  organizace, a  vod, které odtékají do  vod důlních, a  dále jsou odpadními  vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

     (2)  Vody  z  drenážních  systémů  odvodňovaných zemědělských pozemků, vody užité na plavidlech  a chladící vody vodních turbin, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého  zdroje nebo zdroje  přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona.

     (3)  Kdo  vypouští  odpadní  vody  do  vod  povrchových  nebo podzemních, je  povinen zajišťovat jejich  zneškodňování v souladu s podmínkami  stanovenými  v  povolení  k  jejich  vypouštění. Při stanovování těchto  podmínek je vodoprávní  úřad povinen přihlížet k nejlepším   dostupným  technologiím   v  oblasti   zneškodňování odpadních vod.  Ten, kdo vypouští odpadní  vody do vod povrchových nebo podzemních,  je povinen v souladu  s rozhodnutím vodoprávního úřadu  měřit  objem  vypouštěných  vod  a  míru  jejich znečištění a výsledky  těchto  měření   předávat  vodoprávnímu  úřadu,  který rozhodnutí  vydal,  a  příslušnému  správci  povodí  a  pověřenému odbornému  subjektu.  Vodoprávní  úřad  tímto  rozhodnutím stanoví místo a  způsob měření objemu a  znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření.

     (4) Přímé  vypouštění odpadních vod  do podzemních vod  nelze povolit.   Vypouštění  odpadních   vod  neobsahujících  nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné  závadné látky (§ 39 odst. 3) do půdních  vrstev, z nichž  by mohly do  vod podzemních vniknout, lze povolit  jen výjimečně z jednotlivých  rodinných domů a staveb k individuální  rekreaci  na  základě  posouzení  jejich  vlivu na jakost podzemních vod.

     (5)   Při  povolování   vypouštění  odpadních   vod  do   vod

povrchových  stanoví  vodoprávní  úřad  nejvýše  přípustné hodnoty jejich   množství  a   znečištění.  Přitom   je  vázán   ukazateli vyjadřujícími  stav vody  ve  vodním  toku, ukazateli  a hodnotami přípustného  znečištění povrchových  vod, ukazateli  a přípustnými hodnotami  znečištění odpadních  vod a  náležitostmi a  podmínkami povolení   k  vypouštění   odpadních  vod,   které  stanoví  vláda nařízením.  K  omezení  znečišťování  povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami  a zvlášť nebezpečnými  závadnými látkami (§  39 odst.  3)  může  vláda  přijmout  na  návrh Ministerstva životního prostředí   Program   na   snížení   znečištění   povrchových  vod nebezpečnými  závadnými  látkami  a  zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.

     (6)   Při  povolování   vypouštění  odpadních    vod  do   vod

povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad

a) přihlíží k  potřebě dosažení nebo  zachování vyhovujícího stavu    povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů,

b) posuzuje   možnosti   omezování   znečištění   u   jeho  zdroje    i omezování emisí do životního  prostředí jako celku a možnosti    opětovného využívání odpadních vod.

     (7) Vyžadují-li  to nutné zájmy ochrany  vod, může vodoprávní úřad stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod přísnější  než hodnoty  stanovené vládou  nařízením podle odstavce 5, případně  stanovit další ukazatele a  jejich přípustné hodnoty. Obdobně  to  platí  i  v  případech  ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených vládou podle § 31 a 35.

     (8) Vodoprávní úřad může  při povolování vypouštění odpadních vod  z   průmyslových  staveb  a   zařízení  uložit  zneškodňování odpadních  vod z  jednotlivých dílčích  výrob nebo  chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.

     (9)  Vodoprávní úřad  může na  základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech  na nezbytně nutnou dobu, zejména při  uvádění  čistírny  odpadních  vod  do  provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či  změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a  při haváriích těchto zařízení a  v případech, kdy odpadní,  popřípadě   zvláštní  vody  budou   do  povrchových  vod vypouštěny  řízeným  způsobem,  při  současném  stanovení  dalších podmínek,  které omezí  možnost zhoršení  jakosti povrchových vod, vypouštění  odpadních   vod  s  přípustnými   hodnotami  ukazatelů znečištění  odpadních  vod  vyššími  než  hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5 nebo podle § 31.

§ 39

Závadné látky

     (1)  Závadné látky  jsou  látky,  které nejsou  odpadními ani důlními  vodami  a  které  mohou  ohrozit  jakost povrchových nebo podzemních vod  (dále jen "závadné látky").  Každý, kdo zachází se  závadnými  látkami,  je  povinen  učinit  přiměřená  opatření, aby nevnikly do  povrchových nebo podzemních  vod a neohrozily  jejich prostředí.

     (2)  V  případech,  kdy   uživatel  závadných  látek  zachází s těmito látkami  ve větším rozsahu  nebo kdy zacházení  s nimi je

spojeno se  zvýšeným nebezpečím pro povrchové  nebo podzemní vody,

má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:

a) vypracovat  plán   opatření  pro  případy   havárie  (dále  jen    "havarijní   plán");   havarijní   plán   schvaluje   příslušný    vodoprávní úřad;  může-li havárie ovlivnit  vodní tok, projedná    jej  uživatel  závadných  látek  před  předložením ke schválení    s příslušným  správcem vodního  toku, kterému  také předá jedno

   jeho vyhotovení,

b) provádět  záznamy  o  provedených  opatřeních  a  tyto  záznamy    uchovávat po dobu 5 let.

     (3) Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen "nebezpečné látky") je  uveden v příloze  č. 1 k  tomuto zákonu; tento  seznam obsahuje  i  zvlášť  nebezpečné  závadné  látky  (dále jen "zvlášť nebezpečné látky").

     (4) Každý,  kdo zachází se  zvlášť nebezpečnými látkami  nebo nebezpečnými  látkami nebo  kdo  zachází  se závadnými  látkami ve větším rozsahu  nebo kdy zacházení  s nimi je  spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit  odpovídající opatření, aby nevnikly do  povrchových  nebo  podzemních  vod  nebo  do kanalizací, které netvoří  součást technologického  vybavení výrobního  zařízení. Je povinen zejména

a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují,

   skladují, zpracovávají  nebo dopravují tak,  aby bylo zabráněno

   nežádoucímu úniku těchto látek  do půdy nebo jejich  nežádoucímu    smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,

b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se    závadnými  látkami,  které  jsou  vhodné  i  z hlediska ochrany    jakosti vod,

c) nejméně  jednou  za  6  měsíců  kontrolovat  sklady  a  skládky    a nejméně jednou  za 5 let,  pokud není technickou  normou nebo    výrobcem stanovena lhůta kratší,  zkoušet těsnosti potrubí nebo    nádrží určených pro skladování  a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek  a nebezpečných látek, a  v případě zjištění nedostatků  bezodkladně provádět  jejich včasné  opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných    látek do podzemních vod,

d) vybudovat  a  provozovat   odpovídající  kontrolní  systém  pro    zjišťování úniku závadných látek,

e) zajistit,  aby  nově  budované   stavby  byly  zajištěny  proti    nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.

     (5)  Opatření podle  odstavce 4  se přiměřeně  vztahují i  na použité obaly závadných látek.

     (6)  Každý, kdo  zachází se  zvlášť nebezpečnými  látkami, je povinen   vést  záznamy   o  typech   těchto  látek,   které  jsou zpracovávány nebo s nimiž se  nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných  složek, o jejich  vlastnostech zejména ve  vztahu k povrchovým  a  podzemním  vodám  a  tyto  informace  na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.

     (7) Vodoprávní úřad může  při použití závadných látek povolit z ustanovení  odstavce 1  výjimku, nejde-li  o ropné  látky, a  to v nezbytně nutné míře, na omezenou  dobu a za předpokladu, že jich bude použito

a) k úpravě a udržování vodního toku,

b) ke krmení ryb,

c) z důvodů zdravotních,

d) k úpravě  povrchových nebo  podzemních vod  pro určité  způsoby    užívání, například srážení anorganických  živin přímo ve vodním    toku,

e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,

f) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo

g) v rámci schválených sanačních technologií.

     (8)  Náležitosti havarijního  plánu a  nakládání se závadnými látkami stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

     (9)  Mytí  motorových  vozidel  a  provozních  mechanismů ve vodních  tocích nebo  na místech,  kde by  mohlo dojít  k ohrožení  jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.

§ 40

Havárie

     (1)  Havárií  je  mimořádné  závažné  zhoršení nebo mimořádné  závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

     (2) Za  havárii se vždy  považují případy závažného  zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti  povrchových nebo podzemních vod ropnými   látkami,   zvlášť    nebezpečnými   látkami,   popřípadě radioaktivními  zářiči a  radioaktivními odpady,  nebo dojde-li ke zhoršení  nebo ohrožení  jakosti povrchových  nebo podzemních  vod v chráněných oblastech  přirozené akumulace vod  nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.

     (3) Dále  se za havárii  považují případy technických  poruch a závad  zařízení k  zachycování, skladování,  dopravě a odkládání látek   uvedených   v   odstavci   2,   pokud   takovému  vniknutí předcházejí.

§ 41

Povinnosti při havárii

     (1) Ten,  kdo způsobil havárii (dále  jen "původce havárie"), je  povinen  činit  bezprostřední  opatření  k odstraňování příčin a následků  havárie. Přitom  se řídí  havarijním plánem,  popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí.

     (2) Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně

hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární  ochrany nebo  Policii České  republiky, případně  správci povodí.

     (3)  Hasičský záchranný  sbor České  republiky, Policie České republiky  a  správce  povodí  jsou  povinni neprodleně informovat o jim  nahlášené  havárii  příslušný   vodoprávní  úřad  a  Českou inspekci životního  prostředí, která bude  o havárii, k  níž došlo v ochranných   pásmech   přírodních   léčivých   zdrojů  a  zdrojů přírodních   minerálních   vod,    informovat   též   Ministerstvo zdravotnictví.  Řízení  prací  při  zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu.

     (4)  Dojde-li  k  havárii  mimořádného  rozsahu,  která  může závažným způsobem  ohrozit životy nebo  zdraví lidí nebo  způsobit značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi.

     (5)  Původce havárie  je  povinen  na výzvu  orgánů uvedených v odstavci  3  při  provádění  opatření  při  odstraňování  příčin a následků havárie s těmito orgány spolupracovat.

     (6)  Osoby, které  se zúčastnily  zneškodňování havárie, jsou

povinny  poskytnout  České  inspekci  životního prostředí potřebné údaje, pokud si jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.

     (7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah  hlášení  havárií,  jejich  zneškodňování  a odstraňování jejich škodlivých následků.

§ 42

Opatření k nápravě

     (1) K  odstranění následků nedovoleného  vypouštění odpadních vod,  nedovoleného  nakládání  se  závadnými  látkami nebo havárií (dále  jen  "závadný  stav")  uloží  vodoprávní  úřad  nebo  Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových  nebo podzemních  vod (dále  jen "původce"), povinnost provést  opatření k  nápravě závadného  stavu (dále  jen "opatření k nápravě"), popřípadě též opatření  k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha  věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese  ten, jemuž bylo opatření  k nápravě uloženo. Pokud ten,  komu  byla  uložena  opatření,  je  neplní a hrozí nebezpečí z prodlení,  zabezpečí  opatření  k  nápravě  vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí  na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten,  kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii  došlo v  důsledku zásahu  Hasičského záchranného  sboru České republiky  nebo jednotek požární  ochrany, nepovažují se  za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků.

     (2) Vodoprávní  úřad nebo Česká  inspekce životního prostředí uloží  podle   potřeby  opatření  k   nápravě  nabyvateli  majetku získaného  způsobem uvedeným  ve zvláštním  zákoně,22) který  není původcem závadného  stavu, ale k jehož  majetku takto získanému je závadný  stav vázán.  Takto postupuje  vodoprávní úřad  nebo Česká inspekce  životního  prostředí  v  případě,  že  nabyvatel  tohoto majetku  jej získal  s vědomím  ekologické zátěže  a byla-li s ním o tom uzavřena  zvláštní smlouva nebo byla-li  mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného  stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě.  Tímto způsobem  postupuje vodoprávní  úřad nebo  Česká inspekce  životního  prostředí  i  v  případě,  existuje-li  dosud původce závadného stavu.

     (3)  Povinnosti  plynoucí  z  opatření  k  nápravě  uloženého původci závadného  stavu podle odstavce 1  nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.

     (4) Nelze-li  opatření k nápravě  uložit podle odstavců  1 až 3 a  hrozí-li závažné  ohrožení nebo  znečištění povrchových  nebo podzemních  vod, zabezpečí  nezbytná opatření  k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu  nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě  právnické osobě  nebo fyzické  osobě podnikající  podle zvláštních  právních předpisů,23)  která je  k provedení  opatření k nápravě  odborně   a  technicky  způsobilá.   Účastníkem  řízení o uložení  opatření  je  jen  tato  osoba;  odvolání  proti tomuto rozhodnutí  nemá  odkladný  účinek.  K  tomuto  účelu zřizuje kraj v rámci  svého rozpočtu  zvláštní  účet  ročně doplňovaný  do výše 10 000 000 Kč.

     (5)  Vlastníci  majetku,  na  němž  závadný  stav  vázne nebo jejichž  majetku je  nutno použít  při odstranění  závadného stavu

a kteří nejsou  těmi, jimž bylo  opatření k nápravě  uloženo, jsou

povinni  strpět  provedení  opatření   k  nápravě  uloženého  nebo

nařízeného vodoprávním úřadem. Za  tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě  vjezd na své  pozemky a stavby  a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.

     (6)  Pro   vstup,  popřípadě  vjezd  do   staveb  a  zařízení ozbrojených   sil  České   republiky,  Policie   České  republiky, Bezpečnostní informační  služby a Vězeňské  služby České republiky platí zvláštní právní předpisy.24)

     (7) Jestliže  se uložená opatření  k nápravě dotýkají  cizích

pozemků  nebo staveb,  je třeba  co nejvíce  šetřit práv vlastníků

dotčených  pozemků a  staveb; vstup,  popřípadě vjezd  a zamýšlená omezení obvyklého užívání pozemků nebo  staveb je třeba jim předem oznámit,  nehrozí-li nebezpečí  z prodlení.  Po dokončení opatření k nápravě jsou  ti, jimž byla opatření  k nápravě uložena, povinni na  své náklady  uvést pozemky  nebo stavby  do předchozího stavu, pokud  se s  jejich  vlastníky  nedohodli jinak;  jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle odstavce 4, hradí  tyto náklady příslušná obec, a  to z prostředků státu.

     (8)   Náhradu  za   majetkovou  újmu   nebo  omezení  vzniklá

vlastníkům při  provádění opatření k  nápravě na jejich  pozemcích nebo stavbách  hradí ten, jemuž  bylo opatření k  nápravě uloženo. V případě  uvedeném  v  odstavci  4  hradí  tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření  k nápravě uloženo, nebo  u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od  jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.

------------------------------------------------------------------

22) Zákon č.  92/1991 Sb., o  podmínkách převodu majetku  státu na     jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský  zákon), ve znění pozdějších předpisů.

24) Například zákon  č. 222/1999 Sb.,  o zajišťování obrany  České     republiky.

HLAVA VI

VODNÍ TOKY

§ 43

Vodní toky

     (1) Vodní  toky jsou povrchové  vody tekoucí vlastním  spádem v korytě  trvale nebo  po převažující  část roku,  a to včetně vod v nich  uměle vzdutých.  Jejich součástí  jsou i  vody ve  slepých ramenech a v úsecích  přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky.

     (2)  V pochybnostech  o tom,  zda jde  o vodní tok, rozhoduje

vodoprávní úřad. Může též rozhodnout,  že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1.

     (3)  Ustanovení  zvláštního  zákona25)  týkající  se  hrazení

bystřin nejsou dotčena.

------------------------------------------------------------------

25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 44

Koryta vodních toků

     (1)  Protéká-li  vodní  tok  po  pozemku,  který  je evidován

v katastru nemovitostí jako vodní  plocha, je korytem vodního toku tento  pozemek.  Protéká-li  vodní  tok  po  pozemku,  který  není evidován  v katastru  nemovitostí  jako  vodní plocha,  je korytem vodního  toku část  pozemku zahrnující  dno a  břehy koryta  až po břehovou  čáru  určenou  hladinou   vody,  která  zpravidla  stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.

     (2) V  pochybnostech o hranici  koryta vodního toku  rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

§ 45

Změny koryta vodního toku

     (1) Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své přirozené  koryto a  vznikne-li tím  koryto nové,  mohou vlastníci pozemků,  správce  vodního  toku,  jakož  i  oprávnění k nakládání s vodami, kteří  jsou dotčeni novým stavem,  žádat jednotlivě nebo společně  vodoprávní  úřad  o  povolení  vrátit  vodní tok na svůj náklad  do původního  koryta.  Stát  může žadatelům,  kteří obdrží povolení,  na  obnovu  koryta  vodního  toku  po  povodni  přispět (§ 102).

     (2)  Neobnoví-li  se  původní   stav,  stát  vykoupí  pozemek původního  nebo  nového  koryta  vodního  toku,  jestliže mu tento pozemek  vlastník  dotčeného  pozemku  nabídne.  Toto  neplatí pro dotčené pozemky ve vlastnictví obcí.

     (3) Neobnoví-li se původní stav  z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve  veřejném zájmu nepovolí, platí  pro vlastníky dotčených pozemků možnost odškodnění podle  odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami, dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.

     (4) Právo  na obnovu a  odškodnění zaniká po  třech letech od

roku, v němž došlo ke změně.

§ 46

Ochrana vodních toků a jejich koryt

     (1)  Je zakázáno  měnit směr,  podélný sklon  a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy,  těžit z koryt vodních toků zeminu,  písek nebo  nerosty a  ukládat do  vodních toků předměty, kterými by  mohlo dojít k  ohrožení plynulosti odtoku  vod, zdraví nebo  bezpečnosti, jakož  i  ukládat  takové předměty  na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod.

     (2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy  se  činnosti  v  něm  uvedené  provádějí  v  souladu  s tímto zákonem.

§ 47

Správa vodních toků

     (1) Vodní  toky jsou předmětem  správy. Člení se  na významné vodní  toky a  drobné vodní  toky. Seznam  významných vodních toků stanoví  Ministerstvo  zemědělství  ve  spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

     (2) Správou vodních toků se rozumí povinnost

a) sledovat   stav  koryt   vodních  toků   a  pobřežních  pozemků    z hlediska funkcí vodního toku,

b) pečovat o koryta vodních  toků, zejména udržovat koryta vodních    toků  ve stavu,  který zabezpečuje  při odvádění  vody z území    dostatečnou průtočnost  a hloubku vody  a přitom se  co nejvíce    blíží   přírodním  podmínkám,   udržovat  břehové   porosty  na    pozemcích  koryt  vodních  toků  nebo  na pozemcích sousedících    s korytem  vodního toku  tak, aby  se nestaly  překážkou odtoku    vody  při povodňových  situacích, popřípadě  břehové porosty na    pozemcích  koryt  vodních  toků  nebo  na pozemcích sousedících s korytem  vodního toku  vysazovat s  přihlédnutím k  tomu, aby     jejich   druhová  skladba   co  nejvíce   odpovídala  původnímu    přírodnímu  stavu,  pokud  takové  povinnosti  nemají vlastníci    pozemků s koryty vodních toků,

c) provozovat  a udržovat  v řádném  stavu vodní  díla v korytech

   vodních  toků nezbytná  k zabezpečení  funkcí vodního  toku,26)   popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správci vodních    toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,

d) připravovat  a  zajišťovat  úpravy  koryt  vodních  toků, pokud

   slouží k zajištění funkcí vodního toku,

e) vytvářet  podmínky  umožňující  oprávněná  nakládání  s vodami    související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním    toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního    toku,

f) oznamovat příslušnému vodoprávnímu  úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a  jeho korytě, způsobené přírodními nebo  jinými vlivy; současně navrhovat  opatření k nápravě, obnovovat přirozená  koryta vodních  toků, zejména  ve zvlášť  chráněných  územích27) a v územních systémech ekologické stability,28)

g) spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích.

     (3)   Ministerstvo  zemědělství   stanoví  vyhláškou   způsob

provádění činností uvedených v odstavci 2.

     (4)  Správa významných  vodních toků  vedle povinností správy  vodních toků podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:

a) provozovat a  udržovat v řádném stavu  vodní díla na významných    vodních  tocích zajišťující  oprávněná nakládání  s povrchovými    vodami, která správci významných vodních toků vlastní, případně  je užívají z jiného právního důvodu,

b) udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách,7)

c) udržovat  v řádném  stavu a   provozovat i  cizí vodní  díla na    vodních tocích, pokud tak rozhodne  vodoprávní úřad (§ 59 odst.   3),

d) řídit  a   ovlivňovat  podle  komplexního   manipulačního  řádu    hospodaření s vodami v soustavě vodních nádrží,

e) podávat  podněty   ke  zpracování,  úpravám   a  ke  koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků,

f) spolupracovat při  zneškodňování havárií v  povodí, pokud mohou  ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,

g) předložit Ministerstvu  zemědělství na jeho  výzvu ke schválení návrh   komplexního   manipulačního   řádu,   který  koordinuje manipulační  řády jednotlivých  vodních děl  tvořících soustavu vodních nádrží,  a navrhovat vodoprávním  úřadům změny povolení

   k nakládání s vodami, pokud  jsou schváleným manipulačním řádem  dotčena;   vodoprávní  úřad   je  povinen   o  takovém   návrhu  rozhodnout,

h) spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.

------------------------------------------------------------------

 7) Zákon č. 114/1995 Sb., o  vnitrozemské plavbě, ve znění zákona     č. 358/1999 Sb.

26) Například § 3 a 4 zákona  č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších      předpisů.

27) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

28) § 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 48

Správci vodních toků

     (1) Správu významných vodních  toků zajišťují právnické osoby zřízené  podle zvláštního  zákona17) (dále  jen "správci povodí"); pro účely tohoto zákona se považují za správce vodních toků.

     (2) Správu drobných vodních  toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny  vykonávat obce, jejichž  územím drobné vodní  toky protékají,   nebo   fyzické   nebo   právnické   osoby,  popřípadě organizační  složky  státu,  jimž  drobné  vodní  toky slouží nebo s jejichž  činností souvisejí,  určené Ministerstvem  zemědělství. O určení  správcem  drobného  vodního  toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství  na  základě  žádosti;  to  neplatí  v  případě určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu.

     (3) Na  území vojenských újezdů29)  zajišťuje správu drobných vodních  toků  Ministerstvo  obrany.   Na  území  národních  parků zajišťují správu drobných vodních  toků Správy národních parků;30) pro účely tohoto zákona se  Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce vodních toků.

     (4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného  vodního  toku,  vykonává  jejich  správu správce vodního toku, jehož  je drobný vodní  tok přítokem, a  to až do  doby, než bude správce určen  podle odstavce 2. To platí  i v případě, je-li na drobném  vodním toku, ke  kterému nebyl určen  správce drobného vodního toku,  ucelený úsek drobného vodního  toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního toku.

     (5)  Obsah  žádosti  podle  odstavce  2  a  její  náležitost nezbytné  k  vydání  rozhodnutí  stanoví  Ministerstvo zemědělství  vyhláškou.

     (6)  Správce  povodí  vykonává  dohled  nad  správou drobných vodních   toků.  Pokud   správce  drobného   vodního  toku  neplní povinnosti podle  tohoto zákona, může  Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku.

     (7) Na  určení nebo zrušení správce  drobného vodního toku se nevztahuje správní řád.

------------------------------------------------------------------

17) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.

29) Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

30) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 49

Oprávnění při správě vodních toků

     (1) Správci vodních toků jsou oprávněni

a) při  výkonu  svých  práv  a  povinností  vstupovat  v nezbytném    rozsahu  na cizí  pozemky a   stavby, pokud  k tomu  není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,

b) z důvodu péče o koryta vodního toku a v součinnosti s vlastníky pozemků  odstraňovat  nebo  nově  vysazovat  stromy  a  keře na   pozemcích při něm,

c) požadovat předložení povolení  nebo souhlasu vodoprávního úřadu týkajícího  se   vodního  toku  a  zjišťovat,   zda  jsou  tato rozhodnutí dodržována,

d) dávat pokyny  pro manipulaci s  vodními díly jejich  uživatelům v rámci komplexního manipulačního  řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.

