I. Úvod ….4…
II. Organizační subkomise ….7…
1.Hlavní dokumenty a jejich analýza ….7…
1.1. Základní pojmy ….7…
1.2. Návrh náhradního dopravního systému ….8…
1.3. Povodňové plány ….8…
1.3.1 Povodňový plán hl. m. Prahy ….9…
1.3.2. Povodňový plán DP hl. m. Prahy, a.s. …10…
1.3.3. Povodňový plán DP - Metro, o.z. …10…
1.4. Povodňová dokumentace …12…
1.4.1. Povodňová dokumentace hl. m. Prahy …13…
1.4.2. Povodňová dokumentace DP hl. m. Prahy, a.s. …14…
1.4.3. Povodňová dokumentace DP - Metro, o.z. …15…
1.5. Související dokumenty …15…
2. Činnost povodňových a krizových orgánů v srpnu 2002 …22…
3. Chování jednotlivých stupňů řízení a informační toky …23…
3.1. Povodňová komise a Krizový štáb hl. m. Prahy …23…
3.2. Povodňová komise DP hl. Prahy, a.s. …26…
3.3. Povodňová komise DP - Metro, o.z. …26…
3.4. Ostatní organizace …27…
3.5. Informační toky …29…
4. Ochrana metra před stoletou vodou …30…
4.1. Ochranný systém metra …31…
4.2. Budování, provoz a údržba OSM před rokem 1989 …34…
5. Doporučení a další konstatace …35…
III. Technologická subkomise …37…
1. Úvod …37…
2. Použité podklady …37…
3. Příčiny zatopení …38…
3.1. Tlakové předěly …38…
3.2. Posouzení prováděcích projektů …39…
3.3. Provedení stavebních prací v době výstavby …39…
3.4. Zajištění trvalé pohotovosti zařízení OSM …39…
3.5.Otázka přerušení provozu metra v kritické situaci …39…
4. Doporučení na zlepšení ochrany metra před povodněmi …39…
4.1. Stavební část …39…
4.2. Technologická část …40…
IV. Stavební subkomise …42…
1. Zadání …42…
2. Cíl práce subkomise …43…
3. Způsob práce stavební subkomise …44…
4. Přehled a charakteristika získaných podkladů …44…
5. Přehled specializovaných studií …45…
6. Popis průběhu zatápění metra …50…
7. Příčiny zatopení metra …61…
7.1. Příčiny vniknutí vody do metra z povrchu …61…
7.2. Příčiny šíření vody v metru …63…
8. Závěrečná doporučení …65…
V. Závěr …67…
VI. Seznam příloh …68…
I.
ÚVOD
Hlavní město České republiky Prahu postihla v srpnu 2002 povodeň, která byla svým rozsahem, průtokem a důsledky nejničivější v novodobé historii města. Dvě mimořádně vydatné vlny srážek ve dnech 6. 8. – 7. 8. 2002 a 11. 8. – 12. 8. 2002, které zasáhly postupně téměř celé území povodí Vltavy, způsobily extrémní průtoky na bezmála všech tocích ve správě Povodí Vltavy s.p. Povodeň, která tím vznikla, překročila objemově i velikostí průtoků na mnoha lokalitách všechny známé povodňové průtoky, tedy i v hl. m. Praze. Hladiny vodních toků protékajících hl. m. Prahou v řadě případů přesáhly povodňové značky nejvyšších zaznamenaných historických povodní. Zcela nebo zčásti bylo zaplaveno 16 stanic (z toho 3 stanice přestupní - Muzeum, Můstek, Florenc, 2 na trati A (Malostranská, Staroměstská), 9 na trati B (Anděl, Karlovo náměstí, Národní třída, Náměstí republiky, Křižíkova, Invalidovna, Palmovka, Českomoravská, Vysočanská), 2 na trati C (Vltavská, Nádraží Holešovice) včetně technického centra (TC – 1), 17,153 km tratí metra a 1,280 km traťových spojek v oblasti Florence a celkový zatopený objem činil cca 1,2 milionu m3. Vzniklé škody byly vyčísleny přibližně na 6 955 mil. Kč. K újmě na zdraví či ztrátám na lidských životech nedošlo.
Vzhledem ke vzniku rozsáhlých materiálních škod Rada HMP přijatým usnesením č. 1286 ze dne 27. srpna 2002 zřídila komisi Rady HMP pro prošetření příčin zaplavení prostor pražského metra (dále jen „Komisi“).
Cílem bylo najít a specifikovat nejen příčiny zaplavení prostor pražského metra, ale i popsat způsob, jak došlo technicky k zaplavení metra, v jaké kvalitě byly zpracovány povodňové plány a související dokumenty, jak fungoval systém řízení, informovanosti a vzájemné komunikace mezi řídícími a výkonnými orgány při povodni 2002 a zda byl naplněn smysl povodňové ochrany, tj ovlivnit průběh povodně a zvládnout ji tak, aby byly pokud možno vyloučeny ztráty na lidských životech a maximálně sníženy povodňové škody na majetku. Z analýzy podkladů a zjištěných skutečností následně formulovat zásady pro ochranu pražského metra před opakováním situace ze srpna 2002.
Předsedou Komise byl jmenován Ing. František Laudát, členy Komise Prof. Josef Jíra CSc., děkan Fakulty dopravní ČVUT, Doc. Ing. Bohumil Kubát, CSc., proděkan Fakulty dopravní ČVUT, Ing. Svatoslav Chamra, CSc., ČVUT, inženýrská geologie, podzemní stavby, dr. Ing. Jan Pruška, ČVUT, podzemní stavby, Ing. Jan Václavík, ČKAIT , obor technologie stavby, Satra, s.r.o., Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc., ČKAIT, obor geotechnika, Doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc., obor stavební geologie, Geotechnika a.s., Prof. Ing. Pavel Prokop, CSc., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Stanislav Dvořáček, pracovník OKR MHMP, odd. ochrany obyvatelstva. Tajemníkem Komise byl jmenován Miroslav Kejmar, ved. odd. drážního správního úřadu DOP MHMP.
Rada HMP dále trvale přizvanými jmenovala Ing. Milana Houfka, generálního ředitele DP hl. m. Prahy, a.s., Ing. Jiřího Pokorného, generálního ředitele Metroprojekt Praha a.s., Ing. Bohumila Kvasničku, generálního ředitele IDS a.s. a Ing. Jaroslava Lánského z GŘ HZS.
Následně Rada HMP trvale přizvanými jmenovala za politické kluby Ing. Květoslavu Kořínkovou, Csc., MUDr. Mariána Hoška, JUDr. Františka Hoffmana, MUDr. Michaela Hvížďalu, Ing. Petra Bratského a Ing. Petra Šafránka.
K práci Komise byl dodatečně přizván Ing. Jaroslav Machek, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, a ad hoc osoby k dílčím problematikám. Několika úvodních jednání se zúčastnil zástupce Policie ČR, později byly PČR zasílány zápisy z jednání.
Na prvním jednání Komise dne 5. 9. 2003 byly ustaveny pracovní subkomise :
· stavební
· technologická
· organizační.
Z jednání Komise byly pořizovány zápisy, které jsou přílohou této zprávy.
Subkomise organizační na základě dostupných materiálů a vyjádření příslušných pracovníků analyzovala připravenost obce, Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. (dále jen „DP hl. m. Prahy, a.s.“) a Dopravního podniku – Metro, o.z. (dále jen DP – Metro, o.z.) na povodeň. Současně posuzovala postup povodňových a krizových orgánů, adekvátnost jejich rozhodování a plánovaná a realizovaná protipovodňová opatření metra. Stavební subkomise se zabývala stavební stránkou věci a technologická subkomise zejména technologiemi v metru a jejich podílem na zaplavení.
Rada svým usnesením následně schválila ekonomické zajištění Komise. Sídlem Komise byl vybrán Obecní dům hl. m. Prahy, který poskytl i technické zázemí pro práci Komise.
První průběžná zpráva Komise byla projednána členy Rady HMP dne 26. 11. 2002 a následně byla celá zveřejněna na internetových stránkách MHMP.
Komise si plně uvědomuje, že zabránit povodním a zcela zamezit škodám je obtížné a ekonomicky málo reálné, zejména v případě povodní katastrofálního rozsahu. Všechny plány a opatření, které byly zpracovány a realizovány, byly připraveny na stoletou vodu. Orgány města, DP hl. m. Prahy, a.s. a DP – Metro, o.z. tak pracovaly v podmínkách, které nebyly a nemohly být do detailu naplánovány a vyzkoušeny. Opíraly se přitom zároveň o obecný právní rámec, kde zákony upravující chování a jednání v krizových situacích (zejména zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů a zákon č. 254/2000 Sb., o vodách a o změně některých zákonů) nejsou provázané, nerespektují podmínky řešení krizové situace v tak složité aglomeraci jakou je pražská. V krizové situaci se též jasně ukázaly nedostatky z tohoto pohledu v některých jiných zákonech - např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (rozhodování o odstranění staveb v inundačním území, dočasné a „černé“ stavby) aj. Časově nastaly povodně v době, kdy je dokončována legislativa k povodním. Stávající legislativa nebyla dosud praxí ověřena a z ní vyplývající prováděcí předpisy nebyly dostatečně propracovány. Prováděcí předpisy, povodňové plány a harmonogramy činností jsou limitovány stoletou vodou a neobsahují opatření o postupu a řízení prací při vyšších hladinách vody a zaplavení větších území. Podle dosud zdokumentovaných poznatků došlo k překročení stoleté vody za cca 170 let třikrát (1845, 1890, 2002).
Komise upozorňuje, že se nezabývala odpovědností za zastavěnost inundačního území, čištění řeky a prohlubování jejího koryta, technickým řešením jezů a stejně tak se nebude vyjadřovat k zachování či zrušení ochranného systému metra. Současně se nezabývala činností státních orgánů a rozborem příčin, proč nebyla svolána Ústřední povodňová komise.
Komise nechce a nebude výsledky svých zjištění spojovat s osobní odpovědností konkrétních pracovníků, ale pouze s konstatací stavů a událostí, které vedly či mohly vést k zaplavení metra. Cílem Komise nebylo najít viníka ani prokázat zlý úmysl konkrétní osoby, ale při zjištění faktického stavu navrhnout taková opatření, aby v budoucnosti již nemohlo dojít k takovému rozsáhlému zaplavení metra. Analýza souvisejících dokumentů by měla především vést k jejich zkvalitnění. Komise nehodnotila potencionální možnost ovlivnění regulace průtoku Vltavy Prahou využitím možností vodních děl na Vltavě a na souvisejících vodních tocích, neboť k datu zpracování této zprávy nezískala relevantní data, ze kterých by potřebnou analýzu vypracovala. Na základě dopisu primátora hl. m. Prahy MUDr. Pavla Béma generálnímu řediteli Povodí Vltavy Ing. Hudlerovi probíhají jednání o předání těchto dat hl. m. Praze. Tato analýza je nezbytně nutnou podmínkou pro rozhodování, zda při návrhu ochrany pražského metra před povodněmi bude možno alespoň částečně s ochranným potenciálem vltavských vodních děl počítat, nebo zda budou muset být vynaloženy velké finanční prostředky na autonomní ochranu dopravní infrastruktury (zejména metra) a zátopových území.
Veškeré informace a data ve zprávě uváděná vycházejí z aktuálního stavu dokumentace, která byla Komisi předložena a jsou přílohami této zprávy.
ZPRÁVA ORGANIZAČNÍ SUBKOMISE
1. Hlavní dokumenty a jejich analýza
1.1.Základní pojmy
Pojem stoletá voda vychází z názvoslovné hydrologické normy ČSN 736511, respekt. normy ČSN 751400 Hydrologické údaje povrchových vod. N-leté hodnoty vyjadřují průměrnou dobu opakování hydrologického jevu. V případě povodní se používají většinou pro hodnocení extrémnosti kulminačního průtoku. Vyjadřují největší hodnoty dosažené nebo překročené průměrně 1x za N let a zjišťují se z funkce překročení maximálních ročních hodnot v dlouhodobé časové řadě pozorování. Reciproční hodnotou průměrné doby opakování je periodicita. Z tohoto důvodu je nutno upozornit na značné nejistoty v odhadu N-letosti u extrémních průtoků nad hodnoty 100-letých vod. Funkce překročení v oblasti vysokých hodnot má již velmi plochý průběh a odhady na úrovni 1000-letých nebo vyšších hodnot na základě zhruba 100-letých pozorování jsou nejisté. 100-letá voda resp. povodeň je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1 krát za 100 let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. Tudíž neplatí, že v případě výskytu 100 leté vody se další povodeň této velikosti či vyšší vyskytne až za 100 let. V této souvislosti neplatí lineární úměra mezi jednotlivými hodnotami N-letých vod. Tzn. že hodnota 100-leté povodně není 2násobkem 50-leté povodně, hodnota 500-leté povodně není 5-tinásobkem 100-leté povodně a podobně.
Ochrana před povodněmi je soubor opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti, ale i na životním prostředí, prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní (§ 63 zákona č. 254/2000 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“).
Přípravná povodňová opatření a opatření při nebezpečí povodně zahrnují stanovení záplavových území, zpracování povodňových plánů, povodňové prohlídky, předpovědní povodňovou službu, organizační a technickou přípravu, vytváření hmotných povodňových rezerv, způsob vyklízení záplavových území, evidenční a dokumentační práce a jiné. Mezi opatření za povodní patří řízené ovlivňování odtokových poměrů, povodňové zabezpečovací a záchranné práce a zajištění náhradních funkcí a služeb na zasaženém území (§ 65 vodního zákona).
Povodňové zabezpečovací práce jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění povodně a jejich škodlivých následků. Patří mezi ně mimo jiné opatření proti přelití, opatření proti zpětnému vzdutí vody (spodní voda a vliv kanalizace), opatření k omezení znečištění vody a opatření zabezpečující stabilizaci území před sesuvy (§ 75 vodního zákona).
1.2. Návrh náhradního dopravního systému v hlavním městě Praze v případě povodňové situace při stoleté vodě (usnesením Rady HMP č. 678/1998 ze dne 7. 7. 1998 byl vzat na vědomí)
Návrh náhradního dopravního systému v hlavním městě Praze v případě povodňové situace při stoleté vodě zpracoval odbor dopravy MHMP na základě záměru Rady HMP. Vlastní návrh náhradního dopravního systému byl zpracován ve spolupráci s ÚDI Praha, TSK hl. m. Prahy, ROPID, DP hl. m. Prahy, a.s., Policií ČR – SHMP a podle připomínek MČ Praha 2, 6, 7, 8, 13, 14 a 15. Tisk do Rady HMP byl projednán s odborem obrany MHMP, radním Pavlíčkem, Policií ČR a organizací ROPID. K projednání materiálu v Radě HMP nebyl podle tisku DP hl. m. Prahy, a.s. přizván.
V důvodové zprávě k tomuto usnesení se konstatuje, že „prioritou se jeví zachovat provoz metra v celém rozsahu s tím, že dojde k uzavření těch stanic, které jsou v přímém dosahu Vltavy. Vzhledem k tomu, že metro bude tvořit základní článek dopravního systému, musí být včas učiněna taková opatření, aby bylo možné jej využívat v plném rozsahu, s výjimkou postižených stanic.“ V příloze k usnesení se uvádí, že budou uzavřeny na trati A stanice Malostranská a Staroměstská, na trati B stanice Invalidovna, Křižíkova a výstup ze stanice Karlovo nám. na Palackého nám., na trati C stanice Vltavská a Nádraží Holešovice.
Materiál od roku 1998 nebyl měněn či jinak upravován. Za změnu ve vztahu k metru lze považovat jedině zpracování Povodňového plánu DP - Metro, o.z. Subkomise konstatuje, že při posuzování ukončení provozu metra DP hl. m. Prahy, a.s. zjevně postupoval v souladu s tímto usnesením Rady HMP.
Připravený návrh opatření náhradního dopravního systému v hlavním městě Praze v případě povodňové situace při stoleté vodě a zásadě zachovat provoz metra v celém rozsahu s tím, že dojde k uzavření stanic v přímém dosahu Vltavy, včetně návrhu linkového vedení zejména na dráze tramvajové, nebyl dopracován po přijetí nové povodňové legislativy a bylo nutno řešit vzniklou situaci operativně a zásadně odlišně od navrženého scénáře. Srpnové povodně ukázaly jeho nepoužitelnost.
Subkomise došla k názoru, že Návrh náhradního dopravního systému v hlavním městě Praze v případě povodňové situace při stoleté vodě, tj. průtoku 3704 m3/s a předpokládané výšce hladiny Vltavy 736 cm, je s ohledem na zachování provozu metra při stoleté vodě v plném rozsahu chybný a nesystémový.
1.3. Povodňové plány
Povodňové plány podle § 71 vodního zákona zpracovávají obce a vlastníci objektů v záplavových územích. Povodňovými plány se rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací, obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.
Z hlediska připravenosti a adekvátnosti opatření byl posuzován především Povodňový plán hl. m. Prahy a Povodňový plán DP - Metro, o.z. Povodňový plán DP hl. m. Prahy, a.s. nebyl zpracován. Ze vzájemného porovnání obou dokumentů vyplývají především následující rozdíly:
V případě ohrožených stanic jsou v povodňových plánech uvedeny jiné stanice než v usnesení Rady HMP č. 678/1998 ze dne 7. 7. 1998 k návrhu náhradního dopravního systému v hlavním městě Praze v případě povodňové situace při stoleté vodě.
Trať Povodňový plán Povodňový plán Usn. Rady ZHMP č. 678/98
hl. m. Prahy DP - Metro, o.z.
|
A |
Staroměstská - |
- Malostranská |
Staroměstská Malostranská |
|
B |
Florenc Křižíkova Invalidovna Palmovka Smíchovské nádraží - |
Florenc Křižíkova Invalidovna Palmovka - - |
- Křižíkova Invalidovna - - Karlovo náměstí (výstup na Palackého náměstí) |
C |
Vltavská - |
Florenc Nádraží Holešovice |
Vltavská Nádraží Holešovice |
Subkomise konstatuje, že do povodní 2002 nedošlo ke sjednocení výčtu ohrožených stanic mezi povodňovými plány hl. m. Prahy a DP - Metro, o.z.
1.3.1. Povodňový plán hl. m Prahy
Povodňový plán hl. města Prahy byl zpracován v roce 1999 podle tehdy platného Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi. Odbor výstavby Magistrátu hl. města Prahy jej svým stanoviskem č.j. MHMP-6435/1999/VZS/Tr ze dne 4.2.1999 doporučil k předložení na Ministerstvo životního prostředí ČR a k následnému schválení a souhlasil s návrhem Povodňové komise hl. města Prahy a jejího pracovního štábu. Subkomise konstatuje, že nedisponuje dokumentem, který by dokazoval odpověď Ministerstva životního prostředí ČR.
V lednu 2002 byl povodňový plán přepracován odborem krizového řízení MHMP v souladu s vodním zákonem a byl schválen primátorem hl. města Prahy ing.arch. Kaslem. Rozsahem a obsahem zpracování odpovídá požadavkům tohoto zákona. Kopie přepracovaného a schváleného Povodňového plánu hl. m. Prahy byla dne 20. 5. 2002 pod čj. 3005/2002 zaslána ing. Blažkovi, dopravnímu řediteli DP hl. m. Prahy, a.s.