Výkonem  uvedených   oprávnění  nejsou  dotčeny   zvláštní  právní předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny.31)

     (2)  Správci vodních  toků  mohou  při výkonu  správy vodního toku,  pokud  je  to  nezbytně  nutné  a  po předchozím projednání s vlastníky pozemků  užívat pozemků sousedících  s korytem vodního toku, a to

a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými,    nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,

b) u ostatních významných vodních toků  jiných než pod písmenem a)    nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,

c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

     (3)  Vodoprávní úřad  může pro  nezbytně nutné  potřeby a  na nezbytně nutnou dobu stanovit k  užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.

     (4)  Způsobí-li  správce  vodního  toku  při výkonu oprávnění

podle odstavce 1  nebo 2 škodu, je povinen  ji nahradit. O náhradě škody platí obecné předpisy.

------------------------------------------------------------------

31) Například   zákon  č.   114/1992  Sb.,   ve  znění  pozdějších

    předpisů.

§ 50

Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž

se nacházejí koryta vodních toků

     Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni

a) strpět  na  svém  pozemku   břehové  porosty,  jakož  i  obecné

   nakládání s vodami ve vodním toku,

b) udržovat   břehy  koryta   vodního  toku   ve  stavu  potřebném

   k zajištění   neškodného  odtoku   vody,  odstraňovat  překážky

   a cizorodé předměty  ve vodním toku,  s výjimkou nánosů,  pokud    tyto   činnosti  neznamenají   vynaložení  zvláštních  nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,

c) strpět  na svém  pozemku vodní  díla umístěná  v korytě vodního    toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona,

d) ohlašovat správci  vodního toku zjevné závady  v korytě vodního    toku,

e) strpět  na  svém  pozemku  bez  náhrady  umístění  zařízení  ke

   sledování  stavu povrchových  a podzemních  vod a  ekologických    funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,

f) umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí,    jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,

g) strpět po nich průchod osob  podél vodních toků; výjimku z této    povinnosti   může   povolit   vodoprávní   úřad  po  projednání    s příslušným  správcem vodního  toku; to  neplatí na  pozemcích    v současně zastavěném území obce a na oplocených pozemcích.

§ 51

Povinnosti vlastníků pozemků sousedících

s koryty vodních toků

     (1) Vlastníci pozemků sousedících  s koryty vodních toků jsou povinni

a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,

b) strpět  na  svém  pozemku  bez  náhrady  umístění  zařízení  ke sledování  stavu povrchových  a podzemních  vod a  ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,

c) strpět, po předchozím projednání s  nimi, po nich průchod osob;     to neplatí na  pozemcích v současně zastavěném území  obce a na  oplocených pozemcích.

     (2)  Vodoprávní  úřad  může  vlastníkům  pozemků  sousedících s koryty vodních  toků zakázat kácet  stromy a keře  zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.

     (3)  Pokud  výkonem   těchto  oprávnění  vznikne  vlastníkovi

pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

§ 52

Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech

vodních toků nebo sousedících s nimi

     (1) Vlastníci staveb a zařízení  v korytech vodních toků jsou

povinni  odstraňovat  předměty  zachycené   či  ulpělé  na  těchto

stavbách  a   zařízeních  a  nakládat  s   nimi  podle  zvláštního

zákona.32)

     (2)  Vlastníci  staveb,  které   nejsou  vodními  díly,  nebo zařízení  v korytech  vodních toků,  popřípadě sousedících  s nimi jsou povinni ve veřejném zájmu  dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit  je proti  škodám  působeným  vodou a  odchodem ledu. Pokud k  narušení plynulého odtoku vod  dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na své  náklady provést  nápravu a  plynulý odtok  vody plně obnovit; jinak  je vodoprávní  úřad  oprávněn  zajistit nápravu  na náklady vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku nebo s ním sousedícím tím není dotčena.

------------------------------------------------------------------

32) Zákon č. 185/2001 Sb., o  odpadech a o změně některých dalších

    zákonů.

§ 53

Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění

     V pochybnostech  o rozsahu povinností  nebo oprávnění správců povodí a  správců vodních toků  rozhodne Ministerstvo zemědělství. To  rozhodne  i  v  pochybnostech  o  rozsahu povinností vlastníků pozemků  koryta   vodního  toku,  vlastníků   pozemků  sousedících s koryty  vodních  toků  a  vlastníků  staveb  a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících  s ním. Vznikne-li taková pochybnost ve  vodoprávním   řízení,  jehož  je   účastníkem  ten,  o   jehož povinnostech nebo právech  pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní úřad, který takové řízení vede.

HLAVA VII

SPRÁVA POVODÍ

§ 54

     (1) Správou  povodí se rozumí správa  významných vodních toků (§ 47   odst.  4),   některé  činnosti   spojené  se   zjišťováním a hodnocením  stavu povrchových  a podzemních  vod v  dané oblasti povodí (§ 21)  a další činnosti,  které vykonávají správci  povodí podle tohoto zákona.

     (2) Správu povodí vykonávají správci povodí.

     (3) Správci povodí poskytují  pro činnost vodoprávních úřadů, na  jejich žádost,  technické, ekonomické  a jiné  údaje, pokud je mají k dispozici.

     (4)  Správci povodí  v rámci  své činnosti  podávají podněty,

návrhy  a vyjádření  vodoprávním  úřadům  a jiným  správním úřadům z hlediska   zájmů  daných   příslušnými  plány   v  oblasti   vod a z hlediska dalších zájmů  sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany  vodních  poměrů,   ochrany  vod,  hospodárného  využívání vodních  zdrojů,  minimálních  zůstatkových  průtoků vodních toků, minimálních  hladin  podzemních  vod  a  při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí pro vydání povolení k nakládání  s vodami  [§ 8  odst. 1  písm. a)  až c)], pro vydání povolení k některým  vybraným činnostem [§ 14 odst.  1 písm. a) až c)],  pro vydání  stavebního povolení  k vodním  dílům (§ 15), pro udělení souhlasu (§ 17) a pro  vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují  soulad záměrů  umístit, provést,  změnit nebo  odstranit stavbu,  zařízení nebo  provádět  jiné  činnosti s  výše uvedenými zájmy,  pokud  by  takové  záměry  mohly  ovlivnit  vodní  poměry, energetický potenciál, popřípadě  jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.

     (5) Správci  povodí spolupracují se  správci drobných vodních toků a  pověřenými odbornými subjekty při  řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.

HLAVA VIII

VODNÍ DÍLA

§ 55

Vodní díla

     (1)  Vodní  díla  jsou  stavby,  které  slouží  ke  vzdouvání a zadržování   vod,   umělému    usměrňování   odtokového   režimu povrchových vod,  k ochraně a  užívání vod, k  nakládání s vodami, ochraně před  škodlivými účinky vod, k  úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména

a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

b) stavby,  jimiž se  upravují, mění  nebo zřizují  koryta vodních

   toků,

c) stavby vodovodních  řadů a vodárenských  objektů včetně úpraven vody,  kanalizačních  stok,   kanalizačních  objektů,  čistíren odpadních  vod, jakož  i stavby  k čištění  odpadních vod  před jejich vypouštěním do kanalizací,

d) stavby na ochranu před povodněmi,

e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování  pozemků,

f) stavby, které se k plavebním  účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

h) stavby odkališť,

i) stavby sloužící k pozorování  stavu povrchových nebo podzemních

   vod,

j) studny,

k) stavby  k  hrazení  bystřin  a  strží,  pokud zvláštní zákon25)

   nestanoví jinak,

l) jiné stavby  potřebné k nakládání  s vodami povolovanému  podle  § 8.

     (2)  Za   vodní  díla  se  podle   tohoto  zákona  nepovažují jednoduchá  zařízení  mimo  koryta  vodních  toků  na jednotlivých pozemcích  a stavbách  k zachycení  vody a  k ochraně jednotlivých pozemků  a   staveb  proti  škodlivým   účinkům  povrchových  nebo podzemních vod,  jakož i jednoduchá  zařízení mimo koryta  vodních toků k  akumulaci odpadních vod (žumpy)  a vodovodní a kanalizační přípojky,  pokud zvláštní  právní předpisy  nestanoví jinak.33) Za vodní  díla  se  také  nepovažují  průzkumné  hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací.20)

     (3)  V pochybnostech  o tom,  zda jde  o vodní dílo, rozhodne

místně příslušný vodoprávní úřad.

------------------------------------------------------------------

20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

33) Například  vyhláška č.  144/1978 Sb.,  o veřejných  vodovodech     a veřejných kanalizacích, ve znění vyhlášky č. 185/1988 Sb.

§ 56

Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků

     (1) Za  stavby k vodohospodářským  melioracím pozemků se  pro účely tohoto zákona považují stavby

a) k závlaze a odvodnění pozemků,

b) k ochraně pozemků před erozní činností vody.

     (2)  Stavby k  odvodnění  zemědělských  pozemků se  pro účely tohoto  zákona člení  na  hlavní  odvodňovací zařízení  a podrobná odvodňovací zařízení, přičemž  podrobným odvodňovacím zařízením se rozumí  pro podzemní  odvodnění  sběrné  a svodné  drény, drenážní šachty a výusti, pro povrchové  odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.

     (3)  Podrobné vymezení  staveb k  vodohospodářským melioracím pozemků  a  jejich  částí  a  způsob  a  rozsah  péče o ně stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

     (4)   Vlastník  pozemku,   na  kterém   je  umístěna   stavba

k vodohospodářským  melioracím  pozemků   nebo  její  část,  která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen

a) strpět stavbu  k vodohospodářským melioracím  pozemků nebo její    část na svém pozemku,

b) užívat  pozemek  tak,  aby  neovlivnil  negativně funkci stavby    k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,

c) ohlašovat  vlastníkovi  stavby  k  vodohospodářským  melioracím    pozemků,  případně vodoprávnímu  úřadu zjevné  závady ve funkci    stavby nebo její části,

d) strpět,  aby se  jeho pozemku  užilo v  nezbytné míře  k údržbě    stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.

     (5)  Vodoprávní úřad  je oprávněn  v pochybnostech rozhodnout o rozsahu  povinnosti  vlastníka  pozemků,  na  kterých  je stavba k vodohospodářským melioracím  nebo její část  umístěna, vlastníků pozemků  sousedících  s  pozemkem,  na  kterém  je umístěna stavba k vodohospodářským  melioracím pozemků  nebo její  část, popřípadě o povinnosti správce navazujícího vodního  toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.

     (6)  Hospodaření  se  stavbami  k vodohospodářským melioracím pozemků,  které   jsou  v  majetku  státu,   vykonává  stát  svými organizačními   složkami,  které   k  tomuto   účelu  Ministerstvo zemědělství  zřídí,  pokud  se  Ministerstvo zemědělství nedohodne o hospodaření s  těmito stavbami s právnickými  osobami, jimž tyto stavby slouží nebo s jejichž činností souvisejí.

§ 57

Užívání vodních děl jinými osobami

     Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než  vlastník tohoto vodního díla, je  povinen podílet se na úhradě  nákladů na  údržbu  tohoto  vodního díla.  Nedojde-li mezi vlastníkem  vodního díla  a oprávněným  k dohodě  o výši a způsobu úhrady nákladů,  rozhodne soud. To neplatí  v případě, že vlastník vodního  díla   je  správcem  vodního   toku  a  osoba   oprávněná k nakládání  s vodami  podle §  8 v  tomto vodním  díle je povinna platit platbu k  úhradě správy vodních toků a  správy povodí podle § 101, a v případě, že osoba  oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá  vodu pouze za  účelem využití energetického  potenciálu k výrobě   elektřiny   ve   vodních   elektrárnách   do  celkového

instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.

§ 58

Ochrana vodních děl

     (1) Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.

     (2) Zejména je zakázáno

a) na  ochranných  hrázích  vysazovat   dřeviny,  jezdit  po  nich    vozidly,  pokud se  nejedná o  údržbu, s  výjimkou míst  k tomu    určených,

b) poškozovat  vodočty,  vodoměry,  cejchy,  vodní  značky, značky    velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených    tímto zákonem.

     (3)  Vodoprávní úřad  může  na  návrh vlastníka  vodního díla

v zájmu  jeho ochrany  rozhodnutím stanovit  ochranná pásma  podél něho  a zakázat  nebo omezit   na nich  podle povahy  vodního díla umísťování a  provádění některých staveb  nebo činností. Vlastníci pozemků a  staveb v ochranném pásmu  mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok  na náhradu majetkové újmy,  která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném  pásmu  a  vlastníkem  vodního  díla  k  dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.

§ 59

Povinnosti vlastníků vodních děl

(1) Vlastník vodního díla je povinen

a) dodržovat  podmínky a  povinnosti, za  kterých bylo  vodní dílo povoleno,  zejména  schválený  manipulační,  popřípadě provozní řád, a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na jeho úpravu tak, aby byla v  souladu s komplexním manipulačním řádem soustavy vodních nádrží; náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,

b) udržovat  vodní  dílo  v  řádném  stavu  tak,  aby  nedocházelo    k ohrožování  bezpečnosti  osob,  majetku  a  jiných chráněných  zájmů,

c) provádět na vlastní náklad u vodního díla  technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,

d) provádět  na svůj  náklad  opatření,  která mu  vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,

e) dbát pokynů správce vodního  toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,

f) odstraňovat  předměty a  hmoty zachycené  či ulpělé  na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,32)

g) osadit  na  vodním  díle   cejch,  vodní  značku  nebo  vodočet  a zajistit   zvláštní   úpravu   přelivu   nebo  výpusti  podle    rozhodnutí vodoprávního úřadu,

h) osadit na vodním díle plavební znaky,

i) u vodního  díla sloužícího  ke  vzdouvání  vody ve  vodním toku    udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti    vzdutí  a  starat  se  v  něm  o  plynulý  průtok vody, zejména    odstraňovat  nánosy  a  překážky,  a  je-li  to technicky možné a ekonomicky  únosné,  vytvářet  podmínky  pro  migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,

j) odstraňovat náletové dřeviny z  hrází sloužících k ochraně před povodněmi,  ke vzdouvání  vody nebo  k akumulaci  vody; na tyto povinnosti se nevztahuje zvláštní  zákon30) s výjimkou případů, kdy  se  jedná  o  památné  stromy  nebo zvláště chráněné druhy rostlin. Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je  vlastník vodního  díla  povinen  oznámit svůj  záměr orgánu  ochrany přírody.

     (2)  Vodoprávní úřad  může svým  rozhodnutím uložit povinnost zpracovat  a  předložit  mu  ke  schválení  manipulační,  případně provozní řád vodního díla.

     (3)  Vyžaduje-li  to  veřejný  zájem  a  jestliže ten, kdo je k tomu  povinen,  tyto  povinnosti  řádně  neplní  a  nezjednal-li nápravu ve  stanovené lhůtě, vodoprávní  úřad může rozhodnout,  že jiná  osoba přejímá  na dobu  nezbytné potřeby  provoz nebo údržbu vodních  děl.  Tento  provoz  a  údržbu  obstarává určená osoba na náklady  toho,  kdo  byl  povinen  tyto  povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.

     (4) Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním toku  způsobených vodními díly  vybudovanými před účinností tohoto zákona se podílí stát.

------------------------------------------------------------------

30) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

32) Zákon č. 185/2001 Sb., o  odpadech a o změně některých dalších     zákonů.

§ 60

Vstup na pozemky

     (1) Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po  předchozím  projednání  s   nimi  umožnit  za  účelem  provozu a provádění údržby  vodních děl v  nezbytném rozsahu vstup  na své pozemky těm,  kteří zajišťují provoz nebo  provádějí údržbu těchto vodních děl.

     (2)  Pokud  vstupem  na  pozemky  vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

§ 61

Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly

     (1)  Technickobezpečnostním dohledem  nad vodními  díly (dále jen   "technickobezpečnostní   dohled")   se   rozumí   zjišťování technického stavu vodního díla  ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z  hlediska bezpečnosti a  stability a možných  příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením   jejích   deformací,   sledováním   průsaku   vod,  jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným     mezním    nebo     kritickým    hodnotám.     Součástí technickobezpečnostního dohledu  je i vypracování  návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

     (2) Z hlediska technickobezpečnostního  dohledu se vodní díla rozdělují do  I. až IV.  kategorie podle rizika  ohrožení lidských životů,  možných  škod  na  majetku  v  přilehlém  území  a  ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.

     (3)       Vymezení       vodních       děl      podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu, stanovení kritérií pro jednotlivé kategorie    vodních    děl,    rozsah    a    četnost   provádění technickobezpečnostního  dohledu u  jednotlivých kategorií vodních děl   a  v   jednotlivých  etapách   jejich  přípravy,   výstavby, rekonstrukce   nebo  provozu   stanoví  Ministerstvo   zemědělství vyhláškou.

     (4) Ten,  kdo žádá o  povolení nového nebo  změnu dokončeného vodního  díla  ke  vzdouvání  nebo  zadržování  vody,  je  povinen k žádosti o povolení předložit posudek o potřebě, popřípadě návrhu podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu na tomto vodním díle, který zpracovala osoba uvedená v odstavci 9.

     (5)     O    povinnosti     zajistit    na     vodním    díle technickobezpečnostní    dohled,   o    jeho   rozsahu,   případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce zpravidla v rámci povolení stavby nebo jejích změn.  Vydání tohoto  rozhodnutí si  může vyhradit  u vodních  děl přesahujících  svým  dopadem  podle  odstavce  2 území příslušného vodoprávního úřadu  krajský úřad, v případě  dopadu podle odstavce 2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.

     (6) Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního  dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování, pokud se významně  změní podmínky, za nichž bylo předchozí rozhodnutí vydáno.

     (7) Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do  I.  až  III.  kategorie  nebo  o  změně  zařazení do příslušné kategorie Ministerstvu zemědělství.

     (8)  Souhrnnou evidenci  zařazení vodních  děl do  I. až III. kategorie vede Ministerstvo zemědělství.

     (9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III.  kategorie a zpracovávat posudky  pro zařazení vodních děl do I. až IV.  kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu mohou jen  odborně způsobilé osoby  pověřené k tomu  Ministerstvem zemědělství. Je-li  taková osoba vlastníkem  vodního díla I.  nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama.

     (10) Pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu lze udělit  pouze osobě,  která  má  odborné, personální  a materiální vybavení   a   splňuje   předpoklady   pro   kvalifikovaný   výkon technickobezpečnostního dohledu.

§ 62

Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních

děl při technickobezpečnostním dohledu

     (1)  Technickobezpečnostní  dohled  je  povinen zajišťovat na svůj  náklad  vlastník,  případně  stavebník  vodního  díla,  a to v rozsahu  stanoveném  vyhláškou  Ministerstva  zemědělství  podle § 61  odst. 3.  Vodoprávní  úřad  může rozhodnutím  stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.

     (2) U vodních děl zařazených do I. a II. kategorie je povinen jejich      vlastník,       popřípadě      stavebník      zajistit technickobezpečnostní  dohled   prostřednictvím  pověřené  odborně způsobilé osoby a účastnit se  jeho provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství.

     (3)   U    vodních   děl   III.   a    IV.   kategorie   může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník sám.

     (4)   Při   provádění   technickobezpečnostního   dohledu  je vlastník, případně stavebník vodního díla  zařazeného do I. až IV. kategorie povinen a) určit fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled  a oznámit  její  jméno,  příjmení,  adresu  bydliště, popřípadě pracoviště  a  číslo  telefonu  příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodního  díla  I.  a  II.  kategorie  jej  ohlásit i pověřené odborně způsobilé právnické osobě (§ 61 odst. 9), která na dané stavbě provádí technickobezpečnostní dohled,

b) přizvat  příslušný vodoprávní  úřad k  prohlídce vodního  díla,

   a to nejméně  u staveb I.  kategorie jedenkrát ročně,  u staveb

   II.  kategorie jedenkrát  za 2  roky, u  staveb III.  kategorie

   jedenkrát za  4 roky a u  staveb IV. kategorie jedenkrát  za 10

   let,

c) podávat  zprávy  o  výsledcích  technickobezpečnostního dohledu v termínech  podle   písmene  b)  nebo,   nastaly-li  mimořádné okolnosti dotýkající  se bezpečnosti vodního  díla, příslušnému vodoprávnímu úřadu; u staveb I. a II. kategorie zajistit jejich předložení prostřednictvím pověřené odborně způsobilé právnické  osoby.

HLAVA IX

OCHRANA PŘED POVODNĚMI

Díl 1

Ochrana před povodněmi

§ 63

     (1)  Ochrana  před  povodněmi  jsou  opatření  k  předcházení

a zamezení  škod  při  povodních  na  životech  a  majetku občanů, společnosti   a   na   životním   prostředí   prováděná  především systematickou  prevencí,  zvyšováním  retenční  schopnosti  povodí a ovlivňováním průběhu povodní.

     (2) Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány.34)

     (3)  K  zajištění  ochrany  před  povodněmi  je každý povinen

umožnit  vstup, případně  vjezd na  své pozemky,  popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují  a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně  životů  a  majetku  před  povodněmi  a řídit se příkazy povodňových orgánů.

     (4) Pokud při této  činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo

stavby škoda, má nárok na její náhradu.

------------------------------------------------------------------

34) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých     zákonů (krizový zákon).

§ 64

Povodně

     (1)  Povodněmi se  pro účely  tohoto zákona  rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních  toků nebo jiných povrchových vod, při  kterém  voda  již  zaplavuje  území  mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.  Povodní je i stav, kdy  voda může způsobit škody tím, že z určitého  území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat  nebo   její  odtok  je   nedostatečný,  případně  dochází k zaplavení území při soustředěném  odtoku srážkových vod. Povodeň může  být  způsobena  přírodními  jevy,  zejména  táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů  (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního  díla, která může vést až  k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením  kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

     (2)  Povodeň začíná  vyhlášením druhého  nebo třetího  stupně povodňové  aktivity  (§  70)  a  končí  odvoláním  třetího  stupně povodňové  aktivity,  není-li  v   době  odvolání  třetího  stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní  je rovněž  situace uvedená  v odstavci  1, při  níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody  v příslušném profilu  nebo srážka dosáhla  směrodatné úrovně  pro  některý  z  těchto  stupňů  povodňové  aktivity podle povodňového plánu  příslušného územního celku.  Pochybnosti o tom, zda  v určitém  území a  v určitém  čase byla  povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.

     (3) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při

a) dosažení  stanoveného  limitu  vodního  stavu  nebo  průtoku ve

   vodním toku a jeho stoupající tendenci,

b) déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze

   nebezpečí  intenzivních  dešťových  srážek,  očekávaném  náhlém

   tání,  nebezpečném  chodu  ledů  nebo  při  vzniku nebezpečných

   ledových zácp a nápěchů, nebo

c) vzniku mimořádné  situace na vodním  díle, kdy hrozí  nebezpečí

   jeho poruchy.

Díl 2

§ 65

                       Povodňová opatření

     (1) Přípravná opatření a opatření při nebezpečí povodně jsou

a) stanovení záplavových území,

b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,

c) povodňové plány,

d) povodňové prohlídky,

e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

f) organizační a technická příprava,

g) vytváření hmotných povodňových rezerv,

h) vyklízení záplavových území,

i) příprava účastníků povodňové ochrany,

j) činnost předpovědní povodňové služby,

k) činnost hlásné povodňové služby,

l) varování při nebezpečí povodně,

m) zřízení a činnost hlídkové služby,

n) evidenční a dokumentační práce.

     (2) Opatření za povodně jsou

a) řízené ovlivňování odtokových poměrů,

b) povodňové zabezpečovací práce,

c) povodňové záchranné práce,

d) zabezpečení  náhradních  funkcí  a  služeb  v  území  zasaženém    povodní.

     (3)  Součástí povodňových  opatření jsou  dokumentační práce, vyhodnocení povodňové  situace včetně vzniklých  povodňových škod, příčin negativně ovlivňujících průběh povodně, účinnosti přijatých opatření a návrhy na úpravu povodňových opatření.

     (4)  Povodňová  opatření  ve  smyslu  ustanovení  § 65 tohoto

zákona  nejsou  výstavba,  údržba  a  opravy  staveb  a  ostatních

zařízení sloužících  k ochraně před  povodněmi, jakož i  investice vyvolané povodněmi.

§ 66

Záplavová území

     (1) Záplavová území jsou  administrativně určená území, která mohou být  při výskytu přirozené  povodně zaplavena vodou.  Jejich rozsah  je   povinen  stanovit  na  návrh   správce  vodního  toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad  může uložit správci vodního toku povinnost  zpracovat a  předložit takový  návrh v  souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

     (2) V  současně zastavěných územích obcí,  v územích určených k zástavbě  podle  územně  plánovací  dokumentace,  případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního  toku aktivní  zónu záplavového  území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

     (3)  Způsob  a  rozsah   zpracovávání  návrhu  a  stanovování

záplavových   území  stanoví   Ministerstvo  životního   prostředí

vyhláškou.

     (4) Vodoprávní úřad, který  záplavové území stanovil, předává mapovou  dokumentaci   těchto  území  dotčeným   stavebním  úřadům a Ministerstvu životního prostředí.

     (5)  Pokud záplavová  území nejsou  určena, mohou  vodoprávní a stavební úřady  při své činnosti  vycházet zejména z dostupných podkladů  správců povodí  a správců  vodních toků  o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.

     (6) Ministerstvo  životního prostředí podle  podkladů správců

vodních   toků   zajišťuje   vedení   dokumentace   o  stanovených záplavových územích na území  České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.

     (7)  Na  stanovení  záplavových  území  se nevztahuje správní

řád.

§ 67

Omezení v záplavových územích

     (1)  V aktivní  zóně  záplavových  území se  nesmí umísťovat,

povolovat  ani provádět  stavby s  výjimkou vodních  děl, jimiž se upravuje  vodní   tok,  převádějí  povodňové   průtoky,  provádějí opatření  na ochranu  před  povodněmi  nebo která  jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se  zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání  vod,  odvádění  odpadních  vod  a  odvádění srážkových vod a dále  nezbytných  staveb  dopravní  a  technické infrastruktury, zřizování  konstrukcí  chmelnic,  jsou-li  zřizovány  v záplavovém území v  katastrálních územích vymezených podle  zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve  znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky.

     (2) V aktivní zóně je dále zakázáno

a) těžit nerosty  a zeminu způsobem  zhoršujícím odtok povrchových    vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

     (3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto  postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

§ 68

Území určená k rozlivům povodní

     (1) Pro  účely zmírnění účinků  povodní může vodoprávní  úřad jako preventivní opatření v záplavovém území místo jiných opatření na  ochranu  před  povodněmi   rozhodnutím  vymezit  území  určená k rozlivům povodní.

     (2)  V  rozhodnutí  o  stanovení  území  určených  k rozlivům

povodní  omezí vodoprávní  úřad  po  projednání s  dotčenými úřady státní správy právo užívání pozemků a staveb v tomto území.

     (3)  Za  omezení  užívání  pozemků  a  staveb  náleží  jejich

vlastníkům náhrada.  V případě potřeby může  vodoprávní úřad podat ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb, případně může  podat stavebnímu úřadu návrh  na vyhlášení stavební uzávěry.

§ 69

Území ohrožená zvláštními povodněmi

     Území ohrožená  zvláštními povodněmi jsou  území, která mohou být  při  výskytu  zvláštní  povodně  zaplavena  vodou.  Pokud pro krizové  situace  předpokládaný  rozsah  území ohrožený zvláštními povodněmi  výrazně  přesahuje  záplavová  území,  vymezí se jejich rozsah  v  krizovém  plánu.   Pro  jeho  pořízení  platí  zvláštní zákon.34)

------------------------------------------------------------------

34) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých zákonů (krizový zákon).

§ 70

Stupně povodňové aktivity

     (1)  Stupni povodňové  aktivity  se  pro účely  tohoto zákona

rozumí  míra povodňového  nebezpečí vázaná  na směrodatné  limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu.

     (2)  Rozsah  opatření  prováděných  při  řízení  ochrany před

povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:

a) první  stupeň (stav  bdělosti) nastává  při nebezpečí přirozené    povodně  a  zaniká,   pominou-li  příčiny  takového  nebezpečí;    vyžaduje  věnovat zvýšenou  pozornost vodnímu  toku nebo jinému    zdroji   povodňového   nebezpečí,   zahajuje   činnost   hlásná    a hlídková  služba; na  vodních dílech  nastává tento  stav při    dosažení   mezních  hodnot   sledovaných  jevů   a  skutečností    z hlediska  bezpečnosti  díla  nebo  při  zjištění  mimořádných    okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,

b) druhý  stupeň (stav  pohotovosti)  se  vyhlašuje v  případě, že    nebezpečí  přirozené povodně  přerůstá v  povodeň; vyhlašuje se    také   při   překročení   mezních   hodnot   sledovaných   jevů    a skutečností  na  vodním  díle  z  hlediska  jeho bezpečnosti;  aktivizují se  povodňové orgány a další  účastníci ochrany před  povodněmi,   uvádějí   se    do   pohotovosti   prostředky   na zabezpečovací práce, provádějí se  opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,

c) třetí stupeň (stav ohrožení)  se vyhlašuje při nebezpečí vzniku    škod většího  rozsahu, ohrožení životů  a majetku v záplavovém území;  vyhlašuje  se  také   při  dosažení  kritických  hodnot sledovaných jevů  a skutečností na vodním  díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

     (3)  Druhý  a  třetí   stupeň  povodňové  aktivity  vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo  předpověď dosažení směrodatného  limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka    vodního    díla,     případně    další    skutečnosti charakterizující   míru   povodňového   nebezpečí.   O   vyhlášení a odvolání   povodňové   aktivity   je   povodňový  orgán  povinen informovat subjekty  uvedené v povodňovém plánu  a vyšší povodňový orgán.

     (4)  Směrodatné limity  vodních stavů  pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánech.

§ 71

Povodňové plány

     (1)  Povodňovými plány  se pro  účely tohoto  zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně,  možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích  prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové  služby  a  ochrany   objektů,  přípravy  a  organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech  a  v  území  a  stanovené  směrodatné  limity  stupňů povodňové aktivity.

     (2) Obsah povodňových plánů se dělí na

a) věcnou  část,  která  zahrnuje  údaje  potřebné  pro  zajištění    ochrany  před  povodněmi  určitého  objektu,  obce, povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů  povodňové aktivity,

b) organizační  část,   která  obsahuje  jmenné   seznamy,  adresy    a způsob  spojení účastníků  ochrany před  povodněmi, úkoly pro    jednotlivé účastníky  ochrany před povodněmi  včetně organizace    hlásné a hlídkové služby,

c) grafickou část,  která obsahuje zpravidla  mapy nebo plány, a    kterých  jsou  zakresleny  zejména  záplavová  území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.

     (3) Povodňovými plány územních celků jsou

a) povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž    územních obvodech může dojít k povodni,

b) povodňové plány správních obvodů  obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností,

c) povodňové plány  správních  obvodů  krajů,  které zpracovávají příslušné orgány krajů v  přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,

d) Povodňový plán  České republiky, který  zpracovává Ministerstvo životního prostředí.

     (4)  Pro  stavby  ohrožené   povodněmi,  které  se  nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové  plány pro  svou potřebu  a pro  součinnost s povodňovým orgánem  obce jejich  vlastníci.  V  pochybnostech o  rozsahu této povinnosti nebo o tom, které  stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne k návrhu jejich vlastníků vodoprávní úřad.

     (5) Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.

     (6)   U  povodňových   plánů  územních   celků  (odstavec  3) zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány  (odstavec  4)  zpracovatelé  přezkoumávají  při podstatných změnách podmínek,  za nichž byly  zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo  doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.

     (7) Věcnou a grafickou  část povodňového plánu územních  celků a jeho  změny  zpracovatelé  předkládají  nadřízenému  povodňovému orgánu  k  potvrzení  souladu  s  povodňovým  plánem vyšší úrovně. U povodňových  plánů pozemků  a staveb  potvrzuje soulad povodňový orgán  obce. Potvrzením  souladu se  stává věcná  a grafická  část povodňového  plánu  závaznou.  Organizační  část povodňového plánu zpracovatelé  průběžně  upravují  a  poskytují dotčeným povodňovým orgánům a  účastníkům řízení ochrany před  povodněmi k využití. Na potvrzení souladu se nevztahuje správní řád.

§ 72

Povodňové prohlídky

     (1)  Povodňovými  prohlídkami  se  zjišťuje,  zda  na vodních tocích,  vodních  dílech  a  v  záplavových  územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které  by  mohly  zvýšit  nebezpečí  povodně  nebo  její  škodlivé následky.

     (2)  Povodňové  prohlídky  organizují  a  provádějí  povodňové orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.

     (3)  Povodňové orgány  mohou na  základě povodňové  prohlídky vyzvat  vlastníky pozemků,  staveb a  zařízení v  záplavovém území k odstranění  předmětů a  zařízení, které  mohou způsobit zhoršení odtokových  poměrů nebo  ucpání koryta  níže po  toku. Pokud  tito vlastníci  výzvy ve  stanovené lhůtě  neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.  

§ 73

Předpovědní a hlásná povodňová služba

     (1) Předpovědní povodňová  služba informuje povodňové orgány, popřípadě  další  účastníky  ochrany  před  povodněmi,  o možnosti vzniku     povodně    a     o    dalším     nebezpečném    vývoji, o hydrometeorologických  prvcích charakterizujících  vznik a vývoj povodně,  zejména  o  srážkách,  vodních  stavech  a  průtocích ve vybraných    profilech.    Tuto     službu    zabezpečuje    Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.

     (2) Hlásná povodňová  služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům  pro  varování  obyvatelstva  v  místě  očekávané  povodně a v  místech ležících  níže  na  vodním toku,  informuje povodňové orgány  a  účastníky  ochrany  před  povodněmi  o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na  ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu  organizují povodňové  orgány obcí  a povodňové  orgány pro správní obvody  obcí s rozšířenou  působností a podílejí  se na ní

ostatní  účastníci ochrany  před povodněmi.  K zabezpečení  hlásné povodňové  služby  organizují  povodňové  orgány  obcí  v případě potřeby hlídkovou službu.

     (3)  Vlastníci   vodních  děl  vzdouvajících   vodu  oznamují nebezpečí  zvláštní povodně  [§ 64  odst. 2  písm. c)]  příslušným

povodňovým orgánům,  Hasičskému záchrannému sboru  České republiky a v  případě nebezpečí  z prodlení  varují bezprostředně  ohrožené fyzické a právnické osoby.

     (4)  Osoby,  které  zajišťují  telekomunikační  služby,  jsou povinny  přednostně   zabezpečovat  komunikaci  zpráv   a  hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby.

§ 74

Povodňové záchranné práce

     (1)   Povodňovými   záchrannými    pracemi   jsou   technická a organizační  opatření  prováděná   za  povodně  v bezprostředně ohrožených  nebo   již  zaplavených  územích   k  záchraně  životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče  o ně  po nezbytně  nutnou dobu,  zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

     (2)  Záchranné práce  v případech,  kdy jsou  ohroženy lidské

životy,  veřejný  život  nebo   hospodářské  zájmy  jako  doprava,

zásobování, spoje, zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány.

§ 75

Povodňové zabezpečovací práce

     (1)   Povodňovými  zabezpečovacími   pracemi  jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně  a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků.

     (2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména

a) odstraňování  překážek  ve  vodním  toku  a  v  profilu objektů

   (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,

b) rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku,

c) ochrana  koryta a  břehů proti  narušování povodňovým  průtokem a zajišťování břehových nátrží,

d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,

e) opatření  proti  přelití  nebo   protržení  hrází  vodních  děl    zadržujících vodu,

f) provizorní uzavírání protržených hrází,

g) instalace protipovodňových zábran,

h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,

i) opatření k omezení znečištění vody,

j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.

     (3) Povodňové  zabezpečovací práce zajišťují  správci  vodních toků  na vodních  tocích a  vlastníci dotčených  objektů, případně další subjekty podle povodňových  plánů nebo na příkaz povodňových orgánů.  Zabezpečovací   práce,  které  mohou   ovlivnit  odtokové podmínky  a průběh  povodně, musí  být koordinovány  ve spolupráci s příslušným  správcem povodí  na celém  vodním toku  nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených do  I.  nebo  II.  kategorie  se  projednávají  s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního  dohledu (§ 61  odst. 9), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.

§ 76

Dokumentace a vyhodnocení povodní

     (1)    Účelem   dokumentace    je   zabezpečení    průkazných

a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně  před  povodněmi,  o  příčině  vzniku  a  velikosti škod a o  jiných okolnostech  souvisejících s  povodní. K  tomu zejména slouží záznamy  v povodňové knize,  průběžný záznam vodních  stavů a orientačních hodnot  rychlostí a průtoků,  průběžný záznam údajů o provozu  vodních  děl  ovlivňujících  průběh povodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody,  zaměřování a zakreslování záplavy, monitorování   kvality   vody   a   možných   zdrojů   znečištění, fotografické  snímky a  filmové záznamy,  účelový terénní  průzkum a šetření.

     (2) Povodňové  orgány  obcí  a  obcí  s rozšířenou působností

a účastníci ochrany  před povodněmi, jimž  je to zákonem  uloženo, zpracovávají zprávu o povodni,  při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým  škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací  a  záchranné   práce.  Povodňové  orgány  provádějí vyhodnocení  povodně,  které  obsahuje  rozbor  příčin  a  průběhu povodně, popis  a posouzení účinnosti  provedených opatření, věcný rozsah a odborný  odhad výše povodňových škod a  návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu  zpracují do jednoho měsíce po ukončení povodně,  v případě potřeby  rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení povodně.

     (3) Evidenci  vyhodnocených povodní zajišťují  správci povodí a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.

     (4)  Zprávy  o  povodni  jsou  předávány  k  využití  vyššímu

povodňovému orgánu.

Díl 3

Povodňové orgány

§ 77

     (1)  Řízení  ochrany  před  povodněmi  zabezpečují  povodňové orgány.  Řízení  ochrany  před   povodněmi  zahrnuje  přípravu  na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v  průběhu povodně a v  období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků  ochrany před  povodněmi.  Povodňové  orgány se  při své činnosti řídí povodňovými plány.

     (2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány

a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,

b) obecní  úřady obcí  s rozšířenou  působností a  v hlavním  městě Praze úřady  městských částí stanovené  Statutem hlavního města Prahy,

c) krajské úřady,

d) Ministerstvo   životního    prostředí;   zabezpečení   přípravy    záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)

     (3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány

a) povodňové komise obcí a v  hlavním městě Praze povodňové komise  městských částí,

b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze  povodňové  komise  městských  částí  stanovené  Statutem hlavního města Prahy,

c) povodňové komise krajů,

d) Ústřední povodňová komise.

     (4)  Povodňové orgány  mohou  v  době povodně  činit opatření a vydávat  příkazy k  zabezpečení řízení  ochrany před  povodněmi, v odůvodněných  případech i  nad rámec  platných povodňových plánů s tím,  že  v  takovém  případě  musí  neprodleně uvědomit dotčené osoby. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

     (5) Povodňové  orgány nebo jiné  osoby na jejich  příkaz jsou

při  povodni  za  účelem  provádění  záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.

     (6)  Orgány   státní  správy  a  jiné   orgány  jsou  povinny

povodňovým orgánům pomáhat na  jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.

     (7)  Povodňový orgán  nižšího stupně  může požádat  povodňový orgán  vyššího stupně  o  převzetí  řízení ochrany  před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.

     (8)  Povodňový  orgán,  který  převezme  řízení  ochrany před

povodněmi, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a  čas převzetí, rozsah spolupráce,  ukončení řízení ochrany před  povodněmi a  provést o  tom zápis  v povodňové  knize. Nižší povodňové  orgány zůstávají  dále činné,  provádějí ve  své územní působnosti  opatření podle  svých povodňových  plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.

     (9) Pokud dojde k  vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona,34) přejímá  řízení ochrany před povodněmi  orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.

------------------------------------------------------------------

34) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých     zákonů (krizový zákon).

§ 78

Povodňové orgány obcí

     (1)  Obecní  rada  může  k  plnění  úkolů  při  ochraně  před

povodněmi,  je-li  v  jejich  územních  obvodech  možnost povodní, zřídit  povodňovou  komisi,  jinak  tuto  činnost zajišťuje obecní rada.  Předsedou povodňové  komise  obce  je starosta  obce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických  osob, které  jsou způsobilé  k provádění  opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

     (2) Povodňové  orgány obcí jsou  podřízeny povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností.

     (3) Povodňové orgány obcí ve  svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

a) potvrzují  soulad  věcné  a  grafické  části  povodňových plánů

   vlastníků  (uživatelů)  pozemků  a  staveb,  pokud se nacházejí

   v záplavovém  území nebo  zhoršují průběh  povodně (§  71 odst.    4), s povodňovým plánem obce,

b) zpracovávají povodňový plán obce  a předkládají jej k odbornému    stanovisku  správci  povodí,  v  případě  drobných vodních toků    správci těchto vodních toků,

c) provádějí povodňové prohlídky,

d) zajišťují  pracovní  síly  a   věcné  prostředky  na  provádění

   záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,

e) prověřují  připravenost  účastníků  ochrany  podle  povodňových    plánů,

f) organizují a zabezpečují hlásnou  povodňovou službu a hlídkovou    službu,  zabezpečují  varování  právnických  a  fyzických  osob    v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování, g) informují  o  nebezpečí  a  průběhu  povodně  povodňové  orgány  sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,

h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní  působnosti,

i) organizují,  řídí, koordinují  a ukládají  opatření na  ochranu    před  povodněmi podle  povodňových  plánů  a v  případě potřeby vyžadují  od  orgánů,  právnických   a  fyzických  osob  osobní a věcnou pomoc,

j) zabezpečují evakuaci  a návrat, dočasné  ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,

k) zajišťují  v době  povodně nutnou  hygienickou a  zdravotnickou péči, organizují  náhradní zásobování, dopravu  a další povodní    narušené funkce v území,

l) provádějí  prohlídky   po  povodni,  zjišťují   rozsah  a  výši    povodňových   škod,  zjišťují   účelnost  provedených  opatření    a podávají   zprávu   o   povodni   povodňovému   orgánu   obce    s rozšířenou působností,

m) vedou záznamy v povodňové knize.

§ 79

Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností

     (1) Starosta obce s  rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obce  s rozšířenou působností  a je jejím  předsedou. Další členy komise  jmenuje ze zaměstnanců obce  s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou  způsobilé k provádění  opatření, popřípadě pomoci  při

ochraně  před   povodněmi.  Povodňový  orgán   obce  s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu kraje.

     (2) Povodňové  orgány obcí  s rozšířenou  působností ve svých územních  obvodech  v  rámci  zabezpečení  úkolů  při ochraně před povodněmi

a) potvrzují  soulad  věcné  a  grafické  části  jim  předložených    povodňových  plánů obcí  s povodňovým  plánem správního  obvodu    obce s rozšířenou působností,

b) zpracovávají povodňový plán správního  obvodu obce s rozšířenou působností  a  předkládají  jej   správci  povodí  k odbornému stanovisku,

c) organizují provádění povodňových prohlídek,

d) prověřují  připravenost  účastníků  ochrany  podle  povodňových plánů,

e) organizují  odborná  školení  a  výcvik  pracovníků povodňových orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi,

f) ukládají   podle   potřeby   vlastníkům   vodních   děl  úpravy    manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,

g) organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním obvodu  obce  s  rozšířenou  působností, informují  o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností,     příslušné     správce     povodí     a    Český hydrometeorologický  ústav  a  Hasičský  záchranný  sbor  České  republiky,

h) organizují,  řídí, koordinují  a ukládají  opatření na  ochranu    před  povodněmi  podle  povodňových  plánů,  řídí  a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány  obcí a v případě potřeby vyžadují  od  orgánů,  právnických   a  fyzických  osob  osobní a věcnou pomoc,

i) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

j) využívají pro  řízení záchranných prací,  pro jejich koordinaci    se  složkami integrovaného  záchranného systému  a pro  spojení s místy   záchranných  prací   operační  středisko   Hasičského  záchranného sboru České republiky,

k) v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje, nařizují po  dohodě se správou  povodí mimořádné manipulace  na vodních  dílech   nad  rámec  schválených   manipulačních  řádů s možným  dosahem v  rámci správního  obvodu obce  s rozšířenou působností,

l) v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc ozbrojených sil České   republiky  nad   rámec  sil   a  prostředků  vymezených v povodňových plánech,

m) spolupracují  v  době  povodně  s  povodňovými  orgány obcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

n) soustřeďují zprávy o rozsahu  a výši povodňových škod, posuzují  účelnost   provedených   opatření   a   zpracovávají  souhrnnou hodnotící zprávu o povodni,

o) vedou záznamy v povodňové knize.

§ 80

Povodňové orgány krajů

     (1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou  komisi kraje a je jejím předsedou.  Další  členy  komise   jmenuje  její  předseda  z řad zaměstnanců  kraje  zařazených  do  krajského  úřadu,  příslušných správců povodí  a zástupců orgánů  a právnických osob,  které jsou způsobilé k provádění opatření,  popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.   Povodňový   orgán   kraje   je   podřízen  ústřednímu povodňovému orgánu.

     (2) Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

a) potvrzují  soulad  věcné  a  grafické  části  jim  předložených

   povodňových plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností

   s povodňovým plánem správního obvodu kraje,

b) zpracovávají povodňový  plán správního obvodu kraje  podle § 71

   odst.  3  písm.  c)  a  předkládají  jej ústřednímu povodňovému

   orgánu,

c) prověřují  připravenost  účastníků  ochrany  podle  povodňových plánů,

d) ukládají   podle   potřeby   vlastníkům   vodních   děl  úpravy

   manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,

e) organizují  odborná školení  a výcvik  členů povodňových  rgánů  obcí   s  rozšířenou   působností  a   účastníků  ochrany  před povodněmi,

f) účastní se  hlásné povodňové služby  na území kraje,  informují o nebezpečí   a   průběhu   povodně   povodňové   orgány   obcí s rozšířenou   působností,   Český   hydrometeorologický  ústav a Ministerstvo životního prostředí,

g) organizují,  řídí   a  koordinují  opatření   na  ochranu  před    povodněmi podle  povodňových plánů, řídí  a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,

h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

i) řídí  ve  svém  správním  obvodu  ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi  na  vodních  dílech  v  rámci manipulačních řádů; nařizují  mimořádné  manipulace  na  těchto  vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu  po projednání s dotčenými povodňovými  orgány  obcí  s   rozšířenou  působností  ve  svém správním obvodu,  s příslušnými správci povodí  a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto mimořádnou    manipulací ovlivněny,

j) posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim po  projednání se správci vodních toků a vodních  děl,  které  jimi  mohou  být  dotčeny, a koordinují jejich provádění,

k) zpracovávají  souhrnnou  hodnotící   zprávu  o  povodni  včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,

l) vedou záznamy v povodňové knize,

m) využívají pro  řízení záchranných prací,  pro jejich koordinaci    se  složkami integrovaného  záchranného systému  a pro  spojení    s místy  záchranných  prací  příslušné  operační  a  informační    středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.

§ 81

Ústřední povodňový orgán

     (1) Ministerstvo životního  prostředí jako ústřední povodňový

orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

a) řídí ochranu  před povodněmi a  výkon dozoru nad  ní s výjimkou řízení   povodňových   záchranných    prací,   které   přísluší  Ministerstvu vnitra,

b) metodicky  řídí přípravu  opatření na  ochranu před  povodněmi, zejména  zpracování,  předkládání   a  schvalování  povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,

c) zpracovává  po  projednání  s  dotčenými  orgány veřejné správy povodňový  plán České  republiky a  předkládá jej  ke schválení Ústřední povodňové komisi,

d) potvrzuje  soulad  povodňových  plánů  správních  obvodů  krajů s povodňovým plánem České republiky,

e) účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro  případné převzetí  řízení ochrany  před povodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,

f) zajišťuje  průzkumné  a   dokumentační  práce  většího  rozsahu  (letecká pozorování, snímkování a podobně),

g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.

     (2)  Ústřední  povodňovou  komisi  zřizuje  vláda,  která též

schvaluje  její  statut.  Předsedou  Ústřední  povodňové komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.

     (3)  Ústřední povodňová  komise řídí,  kontroluje, koordinuje

a v  případě potřeby  ukládá v  celém rozsahu  řízení ochrany před povodněmi  v   době  povodně  ohrožující   rozsáhlá  území,  pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,

b) nařizuje po  projednání s příslušnými  povodňovými orgány krajů a příslušnými  správci povodí  mimořádné manipulace  na vodních  dílech  nad  rámec  schváleného  manipulačního  řádu  s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,

c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,

d) vede záznamy v povodňové knize.