Povodňová komise hl. města Prahy je složena z primátora hl. města (předseda komise), náměstka primátora pro životní prostředí (zástupce předsedy komise), ředitele odboru krizového řízení (sekretář komise), a členů komise tj. člena rady odpovědného za bezpečnost, ředitele Magistrátu hl. města Prahy, ředitele Městské policie hl. města Prahy, ředitele Správy hl. města Prahy Policie ČR, ředitele Záchranné služby hl. města Prahy, ředitele Hasičského záchranného sboru hl. města Prahy a ředitele odboru výstavby MHMP.
Při posuzování plánu subkomise zjistila následující skutečnosti:
a) V části C.8 harmonogramu činnosti Povodňové komise hl. města Prahy se konstatuje, že DP - Metro, o.z. při vyhlášení 3. SPA uzavírá ohrožené stanice metra. Tento termín („uzavírání ohrožených stanic“) však při 3. SPA není obsahem Povodňového plánu DP - Metro, o.z. V části B 5, týkající se kritických průtoků, je vyjmenován pouze přehled ohrožených stanic metra tratí A, B a C s tím, že DP - Metro, o.z. má zpracovaný povodňový plán a stanice jsou podle plánu ochrany zabezpečeny před povodní.
b) V části C 9 Povodňového plánu hl. města Prahy, obsahující organizaci dopravy se uvádí, že náhradní dopravu zabezpečuje DP hl. m. Prahy náhradním dopravním systémem. V příloze č. 10 povodňového plánu se náhradní dopravní systém týká pouze automobilové dopravy. Povodňový plán hl. města Prahy neobsahuje náhradní dopravní systém městské hromadné dopravy (viz bod 2.2.). Subkomise konstatuje potřebu doplnit povodňový plán o zásady či principy náhradního dopravního systému městské hromadné dopravy.
c) Subkomise doporučuje zvážit rozšíření členů Povodňové komise hl. m. Prahy o náměstka primátora pro dopravu, statutárního zástupce DP hl. m. Prahy, a.s., zástupce Pražských vodohospodářských sítí a.s. a Pražských vodovodů a kanalizací a.s.
Celkově Povodňový plán hl. m. Prahy je zpracován v souladu s vodním zákonem. Zkušenosti však ukázaly potřebu přepracovat či doplnit věcnou i organizační stránku povodňového plánu výrazně nad rámec stávajícího zákona. Subkomise rovněž doporučuje jednoznačně upřesnit konkrétní formy spolupráce hl. m Prahy a sousedních krajů s Ústřední povodňovou komisí, případně s ohledem na postavení hl. m. Prahy s ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra.
1.3.2. Povodňový plán DP hl. m. Prahy, a.s.
Tento povodňový plán nebyl DP hl. m. Prahy, a.s. zpracován
Subkomise jeho neexistenci z hlediska činnosti metra při povodních nepovažuje za rozhodující a vedoucí k zaplavení metra. Z hlediska celého systému řízení dopravy v Praze, její vzájemné informovanosti a provázanosti opatření v dopravě při mimořádných událostech na území hl. m. Prahy však subkomise považuje jeho nezpracování za jednu z příčin chyb, nekázně a nepřesností v předávání informací a zároveň nejasností v systému řídících pravomocí. Povodňový plán DP hl. m. Prahy, a.s. by měl například řešit i koordinaci prací mezi dopravou povrchovou a na dráze speciální.
1.3.3. Povodňový plán DP - Metro, o.z.
Povodňový plán DP - Metro, o.z. byl zpracován útvarem technického náměstka 11200 v roce 2000 podle Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi a zákona č. 130/1974 Sb. o státní správě ve vodním hospodářství, tj.v té době platnými právními předpisy.
Podle této legislativy povodňové plány zpracovávají vlastníci nemovitostí ohrožených povodněmi na základě rozhodnutí vodohospodářského orgánu, v němž tento orgán určí rozsah zpracování. Potvrzení souladu věcné a grafické části Povodňového plánu DP - Metro, o.z. s Povodňovým plánem hl. města Prahy měl vydat povodňový orgán obce (§ 9 Nařízení vlády č. 100/1999 Sb.), kterým byl v hlavním městě Praha Magistrátní úřad hl. města Prahy. Vodohospodářským orgánem MHMP je odbor výstavby MHMP. Tento odbor nevydal žádné rozhodnutí ke zpracování Povodňového plánu DP - Metro, o.z. a ani nepotvrzoval soulad věcné a grafické části Povodňového plánu DP - Metro, o.z. s Povodňovým plánem hl. města Prahy. Povodňový plán byl předložen v roce 2000 odboru krizového řízení MHMP, ten jej po obsahové stránce posoudil. Svým stanoviskem č.j. 198/2000 ze dne 21. 4. 2000 konstatoval, že plán je v souladu s Nařízením vlády č. 100/1999 Sb. a doporučil plán řediteli DP - Metro, o.z. schválit a požádal o zaslání schváleného výtisku pro potřebu Povodňové komise hl. m. Prahy.
Subkomise konstatuje, že současná úprava vodního zákona explicitně nekonkretizuje odpovědnost, kdo na úrovni obcí a krajů nese odpovědnost za schvalování povodňové dokumentace. Tato odpovědnost musí být jednoznačně a nezaměnitelně stanovena v kompetenci stanoveného odboru Magistrátu hl. m. Prahy. Podle vodního zákona pro pozemky a stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti rozhodne k jejich návrhu vodoprávní úřad. Soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) pozemků a staveb s povodňovým plánem obce potvrzuje povodňový orgán obce. Subkomise konstatuje trvající rozpor odborů MHMP (odboru výstavby a odboru krizového řízení) v otázce kompetencí v této záležitosti.
K Povodňovému plánu DP - Metro, o.z. byly vypracovány v roce 2000 dva dodatky, které pouze upřesňují změny vyvolané organizačními vnitropodnikovými úpravami.
Příkazem ředitele DP – M č.24/2000 bylo uloženo m.j. dopravnímu náměstkovi a vedoucímu služby 11900 rozpracovat do konkrétních opatření základní organizačně technické činnosti plynoucí z tohoto příkazu. Dopravní náměstek vydal pokyn č.9/2000 ze dne 14. července 2000. Ukládací část pokynu je rozpracována na jednotlivé vedoucí útvarů , jinak je text použit z příkazu ředitele. Z organizační části příkazu ředitele nebyla do pokynu převzata část C1 – Jmenovité složení povodňové komise DP - Metro, o.z. a část C2 – Telefonní spojení (ČHMÚ, Povodí Vltavy, Povodňová komise DP - Metro, o.z., hasičské stanice).
Vedoucí služby 11900 vydal 2.dodatek k Pokynu vedoucího služby ochranného systému č. 13/99 – Využití zařízení OSM při provozu DSM. Předmětem dodatku byla nová příloha č. 8 – Metodický pokyn pro činnost OZS, dispečerů TC a bezpečnostních hlídek při vyhlášení „Povodňového ohrožení hl. m. Prahy“. Dodatek nabyl platnosti a účinnosti dnem vydání, tj. 28. června 2000. Následně byl Pokyn VS 11900 č.13 z 20.10.1999 zrušen a byl vydán nový Pokyn vedoucího služby ochranného systému č.13/2001, který nabyl účinnosti dnem 28. 5. 2001. Součástí tohoto pokynu byla příloha č. 8 - Metodický pokyn pro činnost OZS, OZPT a bezpečnostních hlídek při vyhlášení „Povodňového ohrožení hl. m.Prahy“. Pokyn VS 11900 č.13/2001 byl zrušen vydáním nového Pokynu vedoucího služby ochranného systému č. 6/2002. Pokyn nabyl účinnosti dnem 12. srpna 2002. Nedílnou součástí tohoto pokynu byly přílohy č. 1 – 7, přílohou již nebyla příloha č. 8 – Metodický pokyn pro činnost OZS, OZPT a bezpečnostních hlídek při vyhlášení „Povodňového ohrožení hl. m.Prahy“
Při posuzování plánu subkomise zjistila následující skutečnosti:
a) nebyl přepracován ve smyslu § 71 vodního zákona. DP hl. m. Prahy konstatuje, že vzhledem k tomu, že nenastala podstatná změna podmínek (podle § 71 odst.5), za nichž byl povodňový plán zpracován, nebylo zapotřebí povodňový plán přepracovávat (subkomise doporučuje právní analýzu tohoto rozporu),
b) v rámci plánovaných opatření při nebezpečí povodní důsledně nenavazuje na platné předpisy a prováděcí pokyny DP - Metro, o.z. Navíc dopad plánovaných opatření v provozu metra při povodních na ostatní dopravu v hl. m. Praze měl řešit podle kapitoly C.5. pokyn dopravního ředitele „Opatření v provozu MHD při vyhlášení povodňové situace“. Tento pokyn nebyl dosud vydán,
c) nemá zpracovanou část grafickou, která je stanovena jako nedílná součást povodňového plánu. V části D povodňového plánu lze některé dokumenty považovat za část grafické přílohy. Chybí však mapy a plány, na kterých je zakresleno záplavové území, evakuační trasy, místa soustředění, případně umístění informačních míst. Materiály uvedené v části D jsou uloženy u služby 11700,
d) neupřesňuje dostatečně rozsah a způsob použití prvků ochranného systému (OSM) při povodni, ačkoliv v části C 4 je v kompetencích útvaru 11900 (OSM) na pokyn povodňové komise po předchozím souhlasu vlakového dispečera uzavření, resp.otevření určených tlakově plynotěsných uzávěrů. Vlakový dispečer rovněž vydává souhlas nebo pokyn k vypnutí, případně obnovení dodávky elektrického proudu a k úpravě režimu chodu čerpacích stanic. Na pokyn Povodňové komise DP - Metro, o.z. nebo na základě svého rozhodnutí vlakový dispečer vydává příkaz k evakuaci cestujících a zaměstnanců DP - Metro, o.z. V části C 5 – organizace dopravy povodňového plánu je však uveden dílčí rozsah a způsob užití prvků ochranného systému metra při povodních. Naopak v povodňovém plánu není vůbec uvažováno s tím, že při uzavírání traťových tlakových uzávěrů a větracích šachet se snižuje výměna vzduchu v tunelech a není např. stanoveno, při kolika uzavřených větracích šachtách lze ještě udržet provoz s cestujícími. Je třeba uvést, že větrací šachty jsou zároveň únikovými východy,
e) neobsahuje konkrétní harmonogram a pořadí použití tlakově plynotěsných uzávěrů. Povodňový plán konstatuje použití tlakově plynotěsných uzávěrů v závislosti na místě a rozsahu ohrožení, resp. po zjištění průniku vody do chráněných prostor (část C.5.),
f) nedefinuje přesně kompetence, kdo z DP - Metro, o.z. může vydat pokyn k ukončení provozu metra. Vnitřní předpis – D2/1 – Dopravní předpis pro metro stanovuje v § 38, odstavec 5, že příkazy týkající se vlakové dopravy smějí dávat nadřízené orgány, nadřízení pracovníci i pracovníci vykonávající kontrolní činnost pouze prostřednictvím vlakového dispečera. Podle § 40, odstavce 1, písmene c, má vlakový dispečer pravomoc dávat příkaz k uzavření stanice a k evakuaci cestujících,
g) nekonkretizuje podle vodního zákona způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, pouze uvádí výčet telefonních spojení. Podle tohoto výčtu (část C.2.) informace o stavu vody ve Vltavě podává Český hydrometeorologický ústav ( viz. par. 73 vodního zákona),
h) neřeší dostatečně otázku součinnosti a komunikace (včetně spojení) s DP hl. m. Prahy, a.s. a Povodňovou komisí hl. m. Prahy.
Na základě vyjádření projektanta a s ohledem na zrušené předpisy civilní ochrany CO-6-5 a CO-6-6 (od 1. 7. 2002) subkomise konstatuje, že použití prvků OSM při povodních či jiné mimořádné události v míru tyto předpisy nikdy neupravovaly. OSM byl projektován k ukrytí osob při použití zbraní hromadného ničení. Jednání ve věci mírového využití OSM probíhaly na úrovni ministerstva obrany a ministerstva vnitra již od roku 1996 a zatím bez jasných výsledků. Použití prvků OSM při mimořádné události v míru je plně v kompetenci provozovatele.
Subkomise konstatuje, že vzhledem k organizační složitosti DP - Metro, o.z. a významu metra jako páteřní dopravní sítě nebyl Povodňový plán DP - Metro, o.z. dostatečně propracovaný. Povodňové komisi DP - Metro, o.z. mohl tak sloužit pouze jako orientační vodítko nikoli jako metodický návod obsahují způsob organizace a přípravy zabezpečovacích prací, způsob ochrany metra, přípravy a organizace záchranných prací či zajištění povodní narušených základních funkcí metra.
Povodňový plán neobsahuje žádná ustanovení týkající se ochrany majetku DP - Metro, o.z. Odpovědnost za ochranu majetku obsahuje organizační řád viz. část 2.5. b) této zprávy. Z jednání se zástupci DP hl. m. Prahy a DP - Metro, o.z. je zřejmé, že si tuto odpovědnost uvědomovali, i když nebyla explicitně uvedena v povodňovém plánu.
Podle zjištění subkomise odpovědní pracovníci DP hl. m. Prahy a DP - Metro, o.z. více vycházeli ze svých obecných kompetencí než z povodňového plánu.
1.4. Povodňová dokumentace
Účelem povodňové dokumentace je podle vodního zákona zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. K tomu zejména slouží záznamy v povodňové knize, průběžný záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků, atd.
1.4.1. Povodňová dokumentace hl. m. Prahy
Povodňovou dokumentaci hl. m. Prahy tvoří:
a) Povodňová kniha hl.m Prahy
b) Zápisy z jednání Povodňové komise hl. m. Prahy
d) Kniha příkazů Krizového štábu hl. m. Prahy
ad a) Povodňová kniha hl.m Prahy
Podle Povodňového plánu HMP je Povodňová kniha hl.m Prahy trvale uložena na operačním středisku Krizového štábu HMP a záznamy v ní vedla Povodňová komise HMP od 08.00 hod dne 8. 8. 2002 do 24.00 hod. dne 28. 8. 2002.
Jako nedílná součást povodňové dokumentace hl. m. Prahy je úplná a kompletní. Až na nevýznamné odlišnosti v textaci odesílaných zpráv operačním střediskem Krizového štábu HMP je povodňová kniha v souladu s ostatní vedenou povodňovou dokumentací.
ad b) Zápisy z jednání Povodňové komise hl. m. Prahy
Po vyhlášení nouzového stavu předsedou vlády ČR dne 12. 8. 2002 v 18.00 hod. svolal primátor hl. m. Prahy RNDr. Igor Němec Krizový štáb hl. m. Prahy. První jednání Krizového štábu hl. m. Prahy se uskutečnilo ve 23.00 hod. téhož dne, a to společně s Povodňovou komisí hl. m. Prahy, která se v souladu se zněním zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, stala součástí krizového štábu.
Krizový štáb hl. m. Prahy, počínaje vyhlášením nouzového stavu, zasedal několikrát denně v závislosti na vývoji situace.
Ze zápisů vyplývá převaha operativního řízení nad plánovitou činnosti. V důsledku včlenění povodňové komise do krizového štábu a neexistenci krizového plánu (podle zákona musí být zpracován do konce roku 2004) se tato převaha ještě více zvýraznila. Pracovní štáb má zajišťovat, kontrolovat a koordinovat provedená opatření, vyžadovat zprávy od nižších povodňových orgánů, povodňová komise může podle potřeby nařídit manipulace na vodních dílech atd. Tuto činnost krizového štábu či povodňové komise nemůže subkomise doložit.
Další připomínky jsou totožné s připomínkami k zápisům z jednání Povodňové komise hl. m. Prahy.
ad d) Kniha příkazů Krizového štábu hl. m. Prahy
Vedení knihy příkazů ani její podoba není uložena zákonem či prováděcí vyhláškou a byla vedena pouze jako pomocná dokumentace. Subkomise se domnívá, že záměrem krizového štábu bylo zavést evidenci vydávaných příkazů na krizovém štábu a zpřehlednit systém krizového řízení.
Kniha příkazů by měla kopírovat proces krizového řízení uvedený v povodňové knize a zápisech z jednání krizového štábu. Příkazy uvedené v knize se musí objevit v zápisech z jednání krizového štábu. Tam by měly vzniknout při analýzách a projednávání krizové situace a tam by také měly být i následně vyhodnocovány. Bohužel tomu tak není a nebylo. Jen málo příkazů lze nalézt v zápisech z jednání krizového štábu a téměř žádné konstatování, zda byly či nebyly splněny. Subkomisi se nepodařilo dohledat, zda byla prováděna kontrola plnění příkazů.
Příkazy uvedené v knize jsou stručné, obecné a bez termínu splnění a v návaznosti na neexistující vysvětlení v zápise z jednání krizového štábu umožňují zpětně různou interpretaci plnění. Zde je uvedeno několik z nich:
|
12.8. 10.19 hod |
Primátor rozhodl zabezpečit realizaci nezbytných opatření na kanalizační síti. |
|
12.8. 23.16 hod |
Primátor nařídil umístit na pražských mostech mechanismy, které vyzvednou plovoucí materiály. |
|
13.8. 00.44 hod |
Primátor nařídil ihned přistavit 5 autobusů pro evakuaci občanů |
V prvním případě z rozhodnutí nevyplývá, jaká nezbytná opatření budou realizována a na jakém území, v druhém případě zda mechanismy budou na všech mostech a v třetím případě, kam budou autobusy přistaveny a kdo bude evakuován. Řešením tohoto nedostatku by byl například vzorový formulář rozhodnutí počítačově vedený a vyplňovaný v průběhu jednání krizového štábu. Přínosem by byla možnost okamžité či zpětné kontroly případně pozdější konfrontace rozhodnutí se skutečností. Konkretizace těchto opatření zjevně probíhala mimo písemné záznamy, neboť realizace byla v pořádku.
1.4.2. Povodňová dokumentace DP hl. m. Prahy, a.s.
Vzhledem k neexistenci Povodňového plánu DP hl. m. Prahy, a.s. a Povodňové komise DP hl. m. Prahy, a.s. nebyla zpracovávána ani žádná Povodňová dokumentace DP hl. m. Prahy, a.s. Stanovisko DP hl. m. Prahy, a.s. je uvedeno v příloze této zprávy.
1.4.3. Povodňová dokumentace DP - Metro, o.z.
Povodňovou dokumentaci DP - Metro, o.z. tvoří Povodňová kniha DP - Metro, o.z. Její zřízení bylo uloženo vedoucímu služby 11 700, kde je také trvale uložena. Její forma nebyla v povodňovém plánu blíže specifikována. Povodňovou knihu vede povodňová komise a rozsah zapisovaných údajů je dán povodňovým plánem (viz část C.4.).
Předložená povodňová kniha je vedená od 07.00 hod dne 9. 8. 2002 do dne 14. 10. 2002. Povodňová kniha DP - Metro, o.z. sestává ze dvou částí – sešitu zasedání Povodňové komise DP - Metro, o.z. (vedeného do 16. 8. 2002) a Zápisů z jednání o postupu likvidačních prací (vedeny od 16. 8. 2002 – 14. 10. 2002).