Díl 4

Ostatní účastníci ochrany před povodněmi

§ 82

Správci povodí

     Správci  povodí  v  rámci   plnění  úkolů  při  ochraně  před

povodněmi kromě úkolů správce vodních toků

a) zpracovávají odborná  stanoviska k povodňovým  plánům správních  obvodů obcí s rozšířenou působností,

b) spolupracují při zpracování  povodňových plánů správních obvodů krajů a povodňového plánu České republiky,

c) spolupracují s povodňovými orgány  obcí s rozšířenou působností a ucelených povodí při provádění povodňových prohlídek,

d) dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před povodněmi,

e) účastní   se   hlásné   povodňové   služby,   zejména   sledují    a vyhodnocují  hydrologickou   situaci  v  povodí   a  podávají informace    povodňovým   orgánům,    spolupracují   s Českým hydrometeorologickým   ústavem    při   provádění   předpovědní povodňové služby,

f) spolupracují s  vlastníky vodních děl  při oznamování nebezpečí  zvláštní povodně,

g) navrhují  povodňovým  orgánům  vyhlášení  nebo  odvolání stupňů povodňové aktivity,

h) poskytují odbornou,  technickou a organizační  podporu činnosti povodňovým komisím krajů,

i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v povodí,

j) po   povodni  vyžadují   zprávy  od   povodňových  orgánů  obcí s rozšířenou  působností a  správců vodních  toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za povodí  a předkládají ji povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu životního prostředí,

k) spolupracují s povodňovými orgány  obcí s rozšířenou působností  a krajů při školení a výcviku pracovníků,

l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.

§ 83

Správci vodních toků

     Správci vodních  toků v rámci  plnění úkolů při  ochraně před

povodněmi

a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,

b) provádějí ve spolupráci s  povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností povodňové prohlídky na vodních tocích,

c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo jiných staveb  a pozemků na vodních tocích  a v záplavovém území  povinnost  provést  potřebná  opatření  na  ochranu před povodněmi,

d) zajišťují  pracovní  síly  a   věcné  prostředky  na  provádění    nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,

e) v době   nebezpečí   povodně   zajišťují   dosažitelnost  svých    pracovníků a  dostupnost věcných prostředků  a prověřují jejich  připravenost podle povodňových plánů,

f) sledují  na  vodních  tocích  všechny  jevy  rozhodné pro vznik    a průběh  povodně,  zejména  postup  a  rozsah zamrzání,  tvorbu    nebezpečných ledových zácp a nápěchů,  postup tání a chod ledů,    vodní  stavy   a  průtoky,  popřípadě   nahromadění  plovoucích    předmětů,

g) účastní  se  hlásné  povodňové  služby,  informují  o nebezpečí a průběhu   povodně   povodňové   orgány   obcí   s rozšířenou působností,   příslušné  správce   povodí,  pracoviště  Českého hydrometeorologického  ústavu a  Hasičský záchranný  sbor České republiky,

h) poskytují    odbornou   pomoc    obecním   povodňovým   komisím a povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností,

i) navrhují  povodňovým  orgánům  vyhlášení  nebo  odvolání stupňů    povodňové aktivity,

j) provádějí zabezpečovací  práce na vodních  tocích a činí  další    opatření podle povodňových plánů,

k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,

l) po  povodni provádějí  prohlídky vodního  toku, zjišťují rozsah    a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření    a zpracovávají  zprávu  o  povodni  a  předávají ji povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,

m) odstraňují  povodňové škody  na korytech  vodních toků, zejména zabezpečují kritická  místa pro případ  další povodně, obnovují průtočný  profil  koryta  vodního  toku;  na  tyto  činnosti se nevztahují   zvláštní  právní   předpisy;34a)  zahájení  těchto činností oznámí  správce vodního toku 10  pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.

------------------------------------------------------------------

34a) § 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb. § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. § 8  odst. 4  vyhlášky č.  395/1992 Sb.,  kterou se provádějí některá  ustanovení zákona  ČNR  č.  114/1992 Sb.,  o ochraně přírody a krajiny.

§ 84

Vlastníci vodních děl

     (1)  Vlastníci  vodních  děl,  která  mohou  ovlivnit  průběh přirozené  povodně, v  rámci  zabezpečení  úkolů při  ochraně před povodněmi

a) provádějí ve spolupráci s  povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností  a krajů  povodňové prohlídky  vodních děl,  zejména

   prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany

   před povodněmi a odstraňují zjištěné závady,

b) zajišťují  pracovní  síly  a   věcné  prostředky  na  provádění

   zabezpečovacích prací na vodních dílech,

c) v době   nebezpečí   povodně   zajišťují   dosažitelnost  svých    zaměstnanců a dostupnost věcných  prostředků a prověřují jejich  připravenost,

d) sledují na  vodních dílech všechny  jevy rozhodné pro  bezpečné převedení  povodně, zejména  funkci přelivných  objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup  tání   a  chod  ledů,  stav   hladiny  vody,  popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,

e) účastní  se  hlásné  povodňové  služby,  informují  o nebezpečí    a průběhu povodně povodňový orgán obce s rozšířenou působností, správce  vodního toku,  příslušného správce  povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu  a Hasičský záchranný sbor  České republiky,

f) manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního    řádu  tak, aby  se snížilo  nebezpečí povodňových  škod; přitom dbají  pokynů vodohospodářského  dispečinku příslušného správce    povodí,

g) k mimořádným   manipulacím   na   vodních   dílech   nad  rámec  schválených manipulačních řádů  si vyžadují souhlas povodňového orgánu obce  s rozšířenou působností  nebo kraje podle  možného dosahu vlivu manipulace,

h) provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech,

i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,

j) po  povodni provádějí  prohlídku vodních  děl, zjišťují  rozsah    a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují  povodňovému orgánu  obce s  rozšířenou působností, správci vodního toku a  příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni,

k) odstraňují  povodňové  škody  na  vodních  dílech,  zejména  je zabezpečují pro případ další povodně.

     (2) Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým

byla uložena povinnost  zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu dále

a) poskytnou  příslušným  povodňovým  orgánům,  orgánům  krizového    řízení34) a orgánům  integrovaného záchranného systému35) údaje  o parametrech  možné zvláštní  povodně (zejména charakteristiky povodňových  vln  a  rozsah  ohroženého  území)  a  o provádění    technickobezpečnostního  dohledu (program)  v období  povodňové  aktivity nebo krizových stavů,

b) oznamují  neprodleně  příslušným  povodňovým  orgánům, správcům vodních  toků a  Hasičskému záchrannému  sboru České  republiky skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při   nebezpečí   vzniku   zvláštních   povodní,   pokud  možno s předpovědí dalšího vývoje,

c) při  bezprostředním ohrožení  bezpečnosti vodních  děl a vývoji směřujícím k  narušení jejich funkce a  vzniku zvláštní povodně varují povodňové  orgány níže po  toku podle povodňových  plánů územních  celků,   Hasičský  záchranný  sbor   České  republiky  a v  případě  nebezpečí  z  prodlení  i  bezprostředně ohrožené subjekty.

     (3)  Na  rozestavěných  vodních  dílech  plní úkoly vlastníka

vodního díla (odstavce 1 a 2) stavebník.

------------------------------------------------------------------

34) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých  zákonů (krizový zákon).

35) Zákon  č.  239/2000  Sb.,  o  integrovaném  záchranném systému a o změně některých zákonů.

§ 85

Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí

v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně

     (1)   Vlastníci  pozemků   a  staveb,   které  se   nacházejí

v záplavovém  území nebo  zhoršují průběh  povodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně, při tom a

a) zpracovávají povodňové  plány, mají-li takovou  povinnost podle § 71  odst. 4  nebo jim  byla uložena  vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,

b) provádějí   ve  spolupráci   s  povodňovými   orgány  povodňové prohlídky,  zejména prověřují  stav objektů  v záplavovém území z hlediska  možného  ovlivnění  odtokových  podmínek za povodně a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,

c) na   příkaz   povodňového   orgánu   odstraňují   své  předměty    a zařízení,  které  mohou  způsobit  zhoršení odtokových poměrů  nebo ucpání koryta níže po toku,

d) zajišťují pracovní síly a  věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a  zařízení, které mohou  způsobit zhoršení odtokových  poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,

e) v době   nebezpečí   povodně   zajišťují   dosažitelnost  svých    pracovníků a  dostupnost věcných prostředků  a prověřují jejich připravenost podle povodňového plánu,

f) sledují  na  pozemcích  a  stavbách  všechny  jevy rozhodné pro bezpečné  převedení  povodně,  zejména  nahromadění  plovoucích předmětů a ucpání průtočného profilu,

g) účastní  se  hlásné  povodňové  služby,  informují  o nebezpečí a průběhu  povodně   povodňový  orgán,  správce   vodního  toku  a Hasičský záchranný sbor České republiky,

h) zajišťují  záchranu  osob  a  svého  majetku,  včetně  případné    předčasné sklizně,

i) zajišťují  ochranu  plavidel  a  zařízení  sloužících k plavbě;    přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy,

j) provádějí povodňové  zabezpečovací práce, zejména  na objektech propustků a mostů, silničních  a železničních náspů, aby nebyla  omezena jejich průtočná kapacita,

k) provádějí  po  povodni  prohlídky  pozemků  a  staveb, zjišťují    rozsah a  výši povodňových škod a  poskytují povodňovému  orgánu    podklady pro zprávu o povodni,

l) odstraňují povodňové škody,  zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně.

     (2)  Na rozestavěných  stavbách plní  úkoly vlastníka  stavby

stavebník.

     (3)  Vlastníci  movitého  majetku   ve  vodních  tocích  nebo

v záplavových územích jsou povinni dbát  o jeho umístění i užívání způsobem,  který  nebude  bránit   odtoku  velkých  vod,  případně znemožní odplavení tohoto majetku.

Díl 5

Náklady na opatření na ochranu před povodněmi

§ 86

     (1) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření  vycházející  z  Plánu  hlavních  povodí České republiky, hradí  stát.  Pokud  jsou  součástí  takových  opatření  technická zařízení, hradí stát také jejich provoz.

     (2) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření vycházející z plánů oblastí povodí, hradí kraje, které za tím  účelem vyčleňují  v rámci  svého rozpočtu  přiměřenou rezervu sloužící pro  krytí ostatních opatření  na ochranu před  povodněmi ve správním obvodu kraje. Stát může na tato opatření přispět.

     (3)  Jednotlivé obce  mohou  činit  opatření k  přímé ochraně majetku  na  svém  území.  Stát  a  kraje  mohou  na tato opatření

přispět.  Obce mohou  požádat vlastníky  majetku, který  je těmito  opatřeními chráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.

     (4)  Právnické  a  fyzické  osoby  nesou  náklady,  které jim

vzniknou  vlastními  opatřeními  k  ochraně  jejich  majetku  před povodněmi.

     (5) Náklady  na zabezpečovací práce  na vodních tocích  hradí jejich   správci.   Vlastníci   vodních   děl   hradí  náklady  na zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.

     (6) Náklady na záchranné  práce, kromě nákladů podle odstavce 4,  hradí obce,  kraje a  stát v  souladu s  působnostmi v systému povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu.36)

------------------------------------------------------------------

36) Zákon  č. 218/2000  Sb., o  rozpočtových pravidlech  a o změně     některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

§ 87

     Majetkovou  újmu vzniklou  v důsledku  činnosti nebo opatření uložených v době povodně

a) povodňovou komisí obce hradí obec,

b) povodňovou  komisí  obce  s  rozšířenou  působností  hradí obec    s rozšířenou působností,

c) povodňovou komisí kraje hradí kraj,

d) Ústřední   povodňovou  komisí   hradí  Ministerstvo   životního  prostředí.

HLAVA X

POPLATKY

Díl 1

Poplatky

§ 88

Poplatek za odebrané množství podzemní vody

     (1) Oprávněný, který má povolení  k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b)  bod 1 a § 8 odst. 2]  (dále jen "odběratel"), je za podmínek  stanovených tímto zákonem povinen  platit za skutečné množství   odebrané  podzemní   vody  podle   účelu  odběru  vody. V případě, že  oprávněný umožnil výkon svého  povolení k nakládání s vodami podle  § 11 odst.  3 provozovateli vodovodu  pro veřejnou potřebu10a)  tím, že  na  něj  výkon povolení  smluvně převedl36a) a tento  provozovatel oznámil  svůj název,  sídlo a  identifikační číslo   České  inspekci   životního  prostředí,   považuje  se  za odběratele  tento  provozovatel  vodovodu  pro  veřejnou  potřebu.

Poplatek  se platí  za kalendářní  rok a  jeho sazby  v Kč/m3 jsou

uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

     (2)  Poplatek  se  neplatí  za  skutečný  odběr podzemní vody

z jednoho vodního zdroje  menší nebo rovný 6 000  m3 za kalendářní rok  nebo menší  nebo rovný  500 m3  v každém  měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené  k účelu získání tepelné energie, za odběry vody  ke snížení znečištění podzemních  vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a  za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

     (3) Odebírá-li  odběratel podzemní vodu  z vodního zdroje  na

více místech  území jedné obce, pro  účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.

     (4)  Vybírání a  vymáhání poplatku  vykonávají finanční úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na  základě výměrů  vydaných Českou  inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního  předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.

     (5)  Pro  stanovení  výše   záloh  poplatku  pro  následující kalendářní rok je odběratel  povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje  identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu  daní a poplatků a  uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu  zálohy,  zejména  údaje  o  povoleném  množství  odběru podzemních  vod  v  členění  podle  odběrů  podzemních  vod  podle jednotlivých  povolení  a  účelu  jejich  použití.  V poplatkovém hlášení  vypočte  odběratel  výši  záloh  poplatku pro následující kalendářní rok  a předloží jej České  inspekci životního prostředí do  15.  října  běžného  roku.  Vzor  poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo  životního  prostředí  ve  spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

     (6) Roční výši zálohy  poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel  vynásobením příslušné  sazby poplatku  povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3.

     (7)   Česká   inspekce   životního   prostředí   na  podkladě poplatkového hlášení a ověření  údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek  zálohovým výměrem,  který doručí  odběrateli a finančnímu úřadu  místně příslušnému36b)  sídlu nebo  bydlišti odběratele  do 15.  prosince běžného  roku. Opravný  prostředek proti  zálohovému výměru nemá odkladný účinek.

     (8)  V zálohovém  výměru Česká  inspekce životního  prostředí stanoví  rovnoměrné čtvrtletní  zálohy, pokud  se jejich  souhrnná výše rovná nebo  je nižší než 300 000  Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy,  pokud  jejich  souhrnná  výše  je  vyšší  než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního  měsíce, za  který byla  záloha vyměřena.  Čtvrtletní zálohy  je  odběratel  povinen  zaplatit  nejpozději  do  25.  dne posledního  měsíce kalendářního  čtvrtletí, za  které byla  záloha vyměřena.

     (9) Dojde-li k zániku  odběratele v průběhu kalendářního roku bez  právního nástupce,  je  odběratel  povinen nejpozději  ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se  započtou do té doby provedené  zálohy týkající se téhož kalendářního roku.

     (10)  Odběratel  je  povinen  do  15.  února  předložit České

inspekci  životního  prostředí  poplatkové  přiznání  za  uplynulý

kalendářní  rok, ve  kterém uvede  skutečnosti rozhodné  k výpočtu vyrovnání  poplatku,  zejména  údaje   o  výši  zaplacených  záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém  přiznání vypočte  odběratel roční  výši poplatku za uplynulý  kalendářní  rok,  porovná  ji  se  zaplacenými zálohami, navrhne  vyrovnání a  předloží poplatkové  přiznání České inspekci životního   prostředí.   Vzor    poplatkového   přiznání   stanoví Ministerstvo  životního  prostředí  ve  spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

     (11)  Roční  výši  poplatku  v  poplatkovém  přiznání vypočte

odběratel vynásobením příslušné  sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.

     (12)   Česká   inspekce   životního   prostředí  na  podkladě poplatkového  přiznání  a  ověření  údajů  rozhodných  pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a jeho vyrovnání  se zaplacenými zálohami poplatkovým výměrem, který  doručí  odběrateli  a  finančnímu  úřadu místně příslušnému podle  sídla  nebo  bydliště  odběratele  do  30  dnů  po obdržení poplatkového přiznání  vyrovnání s oznámením,  že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.

     (13) V  případě, že zaplacené zálohy  jsou nižší než vyměřený

poplatek,   uhradí  odběratel   nedoplatek  na   účet  příslušného finančního úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru.  V případě,  že zaplacené  zálohy jsou  vyšší než vyměřený poplatek, vrátí  příslušný finanční úřad  odběrateli přeplatek bez žádosti do 30  dnů ode dne, kdy bylo  příslušnému finančnímu úřadu doručeno  oznámení České  inspekce životního  prostředí o  tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.

     (14)  Kopii zálohového  výměru a  poplatkového výměru,  které nabyly  právní  moci  a  jsou  vykonatelné,  zašle  Česká inspekce životního   prostředí   bezodkladně   Státnímu   fondu   životního prostředí.

     (15) Část  poplatků za odběr  podzemní vody ve  výši 50 %  je příjmem  rozpočtu kraje,  na jehož  území se  odběr podzemní  vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu  výstavby a obnovy vodohospodářské  infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.

------------------------------------------------------------------

10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 36a) § 8 zákona č. 274/2001 Sb. 36b) § 6  odst. 2  zákona č.  531/1990 Sb.,  o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

§ 89

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

     (1) Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do  vod povrchových,  (dále  jen  "znečišťovatel") je  za podmínek stanovených v  tomto zákoně povinna platit  poplatek za znečištění vypouštěných  odpadních  vod  a  poplatek  z  objemu  vypouštěných odpadních  vod  (dále  jen   "poplatky").  Poplatky  se  platí  za jednotlivé zdroje znečišťování.

     (2) Povinnost platit poplatky  podle odstavce 1 se nevztahuje

na vypouštění

a) minerálních  vod  osvědčených  podle  zvláštního  zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

b) přírodních  minerálních vod,  pokud nebyly  použity při  výrobě    balených minerálních vod,

c) vod ze sanačních vrtů,

d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.

     (3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy

k omezení  nebo přerušení  provozu čistírny  odpadních vod,  platí znečišťovatel za  období nezbytně nutné k  obnovení jejího provozu poplatky ve  výši odpovídající poměrné  části poplatků stanovených poplatkovým   výměrem  za   předchozí  kalendářní   rok.  Omezení, přerušení a obnovení provozu  čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí  České inspekci životního  prostředí, která tyto skutečnosti  prověří  a  zohlední  v  poplatkovém  výměru  za toto období.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích    přírodních   minerálních  vod,   přírodních  léčebných  lázních    a lázeňských místech  a o změně  některých souvisejících zákonů    (lázeňský zákon).  

§ 90

Výše poplatku za vypouštění odpadních vod

do vod povrchových

     (1)  Poplatek  za  znečištění  vypouštěných  odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí  v  příslušném  ukazateli  znečištění  zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity  zpoplatnění a sazby  poplatku členěné podle jednotlivých  ukazatelů znečištění  jsou  uvedeny  v příloze  č. 2 k tomuto zákonu.

     (2)  Poplatek  z  objemu  vypouštěných  odpadních  vod do vod povrchových  je znečišťovatel  povinen platit,  jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí  za kalendářní rok 100 000 m3.

     (3) Poplatek  z objemu vypouštěných odpadních  vod se vypočte vynásobením  objemu vypouštěných  odpadních vod  za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3.

     (4)  Poplatek  za  znečištění  vypouštěných  odpadních vod se

rovná  součtu   dílčích  částek  vypočtených   podle  jednotlivých

ukazatelů  znečištění  jako  násobek  sazby  poplatku  a celkového množství vypouštěného znečištění za  kalendářní rok. V případě, že u některé  zpoplatněné  látky  dojde  ke  snížení jejího celkového vypouštěného  množství  oproti  předcházejícímu  kalendářnímu roku nejméně o 20  %, nejvýše však o 50 %,  snižuje se poplatek za tuto látku  o  dvojnásobek  dosaženého   snížení.  Dojde-li  u  některé zpoplatněné  látky   ke  snížení  jejího   celkového  vypouštěného množství oproti  předcházejícímu kalendářnímu roku  o více než  50 %, poplatek za tuto látku  se neplatí. Celkové množství znečištění se  zjistí  vynásobením   průměrné  roční  koncentrace  znečištění u příslušného  ukazatele  znečištění  ročním  objemem vypouštěných odpadních vod.

     (5) Sazba  pro zpoplatnění u  ukazatele znečištění "organické

látky  charakterizované  chemickou  spotřebou  kyslíku" se použije podle odpovídajícího druhu odpadních vod.

     (6)  Znečišťovatel může  pro účely  výpočtu poplatku  odečíst

množství  znečištění obsažené  v jím  odebrané vodě  od zjištěného celkového  množství znečištění  ve vypouštěných  odpadních vodách. Odečtené   množství   znečištění   odebrané   vody   doloží  údaji o koncentracích  znečištění  v  odebrané  vodě  podle  příslušných ukazatelů znečištění  a údajem o jejím  odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván.

§ 91

Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod

     (1)  Pro  účel  stanovení  výše  poplatků  je  znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost  podle tohoto zákona, povinen u každého  zdroje  a  výpustě  sledovat  koncentraci znečištění ve vypouštěných  odpadních  vodách  v  příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní   evidenci  podle   jednotlivých  ukazatelů   znečištění. Znečišťovatel odpovídá  za správnost zjištění  zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle příslušných  ukazatelů  znečištění,   měření  objemu  vypouštěných odpadních  vod  a  vedení   provozní  evidence.  Veškeré  podklady k vedení provozní  evidence je znečišťovatel  povinen uchovávat po dobu 5 let.

     (2) Vypouští-li  znečišťovatel odpadní vody  v jedné lokalitě

více  výpustmi,   pro  účely  výpočtu  poplatků   se  do  množství

znečištění  a  objemu   vypouštěných  odpadních  vod  započítávají vypouštěné odpadní  vody ze všech  výpustí. Více výpustmi  v jedné lokalitě  se  rozumějí  například  jednotlivé  výpustě  z veřejné kanalizace  v  rámci  jedné  obce,  jednotlivé  výpustě  z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu  poplatku se použije rozdílná sazba pro čištěné  a nečištěné odpadní  vody. Čištěné odpadní  vody jsou vody     vyčištěné    např.     v    mechanicko-biologické    nebo mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda  jde  o  čištěné  odpadní  vody,  či  nikoliv,  rozhodne Česká inspekce životního prostředí.

     (3) Bližší vymezení zdroje  znečišťování, postup pro určování

znečištění obsaženého v odpadních  vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování  průměrné koncentrace znečištění  a ročního objemu  vypouštěných  odpadních  vod,  provádění  odečtů  množství znečištění   podle  §   90  odst.   6,  provádění   měření  objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

§ 92

Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod

     (1)  Rozbory  ke  zjištění  koncentrace  znečišťujících látek

v odpadních  vodách pro  účely  tohoto  zákona mohou  provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen "oprávněná laboratoř").  Pro účely  kontroly správnosti  sledování znečištění odpadních  vod  mohou  provádět  rozbory  jen oprávněné laboratoře pověřené  Ministerstvem životního  prostředí (dále  jen "kontrolní laboratoř").

     (2)   Kontrolu   správnosti   sledování   a   měření   objemu

vypouštěných odpadních vod mohou  zajišťovat jen odborně způsobilé osoby  oprávněné  k  podnikání  pověřené  Ministerstvem  životního prostředí (dále jen "měřící skupina"). Způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky na  způsobilost  oprávněných  laboratoří,  kontrolních  laboratoří a měřících  skupin  k  provádění  rozborů  ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních  vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu  vypouštěných odpadních vod pro  účely tohoto zákona stanoví  Ministerstvo životního  prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje  ve svém Věstníku seznam oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin.

     (3)  Znečišťovatel   je  povinen  umožnit   pověřeným  osobám kontrolních  laboratoří a  měřících skupin  a osobám  provádějícím svou činnost v  souladu s § 126b vstup  do kontrolovaných objektů, poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly a zajistit podmínky k  odběru vzorků ze  všech výpustí kontrolovaného  zdroje znečištění.

     (4) Úhrady  nákladů spojených s prováděním  rozborů a kontrol znečištění odpadních  vod pro účely  výkonu státní správy  zajistí Státní fond životního prostředí  České republiky na základě návrhu České inspekce životního prostředí.