Subkomise konstatuje:
a) Povodňová kniha DP - Metro, o.z. nemá patřičnou vypovídající hodnotu. Záznamy v ní obsažené jsou neúplné a neodpovídají rozsahu danému Povodňovým plánem DP - Metro, o.z. Podle povodňového plánu se do povodňové knihy zapisuje doslovné znění přijatých zpráv s uvedením odesílatele, způsobu a času převzetí, doslovné znění odeslaných zpráv s uvedením jejich pramene, adresátů, způsobu a doby odeslání a obsah příkazů a popisu provedených nutných opatření. Především poslední dva typy záznamů se v povodňové knize zpravidla nevyskytují. Nejsou zde pokyny k uzavírání tlakově plynotěsných uzávěrů, pokyny k personálnímu obsazení či opuštění pracovišť, k vypnutí případně obnovení dodávky elektrického proudu atd. tak, jak přesně stanovuje povodňový plán. Od 16.8. jsou v zápisech z jednání povodňové komise konkretizovány opatření související s likvidací následků škod a přípravou náhradní dopravy, ale zase se v zápisech nevyskytují údaje o orientačních hodnotách rychlostí a průtoků Vltavy.
b) Podle povodňové knihy není možné průkazně a objektivně dokladovat průběh povodně v metru, provedená opatření k ochraně před povodní, hledat příčiny vzniku a škod souvisejících s povodní. Stejně tak v povodňové knize není možné nalézt, jak a zda byla prováděna kontrola přijatých rozhodnutí a opatření. Podle výpovědi Ing. Houdka (ředitele DP - Metro, o.z.) nebyly všechny zprávy a příkazy zaznamenávány do povodňové knihy, ale operativně přenášeny přímo na vlakový dispečink ústními pokyny.
c) Povodňová kniha DP - Metro, o.z. nenese žádné spisové označení.
Subkomise doporučuje stanovit vydávání příkazů povodňovou komisí určitou formální úpravu, aby se předešlo následnému dokazování a dokladování rozhodnutí z přepisů tel. hovorů jednotlivých dispečinků.
1.5. Související dokumenty
a/ Pokyn tajemníka MHMP č. 1/2000 k organizačnímu členění a náplním odborů
Tento pokyn vymezuje odpovědnost za organizování prací související s povodněmi mezi následujícími odbory
Odbor výstavby Magistrátu hl. m. Prahy
čl.88 - Náplň činnosti odboru v přenesené působnosti na úseku povodňového orgánu
· spolupracuje s Povodňovou komisí MHMP,
· vykonává ve spolupráci s odborem krizového řízení působnost povodňového orgánu před povodněmi, zejména organizuje provádění povodňových prohlídek, potvrzuje soulad povodňových plánů městských částí HMP s povodňovým plánem HMP, ukládá potřebná opatření při zjištění nedostatků, vede záznamy v povodňové knize,
· plní úkoly uložené Povodňovou komisí,
· ukládá povinnost zpracovat povodňový plán pro nemovitosti ohrožené povodněmi, které se nacházejí v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně, a určuje rozsah zpracování povodňového plánu,
čl. 94 - Náplň činnosti odboru v samostatné působnosti na úseku řízení organizací
· spolupracuje s podniky a orgány : Povodí Vltavy a.s., Povodí Labe a.s. , Pražské vodovody a kanalizace a.s., Pražská vodohospodářská společnost a.s., Městský výbor rybářského svazu, Hygienická stanice HMP,
· sleduje změny kvality povrchových vod a iniciuje sankce a nápravná opatření příslušných vodohospodářských orgánů,
Odbor krizového řízení Magistrátu hl. m. Prahy
čl.119 Náplň činnosti odboru v samostatné působnosti HMP úseku civilní ochrany, řešení krizových situací a mimořádných událostí, JBS HMP
· řídí, koordinuje a metodicky usměrňuje protipovodňová opatření v HMP,
čl.118 Náplň činnosti odboru v přenesené působnosti úseku civilní ochrany
· řídí, koordinuje a metodicky usměrňuje ochranu před povodněmi v HMP a zpracovává “Povodňový plán hlavního města Prahy” ve spolupráci s odborem výstavby MHMP a Povodňovou komisí hlavního města Prahy.
Subkomise konstatuje, že podle výše uvedeného pokynu bylo obtížné vymezit jasnou odpovědnost související s činností hl. m. Prahy při posuzování povodňového plánu DP – Metro, o.z. Subkomise doporučuje jednoznačně stanovit tyto kompetence jednomu z odborů MHMP již především z pohledu působnosti DP hl. m. Prahy na území všech městských částí hl. m. Prahy.
b/ Organizační řád DP - Metro, o.z.
Organizační řád DP - Metro, o.z. vydaný v červnu 2002 je základní organizačně řídící normou, která upravuje řízení a organizaci, stanoví dělbu práce, práva a odpovědnost zaměstnanců, jednotlivých organizačních útvarů, vnitřní a vnější vztahy organizační složky DP hl. m. Prahy, a.s. a DP - Metro, o.z.
Organizační řád DP - Metro, o.z. vychází ze Stanov DP hl. m. Prahy, a.s., obchodního zákoníku a dalších právních norem. Organizační řád vydává generální ředitel DP hl. m. Prahy, a.s.
DP - Metro, o.z. jako organizační složka akciové společnosti DP hl. m. Praha, a.s. byl zapsán do obchodního rejstříku v červenci 1991 s obchodním jménem:
Dopravní podnik hl. m. Prahy , akciová společnost
DP - Metro, odštěpný závod
se sídlem Praha 4, Sliačská 1
Předmětem podnikání mimo jiné je:
1) provozování speciální dráhy (metro) a provozování drážní dopravy na speciální dráze v hlavním městě Praze,
2) zabezpečení úkolů na úsecích ochranného systému metra.
Ředitel DP - Metro, o.z. přímo řídí náměstky ředitele, vedoucí služeb, vedoucího sekretariátu ředitele, vedoucího BOZP, vedoucího odboru smluvních vztahů, vedoucího odboru právního a vedoucího odboru informační technologie. Dále rozhoduje o zpracování dlouhodobých technicko ekonomických studií rozvoje, dopravní, technické, provozní, obchodní a ekonomické politice v rozsahu dané působnosti, zásadních otázkách hospodaření, revizi výkonů činnosti, hospodářských výsledků a systému hospodaření, opatření k racionalizaci dopravy, její bezpečnosti a pravidelnosti. Ředitel rovněž navrhuje organizační strukturu a zásady řízení podřízených útvarů, jejich početní stavy.
Dopravní náměstek ředitele DP - Metro, o.z. odpovídá řediteli DP - Metro, o.z. za dopravní a přepravní činnost, odpovídá za činnost vlakového dispečinku a provozů při zajišťování výkonů provozního dne podle grafikonu vlakové dopravy, přepravních výluk a mimořádných událostí v provozu metra. Odpovídá rovněž za aplikaci zákona o dráhách v dopravní oblasti, odpovídá za operativní styk s drážním správním úřadem v rámci pravomoci delegované generálním ředitelem. Dopravní náměstek také odpovídá za koordinaci, tvorbu, schvalování a vydávání provozních předpisů, odpovídá za funkci správce provozu vleček a v této souvislosti zastupuje DP - Metro, o.z. při jednáních s vnějšími subjekty, odpovídá za operativní správu stanic metra z hlediska stavebního a technického charakteru hlášením závad, odvoz nálezů na metru, zpracování podkladů ke smlouvám, s dodavateli a odběrateli, odpovídá za provádění šetření mimořádných událostí v provozu metra a schvaluje uzavření metra při mimořádných událostech podle předpisu O 4/1.
Technický náměstek ředitele mimo jiné odpovídá za činnost technologického dispečinku, za energetické a vodní hospodářství a problematiku ochrany životního prostředí, za aplikaci zákona o dráhách v technické a technicko-provozní oblasti, rovněž odpovídá za operativní styk s Drážním úřadem v rámci pravomocí delegovaných generálním ředitelem, rovněž odpovídá za zpracování potřebné projekční a provozní dokumentace, připomínkování dodavatelské dokumentace a zajišťování legislativní činnosti v technické oblasti.
V rámci dopravního úseku DP - Metro, o.z. působí referát řízení a kontroly (11102), v jehož působnosti mimo jiné je odpovědnost za realizaci přijatých opatření při vzniku mimořádných událostí, řešení likvidace a zajištění prvotního šetření ve spolupráci s odborem 11120, t.j. odborem provozně - technologickým. Referát 11102 spolupracuje s vlakovým dispečerem a ostatními dispečery při operativním řízením provozu, koordinuje činnost provozních zaměstnanců v úseku, spolupracuje s vedoucími směny vlakového dispečinku při řešení mimořádných událostí v provozu, včetně zajištění funkce vedoucího likvidačních prací.Spolupracuje s Policií ČR v rámci vyšetřování mimořádných událostí.
Odbor provozně technologický 11120 zpracovává havarijní varianty v provozu metra, připomínkuje projektovou dokumentaci nových staveb metra, provádí analýzu závad, narušení grafikonu vlakové dopravy, mimořádných událostí, včetně jejich zhodnocení, zpracovává plány námětových činností a kontrolní činnosti, zajišťuje šetření a zhodnocení vybraných mimořádných událostí, kontroluje plnění opatření přijatých k mimořádným událostem, navrhuje opatření k zajištění bezpečného a plynulého provozu metra, vyhotovuje zprávy o nehodovosti pro ředitelství DP hl. m. Prahy, a.s. Zajišťuje trvalou evidenci mimořádných událostí.
Vlakový dispečink (11150) se nečlení na nižší složky a do jeho působnosti patří mimo jiné:
1) řízení provozu vlakové dopravy na tratích metra,
2) zavádění neplánovaných změn v rozsahu vlakové dopravy,
3) rozhodování o zastavení a obnovení provozu vlakové dopravy při mimořádné události,
4) nárokuje zavedení náhradní povrchové dopravy,
5) informuje vedoucí zaměstnance a příslušné útvary a vnější orgány ve smyslu předpisů při mimořádných událostech,
6) navrhuje opatření ke zlepšení plynulosti, pravidelnosti a bezpečnosti dopravy,
7) v mimopracovní době zastupuje ředitele, zejména při mimořádných událostech majících bezprostřední vliv na přepravu cestujících,
8) řídí práci stanic metra z hlediska organizace vlakové dopravy,
9) řídí a koordinuje činnost dispečinků služeb při mimořádných událostech,
10) spolupracuje s hasičským útvarem při kontrole a rozmísťování prostředků požární ochrany a při požárních hlídkách, provádí další činnost ke kompletnímu zajištění oblastí požární ochrany v metru.
Obdobným způsobem jsou stanoveny působnosti útvarů 11161, 11162, 11163 zajišťujících provoz tratí A, B, C a úseků 11171, 11172 a 11173 zajišťující provoz obsluhy vozidel A, B, C.
Technologický dispečink (11202) odpovídá za nepřetržitý přehled o technickém stavu metra a dalších zařízeních technického úseku, dálkově ovládá ventilátory a odpovídá za to, aby nedošlo k poškození metra, zajišťuje odstranění signalizovaných závad, v případě nutnosti rozhoduje o pořadí odstraňování závad, v případě nutnosti zajišťuje u PVK a,s, Praha uzavření vodovodních řádů a přípojek, spolupracuje s pohotovostními útvary organizací mimo DP hl. m. Prahy, a.s., odpovídá za realizaci přijatých opatření při vzniku mimořádných událostí, oznamuje mimořádné přerušení, případně zastavení provozu metra, eventuálně uzavření stanic OZSP-11900.
Služba ochranného systému 11900 má 9 referátů. Jako celek mimo jiné odpovídá za komplexní organizačně technickou a provozní připravenost metra a SAT (Strahovského automobilového tunelu) z hlediska funkce v ochranném režimu, za obsluhu, údržbu a opravy svěřených technologických zařízení určených pro provoz ochranného systému metra, zajišťování, organizování a metodické řízení činnosti DP - Metro, o.z. v oblasti hospodářské mobilizace, vojenské evidence, ochrany utajovaných skutečností a ochrany majetku, zajištění požární ochrany DP – Metro, o.z. přímou zásahovou činností při likvidaci požárů a havárií. Odbor provozní této služby 11930 zpracovává čtvrtletní plány ověřování funkceschopnosti zařízení OSM a provádí jejich vyhodnocení, zajišťuje technický dozor při opravách technologických zařízení služby, provádí kontrolu a rozbory provozních hmot a médií využívaných v OSM. Součástí služby 11900 je hasičský útvar, který se člení na oddělení požární prevence, oddělení požární represe a hasičský záchranný sbor.
Z organizačního řádu DP – Metro, o.z. je zřejmé, že neobsahuje odpovědnosti vyplývající z povodňového plánu. Zatopení metra je považováno za mimořádnou událost v souladu s platnými ustanoveními zákona o drahách. Pro případnou budoucí potřebu by bylo vhodné organizační řád upravit tak, aby byly vytvořeny speciální podmínky organizace práce při záplavách.
Subkomise doporučuje zvážit podřízenost bývalého odboru provozní kontroly (nyní částečně v útvaru 11102 - referát řízení a kontroly a v útvaru 11120 – odbor provozně technologický) přímo řediteli DP - Metro, o.z. Rozporné stanovisko existuje ve věci odpovědnosti služby OSM a stavební za stav tlakových předělů (viz příloha stanovisko DP - Metro, o.z.).
a) Smlouva číslo D/08/004446 ze dne 11. 5. 2000
Smlouva byla uzavřena mezi hl. m.Prahou zastoupeným ved.odboru krizového řízení MHMP Ing. Beranem a DP hl. m.Prahy, a.s. zastoupeným generálním ředitelem Ing.Houfkem.
Předmětem této smlouvy jsou činnosti konané v případě naléhavé potřeby, zejména jde-li o ohrožení životů nebo zdraví lidí, havárií, přírodní katastrofy nebo hrozí-li nebezpečí velkého rozsahu, k zabezpečení a provádění prací a služeb potřebných při likvidací následků mimořádných událostí a krizových situací vzniklých na území hl. m.Prahy.
Dále je v předmětu smlouvy specifikováno, že závazky se týkají mj.:
· provedení mimořádných přeprav osob z ohrožených míst (rozsah určí člen Krizového štábu ústním příkazem, který následně potvrdí Krizový štáb HMP).
· součinnosti při ochraně a ukrytí obyvatelstva HMP s využitím ochranných systémů metra a Strahovského tunelu.
· vzájemné výměny informací při vzniku mimořádných událostí a krizových situací na území HMP a součinnosti při odstraňování jejich následků s důrazem na provoz metra a Strahovského automobilového tunelu.
V článku III. Práva a povinnosti DP je v bodě 7 uvedeno: DP HMP je povinen aktivovat ochranný systém metra pro ukrytí obyvatelstva do 120 minut dle požadavku člena Krizového štábu hl. m.Prahy.
V bodě 9. je uvedeno následující – „smluvní strany se dohodly, že aktivaci může provést člen Krizového štábu HMP.“
Lze konstatovat, že v této smlouvě problematika povodní konkrétně není specifikována. Lze ji pouze dovozovat z obecných pojmů – krizová situace, živelná pohroma, havárie velkého rozsahu apod. Ve smlouvě není blíže uveden postup, kdy a přesně jak by měla probíhat aktivace ochranného systému. Není uvedeno, kdo je oním konkrétním členem Krizového štábu, který by měl vydat pokyn k aktivaci OSM. Navíc si lze různě vykládat rozhodnutí o aktivaci OSM a aktivaci vyčleněných vozidel pro evakuaci osob apod. Smlouva je psána ve stejném duchu, jako řada dalších dokumentů, u nichž nejednoznačný výklad může vést k pochybení menšího či většího rozsahu. I z této smlouvy lze dovodit prioritu přepravy osob před ochranou majetku.
b) Smlouva č. SPU/8/02/000901/2001 ze dne 7. 8. 2001
Předmětem této smlouvy je zabezpečování a poskytování nezbytných služeb v rámci plánované pomoci na vyžádání na úseku krizové dopravní obslužnosti, dopravních prostředků a přeprav na území hl. m.Prahy při mimořádných událostech v návaznosti na platné zákony.
Zabezpečováním a poskytováním nezbytných služeb se rozumí činnosti konané DP hl. m. Prahy, a.s. na úseku uvedeném v odstavci l, čl.II, způsobem stanoveným v této smlouvě při vzniku, zejména:
a/ mimořádné události,
b/ krizové situace,
c/ krizových stavů.
DP hl. m. Prahy, a.s. se v čl. III. odst. 1 týkajícím se povinností smluvních stran, zavazuje zabezpečit cestou odštěpného závodu DP - Metro, o.z. provozuschopnost metra, a to při vzniku:
a/ mimořádné události:
· omezeným provozem,
· zrychleným provozem v jednom směru
· provozováním dopravy na tzv. zkrácených úsecích,
b/ krizové situace:
· přípravou přechodu na ochranný systém metra (dále jen „OSM“)
· zabezpečením ukrytí pro cca 300.000 obyvatel, které je připravováno v samostatných
· ochranných úsecích traťových tunelů a stanic OSM ,
· použitím komory dodatečného vstupu OSM (po uzavření vstupu do metra).
DP hl. m. Prahy, a.s. je povinen podle čl. III odst. 2 udržovat provozuschopnost ochranného systému metra.
Hlavní město Praha je podle čl. III odst. 3 povinno:
· v rámci své působnosti za krizové situace zajišťovat podmínky k činnosti DP hl. m. Prahy, a.s. jako dodavatele nezbytné dodávky.
· poskytovat DP hl. m. Prahy, a.s. všeobecnou metodickou pomoc, včetně případného zprostředkování odborné pomoci věcně příslušným orgánem státní správy.
· spolupracovat s DP hl. m. Prahy, a.s. při výkladu postupů a metod zpracování plánu krizové připravenosti a zajišťování opatření směřujících k vytvoření předpokladů pro plnění nezbytných dodávek.
Hl. m.Praha má právo provádět prostřednictvím pověřených zaměstnanců odboru krizového řízení Magistrátu hl. m.Prahy kontrolní činnost zaměřenou na plnění uložených opatření k zabezpečení příprav hospodářských opatření pro krizové stavy tak, jak je uvedeno v čl. IV. ve zvláštních ujednáních.
c) Smlouva č. HSAA-14134/OBOV – 13/02
Smlouva byla uzavřena mezi Českou republikou – Hasičský záchranný sbor hl. m.Prahy zastoupený ředitelem pplk. Bc. Gosmanem a DP hl. m.Prahy, a.s., DP – Metro, o.z., zastoupená ředitelem Ing.Houdkem dne (bez datumu) /účinnost od 1. 1. 2002, do 31. 12. 2002/.
Předmětem smlouvy je zabezpečení plnění úkolů civilní ochrany směřující k zabezpečení provozuschopnosti všech prvků Ochranného systému Metra. DP - Metro, o.z. se zavazuje zajistit přípravu opatření civilní ochrany související s ochranou života a zdraví osob na území hl. m.Prahy před následky mimořádných situací. DP - Metro, o.z. se mj. zavazuje vytvořit nejnutnější organizační struktury k zabezpečení plnění opatření ochrany obyvatelstva s důrazem na činnost Ochranného systému Metra a SAT a udržovat zařízení CO s cílem zabezpečit provozuschopnost Ochranného systému Metra pro jeho využití při řešení mimořádných událostí na území HMP v mírové době, nebo při válečném ohrožení státu.
Subkomise konstatuje následující skutečnosti:
a) DP hl. m. Prahy, a.s. resp. DP - Metro, o.z. uzavřely smlouvu, ve které se zavazují udržovat ochranný systém metra v plně funkčním stavu i přes skutečnost, že v devadesátých letech byly dlouhodobě finanční prostředky na provoz, údržbu a obnovu prvků ochranného systému zcela nedostačující. Dopravní podnik tudíž na sebe přebíral závazky, které nemohl z ekonomických důvodů splnit. K finančnímu nedostatku na činnost ochranného systému přispěl výrazným způsobem i stát, který v uplynulých letech ekonomicky s provozem tohoto systému nepomohl či pomohl zcela nedostatečně.
b) Dlouhodobý nedostatek finančních prostředků na údržbu, provoz a činnost ochranného systému byl rovněž jedním z důvodů, proč některé prvky ochranného systému nebyly plně funkční při povodní 2002.
c) Závazky DP hl. m. Prahy, a.s. resp. DP - Metro, o.z. nebyly promítnuty v některých případech a rozpracovány do konkrétních předpisů a směrnic DP - Metro, o.z.
Dále byly uzavřeny tyto dohody a smlouvy:
1. Dohoda o vzájemné výměně informací a poskytnutí pomoci obyvatelstvu při vzniku mimořádných událostí na území hl. m.Prahy uzavřená 28.6.1999, č.D/08/003722.
Dohoda byla uzavřena mezi DP hl. m.Prahy, a.s. a hlavním městem Prahou.
Předmětem dohody je vzájemná výměna informací a spolupráce při vzniku mimořádných událostí na území hl. m.Prahy s dopadem na provoz metra a Strahovského automobilového tunelu a součinnost při ochraně obyvatelstva hl. m.Prahy s využitím ochranných systémů obou staveb.
2. Smlouva o poskytnutí plánované pomoci na vyžádání a o způsobu zajištění vyrozumění a varování obyvatel hlavního města Prahy uzavřená 1. 8. 2002, č. INO/8/03/001727/2002.
Dohoda byla uzavřena mezi hlavním městem Prahou a Česká republika – Hasičský záchranný sbor hl. m.Prahy.
Předmětem smlouvy je stanovení práv a povinností obou smluvních stran:
a) k zabezpečování a poskytování plánované pomoci na vyžádání,
b) k zajišťování a provádění varování a vyrozumění obyvatel hl. m.Prahy o vzniku mimořádné události a k zajišťování a provádění vyrozumění o vyhlášení krizové situace,
Úkoly podle odstavce a) a b) budou plnit operační střediska smluvních stran a to OIS HZS hl. m.Prahy a OS KŠ hl. m.Prahy.
3. Smlouva o dílo č. IMIP 169/99 uzavřená dne 10.12.1999 vč.dodatků
Smlouva o dílo byla uzavřena mezi Českým hydrometeorologickým ústavem a Institutem městské informatiky hl. m.Prahy, resp. hlavním městem Prahou podle dodatku č. 2 ze dne 7. 11. 2000.
Předmětem smlouvy je poskytování údajů o aktuálním stavu počasí, předpovědích počasí, údajů o stavu ovzduší a hydrologických informací pro systém PREMIS.
a) Předpis CO-6-5 a CO-6-6
Ochranný systém metra byl projektován podle předpisů ministerstva národní obrany CO-6-5 „Projektování a výstavba ochranného systému městské podzemní dráhy a jeho uvádění do provozu“ a jeho využití bylo dáno předpisem CO-6-6 „Využití městské podzemní dráhy k ochraně obyvatelstva“. Tyto předpisy byly zrušeny náčelníkem Generálního štábu AČR dne 11. 7. 2002 (Věstník ministerstva obrany z 11. 7. 2002).
Ochranný systém metra byl vybudován v souladu s těmito předpisy k ochraně obyvatelstva proti účinkům soudobých nepřátelských ničivých prostředků. Tyto předpisy neřeší použití ochranného systému metra jako celku ani jeho prvků při mimořádných událostech.
Subkomise se shoduje, že využití ochranného systému metra či jeho prvků při mimořádných událostech v míru je reálné a je nezbytné jej urychleně legislativně vyřešit.
Podle § 23a odstavce 1 zákona o dráhách, je provozovatel dráhy oprávněn na dobu nezbytně nutnou omezit provozování dráhy nebo její části m.j. z důvodu narušení provozuschopnosti dráhy v důsledku živelné události, která ohrožuje bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy. Podle odstavce 2, téhož paragrafu, překročí – li doba omezení provozování dráhy nebo její části 24 hodin a omezení naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy, je provozovatel dráhy povinen neprodleně vyrozumět o důvodech a době předpokládaného omezení drážní správní úřad.
Drážní správní úřad na základě vyrozumění provozovatele dráhy může rozhodnout o době a podmínkách omezeného provozování dráhy nebo její části.
Provozovatel dráhy podle povodňových plánů předpokládal maximálně stoletou vodu a všechna opatření týkající se povodně předpokládala zachování provozu metra na dobu co nejdelší. Provozovatel dráhy neznal dopředu rozsah omezení provozování dráhy a nemohl tedy odpovědně vyrozumět o termínech omezení provozování částí speciální dráhy. Proto nebylo možné striktně dodržet ustanovení § 23a zákona o neprodleném vyrozumění. Teprve po zpřístupnění a následném vyhodnocení rozsahu poškození prostor metra byly postupně vydávány potřebné informace jak drážnímu správnímu úřadu, tak i veřejnosti.
Oficiální žádost o omezení provozování části speciální dráhy byla doručena drážnímu správnímu úřadu dne 18. října 2002 s doklady o provedení kontroly splnění technických podmínek pro provozování speciální dráhy v souladu s § 22 zákona o dráhách. Na základě tohoto vyrozumění bylo vydáno týž den rozhodnutí o omezení provozování části dráhy na speciální dráze trati C pražského metra v úseku Florenc – Nádraží Holešovice.
Tak, jak byly zprovozňovány další úseky tratí metra, podával provozovatel dráhy vyrozumění jako podklad pro vydání rozhodnutí o omezení provozování části dráhy na dráze speciální.
V § 27, odstavci 6 vyhlášky MD č. 173/1995 Sb. - Dopravní řád drah se stanovuje, že o průběhu řízení drážní dopravy se vede písemný záznam nebo záznam pořízený technickým zařízením na jiných mediích, který musí být uchován alespoň po dobu 12 hodin. Na záznamu musí být registrováno datum a čas zaznamenávaných informací.
Ne všechny informace Povodňové komise DP – Metro, o.z. byly předávány vlakovému dispečinku metra na nahrávaných spojích.
Obdobné ustanovení, upřesňující výše uvedené ustanovení vyhlášky ministerstva dopravy, je uvedeno ve vnitřním předpisu – O4/1 – Mimořádné události v metru, a to v § 1, odstavci 8.
Subkomise konstatuje, že zákon o dráhách při složité povodňové situaci byl respektován, i když mimořádná situace neumožnila jeho přesné dodržování.
2. Činnost povodňových a krizových orgánů během srpna 2002
Vzhledem k tomu, že povodňové dokumentace hl. m. Prahy, DP hl. m. Prahy, a.s. či DP – Metro, o.z. nemají dostatečnou vypovídající hodnotu (nepodávají informace o krocích, které byly realizovány) nelze jednoznačně jasně určit, zda ochranná opatření byla učiněna s dostatečným předstihem a zda jejich realizace mohla či nemohla ovlivnit primární příčiny zaplavení metra.
3. Chování jednotlivých stupňů řízení a informační toky
Subkomise prověřovala a zjišťovala skutečný stav jednání a rozhodování povodňových komisí, krizových štábů, případně dalších dotčených orgánů a organizací v části činnosti, která se dotýká zabezpečení provozu metra. Subkomise se zaměřila na způsob řízení a přijímání opatření především u dvou subjektů - hlavního města Prahy a DP hl. m. Prahy a jeho odštěpného závodu DP - Metro. Cílem subkomise nebylo kontrolovat konkrétní údaje z hlediska jejich objektivity či zda jsou jejich hodnoty správné, ale spíše jak bylo s těmito informacemi nakládáno a jak byly využity při povodni 2002.
3.1. Povodňová komise a Krizový štáb hl. m. Prahy
Povodňová komise hl. m. Prahy byla jmenována ve smyslu ustanovení vodního zákona a v době povodně je povodňovým orgánem. V případě, kdy je v době povodní podle ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňová komise stává součástí krizového štábu.
Povodňová komise hl. m. Prahy se poprvé sešla k jednání dne 8. 8. 2002 v 10.00 hod. a 12. 8. 2002 v 23.00 hod. se stala součástí Krizového štábu hl. m. Prahy. Svoji činnost během povodní 2002 ukončila jednáním dne 28. 8. 2002 v 8.00 hod.
Subkomise konstatuje, že složení a pravomoci Povodňové komise hl. m. Prahy jsou v souladu s vodním zákonem.
Povodňová komise hl. m. Prahy může v souladu se svým povodňovým plánem nařídit podle potřeby manipulace na vodním díle prostřednictvím ředitele Povodí Vltavy s. p., jeho zástupce, ředitele závodu Dolní Vltava nebo vodohospodářského dispečinku Povodí Dolní Vltavy s. p., kteří jediní mohou obsluze vydat pokyn k manipulaci. Ze zápisů z jednání Povodňové komise hl. m. Prahy či následně ze zápisů z Krizového štábu hl. m. Prahy, Povodňové knihy hl. m. Prahy, Knihy příkazů Krizového štábu hl. m. Prahy nevyplývá, že by této možnosti bylo využito či o ní bylo alespoň jednáno.
Subkomise konstatuje, že hlavní město Praha se chovalo k DP hl. m. Prahy, a.s jako k samostatně existující akciové společnosti. Z dlouhodobějšího hlediska subkomise upozorňuje na nutnost zvýšení četnosti prohlídek zátopových území a důsledné uplatňování nápravy zjištěných závad a nedostatků prostřednictvím orgánů státní správy a samosprávy.
Krizový štáb hl. m. Prahy
Dne 21. 2. 2001 se uskutečnilo 1. zasedání Bezpečnostní rady hl. m. Prahy, na kterém radní hl. m. Prahy pro bezpečnost Mgr. Blažek seznámil přítomné s novou legislativou, na základě které byla ustanovena Bezpečnostní rada hl. m. Prahy a Krizový štáb hl. m. Prahy. Současně ředitel odboru krizového řízení Magistrátu hl. m. Prahy informoval členy Bezpečnostní rady hl. m. Prahy o vydaných nařízeních primátora č.1 – 4 :
Krizový štáb hl. m. Prahy se poprvé sešel k jednání dne 12. 8. 2002 v 23.00 hod. Svoji pravidelnou činnost během povodní 2002 ukončil jednáním dne 30. 8. 2002 v 8.00 hod.
Členy krizového štábu jsou podle nařízení vlády č.462/2000 Sb. členové bezpečnostní rady a členové stálé pracovní skupiny krizového štábu. Podle směrnice ministerstva vnitra čj. PO-4536/IZS-2001 ze dne 12. 12. 2001, kterou se stanoví organizační uspořádání krizového štábu kraje, okresu a obce, jeho uvedení do pohotovosti, se krizový štáb schází operativně podle rozhodnutí vedoucího krizového štábu, zasedání se zúčastňují zejména členové bezpečnostní rady a dále přizvaní členové stálé pracovní skupiny krizového štábu, případně i další odborníci, kteří nejsou členy krizového štábu.
Subkomise se domnívá, že fakt, že zasedání se zúčastňují zejména členové bezpečnostní rady a dále přizvaní členové stálé pracovní skupiny krizového štábu a ne tedy celá pracovní skupina krizového štábu je velice důležitým prvkem krizového řízení. Řízení se tím zrychluje a zefektivňuje. Při jednáních toho však nebylo využito. Místo formulování návrhů a doporučení vedoucímu krizového štábu se krizový štáb, jak vyplývá ze zápisů, zabýval dílčími tématy. Tedy spíše operativou než plánováním opatření.
Subkomise se domnívá, že v Nařízení primátora hl. m. Prahy č. 1/2001 v části, kde jsou uvedeni členové stálé pracovní skupiny, by tito členové měli být konkretizováni podobně jako jsou ostatní členové krizového štábu. Doporučujeme provést úplný výpis členů stálé pracovní skupiny krizového štábu tak, jak tomu je u pracovního štábu Povodňové komise hl. m. Prahy. Současně doporučujeme zvážit provázanost, resp. duplicitu, některých funkcí v Povodňové komisi hl. m. Prahy a pracovním štábu Povodňové komise hl. m. Prahy s funkcemi v Krizovém štábu hl. m. Prahy a stálé pracovní skupině Krizového štábu hl. m. Prahy, protože Povodňová komise hl. m. Prahy v době povodní nepřestává pracovat a podle ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu se stává součástí krizového štábu.
Subkomise rovněž upozorňuje na úpravu schválených výše uvedených nařízení, ve kterých chybí s výjimkou Nařízení primátora hl. m. Prahy č. 1/2001 konkrétní datum vydání či platnosti nařízení a lze tak pouze dovozovat podle zápisů z jednání bezpečnostní rady.
I přes dílčí nepřesnosti subkomise konstatuje, že složení a statut Bezpečnostní rady hl. m. Prahy a Krizového štábu hl. m. Prahy je v souladu s nařízením vlády č. 462/2000 Sb. ze dne 22. 11. 2000.
Subkomise vidí včlenění povodňové komise do krizového štábu jako nedostatek současné legislativy. V okamžiku, kdy se povodňová komise stala součástí krizového štábu, přestala teoreticky fungovat a plnit tak své povinnosti. Vzhledem k neexistenci Krizového plánu hl. m. Prahy převládla operativa nad plánováním. Tento plán má být zpracován v souladu s legislativou do konce roku 2004. Příkladem nečinnosti povodňové komise je absence kontroly návrhů potřebných a provedení přijatých opatření (článek 5 Povodňového plánu hl. m. Prahy) či vyžadování zpráv od nižších povodňových orgánů.
V případě zachování povodňové komise doporučuje subkomise posílit, resp. zvýšit účinnost a kvalitu spolupráce pracovního štábu Povodňové komise hl. města Prahy a vlastní Povodňové komise hl. města Prahy. Pracovní štáb je odborný orgán a Povodňová komise hl. m Prahy je orgán řídící, koordinační a kontrolní. Stejný princip platí i pro vztah krizového štábu a stálé pracovní skupiny krizového štábu.
Stálá pracovní skupina Krizového štábu hl. m. Prahy
Z hlediska fungování krizového štábu se subkomise podrobněji zaměřila na postavení, složení a práci stálé pracovní skupiny krizového štábu. Právě tato skupina se má zabývat nepřetržitým prováděním úkolů pracovního charakteru a především poskytovat nepřetržitý informační servis vedoucímu krizového štábu a jeho členům. Podle nařízení vlády č. 462/2000 Sb. a Nařízení primátora hl. m. Prahy č. 2/2001 je právě stálá pracovní skupina odpovědná za analýzu vývoje krizové situace, návrhy způsobů řešení nastalé situace a za dokumentaci postupu řešení.
Stálá pracovní skupina se dále člení podle odborného zaměření na pět odborných skupin.
a) Odborné skupiny uvedené v Nařízení primátora hl. m. Prahy č. 1/2001 a Nařízení primátora hl. m. Prahy č. 4/2001 mají ve dvou případech odlišné názvy, přestože byly schvalovány současně - skupina obrany a ochrany x skupina krizového řízení a IZS, skupina smogová, skupina ekologie x skupina ekologie a smogu. Tyto odborné skupiny byly vytvořeny při absenci jakékoli legislativy v této oblasti s vědomím zabezpečení základních funkcí města při krizových stavech.
b) Stálá pracovní skupina krizového štábu se podle směrnice ministerstva vnitra čj. PO-4536/IZS-2001 ze dne 12. 12. 2001 člení na skupinu součinnosti a komunikace, skupinu týlového zabezpečení, skupinu analýzy situace a plánování, skupinu nasazení sil a prostředků a skupinu ochrany obyvatelstva. Členění odborných skupin stálé pracovní skupiny Krizového štábu hl. m. Prahy je jiné. Výše uvedené směrnice nebylo pro uspořádání Krizového štábu hl. m. Prahy využito, přestože i podrobně člení a rozděluje činnosti a povinnosti mezi funkcionáře stálé pracovní skupiny a jimi řízené odborné skupiny
c) Výše uvedené směrnice rovněž nebylo využito při zpracovávání dokumentace krizového štábu. Ta ve svém čl. 4 uvádí seznam dokumentace zasedání, která se při zasedání krizového štábu projednává a doporučuje ke schválení a v čl. 5 uvádí seznam pracovní a přípravné dokumentace, tj. dokumentace stálé pracovní skupiny. Žádná ze zde uvedených dokumentací nebyla s tímto účelem a takto konkrétně zpracovávána. Informace, které měly být v těchto dokumentech byly pouze ústně projednávány na jednáních krizového štábu. Například stálá pracovní skupina měla při své činnosti zpracovávat dokumentaci s informací o situaci a prognózách vývoje, dokumentaci mapového resp. grafického znázornění okamžité situace na terénu, přehled splněných a rozpracovaných opatření, návrhy tiskových prohlášení. Na zasedání krizového štábu se měly projednávat dokumenty – konkretizované návrhy nařízení, návrhy komplexu opatření doporučených pro řešení krizové situace, zápis z právě probíhajícího zasedání, informace pro tisk apod.
Subkomise konstatuje, že z hlediska funkčnosti navržené složení odborných skupin podle Nařízení primátora hl. m. Prahy č. 4/2001 buď nefungovalo nebo nepřispělo k lepšímu fungování krizového štábu. Zvukové či písemné záznamy z jednání odborných skupin nebyly prováděny a vedoucí odborných skupin na jednání stálé pracovní skupiny resp. krizového štábu většinou doložitelně nevystupovali jako zástupci právě těchto skupin. Z dostupné dokumentace není možné doložit způsob zasedání stálé pracovní skupiny a jejích odborných skupin. O činnosti odborných skupin se subkomise dozvěděla z ústní či písemné výpovědi.
3.2. Povodňová komise DP hl. m. Prahy, a.s.
Stanovisko DP hl. m. Prahy, a.s. k této záležitosti je přílohou této zprávy.
3.3. Povodňová komise DP – Metro, o.z.
Povodňová komise DP – Metro, o.z. byla ustanovena příkazem ředitele DP – metro, o.z. č. 24 ze dne 2. 6. 2000.
Povodňová komise DP – Metro, o.z. byla svolána k prvnímu jednání dne 9. 8. 2002 v 7.00 hod. Od 16. 8. 2002 se scházela v rozšířené podobě za účasti generálního ředitele DP hl. m. Prahy, a.s. a projednávala především postup likvidačních prací. Svoji činnost během povodní 2002 ukončila jednáním dne 14. 10. 2002.