§ 93

Zálohy

     (1)  Pro stanovení  výše  záloh  na poplatky  pro následující

kalendářní  rok  je  znečišťovatel  povinen  zpracovat  poplatkové hlášení  s  uvedením  skutečností  rozhodných  k  jejímu  výpočtu, zejména  údaje  o  množství  i  koncentraci  ukazatelů  znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů  znečišťování a  jejich  výpustí  včetně údajů  pro odpočet znečištění v odebrané  vodě (§ 90 odst. 6)  a údajů o poskytnutých odkladech pro  účely výpočtu výše poplatků.  V poplatkovém hlášení znečišťovatel  vypočte  výši  záloh  na  poplatky  a  předloží  je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října běžného roku.  Vzor  poplatkového  hlášení  stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

     (2) Česká   inspekce   životního    prostředí   na   podkladě

poplatkového hlášení a ověření  údajů rozhodných pro výpočet záloh na   poplatky   stanoví   výši   zálohy   výměrem,   který  doručí znečišťovateli,  příslušnému  finančnímu   úřadu,  Státnímu  fondu životního prostředí České republiky  do 15. prosince běžného roku.

Ve  výměru Česká  inspekce životního  prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní  zálohy, pokud  jejich souhrnná  výše se  rovná nebo je nižší  než 1 000 000  Kč,  nebo  rovnoměrné měsíční  zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.

     (3)   Měsíční  zálohy   je  znečišťovatel   povinen  zaplatit

nejpozději do  dvacátého pátého dne kalendářního  měsíce, za který byla záloha  vyměřena. Čtvrtletní zálohy  je znečišťovatel povinen zaplatit  nejpozději  do  dvacátého  pátého  dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

     (4)  Zjistí-li Česká  inspekce životního  prostředí v průběhu

roku, v němž  jsou zálohy splatné, že skutečné  údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení   o  více   než  30   %  nebo   že  znečišťovatel  neuvedl v poplatkovém  hlášení  hodnoty  znečištění  za  všechny ukazatele znečištění  přesahující limitní  hodnoty  uvedené  v příloze  č. 2 k tomuto zákonu vydá  podle skutečných údajů nový výměr  do 30 dnů ode dne, v němž uvedené  skutečnosti zjistil. V tomto novém výměru stanoví  nově výši  záloh pro  zbývající část  roku, a to obdobným způsobem podle  odstavce 2; výše dosud  splatných záloh se nemění.

Obdobně postupuje, zjistí-li,  že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.

     (5)  Zjistí-li znečišťovatel,  že se  skutečné údaje rozhodné pro  výpočet  záloh  na  poplatky   liší  od  údajů,  které  uvedl v poplatkovém  hlášení, o  více než  30 %,  je povinen  podat nové

poplatkové  hlášení, na  jehož podkladě  Česká inspekce  životního prostředí vydá nový  výměr o stanovení záloh na  poplatky, a to do 30 dnů  ode dne obdržení  nového poplatkového hlášení.  V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.

     (6) Povinnosti  uvedené v odstavcích  4 a 5  se nevztahují na

ojedinělé jednorázové odchylky.

§ 94

Poplatkové přiznání

     (1)  Znečišťovatel je  povinen do  15. února  předložit České inspekci  životního  prostředí  poplatkové  přiznání  za  uplynulý kalendářní  rok.  V  tomto  přiznání  znečišťovatel uvede skutečné údaje o  množství ukazatelů znečištění  podléhajících zpoplatnění, jejich  koncentraci ve  vypouštěných odpadních  vodách a  o objemu vypouštěných  odpadních  vod  pro  jednotlivé  zdroje znečišťování a jejich  výpustě,  včetně  údajů  potřebných  pro případný odečet v odebrané  vodě (§  90 odst.  6), údajů  o poskytnutých odkladech a výši  zaplacených  záloh.  Vzor  poplatkového  přiznání  stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

     (2) Česká   inspekce   životního    prostředí   na   podkladě

poplatkového  přiznání  a  ověření  údajů  rozhodných  pro výpočet poplatků  stanoví   výši  poplatků  za   uplynulý  kalendářní  rok poplatkovým  výměrem,  který  doručí  znečišťovateli,  příslušnému finančnímu  úřadu  a  Státnímu  fondu  životního  prostředí  České republiky  do  30.  dubna  běžného  roku.  V případě, že zaplacené zálohy  jsou nižší  než vyměřená  výše poplatků,  je znečišťovatel povinen nedoplatek  zaplatit na účet  příslušného finančního úřadu do  15 dnů  ode dne  doručení poplatkového  výměru. V  případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný finanční úřad  znečišťovateli přeplatek bez žádosti  do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému finančnímu úřadu doručeno oznámení České inspekce  životního prostředí  o  tom,  že poplatkový  výměr nabyl právní   moci  a   je  vykonatelný.   Nedoplatky  nebo   přeplatky nepřesahující částku  500 Kč se  převádějí do dalšího  zúčtovacího období.

§ 95

     Výměr  o stanovení  záloh na  poplatky a  poplatkový výměr se vydávají podle  jednotlivých zdrojů znečišťování  a jsou podkladem pro vybírání a vymáhání poplatků.

§ 96

Odklad placení poplatků

     (1)  Znečišťovatel, který  prokazatelně na  podkladě povolení

zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo  jiného  zařízení  investičního  charakteru  (dále  jen "jiné zařízení")   ke  snížení   množství  znečištění   ve  vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní  úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění  odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění  odpadních vod vyššími  než hodnoty stanovené prováděcím  právním  předpisem,38)   avšak  po  uplynutí  výstavby hodnotami  nepřesahujícími  úroveň  stanovenou  zvláštním  právním předpisem  (§ 38  odst. 5),  nebo pro  tento účel  smluvně převedl

prostředky,  může  nejpozději  do  jednoho  roku  ode dne zahájení stavby  nebo jiného  zařízení  nebo  uzavření smlouvy  o převedení finančních prostředků požádat  Českou inspekci životního prostředí o povolení  odkladu  placení  až  o  80  %  výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto  práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen "odklad"). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle   Česká   inspekce   životního   prostředí   znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu a  Státnímu fondu životního prostředí České republiky.

     (2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni  skutečného  zahájení  stavby  nebo  výstavby  jiného zařízení doloženého  zápisem ve  stavebním deníku  nebo v  případě sdružení finančních prostředků  až po zahájení  stavby či jiného  zařízení, nejdříve  od  prvního  dne  měsíce  následujícího  po dni uzavření smlouvy  o   sdružení.  Odklad  trvá  do   posledního  dne  měsíce stanoveného   pro   dokončení   stavby   v   pravomocném  povolení vodoprávního  úřadu.  Česká  inspekce  životního  prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného zařízení.

     (3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o  sdružení prostředků, dokončí stavbu  nebo jiné zařízení před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního úřadu,  je povinen tuto skutečnost  do jednoho měsíce ode dne jejich dokončení  písemně oznámit České inspekci životního prostředí.  Odklad končí  posledním  dnem  měsíce, ve  kterém bylo písemné oznámení České inspekci životního prostředí doručeno.

     (4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o  sdružení prostředků, požádal  podle zvláštního právního předpisu4) o souhlas se zahájením  zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o prozatímním  užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas  mu byl  udělen, odklad  trvá po  dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení.

     (5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel

uzavřel smlouvu o sdružení  prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je  znečišťovatel na  základě rozhodnutí  České inspekce životního prostředí povinen  odloženou část poplatku  zaplatit nejpozději do jednoho roku  ode dne nabytí  právní moci rozhodnutí  rovnoměrnými měsíčními splátkami.  Případné odvolání proti  takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

     (6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku  ode dne  zahájení stavby  nebo jiného  zařízení nebo od data uzavření smlouvy o sdružení prostředků.

     (7) Znečišťovatel  je povinen předložit  potřebné doklady pro přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.

     (8)   Náležitosti  žádostí   o  povolení   odkladu  a  postup České   inspekce   životního   prostředí   pro  jejich  posuzování a povolování  odkladu  stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí vyhláškou.

------------------------------------------------------------------

38) Nařízení  vlády č.  82/1999 Sb.,  kterým se  stanoví ukazatele

    a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

§ 97

Prominutí části poplatků

     (1)  Dodržel-li znečišťovatel  nebo ten,  s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu  o sdružení prostředků,  lhůtu k dokončení  stavby nebo  jiného   zařízení  stanovenou  v   povolení  České  inspekce životního  prostředí  a   znečištění  vypouštěných  odpadních  vod dosahuje  úrovně  stanovené  v  povolení  České inspekce životního prostředí  k  vypouštění  odpadních  vod,  maximálně  však  úrovně stanovené zvláštním  právním předpisem,38) promine  Česká inspekce životního   prostředí   znečišťovateli   část   poplatků  ve  výši odpovídající částce,  jejíž zaplacení bylo podle  § 96 rozhodnutím České inspekce životního prostředí odloženo.

     (2) O  prominutí části poplatků v  případech podle odstavce 1

rozhoduje Česká  inspekce životního prostředí  na podkladě žádosti znečišťovatele.  Rozhodnutí   zasílá  znečišťovateli,  příslušnému finančnímu  úřadu  a  Státnímu  fondu  životního  prostředí  České republiky.

------------------------------------------------------------------

38) Nařízení  vlády č.  82/1999 Sb.,  kterým se  stanoví ukazatele

    a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

§ 98

     Odvolání   proti  rozhodnutí   o  poplatcích   za  vypouštění

odpadních vod do vod povrchových nemá odkladný účinek.40)

------------------------------------------------------------------

40) § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 99

Správa poplatků

     (1) Vybírání a vymáhání  poplatků za vypouštění odpadních vod do  vod  povrchových  vykonávají  místně  příslušné finanční úřady podle  sídla  jednotlivých   znečišťovatelů  na  základě  podkladů vydaných  Českou  inspekcí  životního  prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.

     (2)  Poplatky  včetně  záloh,   penále37)  a  pokut41)  platí znečišťovatel na účet příslušného  finančního úřadu a jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich  příslušenství  včetně  záloh,  vybraná  penále  a pokuty převádí příslušný  finanční úřad na účet  Státního fondu životního prostředí České republiky měsíčně.

------------------------------------------------------------------

37) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění

    pozdějších předpisů.

41) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 100

Poplatek za povolené vypouštění

odpadních vod do vod podzemních

     (1) Za  povolené vypouštění odpadních  vod do vod  podzemních platí oprávněný (§ 8) poplatek.

     (2)  V případě,  že jsou  odpadní vody  z rodinných domů nebo staveb  pro  individuální  rekreaci  čištěny  domovní čistírnou na úroveň  stanovenou  v  povolení  k  vypouštění  odpadních  vod, se poplatek za vypouštění takových vod  do vod podzemních neplatí. Za povolené  vypouštění v  ostatních případech  se platí  poplatek ve výši 3 500 Kč za kalendářní rok.

     (3) Povinnost platit poplatky  podle odstavce 1 se nevztahuje

na vypouštění

a) minerálních  vod  osvědčených  podle  zvláštního  zákona2) jako

   přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

b) přírodních  minerálních vod,  pokud nebyly  použity při  výrobě

   balených minerálních vod,

c) vod použitých  za účelem získání  tepelné energie [§ 8  odst. 1

   písm. d)],

d) znečištěných vod,  jejichž znečištění bylo  po jejich vyčerpání    z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].

     (4) Poplatek se  platí do 31. ledna po  uplynutí roku, v němž

platební povinnost vznikla.

     (5)  Poplatek se  platí  obci,  na jejímž  katastrálním území

k vypouštění dochází, a je jejím příjmem.

     (6)   Vodoprávní  úřad   vydávající  povolení   k  vypouštění

odpadních vod do vod podzemních předává obci potřebné údaje.

     (7)  Při stanovení  poplatků postupuje  obec podle  správního

řádu   a  při   vybírání  a   vymáhání  podle   právního  předpisu

upravujícího správu daní a poplatků.

------------------------------------------------------------------

 2) Zákon  č.  164/2001  Sb.,   o  přírodních  léčivých  zdrojích,     zdrojích  přírodních  minerálních  vod,  přírodních  léčebných     lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících     zákonů (lázeňský zákon).

Díl 2

Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu

§ 101

       Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

     (1) Oprávněný, který odebírá  povrchovou vodu z vodního toku, je  povinen   uhrazovat  platbu  k  úhradě   správy  vodních  toků a u odběrů povrchové vody z  významných vodních toků také k úhradě správy   povodí,  podle   účelu  užití   odebrané  povrchové  vody v jednotkové  výši  v  Kč/m3  podle  skutečně  odebraného množství povrchové vody.

     (2)  Výše  platby  se  vypočte  vynásobením množství skutečně odebrané  povrchové vody  za uplynulý  kalendářní měsíc  (případně jiné  období,  nepřesahující  jeden  kalendářní  rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém  k odběru povrchové vody dochází) snížené o  množství povrchové vody, na  které se platba nevztahuje (odstavec 4),  cenou za odběr  povrchové vody stanovenou  správcem vodního  toku  podle  zvláštního  zákona.42)  Odebírá-li oprávněný k nakládání  s vodami  povrchovou vodu  z vodního  zdroje v jedné lokalitě na  více místech, pak  pro účely zpoplatnění  se odebrané množství povrchové vody sčítá.

     (3) Cena za odběr povrchové  vody se stanoví zvlášť pro účely užití

a) průtočného chlazení parních turbín,

b) zemědělských závlah,

c) zatápění  umělých  prohlubní  terénu  (zbytkových  jam po těžbě    nerostů) v  případech vyžadujících čerpání  vody nebo převádění    vody; tato cena nesmí  překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,

d) ostatních odběrů.

     (4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je  menší nebo rovno 500 m3  v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se  též za odběry povrchových vod  pro provoz rybích líhní a sádek  a pro napouštění rybníků a  vodních nádrží pro chov ryb, zatápění  umělých prohlubní terénu  (zbytkových jam po  těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku,  pro průtočné  chlazení výzkumných  jaderných reaktorů,  pro požární účely,  napouštění veřejných koupališť,  odstavených ramen vodních   toků  a   nádrží  tvořících   chráněný  biotop   rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro  zemědělskou  nebo  lesní  výrobu  a  za  povolený  odběr  pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro  zemědělskou  a  lesní  výrobu  jsou  povrchové vody odebírané z vodního toku  za zvýšených průtoků  (vodních stavů) pro  závlahy zaplavováním.

     (5)  Oprávněný  k  odběru  povrchové  vody  je povinen platit platbu měsíčně  do dvacátého pátého  dne po skončení  kalendářního měsíce  příslušnému  správci  vodního  toku,  ve  kterém  k odběru povrchové vody  dochází, pokud s  ním nedohodne platební  podmínky jinak; v  této dohodě však  nelze smluvit delší  lhůtu než do  25. ledna následujícího kalendářního roku.

     (6)  Nezaplatí-li  oprávněný  dlužnou  platbu,  je  příslušný

správce vodního  toku, ve kterém k  odběru povrchové vody dochází, oprávněn domáhat se jí včetně penále (§ 103) u soudu.

------------------------------------------------------------------

42) § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 102

Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu

     (1) Stát může poskytnout  finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro

a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,

b) správu drobných vodních toků,

c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,

d) plánování v oblasti vod,

e) studie odtokových poměrů, stanovení  záplavových území a studie    preventivních protipovodňových opatření,

f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,

g) zřizování,  obnovu a  provoz vodních  děl a  zařízení k ochraně    před povodněmi a suchem,

h) zkapacitnění   a  úpravu   koryt  vodních   toků  a  zlepšování

   odtokových poměrů v krajině,

i) zřizování  a   obnovu  staveb  k   vodohospodářským  melioracím    pozemků,

j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,

k) obnovu a provoz vodních cest,

l) správu  vodních děl,  o které   nikdo nepečuje  a u  nichž není

   vlastník znám,

m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),

n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),

o) provádění    kontrolního   zjišťování    jakosti   a   množství    vypouštěných   odpadních   vod,    včetně   zjišťování   zdrojů  znečišťování.

     (2)  Finanční  prostředky  na   opatření  ve  veřejném  zájmu

poskytuje   stát   správcům   povodí,   České  inspekci  životního

prostředí,   správcům   vodních   toků,   vlastníkům  vodních  děl

a pověřeným  odborným subjektům  (§ 21  odst. 3)  a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní nárok.

     (3)  Vláda připraví  každoročně závazná  pravidla poskytování finančních prostředků a způsobu  kontroly jejich užití, která jsou přílohou státního rozpočtu.

Díl 3

Penále

§ 103

     (1) Za každý  den v prodlení  placení plateb podle  § 88, 89,

100  a  101  jsou  odběratelé  povinni  zaplatit  penále ve výši 1

promile z částky včas nezaplacené.  Na prominutí penále se obdobně vztahuje zvláštní zákon.37)

     (2) Při  správě penále podle tohoto  zákona se uplatní postup

pro úrok  z prodlení podle  právního předpisu upravujícího  správu daní a poplatků.

------------------------------------------------------------------

37) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění

    pozdějších předpisů.

HLAVA XI

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 104

     (1) Státní  správu podle tohoto  zákona vykonávají vodoprávní úřady a  Česká inspekce životního prostředí.  Kontrolu nad jakostí povrchových vod  stanovených vyhláškou ke  koupání (§ 34)  provádí krajská  hygienická stanice,  pokud zvláštní  právní předpis  tuto povinnost neukládá jiné osobě.

     (2) Vodoprávními úřady jsou

a) obecní úřady,

b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,

c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

d) krajské úřady,

e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).

Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.

------------------------------------------------------------------

43) § 35 zákona č. 222/1999 Sb.

§ 105

Obecní úřady a újezdní úřady

     (1) Obecní úřady upravují,  omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst.  4 tohoto zákona obecné  nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.

     (2) Pověřené obecní úřady

a) povolují  pro  potřeby  jednotlivých  občanů (domácností) odběr    a jiné   nakládání  s   povrchovými  nebo   podzemními  vodami,    s výjimkou  vypouštění odpadních  vod do  vod povrchových  nebo  podzemních,  a  zřizování,  změny  a  odstraňování vodních děl, která s tímto odběrem nebo nakládáním souvisejí,

b) rozhodují v  případech, kdy jim přísluší  povolovat vodní dílo,    též o  ostatních vodohospodářských záležitostech  týkajících se    tohoto vodního díla,

c) vydávají  souhlas podle  § 17  odst.  1  písm. c),  d) a  e) ke    stavbám  jednotlivých  obytných  budov  a  k  terénním  úpravám    v záplavových územích neovlivňujícím odtokové poměry,

d) vyjadřují se podle § 18 tohoto zákona v případech, v nichž jsou    příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.

     (3)  Státní  správu  na  území  vojenských  újezdů vykonávají

újezdní úřady podle § 105 až 107 v rozsahu potřeb zajištění obrany státu a výcviku ozbrojených sil, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XII tohoto zákona.

§ 106

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

     Působnost,  která  podle  tohoto  zákona přísluší vodoprávním

úřadům,  vykonávají  obecní  úřady  obcí  s rozšířenou působností, pokud ji tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.

§ 107

Krajské úřady

     Do působnosti krajských úřadů patří

a) vyjadřovat  se  podle  §  18  tohoto  zákona  ke stavbám, pokud    rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod    nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,

b) rozhodovat   ve    věcech   hraničních   vod    po   projednání    s Ministerstvem    zemědělství   a    Ministerstvem   životního    prostředí; má-li takové rozhodnutí  vliv na průběh, povahu nebo    vyznačení    státní   hranice,    rozhodovat   po    projednání i s  Ministerstvem   vnitra;  za  hraniční   vody  se  považují povrchové,  popřípadě  podzemní  vody  vymezené v mezinárodních    smlouvách, kterými je Česká republika vázána,44)

c) činit za  mimořádné situace, zejména při  nedostatku vody a při    haváriích,  opatření,  a  to  v  případech  přesahujících území správního  obvodu obce  s rozšířenou  působností nebo  obecního  úřadu obce s rozšířenou působností

d) spolupracovat s ústředními vodoprávními  úřady a správci povodí při pořizování  plánů oblastí povodí  a jejich plnění.  Krajské úřady  si mohou  pro  zajištění  spolupráce na  plánech oblastí povodí  a při  provádění kontroly  plnění plánů  oblastí povodí vyžádat  spolupráci  odborných  subjektů,  subjektů sledujících jakost  a zdravotní  nezávadnost vod,  orgánů ochrany  přírody, sdružení  občanů   působících  na  úsecích   ochrany  životního prostředí,   rybářství,  vlastníků   a  provozovatelů  vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,

e) ukládat  opatření,  která  stanoví  ve  veřejném zájmu programy  opatření podle § 26 odst. 3,

f) kontrolovat   provádění  technickobezpečnostního   dohledu  nad  vodními díly, která povoluje,

g) rozhodovat  o zařazení  vodního  díla  do kategorií  z hlediska    technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,

h) stanovovat  způsob a  podmínky  vypouštění  důlních vod  do  vod povrchových nebo podzemních,

i) připravovat  ve  spolupráci  se  správcem  povodí  podklady pro rozhodnutí o určení správce drobného vodního toku,

j) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění  o  velikosti  10  000  ekvivalentních obyvatel nebo více,

k) povolovat  vypouštění  odpadních  vod   z  těžby  a  zpracování uranových rud a jaderných elektráren  a odpadních vod s obsahem zvlášť  nebezpečných nebo  nebezpečných látek  podle přílohy č. 1 do vod povrchových,

l) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění  a jejich následné vypouštění  do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

m) povolovat  vzdouvání  a  akumulaci  povrchových  vod v nádržích s celkovým objemem  nad 1 000 000  m3 nebo s výškou  vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,

n) stanovovat  na návrh  správce povodí  rozsah záplavových  území významných  vodních  toků  a  ukládat  jim  zpracování takového  návrhu,

o) rozhodovat v  pochybnostech o tom,  zda se jedná,  nebo nejedná  o povrchové nebo podzemní vody,

p) rozhodovat v pochybnostech  o tom, zda jde o  vodní tok podle §   43  odst.  2,  jakož  i  o  tom,  že  vodním  tokem jsou i jiné    povrchové vody než uvedené v odstavci 1,

r) vydávat  vyjádření podle  § 18  v případech,  kdy jim  přísluší

   vydávat povolení nebo souhlas,

s) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7),

t) povolovat vodní díla umožňující nakládání s vodami podle písmen    j) až m),

u) rozhodovat v případech, kdy  jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech  týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,

v) schvalovat  manipulační, popřípadě  provozní řády  vodních děl, která povoluje,

w) stanovovat způsob  a podmínky s vypouštěním  důlních vod do vod povrchových nebo podzemních,

x) stanovovat území určená k rozlivům povodní.

------------------------------------------------------------------

44) sdělení  č. 7/2000  sb. m.  s., o  sjednání dohody mezi vládou     České republiky  a vládou Slovenské republiky  o spolupráci na     sdělení  č.  66/1998  sb.,  o  sjednání  smlouvy  mezi  Českou     republikou  a  Spolkovou  republikou  Německo  o spolupráci na     hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.     vyhláška  č.  57/1970  sb.,  o  smlouvě  mezi  Československou     republikou a  Rakouskou republikou o  úpravě vodohospodářských  otázek na hraničních vodách.

§ 108

Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad

     (1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.

     (2)  Ministerstvo  životního   prostředí  vykonává  působnost

ústředního vodoprávního úřadu ve věcech

a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to

   1. povolení k vypouštění odpadních  vod do vod povrchových nebo  podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],

   2. povolení  k čerpání  znečištěných podzemních  vod za  účelem snížení jejich  znečištění a k  jejich následnému vypouštění  do  těchto vod,  popřípadě do  vod povrchových  [§ 8 odst. 1  písm. e)],

   3. povolení  k  vypouštění  odpadních   vod  s  obsahem  zvlášť

      nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),

   4. stanovení   minimálního  zůstatkového   průtoku  a   uložení

      povinnosti  osadit na  vodním díle  cejch nebo  vodní značku

      a povinnosti  pravidelně měřit  minimální zůstatkový  průtok

      a podávat  vodoprávnímu   úřadu  a  správci   povodí  zprávy

      o výsledcích měření (§ 36),

   5. stanovení  minimální   hladiny  podzemních  vod   a  uložení

      povinnosti   předložit   návrh   jímacího   řádu,  popřípadě

      povinnosti pravidelně měřit  hladinu podzemních vod, způsobu  měření  a povinnosti  podávat vodoprávnímu  úřadu a  správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),

   6. činnosti  při  povolování  vypouštění  odpadních  vod do vod

      povrchových  nebo  podzemních  a  přebírání  výsledků měření  objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),

   7. přípravy  návrhu  prováděcího  předpisu,  kterým  se stanoví

      ukazatele a  hodnoty přípustného znečištění  vod (§ 31,  32,

      33, 35 a 38),

b) zjišťování  a  hodnocení  stavu  povrchových  a  podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),

c) zjišťování  a  hodnocení  stavu  povrchových  a  podzemních vod prostřednictvím  jím  zřízených  pověřených  odborných subjektů  (§ 21),

d) tvorby a  vedení informačního systému  společně s Ministerstvem zemědělství podle  tohoto zákona (§ 19 a 22),

e) sestavování  a schvalování  plánů v  oblasti vod  a sestavování    programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24  až   26),

f) posuzování  plánů v  oblasti vod  z hlediska  vlivu na  životní    prostředí (§ 24 a 25),

g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),

i) citlivých oblastí (§ 32),

j) zranitelných oblastí (§ 33),

k) stanovení   opatření   k   nápravě   při  nevyhovující  jakosti    povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),

l) stanovení  povrchových   vod,  které  jsou   vhodné  pro  život    a reprodukci  původních druhů  ryb a  dalších vodních živočichů    společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),

m) ochrany jakosti povrchových nebo  podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),

n) zneškodňování havárií  (§ 41) a  odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),

o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),

p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),

q) poplatků  za  odběr  podzemních  vod  společně  s Ministerstvem  zemědělství (§ 88),

r) poplatků  za  vypouštění  odpadních   vod  do  vod  povrchových  a podzemních (§ 89 až 100),

s) spolupráce  s orgány  krajů  v  přenesené působnosti  ve věcech   ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),

t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),

u) řízení  základního  a  aplikovaného  výzkumu  v oblasti ochrany  množství a jakosti vod,

v) plnění úkolů vyplývajících ze  vztahu k Evropským společenstvím v oblasti  ochrany  vod,  podávání  zpráv  o plnění příslušných směrnic   Evropských   společenství   a   koordinovat  převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod,

w) zajišťování koordinace plánů v  oblasti vod a programů opatření  v rámci mezinárodní  spolupráce ochrany vod  v oblastech povodí  Labe, Dunaje a Odry.

     (3) Ministerstvo zdravotnictví  vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke  koupání  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního prostředí (§ 34).

     (4)   Ministerstvo   dopravy   a   spojů  vykonává  působnost

ústředního  vodoprávního úřadu  ve věcech  užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).

     (5)   Ministerstvo  obrany   vykonává  působnost   ústředního

vodoprávního  úřadu  ve  věcech,  v  nichž  je  založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst.3.

§ 109

Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních

     (1)  Vyžaduje-li to  veřejný zájem,  zejména je-li  přechodný

nedostatek vody, může vodoprávní úřad  bez náhrady upravit na dobu nezbytně  nutnou  povolené  nakládání  s  vodami,  popřípadě  toto nakládání  omezit  nebo  i   zakázat.  Tato  opatření  provede  po projednání  s  dotčenými  subjekty,  pokud  to mimořádnost situace nevylučuje.

     (2)  Dojde-li v  důsledku  mimořádné  situace k  omezení nebo znemožnění povolených  odběrů povrchové nebo  podzemní vody, které vede  k  vážnému  ohrožení  veřejného  zájmu,  je  vodoprávní úřad povinen  zajistit  po  projednání  s  příslušnými  orgány opatření k nápravě.  Přitom může  stanovit kdo,  jakým způsobem  a v jakém rozsahu je povinen provést  opatření k zajištění náhradního odběru vody,   popřípadě  k   jejímu  dovážení.   Nutné  náklady  spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní  úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.

     (3)  Na  postup  podle  odstavce  1  a uložení opatření podle

odstavce 2 se nevztahuje správní řád.

§ 110

Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů

     (1)  Vodoprávní  úřady   dozírají  na  dodržování  ustanovení vodního  zákona a  předpisů podle   něj vydaných  a v  rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

     (2) Vodoprávní  úřady jsou povinny  v rozsahu své  působnosti dozírat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.

     (3)  Vodoprávní  úřady  si  mohou  při provádění vodoprávního dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost  a  zdravotní  nezávadnost  vod,  orgánů  ochrany  přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů.

     (4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady

jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit  bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména dozírají,  jak vlastníci nebo  uživatelé těchto staveb  na nich  zajišťují  technickobezpečnostní   dohled  a  jak  provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.

§ 111

Vrchní vodoprávní dozor

     (1)   Ministerstvo  zemědělství   a  Ministerstvo   životního

prostředí  dozírají  v  rámci  vrchního  vodoprávního  dozoru, jak

vodoprávní  úřady a  Česká inspekce  životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných.

     (2)   Ministerstvo  zemědělství   a  Ministerstvo   životního prostředí  jsou  v  rozsahu  své  působnosti  podle  tohoto zákona

v rámci  vrchního vodoprávního  dozoru oprávněna  též dozírat, jak jsou dodržována  ustanovení vodního zákona  a předpisů podle  něho vydaných, jak  jsou dodržována rozhodnutí  vodoprávních úřadů, jak jsou plněny povinnosti vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

     (3)  Ministerstvo zemědělství  v součinnosti  s Ministerstvem

životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní  činnosti provedené  v uplynulém  roce v  rámci vrchního vodoprávního dozoru.

§ 112

Česká inspekce životního prostředí

     (1) České inspekci životního prostředí přísluší

a) dozor  nad  tím,  jak  fyzické  nebo  právnické  osoby dodržují    povinnosti  stanovené tímto  zákonem nebo  uložené podle tohoto    zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku

   1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,

   2. ochrany uvedených vod včetně  jejich ochrany při provozování  plavby,

   3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,

   4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních  vodách  nebo k  jejich  vypouštění  do vod  povrchových nebo  podzemních nebo do kanalizací,

   5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,

   6. uvádění  vypouštění odpadních  vod do  vod povrchových  nebo podzemních  do  souladu  s   požadavky  zákona  v případech  vyžadujících zvláštní pozornost,

b) ukládat  odstranění  a  nápravu  zjištěných  nedostatků, jejich

   příčin a škodlivých následků,  zjistí-li porušení povinností na

   úsecích uvedených pod písmenem a),

c) nařídit  v  oblasti,  ve  které  jí  přísluší  vykonávat dozor,    zastavení  výroby  nebo  jiné  činnosti,  pokud  velmi závažným    způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby    odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,

d) spolupracovat s vodoprávními úřady,

e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,

f) dozírat nad  dodržováním ustanovení o  poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,

g) provádět kontrolní  zjišťování jakosti a  množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

h) plnit další úkoly podle tohoto zákona.

     (2)  Na  řízení  vedená  Českou  inspekcí životního prostředí

podle  tohoto zákona  se vztahují,  připouští-li to  povaha těchto

řízení, ustanovení § 115.

§ 113

     Krajská  hygienická   stanice  rozhoduje  o   zákazu  koupání

v povrchových vodách  využívaných ke koupání. Na  vydání zákazu se nevztahuje správní  řád. Zákaz zveřejní vyvěšením  na úřední desce obecního  úřadu obce  s rozšířenou  působností a  úředních deskách všech obcí tvořících jeho správní obvod.

§ 114

Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní

dozor a vrchní vodoprávní dozor

     (1) Pověření  zaměstnanci České inspekce  životního prostředí (dále jen  "inspektoři") a pověření  pracovníci vodoprávních úřadů jsou oprávněni při výkonu své činnosti

a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat,  popřípadě vjíždět na cizí    pozemky  a  dále  vstupovat  do  cizích  objektů  užívaných pro    podnikatelskou   činnost  nebo   provozování  jiné  hospodářské    činnosti,  pokud k  tomu není  třeba povolení  podle zvláštních    právních předpisů,

b) požadovat  potřebné   doklady,  údaje  a   písemná  nebo  ústní    vysvětlení  týkající  se  předmětu  dozoru  a odebírat potřebné    vzorky;  kontrolovaný  subjekt  je  povinen požadované doklady,    údaje  a  vysvětlení  poskytnout  a  v  potřebném  rozsahu  při    provádění kontroly spolupracovat.

     (2) Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou povinni

a) vykazovat  se  při  výkonu  činnosti  průkazem  inspektora nebo  pověřeného pracovníka,

b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

     (3) Za  škodu způsobenou postupem  podle odstavce 1  písm. a)  odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 115

Vodoprávní řízení

     (1) Pokud  tento zákon nestanoví  jinak, postupují vodoprávní

úřady  při  řízení  o   věcech  upravených  vodním  zákonem  podle správního  řádu,41)  popřípadě  podle  stavebního zákona,4) jde-li o rozhodování týkající se vodních děl.

     (2)  Ministerstvo zemědělství  ve spolupráci  s Ministerstvem

životního  prostředí  vyhláškou   stanoví,  ve  kterých  případech

a které  doklady je  žadatel o  rozhodnutí nebo  vyjádření povinen předložit,  jakož i  náležitosti povolení,  souhlasů a  vyjádření, v souladu s tímto zákonem.

     (3)  V  případech,  kdy   může  povolení  vodoprávního  úřadu

ovlivnit vodní  poměry v územních  obvodech několika obcí,  oznámí vodoprávní  úřad   termín  a  předmět   ústního  jednání  veřejnou vyhláškou  i u  těchto obecních  úřadů. K  ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky řízení.

     (4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může  dojít  rozhodnutím  vodoprávního  úřadu  k ovlivnění vodních poměrů  nebo  životního  prostředí,  pokud  tento  zákon nestanoví jinak.

     (5) Účastníkem  řízení je správce  vodního toku v  případech,

kdy se řízení dotýká vodního  toku; vodoprávní úřad pozve k řízení též  příslušného správce  povodí, jestliže  může rozhodnutím dojít k ovlivnění vodních poměrů v povodí.

     (6)  Občanské  sdružení,  jehož  cílem  je  podle jeho stanov ochrana   životního  prostředí,   je  oprávněno   být  informováno o zahajovaných  správních řízeních  vedených podle  tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní  úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována.

     (7) Občanské sdružení má  postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6.

     (8)  Pozvání  k  ústnímu  jednání  doručí  vodoprávní úřad do

vlastních rukou  účastníku řízení nejméně  8 dnů, ve  složitějších

případech nejméně 30 dnů přede  dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být  vyvěšeny i vyhlášky  o ústním jednání  v případech podle odstavce  3.  Vodoprávní  úřad  přitom  účastníky  upozorní, že na námitky, které  nebudou sděleny nejpozději při  ústním jednání, se nebere zřetel. U liniových staveb  nebo u staveb zvlášť rozsáhlých nebo  v řízení  s velkým  počtem účastníků  řízení může vodoprávní úřad uvědomit účastníky o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, a to nejméně 30  dní před konáním  místního šetření, popřípadě  ústního jednání,  a  nekoná-li  se  ústní  jednání,  před  uplynutím lhůty stanovené  pro podání  námitek.  Jiným  účastníkům řízení,  než je žadatel  o povolení  nebo než  je správce  vodního toku, popřípadě ten, kdo  vznesl námitky, může v  těchto případech vodoprávní úřad doručit veřejnou  vyhláškou v obcích, v  jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny, i rozhodnutí.

     (9)  Ovlivní-li  rozhodnutí  vodní  poměry  nebo  jakost  vod v obvodu působnosti  jiného vodoprávního úřadu  nebo leží-li vodní dílo,  o  němž  se  rozhoduje,  zčásti  v  územním  obvodu  jiného vodoprávního úřadu,  rozhodne věcně a  místně příslušný vodoprávní úřad  po projednání  s těmi  vodoprávními úřady,  jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

     (10)  V  jednoduchých  věcech,  zejména  lze-li rozhodnout na podkladě  dokladů  předložených  účastníkům  vodoprávního  řízení, rozhodne  vodoprávní  úřad   bezodkladně.  V  ostatních  případech rozhodne  nejdéle do  60 dnů  od zahájení  vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle  do 3 měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze  věci  rozhodnout  ani   v  těchto  lhůtách,  může  lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

     (11)  Vydává-li  vodoprávní   úřad  témuž  žadateli  současně několik rozhodnutí, může tak učinit v jediném rozhodnutí.

     (12)   Vyskytnou-li  se   nové  rozhodné   skutečnosti,  může vodoprávní úřad v novém  vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.

     (13)  Náklady  na  znalecké  posudky,  kterých  je  třeba  ve vodoprávním  řízení  zahájeném  z  podnětu  žadatele  o  povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.

     (14)   Opatření,  popřípadě   rozhodnutí  vodoprávních  úřadů

učiněná podle  § 109 (opatření při  nedostatku vody), lze vyhlásit

popřípadě zrušit  veřejnou vyhláškou nebo  jiným v místě  obvyklým způsobem.  Veřejnou  vyhláškou  lze  vyhlásit  i  zákazy, omezení, popřípadě  jiná opatření  vodoprávního úřadu  podle §  6 odst.  4, § 30, § 58 odst. 3 a § 68.

     (15) K žádosti o vydání povolení ke vzdouvání povrchových vod je  žadatel  povinen  vodoprávnímu  úřadu  doložit,  že  má  právo k pozemkům a stavbám vzdouváním vody dotčeným, popřípadě, že podal návrh na  jejich vyvlastnění nebo  že učinil opatření  k objasnění nejasných vlastnických  vztahů k těmto pozemkům  a stavbám nebo ke zjištění pobytu jejich vlastníků, nejsou-li mu známi.

     (16)  Při ukládání  opatření k  nápravě nedostatků zjištěných při  vodoprávním   dozoru,  jejichž  rozsah   nelze  stanovit  bez předchozích   průzkumů  nebo   předchozího  zpracování   odborných  podkladů,  lze   uložit  samostatně  provedení   těchto  průzkumů, popřípadě  zpracování uvedených  podkladů a  podle jejich výsledků vydávat   samostatně   potřebná   rozhodnutí   k   nápravě.  Je-li v rozhodnutí  o  opatření  k  nápravě  uloženo  nakládat  s vodami způsobem,  k  němuž  je  jinak  potřeba  povolení  podle § 8, toto povolení se již nevydává.

     (17)  Manipulační řády,  popřípadě provozní  řády vodních děl schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.

     (18) Zasahuje-li vodní dílo  nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je  k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v  jehož správním obvodu se má  vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí  nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle  zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní   úřad  vyjádření   podle  §   18.  Místně   příslušným vodoprávním úřadem  pro stanovení ochranných  pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží vodní  dílo, s  nímž  stanovení  ochranných pásem  souvisí. Místně příslušným  vodoprávním   úřadem  pro  stanovení   území  určených k rozlivům  povodní (§  68) je  vodoprávní úřad,  v jehož správním

obvodu  leží rozhodující  část území  určeného k  rozlivům povodní nebo rozhodující  stavby na ochranu před  povodněmi s tímto územím související.  V  pochybnostech  o  tom,  který  vodoprávní úřad je příslušný  k vydání  povolení, jiného  rozhodnutí nebo  vyjádření, rozhodne nejbližší společně nadřízený vodoprávní úřad.

------------------------------------------------------------------

 4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním řádu     (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

41) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA XII

SANKCE

Pokuty podnikajícím fyzickým osobám

nebo právnickým osobám

§ 116

     (1) Nejde-li  o trestný čin,  uloží Česká inspekce  životního prostředí  nebo obecní  úřad obce  s rozšířenou  působností pokutu podnikající fyzické osobě nebo  právnické osobě (dále jen "povinná osoba"), která

a) odebere  povrchové nebo  podzemní vody  bez potřebného povolení    vodoprávního úřadu  nebo v rozporu s  ním (dále jen "nedovolené  odběry vod"),

b) vypustí  odpadní  nebo  důlní  vody  do  vod  povrchových  nebo  podzemních, popřípadě  do kanalizace v rozporu  s tímto zákonem  (dále jen "nedovolené vypouštění vod"),

c) znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost  nedovoleným nakládáním se závadnými látkami, popřípadě způsobí vniknutí  těchto látek do kanalizace  v rozporu  se  zákonem  (dále   jen  "nedovolené  nakládání  se  závadnými látkami"),

d) poruší další povinnosti tím, že  

1. neprovede, při nakládání s  povrchovými a podzemními vodami k výrobním  účelům,  účinné  úpravy  vedoucí k hospodárnému využívání  vodních  zdrojů  zohledňující  nejlepší dostupné technologie (§ 5 odst. 2),

2. nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci  odpadních vod  nebo  je  řádně   neprovozuje  nebo  nezabrání  únikům odpadních  vod  nebo  závadných  látek  z  plavidel  do vod povrchových (§ 7 odst. 2),

3. nezabezpečuje   povinnosti   provozovatele   přístavu  nebo

       speciální  lodi určené  k dopravě  pohonných hmot  a odpadů  z plavidel (§ 7 odst. 3),

4. nakládá s  povrchovými nebo podzemními  vodami bez povolení vodoprávního  úřadu v  případech, kdy  je takového povolení  třeba  podle ustanovení  § 8,  nejde-li o  nedovolený odběr  vody podle § 117,

 5. přečerpává odpadní vody nebo  závadné látky z plavidel nebo zásobuje  plavidla pohonnými  nebo provozními  hmotami mimo přístavy,  pokud jejich  objem je  v jednotlivých případech větší než  50 litrů nebo pokud  tyto činnosti nezabezpečuje  obslužní loď (§ 7 odst. 4),

6. neměří množství  a jakost povrchových  nebo podzemních vod,  s nimiž oprávněný nakládá (§ 10 odst. 1 a 2),

7. neoznámí přechod  nebo převod práva  nakládat s povrchovými nebo podzemními  vodami spolu s pozemkem  nebo stavbou jako její nabyvatel ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 1),

8. provádí činnost,  k níž je třeba  povolení podle ustanovení

       § 14, bez povolení vodoprávního úřadu (§ 14 odst. 1),

 9. provede   stavbu,  zařízení   nebo  činnost   bez  souhlasu

       vodoprávního úřadu (§ 17 odst. 1),

10. nepředloží podklady potřebné pro  zápis vodního díla, jehož je vlastníkem, do katastru nemovitostí ve stanovené lhůtě,

11. nesdělí informace  vyžádané správcem povodí  nebo pověřeným  odborným  subjektem  o  svém  nakládání  s povrchovými nebo podzemními vodami  nebo mu neumožní si  je u něho zjišťovat  (§ 21 odst. 5),

12. neoznámí  údaje potřebné  pro vodní  bilanci ve  stanoveném termínu a stanoveným způsobem (§ 22 odst.  2),

13. nezajišťuje  jako vlastník,  aby nedocházelo  ke zhoršování odtokových  poměrů nebo  odnosu půdy  erozní činností  vody (§ 27),

 14. provádí v  zakázaném rozsahu činnosti  uvedené v ustanovení § 28 odst.  2 bez povolení  výjimky Ministerstvem životního

       prostředí  v chráněné  oblasti přirozené  akumulace vod (28  odst. 2 a 3),

15. neoznámí  zjištěný   výskyt  podzemní  vody   v neobvyklém množství  na svém  pozemku nebo  zjištěný výskyt podzemních

       vod s napjatou hladinou na svém pozemku (§ 29 odst. 3),

16. vypustí  ryby   nebo  jiné  vodní   živočichy  nepůvodních, geneticky    nevhodných    nebo    neprověřených   populací přirozených  druhů do  vodního toku  nebo vodní  nádrže bez souhlasu vodoprávního úřadu (§ 35 odst. 4),

17. neučiní  při  zacházení   se  závadnými  látkami  přiměřená  opatření, aby  nevnikly do povrchových  nebo podzemních vod nebo neohrozily jejich prostředí (§ 39 odst. 1),

18. neučiní  přiměřená  opatření  při  zacházení  se  závadnými látkami, aby nevnikly do  kanalizace, která netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení (§ 39 odst. 4),

19. nezpracuje havarijní  plán pro případ  havárie [§ 39  odst.  2 písm. a)],

20. nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních při  zacházení se závadnými látkami [§ 39 odst. 2 písm. b)],

21. neumístí   zařízení,  v   němž  se   používají,  zachycují, skladují,   zpracovávají  nebo   dopravují  závadné   látky způsobem podle § 39 odst. 4 písm. a),

22. nekontroluje   nebo  neopraví   sklady,  skládky,   těsnost potrubí,  nádrží  určených  pro  skladování závadných látek a prostředků  pro  jejich  dopravu  ve  lhůtách stanovených  v ustanovení § 39 odst. 4 písm. c),

23. nevybuduje nebo neprovozuje kontrolní systém pro zjišťování  úniku závadných látek [§ 39 odst. 4 písm. d)],

24. nezajistí nově budovanou stavbu proti úniku závadných látek  při hašení požáru [§ 39 odst. 4 písm. e)],

25. nevede  záznamy o  typech zvlášť  nebezpečných látek, které zpracovává  nebo s  nimiž  nakládá,  nebo záznamy  o jejich množství,  o obsahu  jejich účinných  složek nebo  o jejich  vlastnostech (§ 39 odst. 6),

 26. neposkytne  na vyžádání  informace vodoprávnímu  úřadu nebo Hasičskému  záchrannému  sboru  České  republiky,  které je povinna zaznamenávat (§ 39 odst. 6),

27. myje motorové  vozidlo nebo provozní  mechanismus ve vodním toku nebo na  místě, kde by mohlo dojít  k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod (§ 39 odst. 9),

28. neučiní  bezprostřední  opatření  k  odstranění příčin nebo následků havárie, kterou způsobila (§ 41 odst. 1),

29. neřídí  se  při  odstraňování  havárie,  kterou  způsobila, schváleným  havarijním  plánem   nebo  pokyny  vodoprávního úřadu, popřípadě  České inspekce životního  prostředí (§ 41  odst. 1),

30. neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila nebo způsobila   (§ 41 odst. 2),

31. nevyhoví výzvě  při provádění opatření  k odstranění příčin nebo následků havárie jí způsobené (§ 41 odst. 5),

32. neposkytne vyžádané údaje  o havárii, jejíhož zneškodňování se zúčastnila (§ 41 odst. 6),

33. neuvede pozemek  nebo stavbu, kterou bylo  nutno použít při odstraňování závadného  stavu, do předchozího  stavu, pokud se s jejím vlastníkem nedohodla jinak (§ 42 odst. 7),

34. zasáhne do  koryta vodního toku  neoprávněně tím, že  změní směr nebo  podélný sklon nebo příčný  profil koryta vodního toku nebo poškodí břeh koryta  vodního toku nebo z něj těží říční materiál nebo uloží  do koryta vodního toku předměty, kterými  by  mohlo  dojít   k  ohrožení  plynulosti  odtoku povrchové  vody, zdraví  nebo bezpečnosti,  popřípadě uloží        takové předměty  na místech, z nichž  by mohly být splaveny  do povrchových vod (§ 46 odst. 1),

35. nesplní  povinnost správce  vodního toku  nebo jeho  úseku, jehož je správcem nebo vykonává jeho správu (§ 47),

36. nesplní  povinnost vlastníka  pozemku, na  němž se  nachází  koryto vodního toku (§ 50),

37. nesplní povinnost  vlastníka pozemku sousedícího  s korytem   vodního toku (§ 51 odst. 1),

38. neodstraní  předměty  zachycené  či  ulpělé  na stavbě nebo zařízení  v  korytě  vodního  toku,  jejichž  je vlastníkem  (§ 52 odst. 1),

39. nedbá  o statickou  bezpečnost nebo  celkovou údržbu stavby nebo zařízení  v korytě vodního toku,  které nejsou vodními díly, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2),

40. neprovede  nápravu  narušení  plynulého  odtoku povrchových  vod,  k němuž  došlo následkem  zanedbání péče  o statickou bezpečnost nebo celkovou údržbu stavby nebo zařízení, které        nejsou vodními díly, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2),

41. užívá pozemek,  jehož je vlastníkem, tak,  že tím negativně ovlivní funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části [§ 56 odst. 4 písm. a)],

42. neohlásí  vlastníkovi stavby  k vodohospodářským melioracím pozemků nebo  vodoprávnímu úřadu zjevné  závady její funkce zjištěné  na pozemku,  jehož je  vlastníkem [§  56 odst.  4    písm. b)],

43. nestrpí stavbu  k vodohospodářským melioracím  pozemků nebo její  část na  pozemku, jehož  je vlastníkem  [§ 56 odst. 4  písm. a)],

44. nestrpí užití pozemku, jehož je vlastníkem, k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím  pozemků [§ 56  odst. 4 písm.    d)],

45. poškodí cizí vodní dílo nebo jeho funkci (§ 58 odst. ),

46. vysází na ochranných hrázích dřeviny (§ 58 odst. ),

47. přejíždí vozidly ochrannou hráz (§ 58 odst. 2),

48. poškodí  vodočet,  vodoměr,  cejch,  vodní  značku,  značku velkých vod nebo jiné  zařízení sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod [§ 58 odst. 2 písm. b)],