Subkomise konstatuje:
a) Pravomoci Povodňové komise DP – Metro, o.z. nejsou v úplném souladu s Organizačním řádem DP – Metro, o.z. Především se jedná o problematiku rozhodovacích pravomocí při mimořádných událostech a konkrétně při povodních. Z předložených materiálů není jasné, zda je kompetentní ukončit provoz metra provozovatel – DP hl. m. Prahy, a.s., Povodňová komise DP – Metro, o.z. či vlakový dispečer.
b) Povodňová komise DP – Metro, o.z. nevedla záznamy v povodňové knize v souladu s příkazem ředitele DP – Metro, o.z. č. 24 ze dne 2. 6. 2000.
c) Z jednání povodňové komise nebyly pořizovány zvukové záznamy, z kterých by bylo možné podrobněji rekonstruovat činnost povodňové komise. Přepisy telefonních hovorů a záznamy z vlakového dispečinku rovněž nevypovídají o konkrétní činnosti, pokynech a opatřeních povodňové komise.
d) V řadě činností nebyl respektován povodňový plán, kterým se má povodňový orgán řídit (například v rozhodování o uzavírání tlakově plynotěsných elementů apod.). Nebyla důsledně definována pravomoc a kompetence jednotlivých členů v povodňové komisi. Z toho následně vyplývaly příkazy od jednotlivých členů povodňové komise bez vzájemné součinnosti a návaznosti.
e) Povodňový plán DP – Metro, o.z. neobsahuje konkrétní podrobnější postup činnosti při vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity. Povodňový plán konstatuje, že „při dosažení 3. stupně povodňové aktivity povodňová komise zajistí realizaci opatření v části B.6 povodňového plánu“. O uzavírání stanic či uzavírání tlakově plynotěsných uzávěrů při 2. nebo 3. stupni povodňové aktivity povodňový plán přímo nikde nehovoří. Tato opatření „zavádí vlakový dispečer na pokyn povodňové komise“ (část C.5. povodňového plánu).
Subkomise konstatuje, že Povodňová komise DP – Metro, o.z. přijala v souladu s povodňovým plánem všechna opatření na stoletou vodu, přestože většina z těchto opatření nebyla v povodňové knize zaznamenána. Přijatá opatření byla prokazována nepřímo z hlášení dispečerů, přepisů telefonních hovorů či záznamů o otevírání tlakově plynotěsných elementů.
Vyhodnocením dostupných podkladů subkomise došla k závěru, že činnost povodňové komise, i přes formální nedostatky, probíhala věcně správně na trati C mezi Nádražím Holešovice a Florenc a bez závažných nedostatků i na trati A. Na trati B v oblasti Karlína (zřejmě i v důsledku nečekaného průniku vody do stanice Invalidovna provalením podezdívkou větracího výdechu) a dále na ostatních následně zaplavených úsecích trati B již tento proces vykazoval prvky značné improvizace a nepřesnosti výkonu služby téměř hraničící s porušováním služebních povinností provozních předpisů. Z hlediska fyzického vývoje zaplavování staveb metra měla být opatření (s výjimkou budování „hradítek“) realizována dříve.
3.4. Ostatní organizace
a) Povodí Vltavy s.p. závod Dolní Vltava
Na všech přehradách Povodí Vltavy, státní podnik v územní působnosti závodu Dolní Vltava se v průběhu povodně údajně manipulovalo dle platných schválených manipulačních řádů. Mimořádnou manipulaci si situace vyžádala pouze na VD Slapy a to až po proběhnutí kulminačního průtoku. Mimořádná manipulace na VD Slapy byla ve dnech 25. 8. 2002 – 31. 8. 2002 nařízena hejtmanem Středočeského kraje v rámci krizového řízení a následně až do odvolání povolena rozhodnutím OkÚ Praha – západ ze dne 23. 8. 2002 pod č.j. Vod.235-3135/02/R/Fial. Manipulace spočívala v možnosti snížení hladiny v nádrži do zásobního prostoru pod kótu 269,10 m n.m.(BpV) z důvodu možnosti využití zásobního objemu k ředění nečištěných odpadních vod z nefunkční Ústřední čistírny odpadních vod v Praze a zlepšení hygienických podmínek v dolním toku Vltavy a Labe nebo případně k využití volného zásobního prostoru k zachycení povodňových průtoků. Tato hladina je předepsána platným manipulačním řádem v období od 1. 4. do 30. 9. jako hladina minimální.
Na Vltavské kaskádě v nádrži Orlík byla před příchodem první vlny povodňových průtoků hladina na kótě 348,50 m n.m., tzn. 125,62 mil m3 volného objemu. Z toho volného objemu bylo využito 99,8 mil. m3 k zachycení povodňových průtoků z první vlny. Před druhou vlnou vhodnými manipulacemi byla hladina opět snížena na kótu 349,46 m n.m., tzn. uvolnění 104 mil.m3 objemu k zachycení druhé vlny povodňových průtoků. Na všech nádržích v povodí Vltavy bylo využito kapacit ovladatelných i neovladatelných retenčních prostorů.
Subkomise se domnívá, že je nutné
a) Přehodnocení stávajících priorit užívání vodních nádrží z hlediska upřednostnění jejich ochranné funkce.
b) Zpracování studií odtokových poměrů a vymezování zátopových území.
c) Pořízení studií preventivních protipovodňových opatření dílčích povodí s cílem zvýšit retenční kapacitu území, především v horních úsecích povodí, kde jsou největší rizika vzniku povodňových stavů a následný vznik škod.
d) Zvýšení počtu vodoměrných stanic jako základní předpoklad pro vyhodnocování situace a zvýšení úrovně technických podkladů pro rozhodování dispečinků a povodňových orgánů.
e) Zlepšení činnosti hlásné povodňové služby na všech vodohospodářských objektech podle jejich manipulačních řádů.
Subkomise k datu zpracování této zprávy nezískala potřebná data k ověření výše uvedených názorů a nemá k dispozici ani žádnou nezávislou analýzu této problematiky
b) Český hydrometeorologický ústav
Předpovědní povodňovou službu v ČR zabezpečuje v souladu s ustanovení § 73 vodního zákona Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných toků, tj. na území hl. m. Prahy s Povodím Vltavy s.p. závodem Dolní Vltava.
Subkomise konstatuje:
a) Na základě smlouvy z 10.12.1999 mezi Českým hydrometeorologickým ústavem a hlavním městem Prahou má Český hydrometeorologický ústav poskytovat hl. m. Praze údaje a informace o aktuálním počasí, předpovědích počasí, údajích o stavu ovzduší a hydrogeologické informace pro systém PREMIS (Pražský ekologický monitorovací a informační systém), sloužící pro potřeby městské správy hl. m. Prahy. Tyto údaje by měly být následně zveřejňovány na intranetu Magistrátu hl. m. Prahy na stránce www.premis.cz. Na uvedené stránce takovéto údaje nejsou uváděny a jsou tam pouze údaje o ovzduší. Správcem těchto stránek je odbor městské informatiky Magistrátu hl. m. Prahy.
b) V souladu se zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Český hydrometeorologický ústav poskytoval údaje (informační zprávy, upozornění a výstrahy) i Operačnímu středisku GŘ HZS České republiky a to následně Operačnímu středisku Krizového štábu hl. m. Prahy. Jednalo se jednak o konstataci skutečných vodních stavů a průtoků ve vybraných profilech ke konkrétní hodině a jednak o údaje o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách. Tato hlášení přicházela z Operačního střediska GŘ HZS České republiky na Operační středisko Krizového štábu hl. m. Prahy cca do 1 hodiny po jejich zveřejnění.
c) Hlášení Českého hydrometeorologického ústavu byla v údajích o konkrétních vodních stavech a průtocích v rozporu s údaji prezentovanými zástupci Povodí Vltavy s.p. závod Dolní Vltava na jednáních Krizového štábu hl. m. Prahy. Například dne 12. 8. 2002 v 13.00 hod. byl Krizový štáb hl. m. Prahy informován o průtoku Vltavy 1700 m3/s, Operační středisko Krizového štábu hl. m. Prahy získalo a rozesílalo informaci z Povodí Vltavy, s.p. závodu Dolní Vltava o průtoku 1540 m3/s a Český hydrometeorologický ústav poskytl k té samé hodině údaj 1630 m3/s. Nebo druhý příklad ze dne 13. 8. 2002 ve 2.00 hod. - Operační středisko Krizového štábu hl. m. Prahy získalo a rozesílalo informaci z Povodí Vltavy, s.p. závodu Dolní Vltava o průtoku 2030 m3/s a Český hydrometeorologický ústav poskytl k té samé hodině údaj 2500 m3/s.
3.5. Informační toky
K včasnému varování a vyrozumění obyvatelstva byla především využita vybudovaná síť elektronických sirén, která je nezávislá na dodávkách proudu z veřejné sítě. Dále bylo využito sdělovacích prostředků. Pro monitorování situace při povodni byl využit vybudovaný městský kamerový systém a tím bylo možno operativně vyhodnocovat nastalou situaci a přizpůsobit jí i případná rozhodnutí o evakuaci apod.
Pro řešení povodňových opatření je pro hl. m. Prahu prioritní získávání konkrétních a aktuálních informací cestou Povodí Vltavy s.p. závodu Dolní Vltava, který reguluje odtok z Vltavské kaskády a provádí měření výšky a průtoku Vltavy v Praze.
Pokud byla aktivována Ústřední povodňová komise (subkomise se domnívá, že nikoli), je třeba konstatovat, že hlavní město Praha nebylo touto komisí osloveno. Komunikace s Ústředním krizovým štábem probíhala na úrovni primátora hl. m. Prahy a ministra vnitra ČR, včetně jedné návštěvy ministra vnitra ČR na jednání Krizového štábu hl. m. Prahy.
V hodnocení konkrétní činnosti, výkladu zákonných kompetencí a předávání informací mezi Ministerstvem vnitra – Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR a Odborem krizového řízení MHMP existují rozpory. Subkomise se původně tímto sporem nezabývala a doporučuje tuto záležitost do budoucna vyřešit na úrovni vedení hl. m. Prahy a ministerstva vnitra.
Obě strany se shodly, že byly předávány informační zprávy, varovné zprávy, výstrahy a upozornění z ČHMÚ. Neshodly se na předávání dalších informací a pokynů Krizovému štábu HMP.
Informace především o stavu průtoku a výšce hladiny Vltavy a Berounky, o tendencích a prognózách vývoje počasí byly předávány Operačním střediskem Krizového štábu hl. m. Prahy podle metodiky „Postupy činnosti systémového managera Operačního střediska Krizového štábu hl. m. Prahy při vzniku mimořádných událostí a krizových situací“ cestou :
· jednání povodňové komise a následně Krizového štábu hl. m. Prahy (viz zápisy z jednání Krizového štábu hl. m. Prahy a Kniha příkazů Krizového štábu hl. m. Prahy)
· SMS zpráv z Operačního střediska Krizového štábu hl. m. Prahy (jedna SMS zpráva vždy šla na kontrolní mobil Operačního střediska Krizového štábu hl. m. Prahy) členům povodňové komise HMP, členům pracovního štábu PK HMP, povodňovým komisím obvodních a místních úřadů a na vyžádání (viz kopie SMS zpráv)
· telefonicky z Operačního střediska Krizového štábu hl. m. Prahy (viz telef. přepis hovorů mezi Operačním střediskem Krizového štábu hl. m. Prahy a tísňovým dispečinkem ředitelství DP hl. m. Prahy, a.s.).
Subkomise konstatuje:
a) DP – Metro, o.z. dostával informace o aktuálních stavech, prognózách a stupních povodňové aktivity cestou SMS zpráv na mobil dopravního ředitele DP hl. m. Prahy, a.s. a mobil vedoucího služby 11900. Vyhlášení a odvolání 2. a 3. stupně povodňové aktivity bylo současně telefonicky oznámeno na tísňový dispečink ředitelství DP hl. m. Prahy, a.s.
b) Nikdo z DP hl. m. Prahy, a.s., Magistrátu hl. m. Prahy ani Krizového štábu hl. m. Prahy nežádal na jednáních Krizového štábu hl. m. Prahy z hlediska možného vzniku škod či ohrožení o přerušení provozu metra.
c) Chybí závazná forma spolupráce mezi Ústředním krizovým štábem a Krizovým štábem hl. města Prahy (smlouvy mezi hl. městem Prahou a ministerstvem vnitra týkající se zejména využití ochranného systému metra při mimořádných událostech v míru a pravidelné členství zástupce krizového štábu hl. města Prahy v Ústředním krizovém štábu).
d) Je nezbytné, aby Krizový štáb hl. m. Prahy pracoval se závaznými daty a informacemi o průtoku a výšce vody odpovědného nositele, tj. Českého hydrometeorologického ústavu (podle § 73 odst. 1). Z hlediska činnosti krizového štábu je třeba zajistit aktuální a přesné informace. Informace z Povodí Vltavy by měly býti pouze doplňující.
4. Ochrana metra před stoletou vodou
Koncepce protipovodňové ochrany vychází již projekčně ze základní premisy, že by při hladině na úrovni stoleté vody nemělo dojít k zatopení vnitřních prostor metra. Přesto technické podmínky pro projektování metra s možností ohrožení metra stoletou vodou počítaly. Odpovídající stavební projektová dokumentace byla řešena tak, aby převážná většina vstupů do podzemí (schodiště, eskalátory, výtahy, větrací šachty) byla 0,5 m nad úrovní povodňového průtoku stoleté vody. U vstupů, které toto kriterium nesplňovaly, byla navržena a realizována stavební opatření ve formě vnějších protipovodňových zábran (hradítek). Ty bránily přelití na vstupech do metra až do úrovně stoleté vody. Konkrétně se jedná o některé výstupy ze stanic Florenc B i C, Křižíkova, Invalidovna a Palmovka, navíc jde i o větrací šachtu u stanice Malostranská.
Protipovodňová opatření byla tedy navržena na ochranu proti stoleté vodě, bez ohledu na to, zda je v daném úseku vybudován ochranný systém metra či nikoliv. Pro protipovodňovou ochranu nebylo nikdy uvažováno s celkovou aktivací ochranného systému metra, ale pouze využitím jeho dílčích prvků. Povodňový plán DP – Metro, o.z. při vyšších průtocích, při nichž by došlo k přelití vnějších hradidel, počítal s použitím staničních (eskalátorových) a dalších tlakově plynotěsných elementů, které by zabránily proniknutí vody do chráněných prostor, a to i při zachování provozu metra. Staniční uzávěry jsou vesměs situovány výškově do úrovně nástupiště jednotlivých stanic – to ve svém důsledku znamená, že při extrémně vysoké hladině (nad úrovní stoleté vody – viz dále) musí dojít k zaplavení přístupových cest eskalátorů a schodišť. Poněvadž však (díky staničním tlakovým uzávěrům) by nemělo dojít k zaplavení vnitřních prostor metra, nemělo by být ani nutno uzavírat tlakové traťové předěly v tunelech.
Spolehlivost takto koncipované dvoustupňové ochrany vstupů by byla velmi vysoká, avšak pouze při splnění zásadního předpokladu, že všechny k tomuto účelu použité prvky ochranného systému metra – zejména tlakové uzávěry a těsnění kabelových průchodek – budou trvale a na 100 % účinné. Pokud nebyl tento předpoklad o účinnosti a okamžité použitelnosti prvků ochranného systému metra, předpokládaných jako druhý stupeň protipovodňové ochrany, bezvýhradně splněn a kontrolován, bylo riziko zaplavení metra po přelití vnějších hradidel, navržených „jen“ na stoletou vodu, velmi reálnou hrozbou.
Z toho vyplývá, že principiálně měla dvoustupňová ochrana metra proti povodni ve smyslu Povodňového plánu své oprávnění, technické prostředky pro druhý stupeň však musí být plně spolehlivé.
Bezpečnost a použitelnost vnějších hradítek navržených na stoletou vodu byla při srpnové povodni pozitivně ověřena, neboť do úrovně stoleté vody zůstala hradidla plně funkční. Maximální úroveň povodňového průtoku ve středu 14. 8. 2002 ve 14.00 hod. byl však u některých hrazených vstupů téměř o 2 m vyšší než úroveň stoleté vody, takže došlo k přelití hradítek. Ani jejich přelití nezpůsobilo jejich destrukci.
Mobilní zábrany jako podstatná část ochranných opatření byly realizovány s další rezervou cca 50 cm oproti očekávané úrovni stoleté vody. V souladu s tímto plánem a realizovanými opatřeními také do úrovně povodně stoleté vody neměl DP – Metro, o.z. se zvládáním povodně problémy. Podle předběžných rozborů došlo k zaplavení metra až při průtoku ve Vltavě o cca 1000 m3/s vyšším než je průtok odpovídající stoleté vodě. Při dalším nárůstu povodně však už došlo k přelití zábran až o 2 m a zatopení metra již nešlo použitými prostředky zabránit. Poruchy, ke kterým následně došlo (destrukce prahů, vyřazení průchodek atd.) potom už vedly k rozšíření zaplavení na další stanice.
Subkomise konstatuje, že zaplavení metra při rozsahu srpnové povodně (při průtoku o cca 1500 m3/s větším a hladině průměrně o cca 200 cm vyšší než odpovídá stoleté vodě) nešlo dostupnými prostředky primárně zabránit.
Blíže je tato problematika rozebrána dále.
4.1.Ochranný systém metra
Ochranný systém metra byl projektován podle předpisů ministerstva národní obrany CO-6-5 a jeho využití bylo dáno předpisem CO-6-6. Tyto předpisy byly zrušeny náčelníkem Generálního štábu AČR dne 11. 7. 2002 (Věstník ministerstva obrany z 11. 7. 2002).
Metro může být v zásadě provozováno ve dvou funkčně nezávislých systémech – v dopravním systému (DSM) a v ochranném systému (OSM).
Dopravní systém metra souvisí s běžnou přepravou cestujících, při ochranném systému jsou vybrané prostory metra využity pouze pro účely ochrany obyvatelstva. Ochranný systém metra byl projektován tak, aby využíval především prostorů, které vznikaly při výstavbě metra. Ochranný systém je vybudován a zkolaudován na celé trati A, na trati B pouze v úseku Florenc – Zličín (kromě mělkých stanic Zličín, Lužiny a Hůrka) a na trati C v úseku Kačerov (mimo) – Háje a stanice Vltavská včetně přilehlých traťových úseků. Pro úplnost je vhodné poznamenat, že trati B v úseku Florenc (mimo) – Rajská zahrada (mimo) je vybavena prvky ochranného systému metra, není však jako součást ochranného systému metra zkolaudována a nebylo dobudováno příslušné technické centrum.
Ochranný systém metra dle výše uvedených předpisů lze využít pro:
a) ukrytí všech kategorií osob (trvale bydlících, zaměstnanců organizací, orgánů státní správy, žáků škol a návštěvníků hl. města Prahy) se zabezpečením odpovídajícím ochraně proti všem známým účinkům zbraní hromadného ničení a zátopové vlny vzniklé protržením přehrad vltavské kaskády,
b) k evakuaci nebo následnému vyvedení ukrývaných osob tunely metra do okrajových částí města, které mají vhodnou vazbu na železniční a silniční sítě,
c) k další činnosti podle rozhodnutí krizového štábu města jako je např.
· přesuny a pohyby složek Záchranného bezpečnostního systému hl. města Prahy uvolněnými tunely,
· využití zdrojů elektřiny, vody a spojovacích prostředků,
· využití zachovalých částí tunelů k nouzovému ubytování apod.
Vybavenost ochranného systému podzemních dopravních staveb zabezpečuje základní podmínky pro nepřetržitý život ukrývaných osob po dobu ochranného pobytu minimálně 72 hodin.