49. nedodrží  schválený  manipulační,   případně  provozní  řád  vodního díla [§ 59 odst. 1 písm. a)],

50. nepředloží  vodoprávnímu  úřadu  ke  schválení návrh úpravy  schváleného  manipulačního  řádu  vodního  díla,  jehož  je  vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. a)],

51. neudržuje vodní  dílo, jehož je  vlastníkem, ve stavu,  aby nemohlo dojít k ohrožení [§ 59 odst. 1 písm. b)],

52. neprovádí      u       vodního      díla      podléhajícího

       technickobezpečnostnímu  dohledu, jehož  je vlastníkem nebo stavebníkem,  technickobezpečnostní  dohled  [§  59 odst. 1

       písm. c)],

   53. neřídí  se  pokyny  správce  příslušného  vodního  toku při  manipulaci na vodním díle, jehož  je vlastníkem [§ 59 odst.  1 písm. e)],

   54. neodstraní předměty a hmoty ulpělé na vodním díle, jehož je vlastníkem,  nebo  je  odstraní  nedovoleným způsobem [§ 59   odst. 1 písm. f)],

   55. neosadí na vodním díle, jehož je vlastníkem, plavební znaky   [§ 59 odst. 1 písm. h)],

   56. neudržuje  jako   vlastník  vodního  díla,   sloužícího  ke  vzdouvání povrchové vody ve vodním toku, v řádném stavu dno  a břehy   vodního   toku,   zejména   neodstraňuje   nánosy a překážky ve vodním toku [§ 59 odst. 1 písm. i)],

   57. nevytvoří podmínky pro migraci vodních živočichů přes vodní

       dílo, jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. i)],

   58. neodstraní náletové  dřeviny z hráze  sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod, jejímž  je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. j)],

   59. neumožní vstup  na pozemek sousedící  s vodním dílem  (§ 60   odst. 1),

   60. neurčí  fyzickou osobu  odpovědnou za technickobezpečnostní  dohled   na   vodním   díle,   jehož   je  vlastníkem  nebo  stavebníkem,  popřípadě  neoznámí  nebo  neohlásí stanovené  údaje [§ 62 odst. 4 písm. a)],

   61. nepřizve   k   prohlídce    vodního   díla,   podléhajícího technickobezpečnostnímu  dohledu, jehož  je vlastníkem nebo  stavebníkem, vodoprávní úřad ve stanovené lhůtě [§ 62 odst.   4 písm. b)],

62. nepodá zprávu o výsledku technickobezpečnostního dohledu na vodním  díle podléhajícím  technickobezpečnostnímu dohledu, jehož  je vlastníkem  nebo stavebníkem,  ve stanovené lhůtě

       [§ 62 odst. 4 písm. c)],

63. znemožní  vstup,  popřípadě  vjezd  na  pozemek,  popřípadě stavbu,   jejichž  je   vlastníkem,  osobám,   které  řídí, koordinují nebo  provádějí zabezpečovací a  záchranné práce  při ochraně před povodněmi (§ 63 odst. 3),

64. neposkytne na příkaz povodňových  orgánů osobní nebo věcnou  pomoc k ochraně před povodněmi (§ 63 odst. 3),

65. neřídí  se příkazem  povodňového orgánu  při povodni  (§ 63    odst. 3),

66. těží  nerosty   nebo  zeminu  způsobem   zhoršujícím  odtok  povrchových   vod,   popřípadě   provádí   terénní   úpravy  zhoršující odtok  povrchových vod ve  vymezené aktivní zóně  záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. a)],

67. skladuje  odplavitelný  materiál,  látky  nebo  předměty ve vymezené   aktivní   zóně    záplavového   území   způsobem  ohrožujícím  plynulý odtok  povrchových vod  [§ 67  odst. 2    písm. b)],

68. zřídí oplocení, živý plot  nebo podobnou překážku v aktivní  zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. c)],

69. zřídí  tábor,  kemp  nebo  jiné  dočasné ubytovací zařízení

       v aktivní zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. d)],

70. nezpracuje povodňový plán pro  pozemek nebo stavbu, jejichž je vlastníkem,  které se nacházejí v  záplavovém území nebo  mohou zhoršit průběh povodně (§ 71 odst. 4 a 5),

71. neaktualizuje povodňový plán územního celku (§ 71 odst. 6),

72. nepředloží  věcnou  a   grafickou  část  povodňového  plánu územního celku  nadřízenému povodňovému orgánu  k potvrzení  souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně (§ 71 odst. 7),

73. nepředloží povodňový  plán pozemku nebo  stavby, jejichž je vlastníkem,  které  se  nacházejí  v  záplavovém území nebo mohou  zhoršit  průběh  povodně,  povodňovému  orgánu obce,  v jejímž  územním  obvodu  se  pozemek  nebo stavba nachází  (§ 71 odst. 7),

74. neoznámí   nebezpečí   zvláštní   povodně   nebo   nevaruje bezprostředně ohrožené  fyzické nebo právnické  osoby (§ 73     odst. 3),

75. nezabezpečí   přednostně   komunikaci   zpráv   a   hlášení  předpovědní a hlásné povodňové služby (§ 73 odst. 4),

76. neprovede  povodňové  zabezpečovací  práce  na vodním toku, jehož je  správcem, nebo na  objektu, jehož je  vlastníkem,   podle povodňového plánu (§ 75 odst. 3),

77. neprojedná provedení  zabezpečovacích prací na  vodním díle  zařazeném   do   I.   nebo   II.   kategorie   z hlediska

       technickobezpečnostního  dohledu, jehož  je vlastníkem nebo  stavebníkem,     s      osobou     pověřenou     prováděním technicko-bezpečnostního dohledu, pokud nehrozilo nebezpečí  z prodlení (§ 75 odst. 3),

78. neplní povinnosti správce povodí  nebo správce vodního toku   (§ 82 a 83),

79. neplní povinnosti vlastníka vodního díla (§ 84),

80. nezajistí, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh  povodně (§ 85),

81. nedbá o  umístění nebo užívání  movitého majetku, jehož  je  vlastníkem,  způsobem, který  nebude bránit  odtoku velkých  vod,  popřípadě neznemožní  odplavení tohoto  majetku (§ 85    odst. 3),

82. nepředloží poplatkové  hlášení (§ 88  odst. 5 a  § 93 odst.

       1) nebo poplatkové přiznání (§ 88 odst. 10 a § 94 odst. 1),

83. nesleduje koncentraci znečištění  ve vypouštěných  odpadních  vodách nebo  neměří objem vypouštěných odpadních  vod (§ 91   odst. 1),

84. nevede provozní  evidenci o sledování  a měření koncentrace znečištění  ve  vypouštěných  odpadních  vodách nebo jejich  objemu  nebo   neuchovává  podklady  k   jejímu  vedení  po  stanovenou dobu (§ 91 odst. 1), nebo

85. neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin  a osobám  provádějícím činnost  v souladu  s § 126b  vstup  do   kontrolovaných  objektů  nebo   jim  neposkytne podklady  nezbytné  pro  provedení  kontroly nebo nezajistí podmínky  k odběru  vzorků ze  všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění (§ 92 odst. 3).

     (2) Fyzické osobě podnikající lze uložit pokutu, jen pokud se

dopustila uvedeného jednání při své podnikatelské činnosti.

     (3) Obci,  která nesplní povinnost  stanovenou v čl.  II bodě 6 zákona č.  20/2004 Sb., může Česká  inspekce životního prostředí uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

§ 117

Pokuty za nedovolené odběry vod

     (1) Pokuta za nedovolené  odebrání povrchových vod se stanoví ve  výši  vypočtené  násobkem  sazby  10  Kč  za  1  m3 nedovoleně odebraných povrchových  vod celkovým množstvím  těchto povrchových vod.

     (2) Pokuta  za nedovolené odebrání podzemních  vod se stanoví ve  výši  vypočtené  násobkem  sazby  50  Kč  za  1  m3 nedovoleně odebraných podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.

     (3) Nelze-li stanovit neoprávněně  odebrané množství vody při stanovení  výše pokuty,  stanoví orgán  ukládající pokutu množství odebrané  vody  podle  skutečností  dovolujících stanovit odebrané množství vody nepřímo.

     (4) Nedosahuje-li výše  pokuty vypočtená, popřípadě stanovená podle předchozích odstavců  částky 5 000 Kč, stanoví  se pokuta ve výši 5 000 Kč.

     (5)   Pokutu   lze   stanovit   nejvýše   za   období  3  let předcházejících ke dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn.

     (6) Pokuta může činit nejvýše 10 000 000 Kč.

§ 118

Pokuty za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních vod

     (1)  Pokuta za  nedovolené vypouštění  odpadních nebo důlních vod se stanoví ve výši od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč.

     (2)  Při  stanovení  výše  pokuty  přihlédne orgán ukládající

pokutu zejména  k míře překročení  podmínek povolení k vypouštění těchto vod,  k míře ovlivnění jakosti  povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu,  ke stupni ochrany dotčeného území (chráněná území) a k příčině nedovoleného vypouštění vod.

§ 119

Pokuty za nedovolené nakládání se závadnými látkami

     (1) Pokuta  za nedovolené nakládání  se závadnými látkami  se stanoví ve výši od 5 000 Kč do 5 000 000 Kč.

     (2)  Při  stanovení  výše  pokuty  přihlédne orgán ukládající

pokutu  zejména k  okolnostem, za  nichž k  nedovolenému nakládání došlo, k  tomu, jak se  právní subjekt přičinil  o odstranění nebo zmírnění  škodlivých  následků,  k  množství  a  charakteru uniklé látky,  k  místu,  kde  k  vlastnímu  ohrožení  došlo,  k množství a charakteru  závadné látky,  která pronikla  do povrchových  nebo podzemních  vod,   ke  škodlivým  následkům   a  možnostem  jejich odstranění  a k  vlivu závadné  látky na  jakost těchto  vod a  ke stupni ochrany dotčeného území (chráněná území).

§ 120

Pokuty za porušení povinností týkajících se vodních děl

     Za   porušení  povinností   stanovených  stavebními  předpisy

ukládají orgány uvedené v § 116 pokuty podle stavebního zákona.4)

------------------------------------------------------------------

4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním  řádu    (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 121

Pokuty za porušování povinností týkajících

se užívání povrchových vod k plavbě

     (1)  Státní plavební  správa může  uložit pokutu  až do  výše

100 000 Kč provozovateli plavidla, který

a) provozuje plavidlo se spalovacím motorem na povrchových vodách, na kterých  je plavba plavidel  se spalovacím motorem  zakázána  (§ 7 odst. 5),

b) provozuje   plavidlo   v   rozporu   se   stanoveným   rozsahem

   a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě (§ 7 odst. 5).

     (2)  Pokutu  lze  uložit  do  2  let  ode  dne, kdy se Státní

plavební   správa  o   porušení  uvedených   povinností  dověděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení došlo.

     (3)  Při  stanovení  výše  pokuty  se  přihlíží  k závažnosti

významu a době trvání protiprávního  jednání a k rozsahu způsobené škody.

     (4)  Pokuta je  splatná do   15 dnů  ode dne,  kdy rozhodnutí

o jejím uložení nabylo právní moci. Uložené pokuty Státní plavební správa rovněž vybere. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 122

Pokuty za porušení jiných povinností

     (1) Za protiprávní jednání

a) podle § 116  odst. 1 písm. d) bodů  7, 11, 12, 15, 27,  42, 43,

   44, 47, 59, 60,  61, 62, 63, 64, 65 nebo 75  se uloží pokuta ve

   výši od 1 000 Kč do 50 000 Kč,

b) podle § 116 odst.  1 písm. d) bodů 10, 19, 20,  25, 26, 30, 32,

   33, 36,  37, 38, 41,  46, 50, 53,  54, 55, 57,  58, 70, 71, 72,

   73, 77, 81, 84  nebo 85 se uloží pokuta ve výši  od 5 000 Kč do

   200 000 Kč,

c) podle §  116 odst. 1  písm. d) bodů  6, 8, 18,  22, 23, 24, 34,

   35, 39, 49, 52, 78, 79, 80,  82 nebo 83 se uloží pokuta ve výši

   od 10 000 Kč do 500 000 Kč,

d) podle §  116 odst. 1 písm.  d) bodů 1, 2,  3, 4, 5, 9,  13, 14,

   16, 17,  21, 28, 29,  31, 39, 40,  45, 48, 51,  56, 66, 67, 68,

   69,  74  nebo  76  se  uloží  pokuta  ve  výši  od 20 000 Kč do

   1 000 000 Kč.

     (2)  Při ukládání  pokuty se  přihlíží zejména  k tomu,  jaké

následky porušení povinností  způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem,  za nichž  k němu   došlo, a  jak se  právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

     (3)  Za  porušení  jiných  povinností  se nepovažuje porušení

platebních termínů podle hlavy X tohoto zákona.

§ 123

Pokuty za opakované porušení povinností

     (1) Poruší-li podnikající fyzická  osoba nebo právnická osoba

do 1  roku od právní  moci rozhodnutí o  uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za niž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se pro  stanovení  výše  další  pokuty  dvojnásobná  sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek.

     (2) Pokuta  i v případě  zvýšení podle odstavce  1 může činit

nejvýše 20 000 000 Kč.

§ 124

Ukládání pokut

     (1) Řízení o uložení pokuty  lze zahájit nejpozději do 1 roku

ode  dne, kdy  se obecní  úřad obce  s rozšířenou  působností nebo Česká inspekce životního prostředí dozvěděly o skutečnostech podle

§ 116; pokutu však lze uložit nejdéle do  3 let ode dne, kdy k nim došlo.

     (2)  Řízení  o  uložení  pokuty  zahájí  jen  jeden  z orgánů uvedených v  § 116, a  to ten, který  jako první zjistil  porušení povinností.   O  zahájení   řízení  se   uvedené  orgány  vzájemně

informují.  Pokud  porušení  povinností  zjistil  obecní úřad obce

s rozšířenou  působností a  Česká inspekce  životního prostředí ve stejný   den,  rozhodne   o  uložení   pokuty  obecní   úřad  obce s rozšířenou   působností.  V   takovém  případě   Česká  inspekce životního prostředí řízení zastaví. K přezkoumání rozhodnutí České inspekce životního  prostředí o uložení pokuty  v odvolacím řízení je příslušné Ministerstvo životního prostředí.

     (3)  Pokuta je  splatná do   15 dnů  ode dne,  kdy rozhodnutí

o jejím uložení nabylo právní moci.

     (4)  Z pokut  uložených Českou  inspekcí životního  prostředí

připadá 50 % do rozpočtu obce,  v jejímž katastru došlo k porušení předpisů,  a 50  % je  příjmem Státního  fondu životního prostředí České republiky. Pokuty ukládané  obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností.

§ 125

Upuštění od pokuty

     (1) Česká inspekce životního  prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou  působností  mohou  na  návrh  rozhodnout o zastavení řízení zahájeného podle § 124 v případě, že

a) se povinná osoba dobrovolně přičinila o odstranění následků, a

b) povinná osoba přijala  opatření zamezující dalšímu znečišťování nebo ohrožování povrchových nebo podzemních vod, a

c) uložení  pokuty  by  vzhledem  k  opatřením  učiněným  povinným  subjektem vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

     (2)  Z  důvodu  provádění  opatření  podle  odstavce  1 písm.

a) a b)  může orgán, který vede řízení o  uložení pokuty na žádost povinného subjektu toto řízení přerušit.

HLAVA XIII

SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 126

Společná ustanovení

     (1)  Pokud  se  v  tomto  zákoně  užívá pojem "vlastník" nebo

"nabyvatel", rozumí  se jím i ten,  komu svědčí právo hospodaření.

Pokud vlastník  přenesl práva nebo povinnosti,  jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.

     (2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou

povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které  spravují, od těchto  organizačních složek státu, jestliže  hospodaří s  uvedeným majetkem  podle zvláštního  zákona proto, že při jeho nabytí  státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s  ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace  s ním nehospodaří.45) V pochybnostech o tom,  který správce  má převzít  vodní dílo  nebo pozemek státu, určí takového  správce Ministerstvo zemědělství;  toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.

     (3)  Podrobné  odvodňovací   zařízení  ve  vlastnictví  státu umístěné  na cizím  pozemku  se  stává včetně  příslušné technické dokumentace,  je-li  tato   k  dispozici,  vlastnictvím  vlastníka pozemku  dotčeného touto  stavbou a  podrobné odvodňovací zařízení vybudované  státem  na  pozemku,  který  je  ve vlastnictví státu, přechází v  případě převodu tohoto  pozemku do vlastnictví  nového nabyvatele  bezúplatně  spolu  s  pozemkem,  pokud  neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto  zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že  s přechodem  nesouhlasí. K  přechodu těchto  vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.

     (4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.

     (5) Rozhodnutí vydaná  podle § 8 odst. 1, §  16 odst. 1, § 17 odst. 1, §  36, 37, § 39 odst.  2 písm. a) a vyjádření  podle § 18 odst. 1 se nevydají podle  tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení  o vydání integrovaného povolení podle  zákona   o   integrované    prevenci   a   omezování   znečištění, o integrovaném  registru znečišťování  a o  změně některých zákonů (zákon o  integrované prevenci). Ostatní  ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

     (6)  Vodoprávní  úřady  se  účastní  územního  plánování jako

dotčené  orgány  státní  správy  a  vydávají  stanoviska  k územně plánovací  dokumentaci  projednávané   podle  zvláštního  právního předpisu.4) Tím není dotčeno  ustanovení § 126 zvláštního právního předpisu.4)  Ministerstvo  zemědělství  a  Ministerstvo  životního prostředí  vydávají  stanoviska  k  územně  plánovací  dokumentaci pořizované  kraji.  Do  působnosti  krajských  úřadů patří vydávat stanoviska  k  územně   plánovací  dokumentaci  pořizované  obcemi s rozšířenou působností.

------------------------------------------------------------------

 4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním řádu     (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

45) § 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím     vystupování v právních vztazích.

§ 126a

Působnosti  stanovené  krajskému  úřadu,  obecnímu úřadu obce

s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu jsou výkonem přenesené

působnosti.

§ 126b

     (1)  Rozbory  ke  zjištění  koncentrace  znečišťujících látek v odpadních  vodách  a  rozbory   pro  účely  kontroly  správnosti sledování  znečištění  odpadních  vod  (§  92  odst. 1) a kontrolu správnosti  sledování a  měření objemu  vypouštěných odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České republiky dočasně45a) provádět rovněž  osoby usazené  v jiných  členských státech  Evropské unie, pokud prokáží, že

a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,

b) jsou oprávněny  k provozování činností  uvedených v §  92 odst.    1 a 2  podle právních předpisů jiných  členských států Evropské  unie.

     (2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.

------------------------------------------------------------------

45a) Čl. 49 a 50 Smlouvy o založení Evropského společenství.

§ 127

Přechodná ustanovení

     (1) Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají  zachovány,  nestanoví-li   tento  zákon  jinak.  Řízení zahájená  a neskončená  do dne  nabytí účinnosti  tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

     (2)  Při  ukládání  zvýšené  pokuty  se  pokuty uložené podle

dosavadních právních  předpisů posuzují jako  pokuty uložené podle tohoto zákona.

     (3)   Zařazení   vodních   děl   do   kategorií   pro   účely

technickobezpečnostního dohledu (§  61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.

     (4) Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu podle dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu  technickobezpečnostního  dohledu  udělené  podle  tohoto zákona,  pokud   nedošlo  na  straně   pověřené  osoby  ke   změně předpokladů  k  výkonu  technickobezpečnostního  dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.

     (5) Vlastnická  práva k pozemkům, které  tvoří koryta vodních toků,  které  nejsou  dosud  vedeny  v  katastru  nemovitostí jako parcely  s druhem  pozemku vodní   plocha a  které se  staly podle zákona  č.  138/1973  Sb.,  o   vodách  (vodní  zákon),  ve  znění pozdějších předpisů, státním vlastnictvím, přecházejí na vlastníky pozemků evidovaných  v katastru nemovitostí, na  nichž tato koryta leží,  pokud  neoznámí  do  6  měsíců  od  účinnosti tohoto zákona příslušnému  vodoprávnímu   úřadu,  že  s   přechodem  nesouhlasí.

K přechodu těchto  vlastnických práv dochází  dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.

     (6)  Pokud  obce  v   době  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona vypouštějí   odpadní   vody   do   vod   povrchových   v   rozporu

s ustanoveními tohoto zákona, může jim na jejich žádost podanou do 3 měsíců  ode dne  účinnosti tohoto  zákona vodoprávní  úřad vydat nové povolení k  vypouštění odpadních vod, a to  nejvýše do úrovně znečištění  ve vypouštěných  odpadních vodách  v období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto nové povolení nahrazuje  ke   dni  účinnosti  tohoto   zákona  dosavadní  platné povolení.  Vodoprávní  úřad  v  novém  povolení stanoví přiměřenou lhůtu,  ve  které  bude  dosaženo  ukazatelů  a přípustných hodnot znečištění odpadních  vod, které budou  v souladu s  tímto zákonem a předpisy podle  něj vydanými, a  podmínky k postupnému  dosažení požadované  úrovně  vypouštěného  znečištění;  při stanovení lhůty bere  vodoprávní  úřad  v  úvahu  oprávněné  požadavky ochrany vod a možnosti   technického  řešení.   Po  dobu   této  lhůty  upustí vodoprávní  úřad  nebo  Česká   inspekce  životního  prostředí  od ukládání pokut  podle § 116  odst. 1 písm.  b) za předpokladu,  že jsou  plněny podmínky  k dosažení  požadované úrovně  vypouštěného znečištění.  Přiměřenou lhůtu,  ve které  bude dosaženo  ukazatelů a přípustných  hodnot   znečištění  odpadních  vod,   které  budou v souladu  s   tímto  zákonem  a  předpisy   podle  něj  vydanými, a podmínky  k postupnému  dosažení požadované  úrovně vypouštěného znečištění nesmí vodoprávní úřad  stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel delší než do 31. prosince 2010.

     (7) Odběry podzemních, popřípadě  povrchových vod, které jsou vodami  důlními, se  považují ode  dne účinnosti  tohoto zákona za povolené; toto  povolení platí do 31.  prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr povolen podle §  8. Ve shora uvedené době se na tyto  odběry  nevztahuje  ustanovení   o  poplatcích  podle  hlavy X tohoto zákona.

     (8)  Podklady   potřebné  k  zajištění   správy  poplatků  za vypouštění odpadních  vod do vod  povrchových podle tohoto  zákona předá  orgánům   krajů  v  přenesené   působnosti  Česká  inspekce životního prostředí nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.

     (9)  Vodohospodářská  evidence   podle  dosavadních  právních předpisů se stává součástí  evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.

     (10) Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou z veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními předpisy, včetně  § 24, 30 a  46 zákona č. 138/1973  Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,  a to až do doby nové právní úpravy vodovodů a kanalizací.

     (11)  Poplatky  vypočtené  podle   sazeb  uvedených  v  části

B přílohy č.  2 k tomuto zákonu  se za rok 2002  platí jen ve výši

80 %.

     (12)  Poplatky  vypočtené  podle   sazeb  uvedených  v  části

A přílohy  č. 2  k tomuto  zákonu se  za rok  2002 platí  pro účel

zásobování  pitnou  vodou  a   pro  účely  ostatního  užití  dosud

nezpoplatněné podle zvláštního právního předpisu46) Nařízení vlády č.  35/1979  Sb.,  o  úplatách  ve  vodním  hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. ve výši 35 % a za rok 2003 ve výši 70 %.

     (13)  Za   vodní  díla  podle   tohoto  zákona  se   považují vodohospodářská díla povolená podle dosavadních právních předpisů. Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojem "vodohospodářské dílo", rozumí se tím vodní dílo podle tohoto zákona.

     (14) Práva  a povinnosti založené  podle dosavadních právních předpisů  na úseku  poplatků za  vypouštění odpadních  vod do  vod povrchových  a úplat  za  odběry  povrchových nebo  podzemních vod zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

     (15) Vodoprávní úřady jsou  povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a  při provádění ostatních opatření  podle tohoto zákona vycházet ze směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do doby  schválení  nových  plánů  podle  tohoto  zákona  v příslušné oblasti povodí.

     (16)  Zátopová  území  stanovená  podle  dosavadních právních předpisů se považují za záplavová území podle § 66.