V průběhu let pod tlakem snižujících se rozpočtových nákladů, docházelo ke změnám vybavenosti ochranných systémů podzemních dopravních staveb a oddalování dokončování rozestavěných úseků ochranného systému. Dostavba technického centra na trati B byla přerušena již před rokem 1989.
Řešení ochranného systému metra v Praze se vyznačuje třemi znaky:
a) p r v n í m základním znakem ochranného systému metra je využití stanic, traťových tunelů mezi stanicemi, odboček, služebních traťových spojek mezi tratěmi a spojovacích koridorů k ukrytí obyvatelstva a možnost jeho evakuace do okrajových částí města. Ochranu poskytují stavební konstrukce stanic a tunelů, výška horninového nadloží, tlakové a plynotěsné oddělení prostoru s ukrývanými od vnější atmosféry, vytváření přetlaku vzduchu uvnitř ochranných prostorů oproti venku a technické vybavenosti prostorů,
b) d r u h ý m základním znakem OSM je princip účelného napojení jednotlivých tratí metra, využívaných pro ochranu obyvatelstva, na pomocné objekty, tzv. technická centra, jejichž úkolem je zásobování OSM elektrickou energií, vodou a vzduchem. Tato technická centra jsou většinou situována ve větší vzdálenosti od středu města v místech, která nejsou ohrožena předpokládaným vznikem mimořádných událostí, v místech, kde nehrozí nebezpečí plošných požárů, zavalení troskami po rozrušení okolní zástavby, ani nebezpečí zaplavení vodou z Vltavy, v případě záplavové vlny po zničení vodních děl vltavské kaskády,
c) t ř e t í m základním znakem OSM je odolné rozdělení jednotlivých tratí metra do samostatných ochranných úseků pro ukrytí cca 10 až 25 tisíc osob. Ochranný úsek tvoří zpravidla dvě sousední stanice s přilehlými traťovými tunely.Tyto úseky jsou organizačně samostatné, zásobovaní vzduchem, vodou a el. energií je centralizované, zabezpečené v konečném řešení ze dvou směrů. V případě zničení některého úseku je zabezpečen ochranný provoz v úsecích přilehlých, jež zůstávají tlakově plynotěsně odděleny od zničeného úseku.
Chráněný prostor metra je od vnějšího prostoru oddělen tlakově-plynotěsnými předěly:
· tlakovými předěly v eskalátorových tunelech, sestávajícími z patřičně odolné stavební konstrukce, tlakového uzávěru komunikace a kabelových průchodek,
· tlakovými předěly ve větracích šachtách, které sestávají z patřičně odolné stavební konstrukce, tlakového uzávěru vzduchotechnické cesty a kabelových průchodek.
Vnitřní prostor metra je rozdělen na dílčí ochranné úseky pomocí traťových předělů:
· tlakový traťový předěl sestává z patřičně odolné stavební konstrukce, traťových uzávěrů, těsnění kolejnic, uzavírání odvodňovacího žlábku a kabelových průchodek.
Celý systém ochranného systému metra je koncipován tak, že v případě využití je ovládán (i napájen) zevnitř, tzn. měl by fungovat autonomně, bez vnějšího napojení.
Subkomise konstatuje:
a) Základním účelem OSM nebylo nikdy ochránit investiční nebo neinvestiční majetek DP – Metro, o.z., nýbrž zajistit v prostorách metra ochranu obyvatelstva při mimořádných událostech vojenského charakteru, případně jeho následnou evakuaci do méně postižených okrajových částí města s dostupnou silniční a železniční sítí. Doba přípravy ke zpohotovení všech funkcí OSM v plné šíři činí několik měsíců (především z hlediska zajištění služeb) a souvisí s bezpečnostní strategií ČR přijatou usnesením vlády č. 80/2001. Byly by provedeny veškeré kontroly funkce systému jako celku i prvků, které v období míru nejsou využity. Teprve po provedení dlouhodobé přípravy nesmí vlastní zpohotovení OSM překročit dobu 6 hodin a konečný přechod z DSM na OSM se uskutečňuje během 13 minut.
b) OSM nebyl navržen ani realizován pro specifický účel ochrany prostor metra proti povodni a lze konstatovat, že při plném nasazení OSM je funkce DSM vyloučena. Částečné využití zařízení OSM při provozu DSM je však možné a řídí se zvláštními předpisy vypracovanými v souvislosti s ustanoveními Povodňového plánu DP - Metro, o.z. Ten předpokládal využití prvků vybudovaného systému OSM jako druhého stupně protipovodňové ochrany v případě zvýšení hladiny Vltavy nad úroveň stoleté vody.
c) Z dokumentů v Archivu hlavního města Prahy je však možné dovodit, že s jistou možností přítomnosti vody v tunelech metra bylo při projektování počítáno. Jednak je odolnost na hydrostatický tlak vody definována u technických parametrů některých použitých tlakových uzávěrů, dále bylo zvažováno riziko prolomení Vltavské kaskády, prolomení tunelů metra při průchodu pod Vltavou. V posledním případě je zmiňována nutnost izolovat zaplavený úsek.
d) Za klíčový lze v tomto směru považovat dokument, který na základě požadavku Komise zpracoval Metroprojekt. „..Kromě toho je odolnost předělů kontrolována hydrostatickým tlakem vzniklým zaplavením průlomovou vlnou. Předěly jsou dimenzovány vždy na vyšší z výše uvedených tlaků…“ Všechny tlakové předěly v oblasti zaplavované průlomovou vlnou vzniklou protržením vodních děl nad městem jsou dimenzovány na hydrostatický tlak vzniklý od hladiny této vlny. Hladina průlomové vlny je asi o 10 metrů vyšší než byla původně stanovená hladina stoleté vody. Z uvedeného vyplývá, že všechny uvažované předěly byly dimenzovány na zatížení o 0.08 až 0.1 MPa vyšší, než bylo zatížení od povodně 2002.
Ilustrace tlakových poměrů:
Eskalátorový uzávěr ve stanici Vltavská
|
- statický ekvivalent zatížení od rázové vlny |
……… |
0.82 MPa |
|
- Hydrostatické zatížení (průlom. vlna) |
……… |
0.27 MPa |
|
- Hydrostatické zatížení (povodeň 2002) |
……… |
0.17 MPa |
Traťový předěl Florenc-Náměstí Republiky
|
- Hydrostatické zatížení (průlom. vlna) |
……… |
0.5 MPa |
|
- Hydrostatické zatížení (povodeň 2002) |
……… |
0.4 MPa |
Všechny tlakové předěly byly dimenzovány v zátopové oblasti na vyšší tlak, než byl dosažen při povodních 2002.
e) K možným příčinám zaplavení metra patří především koncepční i realizačně aktivační neprovázanost Povodňového plánu DP – Metro, o.z., který byl zaměřen na ochranu metra jako dopravního systému a aktivačního plánu ochranného systému, který byl vybudován pro účely civilní ochrany v případě napadení Prahy zbraněmi hromadného ničení a není koncipován jako mírový protipovodňový systém. Kombinace obou systémů ochrany či použití pouze jednoho z nich bez jeho či jejich pravidelné kontroly a námětových cvičení považuje subkomise za chybné a nesystémové.
f) Za funkci obou systémů ochrany odpovídaly rozdílné subjekty DP – Metro, o.z. Za protipovodňové zábrany služba 11700, za ochranný systém metra služba 11900. Součinnost či provázanost obou systémů nebyla nikdy zkoušena či nacvičována.
g) Protože jaderné nebezpečí již nebylo delší dobu považováno za reálné, došlo v minulých letech k všeobecnému podcenění významu systému civilní ochrany a tudíž i OSM. Důsledkem byla i nedokončenost ochranného systému na tratích IIB a IVB a odsunutí realizace technického centra u stanice Palmovka (tudíž nebyla možná ani kolaudace této části OSM). Výsledkem toho všeho bylo i velké množství neutěsněných anebo nedokonale utěsněných kabelových průchodek v tlakových předělech, neuzavření dalších prostupů tlakovými uzávěry a pod.
h) Dvouúčelovost metra vede k upřednostňování funkce dopravní před ochrannou. Dokončování ochranného systému je oproti předpisům opožďováno a dopravní systém je kolaudován bez dokončeného ochranného systému.
4.2. Budování, provoz a údržba OSM před rokem 1989
Subkomise se v rámci svého šetření pokoušela nalézt také doklady, jak probíhala výstavba, provoz a údržba ochranného systému metra před rokem 1989.
Subkomise konstatuje :
a) jedinými dostupnými doklady, ze kterých mohla subkomise určit některé skutečnosti, byl Archiv hlavního města Prahy. Ten je však neúplný, chybějí klíčové dokumenty právě ze zátopových území,
b) výstavba a provoz OSM byly sice utajeny, některé skutečnosti podléhaly režimu přísného utajení, ale z dostupných dokladů vyplývá, že investorem a provozovatelem byly vždy Dopravní podniky hl. m. Prahy, Metro, koncernový podnik (viz Organizační řád část OSM z roku 1980). Zde je předmět činnosti, provoz OSM, definován jako povinnost DP - Metro, o.z. Organizační řád vydal ředitel podniku,
c) organizačně se tehdejší služba 11 680 blíží dnešní službě OSM. Její povinností byla „spolupráce“ s ŠT- CO ČSSR a ŠT- CO hl. m. Prahy,
d) pro funkční zkoušky jednotlivých úseků OSM byla ustanovena vždy řídící komise, kterou řídil předseda, generální ředitel DP-koncern. Členy komise byli například:
· hlavní sovětský poradce
· ŠT- CO ČSSR
· ŠT- CO Metro
· vedoucí odboru dopravy NVP
· ředitelé hlavních dodavatelů stavby, technologie
· ředitel DP-Metro
· ředitel projekční firmy
· ředitel technického dozoru investora
· vedoucí odboru obrany DP-GŘ
e) Projektant a technický dozor investora byli tehdy součástí organizační struktury Dopravních podniků.
f) K jednání řídí komise byli přizváni i další zástupci státních institucí a předsedové dotčených ONV.
g) Podle sepsaných protokolů byly zkoušky prováděny pečlivě.
Úkoly na stavbě OSM ukládal generálnímu řediteli Dopravních podniků hl. m. Prahy a dodavatelům NVP.
5. Doporučení a další konstatace
Do povodňových plánů, zaměřených na minimalizaci rizika ohrožení lidských životů a materiálních škod, je nutné zapracovat aktuální zkušenosti. Bude respektována možnost výskytu i povodní blížících se pravděpodobně maximálním. Zásadní význam musí mít systematické prověřování připravenosti ochranného systému pro okamžité použití.
V této souvislosti je nutné ocenit zejména přijatá opatření pro fungování městské hromadné dopravy. Doprava přitom znamená nejen z hlediska fungování městské infrastruktury základní prvek, ale má i obecnější vliv na to, jak lidé psychicky zvládají dlouhodobě mimořádnou situaci ve městě. Metro v běžných podmínkách přepraví denně 1 212 000 osob, což je přibližně 41 % z celkového počtu cestujících MHD. V tomto směru doprava musela substituovat tragický výpadek metra a potýkat se zároveň s vážně narušenou sítí komunikací. V tomto směru je třeba vyzdvihnout organizační schopnosti při operativním rozhodování dopravního ředitele DP hl. m. Prahy, a.s. a jeho spolupracovníků.
Povodňové škody je možné omezit snižováním potenciálu škod (vymístění aktivit z ohroženého území a odpovědné posuzování umísťování nových aktivit), dále pak funkční předpovědní a hlásnou službou dotaženou až do úrovně občanů a právnických osob, funkčním systémem povodňových orgánů připravených na zvládání povodňových situací, analýzou rizik, informovaností občanů a subjektů hospodařících v zátopových územích o tom, jak se chovat v případě povodňové situace, a včasným odstraněním již vzniklých škod.
Hlavní zásadou obecné prevence ochrany před povodněmi je zabránit tomu, aby hospodaření v celém území negativně ovlivňovalo povodňový odtok a zhoršovalo průběh povodní.
Za jeden ze základních předpokladů účinného fungování metra během živelních pohrom je průběžné ověřování znalosti norem pracovníků metra a jejich nadřízených formou námětových cvičení.
Duben 2003
Zpracovali:
p. Stanislav Dvořáček
p. Miroslav Kejmar
Prof. Ing. Pavel Prokop, CSc.
III.
TECHNOLOGICKÁ SUBKOMISE
Subkomise posuzovala technologická zařízení metra ve vztahu k povodňové situaci, a to tlakové uzávěry, vzduchotechniku, vodovod, odvodnění včetně čerpacích stanic a návazné části elektroinstalací.
Komise pracovala na základě následujících podkladů :
· Povodňový plán DP-Metro ,o,z,
· Situační zprávy o průběhu čerpání vody ze zatopených stanic pražského metra od 16. 8. 2002 do 8. 9. 2002
· Pravidla technického provozu metra ( Federální ministerstvo dopravy)
· Podélné řezy zaplavenými úseky tras A, B, C pražského metra ( Metroprojekt )
· Předpisy – Projektování a výstavba ochranného systému městské podzemní dráhy a jeho uvádění do provozu
· Přehled zatopených stanic
· Průběh stavů a průtoků v profilu Chuchle 4. 8. – 20. 8. 2002
· Tisk 2100 – k průběhu odstraňování povodňových škod v metru
· Přehled informací a předpovědí vydávaných ČHMÚ během povodně
· Schematické rozmístění tlakově plynotěsných uzávěrů v zaplavených částech tras A,B,C
· Seznam uzavřených tlakově plynotěsných uzávěrů v oblastech dotčených povodní
· Protokoly o tlakově plynotěsných uzávěrech
· Tlakově plynotěsné uzávěry
Metroprojekt Praha poskytl následující dispozice:
· Dispozice týkající se průchodek kabelů tlakově-plynotěsnými předěly
· Dispozice tras s vyznačenými předěly – A, III C, I B, II B/1, II B/2, II B/3
· Dispozice pro průchodku potrubí tlakovým předělem
· Podélné profily tras A ,B ,C, s vyznačenými hladinami
· Seznam výtlaků z čerpacích stanic
· Přehledné výkresy stanic v oblasti zatopení
· Schémata tras s vyznačenými a označenými tlakovými uzávěry
· Technická zpráva z projektu návrhu ochrany stanic metra před zaplavením stoletou vodou
DP - Metro, o.z. poskytl:
· Provozní řád ochranného úseku B4- OSM
· Zařízení MTO navazující na povrch
· Seznam čerpacích stanic v místech dotčených povodní
· Přehled nefekálních čerpacích stanic s uvedením množství čerpané vody
· Přehled poloh uzavíracích armatur na výtlacích čerpacích stanic
Nespornou hlavní příčinou zatopení pražského metra byla neočekávaná mohutnost povodně, na kterou nebyla ochrana metra dimenzována. Předpokládaná hladina stoleté vody (na kterou byly veškeré protipovodňové systémy dimenzovány) byla značně překročena a v oblasti Karlína ještě umocněna zpětným vzedmutím hladiny (cca o dva metry). Přes tuto skutečnost bylo ovšem možno některým škodám zabránit za předpokladu řádné funkce příslušných prvků ochranného systému metra a hlavně jejich včasným aktivováním. Skutečností však je, že stavební poškození ve stanici Invalidovna a přelití ochranné hráze rozestavěného úseku trati „C“ za stanicí Nádraží Holešovice způsobilo zatopení částí trati „C“ a „B“, kterému až po stanici Florenc nebylo možno zabránit. Je nutno poznamenat, že část OSM na trati „B“ od stanice Florenc nebyla nikdy uvedena do provozního stavu. Prokázané destrukce betonových prahů odvodňovacích kanálků u tlakových předělů na trati „B“ způsobily pak zatopení i dalších prostor metra. Byl zde i značný podíl netěsností kabelových prostupů u tlakových předělů.
Dá se konstatovat, že destrukce stavebních i technologických prvků byla skutečně ojedinělá a nedošlo k žádné totální destrukci konstrukcí. Ve stanici Invalidovna neutěsnění výtlaku kanalizace průměru 220 mm v chráničce 300 mm způsobilo volný průtok vody z vestibulu do kanálu pod eskalátory a přes čerpací stanici do podzemí ražené části stanice. Vznikl tak v podstatě obtok tlakového uzávěru. Závady stavebních konstrukcí posuzuje samostatně stavební subkomise.
Od vnějšího prostoru je chráněný prostor oddělen tlakově-plynotěsnými předěly, vnitřní prostor je dělen na ochranné úseky traťovými předěly.
Tlakové předěly v eskalátorových tunelech se většinou sestávají z odolné stavební konstrukce, tlakového uzávěru komunikace, šoupěte odvodnění, kabelových průchodek, tlakového poklopu pod uzávěrem a v některých případech dalších pomocných uzavíracích elementů.
Tlakový předěl ve větrací šachtě se většinou sestává z odolné stavební konstrukce, tlakového uzávěru vzduchotechnické cesty, šoupěte odvodnění, kabelových průchodek, a tlakového dvojdveří.
Traťový předěl se sestává z odolné stavební konstrukce, traťových uzávěrů včetně těsnění kolejnic a uzavírání kolejového žlábku, kabelových průchodek a vzduchotechnického obchozu, který je tvořen obchozí chodbou s dvojicí uzávěrů. Rovněž může být obchoz vybaven tlakovým dvojdveřím.
Všechny tlakové předěly jsou navrženy tak aby odolaly v daném umístění vyššímu z tlaků, které vznikají od zátopové vlny, která je až o 10 m vyšší než hladina 100-leté vody, nebo účinkem tlakové vlny v daném místě. Tlaky se pohybují mezi 0,4 až 0,8 MPa.
Po prostudování podkladů a předpisů pro projektování vlastního metra a speciálně pak OSM, platných v době zajišťování projektových prací, je nutno konstatovat, že projektanti stoprocentně splnili na ně kladené požadavky. V dostupných projektových dokumentacích nebyly zjištěny žádné nesrovnalosti. Dle požadavků je v dokumentaci řešena protipovodňová ochrana bez ohledu na to, zda jsou dané úseky nebo stanice využívány v režimu OSM nebo jen v dopravním provozu metra. Ochrana je řešena proti hladině stoleté vody zvýšené o 50 cm.
V současné době nejsou již k dispozici ani stavební deníky a není tedy možnost posoudit, zda se jednalo v případě vad tlakových předělů o nekvalitní práci nebo působení místních „zlepšení“. Těsnění kabelových prostupů bylo ve své době prověřeno a schváleno. Je však nepochybné, že při vlastním provádění zatěsnění průchodek působil lidský faktor. Je to patrné z fotografické dokumentace, kde se ukazuje, že některé vytlačené průchodky nedosahují ani desetiny předepsané síly tmelu.
Z hlediska pravidelných kontrol a kontrol tlakových předělů po provedení jakýchkoliv prací je nutno zavést revizní knihy jednotlivých tlakových předělů. Jedná se o nutnou kontrolu všech prací na tlakových předělech prováděných i o záznamy prováděných kontrol. S ohledem na hodnoty zařízení metra je nutné ochranná zařízení udržovat v plně funkčním stavu připravená k rychlé aktivaci.
Je nezbytně nutné převést odpovědnost za provoz metra v krizové situaci na složky odpovědné za provoz metra. Ukázalo se jasně, že používat metro jako evakuační prostředek v případě hrozící povodně je rizikové. Prostory metra je naopak nutno včas zabezpečit a zabránit tak velkým následným ekonomickým ztrátám.
4.1. Stavební část
a) Hlavní příčinou zatopení pražského metra povodní v srpnu 2002 bylo dimenzování ochrany metra na hladinu tzv. stoleté vody. Vzhledem k velkým materiálním škodám vzniklým zatopením metra, subkomise doporučuje provést ochranu všech vstupů a šachet v zátopové oblasti na výšku hladiny dosaženou při povodni v srpnu 2002 s dostatečnou rezervou. Ochranu vstupů do vestibulů provádět pokud možno ihned na povrchu, přitom je nezbytné zajistit i těsnění všech inženýrských sítí na metro navazujících. Protipovodňová hrazení na povrchu řešit případně jako dvojitá s odčerpáváním proteklé vody hned na terénu. Vstupy kabelů a potrubí navrhovat tak, aby bylo umožněno řádné provedení těsnění a jeho kontrola. Ochranný systém metra využít jako doplňkovou ochranu a aktivaci systému přizpůsobit protipovodňovým opatřením.
b) Za stěžejní problém ochranného systému metra a současně protipovodňové ochrany považujeme tzv. tlakově-plynotěsné předěly. Tyto předěly, stejně tak i nové protipovodňové předěly musí být stavebně-technicky řádně provedeny, vyzkoušeny a pravidelně kontrolovány v rámci předepsané údržby. Jakékoli dodatečné práce, prováděná údržba, musí být prováděny podle schválené dokumentace, podrobeny kontrole a přezkoušení. Každý tento předěl musí být posuzován jako celek, tj. jak stavební konstrukce, prostupy instalací tak i vlastní technologická zařízení. Součástí předělu jsou i veškeré instalační kanály.
c) Doporučujeme pro každý tlakový předěl zřídit „provozní knihu tlakového předělu“ (obdoba báňských předpisů tlakových hrází). Součástí knihy musí být vyčerpávající popis rozsahu předělu včetně vybavenosti určený projektantem.
d) Vzhledem k prokázaným destrukcím betonových prahů u traťových tlakových předělů musí být provedena kontrola výztuže u všech tlakových předělů, a to i u těch, které nejsou v zátopové oblasti.
e) Součástí každého předělu je těsnění prostupů inženýrských sítí, které musí být tlakově-plynotěsné, ale současně musí odolávat dlouhodobému působení tlakové vody (řádově až týdnů). Stávající způsob těsnění potrubí (vodovod) vyhovuje, což bylo prokázáno i při zatížení povodní. Nevyhovělo těsnění prostupů kabelů. Proto je nezbytné navrhnout nový způsob těsnění, které bude splňovat následující požadavky:
· příslušnou odolnost tlakově-plynotěsnou (podle odolnosti uzávěrů)
· příslušnou odolnost proti tlakové vodě při působení tlaku cca 14 dnů
· možnost pravidelného ověřování ochranných vlastností prostupu
· možnost výměny kabelu
· chráničky optických kabelů musí být u prostupů oboustranně ukončeny, optický kabel musí být těsněn samostatně
· určení způsobu těsnění nevyužitého (rezervního) prostupu
· konstrukce těsnění průchodky by měla být řešena tak, aby nemohlo dojít k protlačení těsnění nebo jeho podstatné části chráničkou. Nejlepší je řešení, které nespoléhá pouze na sílu adheze, ale odolnost proti tlaku řeší mechanickou zábranou (osazením s větším průměrem než je chránička atp.). V kritické situaci může voda těsněním prosakovat, ale nesmí protékat.
Všechny stávající prostupy musí být modernizovány.
a) Tlakové uzávěry staniční - technologická část uzávěrů splnila svou funkci; je třeba zásadně doplnit jejich dálkové ovládání a doplnit možnost místního ovládání „zvnějšku“.
b) Traťové uzávěry - jak bylo uvedeno ve stavební části překontrolovat a případně opravit stavební konstrukce. Nutno vyšetřit destrukce těsnění kolejnic a navrhnout lepší způsob.
c) V rámci kontroly předělů je nezbytné provést kontrolu těsnění prostupů potrubí, kabelů i v částech jež nevedou bezprostředně předělem.
d) U všech tlakových uzávěrů, které byly namáhány je třeba zkontrolovat jejich rovinnost a rovnoměrnost přítlaku při hermetizaci
e) Na systémech větrání komor dodatečného vstupu je třeba doplnit ruční šoupata proti vodě.
g) Všechny čerpací stanice vybavit zpětnými klapkami (ventily) pro zabránění zpětného proudění vody při výpadku elektrické energie. Problematiku lze také řešit napájením elektrošoupat za zabezpečeného napájení nebo protirázovou ochranou.
h) V rámci protipovodňové ochrany počítat s možností zvýšených přítoků vody do metra eventuálními netěsnostmi povrchových ochran a posoudit zvětšení kapacity stávajících přečerpacích systémů.
i) Zajistit dálkové ovládání všech tlakově-plynotěsných uzávěrů vstupních, traťových a vzduchotechnických uzávěrů, vodovodních šoupat na předělech včetně jejich ovládání zvnějšku.
j) Doplnit signalizaci zatopení do CD MHD ve spodních partiích stanic metra.
k) Zabezpečit urychlenou aktivaci elektrosystému OSM.
l) Doporučujeme, aby koncepce protipovodňové ochrany metra ve vazbě na ochranný systém metra byla zpracována odbornou projekční firmou. Z této komplexní dokumentace pak musí vycházet dokumentace „povodňového plánu“ DP – Metro, o.z. a to jak po stránce zabezpečení vlastních činností a prací, tak i ve stanovení doby ukončení dopravy v metru, tak i osobní zodpovědnosti za provedení všech opatření.
m) V rámci organizačních opatření zabezpečit preventivní uzavření všech povodní dotčených ochranných úseků OSM.
n) Při uzavírání uzávěrů je třeba zohlednit možnosti únikových cest a možné snížení požární bezpečnosti.
Duben 2003
Zpracovali:
Ing. Jan Václavík
IV.
Zpráva stavební subkomise
O b s a h :
1. Zadání
2. Cíl práce stavební subkomise
3. Způsob práce stavební subkomise
4. Přehled a charakteristika získaných podkladů
5. Přehled specializovaných studií a jejich zaměření
6. Popis průběhu zatápění metra
7. Příčiny zatopení metra
7.1 Příčiny vniknutí vody do metra z povrchu
7.2 Příčiny šíření vody v metru
8. Závěrečná doporučení
1. Zadání
Rada hlavního města Prahy zřídila s účinností od 28. 8. 2002 „Komisi Rady HMP pro prošetření příčin zaplavení prostor pražského metra“.
Na svém prvním zasedání dne 5.9.2002 se Komise rozdělila na tři subkomise, a sice na subkomisi technologickou, organizační a stavební.
Smyslem bylo, aby se její členové podle svých odborností mohli podrobně zaměřit na příslušné problémové okruhy a aby přitom bylo vykryto celé spektrum, ve kterém bylo možno příčiny zatopení hledat.
Předkládaná zpráva je zpráva o poznatcích a doporučeních vypracovaných stavební subkomisí ve stavu ke konci dubna 2003.
Ta pracovala ve složení:
Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc.
Ing. Svatoslav Chamra, CSc.
Doc. Ing. Bohumil Kubát, CSc.
Prof. Ing. Josef Jíra, CSc.
Doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc. - vedoucí subkomise stavební
Stavební subkomise na svém zasedání dne 24. 9. 2002 definovala zaměření své činnosti do následujících okruhů:
1. Posouzení případného statického narušení hlavních konstrukčních systémů podzemních konstrukcí metra v důsledku jejich zatopení.
2. Specifikace případných nedokonalostí ve stavebním provedení stavebních objektů umožňujících přímé vtékání vody do podzemních prostor. (Např. propojení větracích šachet s podzemím, napojení přístaveb k objektům stanic atp.).
3. Posouzení míry nepropustnosti (vodotěsnosti) podzemních částí metra za tlakovými předěly a to jak v situaci, která nastala v srpnu (po zatopení), tak v budoucnu při předpokládané dostatečné účinnosti těchto předělů.
4. Posouzení funkčnosti stávajících kabelových průchodek v tlakových předělech ze stavebního hlediska. (technologickými otázkami se bude zabývat technologická komise.)
Dále bylo s ohledem na činnost ostatních subkomisí dohodnuto, že se stavební subkomise nebude zabývat:
1. Posuzováním účinnosti a spolehlivosti technologií jejichž cílem bylo zajistit utěsnění podzemních prostor při povrchovém přelití vody do stanic.
2. Posuzováním případného poškození veškerých technologických částí umožňujících bezpečný provoz metra a strategií jejich případné opravy.
3. Posuzováním správnosti povodňového plánu metra, organizace a plánu ochranného systému metra, posuzováním, do jaké míry byly tyto systémy dodržovány, a jak byly tyto systémy provázány s integrovaným záchranným systémem města Prahy a se systémy jiných subjektů nacházejících se v Praze.
2. Cíl práce subkomise
S ohledem na složení členů stavební subkomise, jejich profesní zaměření, se komise zaměřila ve své činnosti výhradně na zjištění technických příčin zatopení podzemních částí metra. Subkomise vzala v úvahu, že vyšetřování případných osobních zodpovědností vede policejní vyšetřovací komise.
Stavební komise se proto ve své činnosti soustředila na dopad povodní na jednotlivé části stavebních konstrukcí, zjišťovala do jaké míry byly vnikem vody tyto konstrukce případně poškozeny. Dále zjišťovala, do jaké míry se stavební řešení (projekt) a následná realizace stavebních částí podílela na vniku vody do metra a jak byly vyprojektovány a provedeny stavební části protipovodňové ochrany celého díla.
Subkomise pojala svou práci tak, aby výsledek jejího šetření byl podkladovým materiálem pro rozhodovací proces, jehož výsledkem by bylo přijetí takových opatření, aby v případě opakování stejných nebo dokonce větších povodní bylo metro optimálně chráněno systémem protipovodňové ochrany.
Stavební subkomise upozorňuje odpovědné pracovníky, kteří budou za konečné rozhodování o protipovodňové ochraně metra a ostatních částí Prahy odpovědni, že ochranu metra nelze řešit odděleně od ochrany celé Prahy a tu zas bez koncepce ochrany celého povodí. V této souvislosti je žádoucí se seznámit se současnými zahraničními poznatky managementu protipovodňové ochrany a souvisejícími rozhodovacími algoritmy.
Tyto otázky považují členové stavební subkomise za stěžejní pro vypracování optimální koncepce budoucí protipovodňové ochrany nejen metra, ale celé Prahy.
Proto byl vedle specializovaných studií, které byly zadány k objasnění řady definovaných technických problémů souvisejících se zatápěním metra a s jeho budoucí ochranou dodatečně zpracován materiál s názvem „Poznámky k strategii protipovodňové ochrany města Prahy“.
Tento materiál by měl ukázat na potřebu „zakomponovat“ koncepci protipovodňové ochrany pražského metra do koncepce protipovodňové ochrany celé Prahy a zdůraznit komplexnost celé problematiky.
3. Způsob práce stavební subkomise
Kromě účasti členů stavební subkomise na pravidelných jednáních celé komise RHMP se členové stavební subkomise scházeli k vlastním jednáním. Ta se konala pravidelně dopoledne před jednáním hlavní komise.
Členové stavební subkomise také vyvíjeli vlastní aktivity orientované do směrů své odbornosti a přímo či nepřímo se zúčastňovali prací na specializovaných studiích (viz. kapitola 5), věnovali se studiu podkladů či vlastní rekognoskaci přímo ve stavebních částech metra.
Jednání subkomise se zúčastňovali pozorovatelé z řad projektantů (Metroprojekt – Ing. Pokorný, Ing. Tomášek, IDS – Ing. Kutil, Dopravní podnik – Ing. Jílek a další).
Z těchto jednání vyplývaly požadavky a náměty na zpracovávání zvláštních studií, nebo požadavky na přípravu podkladů analýz, projektů atp. Tyto podklady byly operativně a bez problémů stavební subkomisi předkládány.
Toto konstatování se ale netýká podkladů pro nezávislou vodohospodářskou studii.
Stavební subkomise konstatuje, že Povodí Vltavy de facto vyhlásilo na požadované informace embargo. Důsledkem bylo znemožnění nezávislého objektivního posouzení průběhu povodňové vlny a jejího dopadu na některé stavební konstrukce. Tento fakt bohužel také znamenal znemožnění posouzení efektivnosti některých nepřímých opatření, jejichž cílem by byl méně nebezpečný průběh povodňové vlny Prahou.
Stavební subkomise na tuto situaci reagovala vypracováním výše zmíněných „Poznámek k strategii protipovodňové ochrany města Prahy“ (bod H – kap. 5.).
Dále stavební subkomise prohlašuje, že zkrácení původního termínu pro vypracování zprávy z 30. 6. 2003 na termín 30. 4. 2003 znamená, že analýza výsledků některých zadaných, specializovaných studií není uzavřená, a že tudíž její závěry nelze vydávat za zcela konečné.
4. Přehled a charakteristika získaných podkladů
|
1 |
Informace pro sdělovací prostředky od Policie ČR |
Laudát |
|
|
2 |
Projekt – definitivní ostění přístupové štoly do PPCH |
Metroprojekt |
|
|
3 |
Projekt – Traťový úsek Náměstí Republiky – Sokolovská úpravy z titulu OSM |
Metroprojekt |
|
|
4 |
Projekt – Traťový úsek Hakenova – Palmovka Přístupové štoly – úprava pro větrání |
Metroprojekt |
|
5 |
Projekt – Štola pro kabelové propojení tras A – B 1. část |
Metroprojekt |
|
6 |
Povodňový plán pro stavbu úseku Metra IV.C – Holešovice |
Metroprojekt |
|
7 |
Popis – Účel a funkce ochranného systému metra(zpracoval Ing. Tomášek) |
Metroprojekt |
|
8 |
Scénář zaplavení metra |
DP |
|
9 |
Situace zaplavených úseků tras A,B,C- Popis funkce čerpacích stanic a přehled výtlaků - Základní výkresy typických řešení čerpacích stanic … |
Metroprojekt DP |
|
10 |
Výkres Vrt a výtlačné potrubí z traťové nefekální jímky č. 78+ řez vyvedení potrubí |
Metroprojekt |
|
11 |
Kopie podkladu předaného technologické subkomisi obsahující:- Zařízení MTO navazující na povrch - Seznam čerpacích stanic v místech dotčených povodní - Přehled nefekálních čerpacích stanic s uvedením množství čerpané vody - Poloha uzavírajících armatur na výtlacích čerpacích stanic |
Tomášek |
|
12 |
Policejní protokoly o prohlídkách tlakových uzávěrů |
Laudát |
|
13 |
Kopie z deníků zasedání povodňové komise |
DP (Jílek) |
|
14 |
Zpráva o plnění R. Ú.Těsnění kabelových prostupů |
Metroprojekt |
|
15 |
Povodňový plán DP |
DP |
|
16 |
Zpráva o povodni v Pražském metru |
DP (Jílek) |
|
17 |
Přehled zatopených stanic, časový vývoj |
DP (Jílek) |
|
18 |
Seznam uzavřených tlakově plynotěsných uzávěrů |
DP |
|
19 |
Přehledná situace tlakových uzávěrů |
Metroprojekt |
|
20 |
Přehled informací a předpovědí ČHMÚ vydaných během povodně |
Laudát |
|
21 |
Tisk 2100 k průběhu odstraňování povodňových škod v metru |
DP |
|
22 |
Odborná posouzení SG – Geotechnika pro DP o vlivu čerpání z podzemních prostor metra |
SG – Geotechnika |
|
23 |
Zpráva o zatopení stanice metra Holešovice |
Metroprojekt |
|
24 |
Tlaková ochrana vzduchotechnických zařízení |
Metroprojekt |
|
25 |
Čerpací stanice |
Metroprojekt |
|
26 |
Ochranný systém metra |
Metroprojekt |
|
27 |
Časy uzavření tlakových uzávěrů (doplněk) |
DP |
|
28 |
Technologický postup tlakového těsnění |
Bělohlávek |
|
29 |
Protokol o schválení dokumentace konstrukcí a zařízení pro metro č. 2/80 – TÚ |
DP |
|
30 |
Situační zprávy o průběhu čerpání vody ze zatopených úseků pražského metra od 16.8.2002 do 8.9.2002 |
DP |
|
32 |
Traťový předěl mezi stanicemi Florenc a Náměstí republiky na trase B |
Metroprojekt |
|
33 |
Můstek – Štola kabelového propojení tras A a B |
Metroprojekt |
|
34 |
Palmovka – Příčiny a průběh zatopení stanice |
Metroprojekt |
|
35 |
Invalidovna – Větrací vrt, jeho zaústění do traťových tunelů a vyústění na povrch |
Metroprojekt |
|
36 |
Průběžná informace o průběhu tlakových zkoušek těsnění kabelových průchodek pro metro. |
Metroprojekt (Tomášek) |
|
37 |
Zpráva o radiografické kontrole výztuže ve spodní části železobetonového rámu tlakových uzávěrů v pražském metru. |
VUT Brno (Jílek) |
|
38 |
2. zpráva o průběhu statického posouzení konstrukcí metra které byly zatopeny, nebo které mohly být poškozeny vlivem záplav |
Metroprojekt |
|
39 |
Popis a průběh zaplavení metra – aktualizace k 10.1.2003 |
DP (Jílek) |
|
40 |
Informace o prověřování stavu výztuže v prazích traťových tlakových uzávěrů metra. |
|
|
41 |
Časový sled událostí a činností při povodni 2002 |
Operační středisko kriz. štábu HMP |
|
42 |
Rozbor zatopení metra – srpen 2002. Dokumentace otvorů do metra. |
Metroprojekt |
|
43 |
Výsledky laboratorního hodnocení vyloučených sedimentů – metro Praha |
FSv ČVUT |
|
44 |
Tmel U 5000 – vyjádření. |
Colorlak Staré Město |
|
45 |
Situační plány tras metra A, B, C |
Metroprojekt |
|
46 |
Průběh stavů a průtoků v profilu Chuchle 4.8 – 31.8.2002 |
ČHMÚ |
|
47 |
Tlakově plynotěsné uzávěry sovětské konstrukce |
Metroprojekt |
|
5. Přehled specializovaných studií a jejich cíl
V průběhu vlastních šetření si stavební subkomise vyžádala zpracování některých studií většího rozsahu (na nichž pracovali i členové subkomise) a které jsou vesměs přílohami zprávy a tato se na ně v dalších částech odkazuje.