     (17) Správci  drobných vodních toků  určení podle dosavadních právních  předpisů se  považují za  správce drobných  vodních toků podle tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

§ 128

     Zákon č. 258/2000  Sb., o ochraně veřejného zdraví  a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:

     1. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:

     "(3) V  minimálním rozsahu a  četnosti, stanoveném prováděcím právním  předpisem, je  osoba uvedená  v §  3 odst.  2, s výjimkou vlastníka a správce veřejného  vodovodu, povinna zajistit kontrolu pitné vody v akreditované  laboratoři7) nebo u držitele autorizace (§ 83a).  Rozsah a četnost  kontroly může na  žádost osoby upravit rozhodnutím orgán  ochrany veřejného zdraví  příslušný podle místa činnosti.

------------------------------------------------------------------

7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

     2. V § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se

písmeno m), které zní:

"m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.".

     3.  Za §  83 se  vkládají  nové  § 83a  až 83d,  které včetně

poznámky pod čarou č. 47a) znějí:

"§ 83a

     (1)  Autorizací  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí postup

zahájený  na žádost  fyzické  osoby,  která je  podnikatelem, nebo právnické osoby,  na jehož základě  se vydává osvědčení  o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět

a) odběr vzorků a vyšetření jakosti a zdravotní nezávadnosti pitné    vody (§  3 odst. 1), vody  v koupalištích a vody  ve zdroji pro    bazén umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),

b) zjišťování  a měření  koncentrací a  intenzit faktorů vnitřního    prostředí staveb (§ 13 odst. 1),

c) odběr vzorků a měření  mikrobiálního a parazitárního znečištění    venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),

d) odběr  vzorků   a  vyšetření  zdravotní   nezávadnosti  výrobků

   přicházejících  do  přímého  styku  s  pitnou  a surovou vodou,    s výjimkou  stavebních  výrobků  (§   5),  a  předmětů  běžného    užívání, s výjimkou hraček (§ 25),

e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),

f) odběr vzorků  a vyšetření zdravotní  nezávadnosti pokrmů [§  24    odst. 1 písm. e)],

g) zjišťování  a měření  intenzit hluku,  vibrací a neionizujícího

   záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35), h) zjišťování  a  měření  intenzit  osvětlení  a mikroklimatických    podmínek   a   koncentrací   prachu   a   chemických  škodlivin    v pracovním prostředí (§ 37 odst. 3),

i) biologické  expoziční  testy  a  vyšetření  v  oboru  genetické

   toxikologie, fyziologie a psychologie práce.

     (2)   Ministerstvo  zdravotnictví   může  pověřit  prováděním

autorizace  právnickou   osobu  nebo  organizační   složku  státu,

zřízenou   k  plnění   úkolů  v   oboru  působnosti   Ministerstva

zdravotnictví  (dále jen  "autorizující osoba").  Toto pověření je

nepřevoditelné.  Na vydání  tohoto pověření  se nevztahuje správní řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé  oblasti podle  odstavce 1  Ministerstvo zdravotnictví.

Pověření  autorizující  osoby  a  zrušení  tohoto  pověření, jakož

i podmínky  autorizace  zveřejní   Ministerstvo  zdravotnictví  ve

Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

§ 83b

     (1)  Autorizující  osoba  vydá  právnické  osobě nebo fyzické

osobě,   která   je   podnikatelem,   na   její  žádost  osvědčení

o autorizaci. Toto osvědčení vydá,  pokud žadatel splňuje podmínky autorizace, kterými jsou

a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace,

b) vybavení k  technickým a administrativním  úkonům a přístupnost    k zařízením pro speciální šetření,

c) existence  nezbytného  počtu  zaměstnanců  s odborným výcvikem,    znalostmi a schopnostmi,

d) existence závazku  zaměstnanců k mlčenlivosti  o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,

e) neexistence  finančních  nebo  jiných  zájmů,  které  by  mohly    ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,

f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

     (2) Neexistence  finančních nebo jiných  zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.

     (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo  byl  pravomocně  odsouzen  pro  trestný  čin,  jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce 1 písm. f) prokazuje za  právnickou osobu její statutární zástupce a všichni  členové  statutárního  orgánu.  Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

     (4) V  žádosti o vydání osvědčení  o autorizaci žadatel uvede

označení obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, jde-li  o  fyzickou  osobu,  sídlo  právnické osoby, identifikační číslo a dále údaje prokazující  splnění podmínek podle odstavce 1.

Zahraniční  osoba47a) uvede  bydliště mimo  území České republiky, místo pobytu v České republice,  pokud byl pobyt povolen, umístění a označení  organizační  složky  na  území  České republiky, jméno a příjmení vedoucího  organizační složky a  adresu jeho pobytu  na území  České republiky  a dále  údaj prokazující  splnění podmínek podle odstavce 1.

     (5) Občané členských států  Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu autorizace podle § 83a odst. 1

 a) průkazem  způsobilosti  vyžadovaným  v  členském státě Evropské    unie  pro přístup  k těmto  činnostem a  vydaným tímto členským   státem Evropské unie, nebo

b) dokladem  prokazujícím  kvalifikaci  pro  výkon těchto činností   získaným v členském státě Evropské unie, pokud  poskytují  záruky  zejména  v  oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany  životního  prostředí  a  ochrany  spotřebitele  v rozsahu upraveném v § 83a odst. 1.

     (6) V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce  5  na  žádost   občana  členského  státu  Evropské  unie Ministerstvo zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými  orgány  členského  státu  Evropské  unie, prokazující skutečnosti uvedené v odstavci 5.  Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4  měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.

§ 83c

     (1)   Osvědčení   o   autorizaci   vymezuje  předmět,  rozsah a podmínky  činnosti a  dobu, na  kterou bylo  vydáno. Pro  vydání osvědčení  o autorizaci  neplatí správní  řád. Žadatel  může proti sdělení o neudělení osvědčení o autorizaci  podat do 3 dnů ode dne jeho   doručení  námitky.   O  námitkách   rozhoduje  Ministerstvo zdravotnictví.   Proti   rozhodnutí   Ministerstva   zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.  Náklady spojené s autorizací včetně vydání  osvědčení o  autorizaci  hradí  žadatel. Cena  se sjednává podle zvláštního právního předpisu.

     (2) Autorizace  je nepřenosná na  jinou osobu, uděluje  se na dobu  nejvýše   5  let  ode  dne   udělení.  Autorizace  může  být prodloužena vždy  o dalších 5 let.  Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o  autorizaci, musí osoba,  které bylo vydáno  osvědčení o autorizaci, (dále  jen "držitel autorizace")  podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení.

     (3)  Seznam držitelů  autorizace s  uvedením obchodní  firmy,

sídla,  popřípadě místa  podnikání a  identifikačního čísla  podle § 83b  odst.   4,  jakož  i   změny  v  těchto   údajích  uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.

     (4)   Držitel  autorizace   je  povinen   dodržovat  podmínky autorizace  a   účastnit  se  v   termínu  a  rozsahu   stanoveném autorizující    osobou    mezilaboratorních    zkoušek.    Doklady o výsledcích  mezilaboratorních  zkoušek  musí  držitel autorizace ukládat  po  dobu  5  let.  Náklady  spojené  s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.

     (5)  Autorizující  osoba  provádí  kontrolu  nad  dodržováním podmínek autorizace  a výsledků mezilaboratorních  zkoušek. Za tím účelem  je  oprávněna  vstupovat  do  objektů držitele autorizace, ověřovat  splnění  podmínek   autorizace  a  požadovat  předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si  může  autorizující  osoba  přizvat  odborníka  pro  příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující  osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení  nebo je odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí osvědčení může držitel autorizace  podat  do  3  dnů   ode  dne  jeho  doručení  námitky.

O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.

§ 83d

     (1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká  a) uplynutím  doby,  na  kterou  byla  udělena,  pokud  nedošlo na    základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b) vzdáním  se  osvědčení  o  autorizaci;  vzdání  se osvědčení je

   účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,

c) u fyzických osob smrtí nebo  prohlášením držitele autorizace za    mrtvého,

d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e) prohlášením konkursu na  držitele autorizace, zamítnutím návrhu    na  prohlášení konkursu  na držitele  autorizace pro nedostatek    majetku nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.

     (2) Autorizující osoba v případech  podle odstavce 1 písm. a)

a podle §  83c odst. 5, držitel  autorizace, popřípadě jeho dědic,

právní  nástupce  právnické   osoby,  popřípadě  její  likvidátor,

v případech  podle  odstavce  1  písm.   b)  až  e)  jsou  povinni

informovat Ministerstvo zdravotnictví pro  účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.

------------------------------------------------------------------

47a) § 21 odst. 2 obchodního zákoníku.".

     4. V § 92 odst. 3 se na konec textu doplňuje věta, která zní:

"Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného zdraví   uložit   osobě,   která   neoprávněně   vystupovala  jako autorizující osoba nebo držitel autorizace.".

     5. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který zní:

"§ 100a

     Pokud  z  tohoto  zákona  nebo  zvláštního  právního předpisu

upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční  osobu povinnost  předložit doklady  potvrzující určité skutečnosti,  rozumí  se  tím  předložení  dokladů  včetně  jejich ověřeného českého překladu, pokud  ze zvláštního právního předpisu nevyplývá  něco  jiného.  Pravost  podpisů  a  otisku  razítka  na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.".

ČÁST TŘETÍ

Změna přestupkového zákona

§ 129

     Zákon  č. 200/1990  Sb., o  přestupcích, ve  znění zákona  č.

337/1992  Sb., zákona  č. 344/1992  Sb., zákona  č. 359/1992  Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb.,  zákona č.  82/1995 Sb.,  zákona č.  237/1995 Sb.,  zákona č. 279/1995  Sb., zákona  č. 289/1995  Sb., zákona  č. 112/1998  Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona  č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb.,  zákona č.  121/2000 Sb.,  zákona č.  132/2000 Sb., zákona č. 151/2000  Sb., zákona  č. 258/2000  Sb., zákona  č. 361/2000  Sb., zákona  č. 370/2000  Sb., nálezu  Ústavního soudu  č. 52/2001  Sb. a zákona č. 164/2001 Sb., se mění takto:

     § 34 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3i) zní:

"§ 34

Přestupky na úseku vodního hospodářství

     (1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) odebere povrchovou  nebo podzemní vodu  bez potřebného povolení     vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

b) vypustí  odpadní  nebo  důlní  vody  do  vod  povrchových  nebo    podzemních,  popřípadě  do  kanalizace,   v  rozporu  s vodním    zákonem,3i)

c) znečistí povrchovou nebo podzemní  vodu nebo ohrozí její jakost    nebo zdravotní nezávadnost  nedovoleným nakládáním se závadnými látkami, popřípadě způsobí vniknutí  těchto látek do kanalizace    v rozporu s vodním zákonem,3i)

d) poruší povinnosti  týkající se vodních  děl založené stavebními   předpisy, nebo

e) poruší  jiné   povinnosti  stanovené  vodním   zákonem3i)  nebo    povinnosti na základě něho uložené.

     (2) Za  přestupky podle odstavce 1  písm. a), b), c)  nebo e)

lze uložit pokutu  do výše 50 000 Kč,  za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

     (3)  Pokuty ukládá  Česká inspekce  životního prostředí  nebo

okresní úřad. Ustanovení § 124 odst. 2 vodního zákona přitom platí obdobně.

------------------------------------------------------------------

3i) Zákon  č. 254/2001  Sb., o  vodách a  o změně některých zákonů     (vodní zákon).".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o státním fondu životního

prostředí České republiky

§ 130

     Zákon č.  388/1991 Sb., o  Státním fondu životního  prostředí

České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto:

     1. V §  2 odst. 1 písmeno a) včetně  poznámky pod čarou č. 2)

zní:

"a) poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,2)

------------------------------------------------------------------

2) § 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých    zákonů (vodní zákon).".

     2. V §  2 odst. 1 písmeno e) včetně  poznámky pod čarou č. 6)

zní:

"e) poplatky  za  skutečný  odběr  podzemních  vod6)  ve výši 50 %     jejich celkového objemu,

------------------------------------------------------------------

6) § 88 zákona č. 254/2001 Sb.".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o vnitrozemské plavbě

§ 131

     Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., se mění takto:

     § 49 a 50 se zrušují.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti,

zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním

hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny

a lesního zákona

§ 132

     Zákon č. 238/1999 Sb., kterým  se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších  předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní  správě  ve  vodním  hospodářství,  ve  znění  pozdějších předpisů, zákon č.  114/1992 Sb., o ochraně přírody  a krajiny, ve znění  pozdějších  předpisů,  a  zákon  č.  289/1995 Sb., o lesích a o  změně  a  doplnění  některých  zákonů  (lesní zákon), se mění

takto:

     Článek IV se zrušuje.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o změně zákona o státní správě

ve vodním hospodářství a kompetenčního zákona

§ 133

     Zákon  č. 23/1992  Sb., kterým  se mění  a doplňuje  zákon č.

130/1974  Sb., o  státní správě  ve vodním  hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb. a zákona  č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969 Sb.,  o zřízení  ministerstev  a  jiných ústředních  orgánů státní správy  České republiky,  ve  znění  pozdějších předpisů,  se mění takto:

     Články I a II se zrušují.

ČÁST OSMÁ

Změna stavebního zákona

§ 134

     Zákon č.  50/1976 Sb., o  územním plánování a  stavebním řádu (stavební  zákon),  ve  znění  zákona  č.  103/1990 Sb., zákona č. 425/1990  Sb.,  zákona  č.  262/1992  Sb.,  zákona č. 43/1994 Sb., zákona  č. 19/1997  Sb., zákona  č. 83/1998  Sb., nálezu Ústavního soudu  uveřejněného pod  č.  95/2000  Sb., nálezu  Ústavního soudu uveřejněného pod č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona  č. 239/2000 Sb. a zákona  č. 59/2001 Sb., se mění takto:

     V § 143 odst. 4 písmeno b) zní:

"b) Ministerstvo  zemědělství  právní  předpisy,  kterými  stanoví

    technické požadavky pro vodní díla,".

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky

ve věcech převodů vlastnictví státu k některým

věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby

§ 135

     Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech  převodů  vlastnictví  státu   k  některým  věcem  na  jiné právnické  nebo fyzické  osoby, ve  znění zákona  č. 438/1991 Sb., zákona  č.  282/1992  Sb.,  zákona  č.  473/1992  Sb.,  zákona  č. 170/1993  Sb., zákona  č. 155/1994  Sb., zákona  č. 191/1994  Sb., zákona  č.  218/1994  Sb.,  zákona  č.  161/1997  Sb.,  zákona  č. 164/1998  Sb.,  zákona  č.  269/1998  Sb.,  zákona  č. 21/2000 Sb. a zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto:

     V § 15 odst. 2 se  tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou

a doplňuje se písmeno u), které zní:

"u) k převodu  finančních  prostředků  ve  výši  2,5  mld.  Kč  na

    zvláštní  účet  státních  finančních  aktiv  k  navýšení dosud     vyčleněných finančních  prostředků na krytí  nezbytných výdajů     obnovy   koryt  vodních   toků  a   vodohospodářských  děl  ve     vlastnictví státu poškozených v důsledku povodňových katastrof     v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné financování programu     protipovodňových      opatření      na      vodních     tocích     a vodohospodářských zařízeních.".

ČÁST DESÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 136

Zrušovací ustanovení

     Zrušují se:

 1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona     č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb.     a zákona č. 58/1998 Sb.

 2. Zákon  č. 14/1998  Sb., kterým   se mění  a doplňuje  zákon č.

    138/1973  Sb., o  vodách  (vodní  zákon), ve  znění pozdějších

    předpisů.

 3. Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství,     ve  znění  zákona  č.  425/1990  Sb.,  zákona č. 132/2000 Sb.,     zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.

 4. Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod     do vod povrchových.

 5. Zákon  č. 281/1992  Sb., kterým  se mění  a doplňuje  nařízení     vlády č.  35/1979 Sb., o  úplatách ve vodním  hospodářství, ve     znění nařízení vlády č. 91/1988 Sb.

 6. Nařízení  vlády   č.  35/1979  Sb.,   o  úplatách  ve   vodním     hospodářství. 

7.  Nařízení  vlády  č.  91/1988  Sb.,  kterým  se mění a doplňuje     nařízení  vlády   č.  35/1979  Sb.,   o  úplatách  ve   vodním     hospodářství.

 8. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb.,  kterým se mění nařízení vlády     č. 35/1979  Sb., o úplatách  ve vodním hospodářství,  ve znění     pozdějších předpisů.

 9. Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.

10. Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.

11. Vyhláška  č.  62/1975  Sb.,  o odborném technickobezpečnostním dohledu     na      některých     vodohospodářských     dílech  a technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi.

12. Vyhláška  č.   6/1977  Sb.,  o   ochraně  jakosti  povrchových

    a podzemních vod.

13. Vyhláška  č. 82/1976  Sb.,  o  úpravě užívání  povrchových vod  k plavbě motorovými plavidly.

14. Vyhláška č.  422/1992 Sb., kterou se  mění a doplňuje vyhláška  č.  82/1976 Sb.,  o úpravě  užívání povrchových  vod k plavbě  motorovými plavidly.

15. Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.

16. Vyhláška č.  81/1977 Sb., kterou se  doplňuje vyhláška o vodní  stráži.

17. Vyhláška  č. 28/1975  Sb.,  kterou  se určují  vodárenské toky

    a jejich  povodí a  stanoví seznam  vodohospodářsky významných 18. Vyhláška  č. 63/1975  Sb., o  povinnostech organizací  podávat     zprávy o  zjištění podzemních vod  a oznamovat údaje  o jejich  odběrech.

19. Vyhláška č. 176/1999 Sb.,  kterou se stanoví seznam hraničních    vodních toků tvořících státní hranice.

ČÁST JEDENÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 137

     Tento zákon  nabývá účinnosti dnem 1.  ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí účinnosti  tohoto zákona, a ustanovení  § 135, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příl.1

Zvlášť nebezpečné látky

Zvlášť nebezpečné  látky jsou látky  náležející do dále  uvedených  s výjimkou těch, jež  jsou biologicky neškodné nebo

se rychle mění na látky biologicky neškodné:

1. organohalogenové sloučeniny a látky,  které mohou tvořit takové    sloučeniny ve vodním prostředí,

2. organofosforové sloučeniny,

3. organocínové sloučeniny,

4. látky  vykazující  karcinogenní,   mutagenní  nebo  teratogenní

   vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem,

5. rtuť a její sloučeniny,

6. kadmium a jeho sloučeniny,

7. persistentní minerální oleje  a persistentní uhlovodíky ropného

   původu,

8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat    v suspenzi  nebo klesnout  ke dnu  a které  mohou zasahovat do    jakéhokoliv užívání vod.

Jednotlivé zvlášť  nebezpečné látky jsou uvedeny  v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst.  5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.

Nebezpečné látky

Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:

1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:

      1. zinek       6. selen      11. cín       16. vanad

      2. měď         7. arzen      12. baryum    17. kobalt

      3. nikl        8. antimon    13. berylium  18. thalium

      4. chrom       9. molybden   14. bor       19. telur

      5. olovo      10. titan      15. uran      20. stříbro

2. Biocidy   a  jejich   deriváty  neuvedené   v  seznamu   zvlášť

   nebezpečných látek.

3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů    pro  lidskou   spotřebu  pocházejících  z   vodního  prostředí,    a sloučeniny  mající  schopnost  zvýšit  obsah  těchto látek ve    vodách.

4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky,  které  mohou zvýšit  obsah  těchto  sloučenin ve  vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné  nebo se rychle přeměňují ve    vodě na neškodné látky.

5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.

6. Nepersistentní  minerální  oleje  a  nepersistentní  uhlovodíky

   ropného původu.

7. Fluoridy.

8. Látky,  které mají  nepříznivý účinek  na kyslíkovou rovnováhu,  zejména amonné soli a dusitany.

9. Kyanidy.

Příl.2

A. Sazby poplatku pro výpočet plateb za

skutečně odebrané množství podzemní vody

Účel užití odebrané podzemní vody                    Sazba v Kč/m3

Pro zásobování pitnou vodou                                2,00

Pro ostatní užití                                                      3,00

B. Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní

a koncentrační limity zpoplatnění

-----------------------------------------------------------------------------

Ukazatel                           Sazba             Limit zpoplatnění

                                                     hmotnostní  koncentrační

znečištění                         Kč/kg             kg/rok    a     mg/l

-----------------------------------------------------------------------------

1.

a) CHSK nečištěné odpadní vody

   do 31. 12. 2004                     16            20 000        40

   od 1. 1. 2005                       16             8 000        40

b) CHSK čištěné odpadní vody            8            10 000        40

c) CHSK pro odpadní vody

   čištěné z výroby buničiny

   a ze zušlechťování

   bavlnářských a lnářských

   textilií                             3            10 000        40

-----------------------------------------------------------------------------

2. RAS                                  0,5          20 000      1200

-----------------------------------------------------------------------------

3. nerozpuštěné látky47)                2            10 000        30

-----------------------------------------------------------------------------

4. fosfor celkový

   do 31. 12. 2004                     70            13 000          3

   od 1. 1. 2005                       70             3 000          3

-----------------------------------------------------------------------------

5. dusík amoniakální

   do 31. 12. 2001                     40            15 000         15

-----------------------------------------------------------------------------

6. dusík Nanorg

   od 1. 1. 2002                       30            20 000         20

-----------------------------------------------------------------------------

7. AOX od 1. 1. 2002                 300                 15           0,2

-----------------------------------------------------------------------------

8. rtuť                            20 000                 0,4         0,002

-----------------------------------------------------------------------------

9. kadmium                          4 000                 2           0,01

-----------------------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------------

47) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří

    a) neplatí  poplatek za  CHSK, ale  znečištění přesahuje limit

       pro zpoplatnění NL, nebo

    b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek

       množství zpoplatněné CHSK.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 20/2004 Sb.

Závěrečná a přechodná ustanovení

     1. Poplatkové  hlášení pro stanovení  výše záloh poplatku  za

odebrané množství  podzemní vody pro rok  2004 podle § 88  odst. 5 vodního zákona,  ve znění tohoto zákona,  předloží odběratel  České inspekci životního  prostředí nejpozději do 60  dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

     2. Platnost  povolení k odběru povrchových  a podzemních vod, s výjimkou povolení  k odběrům podzemních  vod ze zdrojů  určených  pro  individuální zásobování  domácností pitnou  vodou, a platnost povolení  k  vypouštění  odpadních  vod  do  vod  povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci  do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008,  pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena,  je-li tato doba kratší. V  případě, že doba, na  kterou  byla  tato  rozhodnutí  udělena,  uplynula  před  dnem účinnosti  tohoto zákona,  prodlužuje  se  jejich platnost  do 31. prosince 2004. Ustanovení  § 9 odst. 4 vodního  zákona tímto bodem není dotčeno.

     3. Evidence podle  § 21 odst. 2 písm.  c) bodů 6, 7, 9  až 12

vodního zákona, ve znění  tohoto zákona, bude vytvořena nejpozději do 22. prosince 2004.

     4.  Plán hlavních  povodí České  republiky musí  být schválen

nejpozději do 22. prosince 2006.

     5. Plány oblastí povodí musí  být schváleny nejpozději do 22.

prosince 2009.  Pro tyto plány oblastí  povodí musí být zpracována analýza  všeobecných  a  vodohospodářských  charakteristik oblastí povodí,  zhodnocení  dopadů  lidské  činnosti  na stav povrchových a podzemních  vod  a  ekonomická  analýza  užívání  vody podle čl. I bodu 30,  pokud jde o  § 25 odst.  2 písm. a)  tohoto zákona, do 22. prosince 2004.

     6.  Obce,   jejichž  současně  zastavěné   území  je  zdrojem

znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této  velikosti dosáhnou do 31.  prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31. prosince  2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na  úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona.

     7. Vlastníci vodních  děl podle § 20 odst.  1 vodního zákona,

ve znění tohoto  zákona, jsou povinni nejpozději do  1. ledna 2011 předložit  příslušnému katastrálnímu  úřadu podklady  potřebné pro zapsání  těchto staveb  a vyznačení  ochranných pásem  podle §  20 odst.  2  vodního  zákona,  ve  znění  tohoto  zákona, do katastru nemovitostí.

     8.  Výměry  poplatků  za  vypouštění  odpadních  vod  do  vod povrchových za kalendářní rok 2003 vydají na podkladě poplatkových přiznání za  rok 2003 krajské  úřady. Krajské úřady  předají České inspekci životního prostředí do 30  dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona výměry záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových  pro  rok  2004  včetně  seznamu  zpoplatněných zdrojů znečišťování.  Krajské  úřady  předají  České  inspekci  životního prostředí  do 30  dnů po   nabytí právní  moci výměry  poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2003.