Jednalo se o studie:
A) Posouzení ostění tunelů a stanic pražského metra v zátopové oblasti po povodni r. 2002 – METROPROJEKT Praha a.s.; VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební (Pokorný, Aldorf)
B) Posouzení míry nepropustnosti podzemních částí metra v úsecích dotčených povodní – Stavební Geologie – GEOTECHNIKA, a.s. (Vrba, Rozsypal)
C) Podrobné šetření stavu podzemních konstrukcí po vyčerpání vody z metra – ČVUT v Praze, Fakulta stavební (Pruška, Chamra)
D) Průchodky v tlakových předělech OSM – ČVUT v Praze, Kloknerův ústav; ČVUT v Praze, Fakulta dopravní (Bouška, Jíra)
E) Vodohospodářská a hydraulická studie – ČVUT v Praze, Fakulta stavební (Satrapa)
F) Model zaplavování metra – METROPROJEKT Praha a.s. – ČVUT v Praze, Fakulta stavební (Pokorný, Satrapa) (na CD nosiči)
G) Zpráva o radiografické kontrole výztuže ve spodní části železobetonového rámu tlakových uzávěrů v pražském metru – VUT v Brně, Fakulta stavební - Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. (Jílek)
H) Poznámky ke strategii protipovodňové ochrany města Prahy - Stavební Geologie – GEOTECHNIKA, a.s. (Rozsypal).
Tyto studie byly zaměřeny následujícím způsobem:
ad A)
Studie o statických problémech podzemních konstrukcí traťových tunelů a stanic metra se zabývá otázkami vlivu vnitřního přetlaku vody vniklé do podzemních prostor v průběhu povodně na spolehlivost nosných konstrukcí tunelů a stanic. Podrobným statickým řešením bylo prokázáno, že voda nezpůsobila žádné statické poruchy nosných konstrukcí a měla pouze zanedbatelný vliv na zvýšení průsaků vody do metra. Nosné konstrukce tunelů a stanic jsou v současnosti plně spolehlivé.
ad B)
Předmětem této studie je:
- zpracování přehledu inženýrskogeologických poměrů v ohrožených
trasách metra na základě archivních materiálů / z hlediska průsaků a statiky /
- vymezení rizikových míst, úseků či objektů z hlediska možných přítoků podzemní
a povrchové vody do metra / vrty, šachtice,šikmá díla z doby průzkumu, stavby,
provozu/
- analýza přítoků podzemní vody do tunelů a stanic metra za normálních hydrologických podmínek / před povodní /
- analýza přítoků vody při stavbě-ražbě tunelů /archivní /
- analýza přítoků vody za provozu / normální hydrologické podmínky /
- stav před 08/2002 archivní – podle údajů DP
- zajištění přítoků podzemní vody po vyčerpání zatopených tunelů / normální hydr.
podmínky / - stav po 08/2002
- analýza přítoků podzemní vody do zatopených tunelů a stanic metra za povodně
v srpnu 2002 během vyčerpávání zatopených prostor metra
- prognóza průsaků podzemní vody do metra při budoucích povodních
Závěry studie ad B byly shrnuty takto :
- Intenzivní vyčerpávání vody ze zatopených částí metra nebylo doprovázeno intenzivním zvětšením průniků vody do podzemí metra.
Nedošlo tak ani k poškození konstrukcí vlastního metra, ani k ohrožení jiných objektů nacházejících se nad tunelovými troubami nebo v jejich blízkosti
(dodatečné sedání hornin vlivem přitížení po klesnutí hladin, vyplavování jemných součástí hornin do vyčerpávaného prostoru.)
- V rozhodujících místech tunelových trub byly naměřeny hodnoty průsaků, které jsou ve srovnání s kapacitou čerpacího systému zanedbatelné.
- Informace o velikostech čerpaných objemů vody před povodní jsou zcela neprůkazné. (čerpané množství vycházelo z maximálních výkonů čerpadel korespondujících s příslušnými příkony energie.) Množství čerpané vody nešlo navíc diferencovat časově (změny v závislosti na výškách hladin podzemních vod a ve Vltavě ani podle míst jednotlivých průsaků a jejich časového vývoje).
Tyto informace proto měly bohužel velmi omezenou hodnotu při posuzování, zda nedošlo v průběhu povodní k zvětšení průsaků.
- Stěžejní otázkou bylo, do jaké míry se může hydrostatický tlak na podzemní konstrukce metra během opakovaných povodní zvýšit, a zda to může vést k enormnímu zvýšení průsaku.
Na základě porovnání inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů v okolí tras metra podzemních tunelů A, B, C, je významné zvýšení hydrostatického tlaku velmi nepravděpodobné.
Výjimky mohou nastat v místech, kde jsou podzemní části metra lokalizovány ve štěrcích (některé stanice).
ad C)
Předmětem vizuálního šetření zatopených úseků metra po vyčerpání vody bylo ohledání skutečného stavu jak nosných tak i nenosných konstrukcí. Šetření bylo dále zaměřeno na zjištění příčin zatopení metra, určení rozsahu škod, míst se zvýšenými průsaky včetně chemického rozboru výkvětů. Prohlídky byly provedeny vizuálně, byla pořizována psaná dokumentace a fotodokumentace, v rámci omezených možností bylo použito vyhledávače kovů na orientační zjištění výztuže v prahu tlakových předělů. Byl též proveden odběr vzorků inkrustace pro chemickou analýzu.
ad D)
Studie se zabývá ověřením metody experimentálních zkoušek pro těsnění kabelových průchodek polyuretanovým tmelem U 5000 v tlakových předělech provedených v roce 1979 ve VÚ ČKD v rámci racionalizačního úkolu. Součástí je i posouzení spolehlivosti těsnění kabelových průchodek provedených pomocí tmelu U5000.
Realizované experimenty v KÚ ČVUT ověřily správnost výsledků experimentů, provedených ve VÚ ČKD v roce 1979. Důsledné dodržení předepsaného technologického postupu při utěsňování průchodek tímto tmelem by s vysokou pravděpodobnosti zajistilo spolehlivost těsnění v tlakových předělech i během srpnové povodně. Nelze však opomenout vliv možné degradace materiálových vlastností polyuretanového tmelu U 5000 ve vlhkém prostředí metra během více než 20 letého provozu. Toto však nebylo předmětem experimentálních zkoušek.
Na základě poznatků z experimentů v nezaplavených a zaplavených prostorech metra a na základě hodnocení současného stavu těsnění průchodek se doporučuje nahradit tímto způsobem provedená těsnění (U 5000), novým těsněním s prokázanou stabilitou požadovaných vlastností a s možností kontroly.
ad E)
V rámci vodohospodářské a hydraulické studie byly řešeny a dokumentovány následující problémy související se zatopením metra:
- posouzení zpětného průtoku do prostor metra odstavenými čerpadly, definice podmínek vzniku zpětného proudění,
- identifikace míst ohrožených zpětným prouděním přes čerpadla,
- posouzení rychlosti zatápění metra zjištěnými otevřenými průchody, průchodkami a netěsnostmi,
- zpracování modelu postupu zatápění metra,
- zásady pro ochrany metra při povodních – technické řešení.
Následující otázky nebyly na rozdíl od původního zadání vyřešeny z důvodu neposkytnutí potřebných podkladů od Povodí Vltavy.
- analýza účinnosti Vltavské kaskády při povodňové ochraně Prahy, s důrazem na zátopová území se stavbami metra
- posouzení pozitivních a negativních vlivů úpravy koryta Vltavy na polohy zátopové hladiny Vltavě s důrazem na oblast Karlína, Starého Města a Holešovic
- možný pozitivní efekt nových nádrží na Berounce a Sázavě na zátopové hladiny v Praze
- statistické zhodnocení doby opakování povodně ze srpna 2002 (odhad doby, po které by se povodeň obdobného rozsahu mohla znovu opakovat)
- zhodnocení rozdílu mezi skutečností a předpokládanou hladinou povodně v Praze (oblast Staré Město, Karlín, Holešovice)
ad F)
Na základě vypracované studie průběhu zaplavování (ad E) byl zpracován počítačový model průběhu zaplavování, který je přiložen na CD nosiči.
ad G)
Byla provedena radiografická kontrola u celkem 30 objednatelem přesně stanovených železobetonových prahů rámů traťových tlakových uzávěrů. Cílem kontroly bylo ověřit, zda u každého uzávěru je střední a jedna krajní část prahu vyztužena způsobem uvedeným v projektové dokumentaci (Metroprojektem předložený projekt prahu s vyztužením sítěmi s oky 200 x 200 mm), tomu byla uzpůsobena geometrie snímkování. Cílem kontroly nebylo stanovit průměr a přesnou polohu jednotlivých prutů výztuže, ale určení přítomnosti výztuže ve svislé části krajního a středního prahu..
Z vyhodnocení radiogramů bylo stanoveno, zda je či není příslušná část konstrukce vyztužena a zda vyztužení odpovídá původnímu projektu.
Z hodnocení vyplývá, že asi 50 % zkoumaných prahů není vyztuženo vůbec, zbývající prahy sice vyztuženy jsou, avšak zásadně jinak, než v projektu, který měla komise k dispozici.
Na některých prazích bylo patrné, že byly dobetonovány až dodatečně, v jednom případě dokonce bez použití bednění.
ad H)
Vypracovaná studie je stručným souhrnem moderních zásad a nástinem současné metodiky vypracovávání protipovodňové ochrany tak, jak se používá v některých vyspělých zemích, které musí občasným velkým povodním vzdorovat.
Jeho cílem je dát zodpovědným pracovníkům vodítko k dalšímu postupu ve fázi po ukončení šetření „Komise pro určení příčin zatopení metra“.
V obecnější podobě částečně kompenzuje skutečnost, že nebylo možno v plném rozsahu vypracovat komplexní vodohospodářskou studii.
6. Popis průběhu zatápění metra
Průběh zatápění metra při povodni v srpnu 2002 – zpětná analýza události
Podle dostupných podkladů lze předpokládat, že podmínky pro průnik vody do prostor metra související s vodními stavy ve Vltavě trvaly od 13.8. 20,00 do 15.8. do 14,00 (okolo 40 hodin).
Trasa C
Na trase C byla zaplavena první část metra, a to obratová kolej na Nádraží Holešovice v 19 hod 30. Staniční uzávěr stanice Vltavská je uzavřen. Zda profilem tohoto uzávěru do prostoru nástupiště proniká voda není jisté. Těsnost uzávěru byla po povodni pouze částečně prověřována.
Dalším místem průniku vody do trasy C jsou tlakové uzávěry UT 3019 a 3020. Po přelití protipovodňové zábrany staveniště metra a provalení provizorní ochranné příčky prostor metra se tlakují a posléze prorážejí průchodky a další prostupy v profilu UT 3019 a 3020 s maximální průtočnou kapacitou 2.4 m3/s. Průnik vody na stanici Nádraží Holešovice je zjištěn v 19 hod 30 dne 13.8. Od této chvíle se prostor stanice Nádraží Holešovice od stavby IV.C. zatápí. Prostor Vltavské, včetně traťových tunelů, se plní průtokem max. 2.4 m3/s. Nejdéle do 7 hod 00 až 8 hod 00 dochází k úplnému naplnění úseku mezi stanicí Nádraží Holešovice a UT 3017, 3018 a 30171 (58000 m3). Nejrychleji se uvedený objem mohl naplnit za 6.7 hodiny (v 7 hod 00). Za dobu 2.5 hodiny natéká do metra v této části celkem 21600 m3 vody. Tímto objemem se plní traťové tunely pod Vltavou, propojovací štola B-C a spojka B-C a část stanice Vltavská zevnitř (vstupní vestibul do stanice Vltavská se zatápí shora kolem 1 hod 00 dne 14.8). Kóta hladiny v tunelech dosahuje úrovně přibližně 173.0 m n.m. V době mezi 4. a 7. hodinou ranní též dochází k proražení průchodek v profilu uzávěrů UT 3017, 3018 a 30171 a ve spojovacích komunikacích mezi trasou B a C. Netěsnosti se prorážejí ve směru C – B a na trase C ve směru Vltavská – Florenc. Později než kolem 8 hod 00 by již byly tlakové podmínky méně nepříznivé z důvodu vyrovnávání hladin mezi samostatnými uzavřenými úseky na trase C a mezi trasami B a C (průchodky by nemohly být poškozeny vysunutím z trasy C do B). Po proražení průchodek dochází k zaplavování trasy C k Florenci a Hlavnímu nádraží a k plnění trasy B přes trasu C (průtok asi 2.0 m3/s).
Jak je uvedeno výše, není zřejmé, kdy mezi 4. a 7. hodinou ráno dochází k proražení průchodek a dalších otvorů na spojce B-C, avšak k přítoku od Vltavské se po 8. hodině ranní 14.8. přidává přítok ze stanice Florenc C zatápěné shora. Voda zatápí tunely trasy C směrem k Hlavnímu nádraží a dále se plní stanice Florenc C.
Zřejmě až po povodni dochází k poškození opěrného prahu na tlakovém uzávěru traťového tunelu mezi Florencí a Vltavou z důvodu dřívějšího snížení hladin v tlakově odděleném úseku trasy C pod Vltavou. Poškození prahu ve směru Florenc – Vltavská je jinak těžko možné a vysvětlitelné.
Příspěvek prasklého ocelového obkladu větrací šachty na trase C na Štvanici lze považovat za nevýznamný z důvodu pozdějšího nastoupání hladiny k povrchu v místě vyústění větrací šachty a také uzavření tlakového uzávěru U 30112 u paty šachty. V profilu tohoto uzávěru byly zjištěny pouze netěsnosti průchodek DN 100 a DN 50. Je velmi pravděpodobné, že k naplnění větrací šachty na Štvanici dochází až po naplnění celé trasy C. Až během dopoledních hodin dne 14.8. dochází po nastoupání hladiny na Štvanici k poruše ocelového obkladu, pokud nebyl obklad porušen již dříve dotvarováním ocelové plechové výstroje šachty zatížené zemními tlaky (koroze na puklinách v ocelovém plechu je podle dokumentace hlubší než by odpovídalo krátkodobému působení povodňové situace). K porušení výstroje šachty mohlo také dojít až po povodni zatížením rubu výstroje tlakem podzemní vody.
Celkový objem vody v zatopené části trasy C byl odhadnut na 232000 m3. Z těchto 232000 m3 je 58000 m3 příspěvek poruchy těsnění (průchodky, těsnění kolejnic), 174000 m3 je objem částí nechráněných uzávěry.
Je pravděpodobné, že hladiny v oblasti mezi Florencí a Palmovkou kulminují přibližně ve stejné době. Uvažujeme-li účinek zpětného vzdutí do oblasti Prahy od Tróji, dosahují v rychlém sledu hladiny kulminačních úrovní v pořadí Palmovka, Invalidovna, Křižíkova, Florenc, přičemž proti proudu se účinek zpětného vzdutí snižuje. Porovnání modelových úrovní Q100 se skutečně zaměřenými hladinami při povodni v jednotlivých stanicích tuto úvahu podporuje. Překročení úrovně Q100 bylo v karlínských stanicích následující:
Palmovka +2.13 m nad modelovou Q100 (+1.82 m nad Q100 dle povodňového plánu – rok 2000)
+3.06 m nad úrovní vstupu vody do prostor metra v ulici Na Hrázi
Invalidovna +2.05 m nad modelovou Q100 (+1.86 m nad Q100 dle povodňového plánu – rok 2000)
+3.14 m nad úrovní terénu před vstupem do stanice (chodník podél ulice Sokolovské)
Křižíkova +1.91 m nad modelovou Q100 (+1.74 m nad Q100 dle povodňového plánu – rok 2000)
Florenc +1.79 m nad modelovou Q100 (+1.58 m nad Q100 dle povodňového plánu – rok 2000).
K prvnímu rozsáhlému průniku vody shora do trasy B dochází na stanici Invalidovna přes porušenou větrací šachtu (k této poruše dochází pravděpodobně přibližně při hladině vody na úrovni Q100) do technických prostor a eskalátorového tunelu.
Rozbor průniku vody do prostoru stanice Invalidovna a časový průběh nárůstu hladin v tomto profilu
Pro upřesnění postupu zatopení metra B od stanice Invalidovna byly provedeny následující činnosti:
- dne 16.4. byla provedena rekognoskace terénu v okolí stanice Invalidovna a byly zaznamenány údaje o nástupu hladin v prostoru Pražské strojírny (výpověď svědka) od rána dne 13.8. do 21 hod 30 dne 13.8., kdy byli zaměstnanci závodu evakuováni,
- dne 16.4. byly zjištěny podpůrné informace o evakuaci z uvedeného prostoru od zástupců Hasičského záchranného sboru,
- dne 19.4. bylo provedeno doměření výšek v prostoru mezi stanicí Invalidovna a Pražskou strojírnou.
Podle ústních informací vyplývá následující:
Mezi 8. a 9. hodinou ranní dne 13.8. se začíná objevovat voda v prostoru Voctářovy ulice. Ve 14 hod 00 se zatápí ulice Švábky, ve 14 hod 15 začíná voda pomalu postupovat od křižovatky Švábky – Sokolovská proti proudu Vltavy do Karlína. V 15 hod 00 teče po Sokolovské směrem do Karlína proti proudu již souvislý proud vody, kolem 16 hod 00 má proud hloubku asi 40 cm. Dále voda pomalu stoupá. Poslední zaměstnanci jsou z prostoru Pražské strojírny evakuováni ve 21 hod 30, a to hasičským vozidlem na zvýšeném podvozku. Tímto vozidlem je buď nákladní automobil IVECO, nebo Tatra na zvýšeném vojenském podvozku. Obě tato vozidla se mohou brodit ve vodě do max. hloubky 1.2 m. Při vyšší hloubce dochází k nasátí vody do vzduchových filtrů motoru.
Podle všech získaných informací je časový průběh hladin v prostoru Invalidovny dne 13.8. následující:
místo kóta hladiny čas výskytu hladiny
vjezd do dvora Pražské strojírny 186.60 14 hod 15
(hladina v úrovni terénu)
vjezd do dvora Pražské strojírny 187.00 16 hod 00
(hladina 40 cm nad terénem)
vjezd do dvora Pražské strojírny 187.75 21 hod 30
(hladina max. asi 115 cm nad terénem)
Při uvažování dynamických efektů proudění a skutečnosti, že terén u stanice Invalidovna se nachází 0.2 m pod úrovní vjezdu do Pražské strojírny je možné předpokládat, že hladina vody v prostoru stanice Invalidovna se nachází ve 21 hod 30 asi 20 cm pod úrovní horní hrany větracího výdechu (na kótě 187.55 m n.m., tedy 7 cm nad hladinou Q100, průtok ve Vltavě je v té době asi 4300 m3/s). V této době stoupá hladina vody ve Vltavě rychlostí přibližně 13 cm za hodinu.
Ve 22 hod 00 je již zaznamenán přítok zakalené vody v prostoru výtlaku TN 15,
což je pravděpodobně voda protékající přes porušenou podzemní zděnou část
větrací šachty, případně v menší míře voda přepadající přes horní hranu šachty
např. vlněním hladiny (hladina je na kótě asi 187.62 m n.m.). Kolem 23. hod se
hladina vody pohybuje kolem horní hrany větracího výdechu (187.75 m n.m., 27
cm nad Q100, průtok ve Vltavě je 4450 m3/s). Nejpozději v tuto dobu
dochází k prudkému zvýšení přítoku do technických prostor a eskalátorového
tunelu destrukcí stěny větrací šachty asi 1 m pod terénem. Od 23. hodiny dne
13.8. se průtoky ve Vltavě zvýší ještě na 5300 m3/s. Hladina vody
stoupne v profilu Chuchle o 93 cm, v Karlíně o 159 cm. K horní úrovni
protipovodňových zábran ve vstupu do eskalátorového tunelu stanice Invalidovna
(188.4 m n.m.) dosahuje hladina vody kolem
5. hodiny ranní dne 14.8. (stanoveno podle průběhu hladin v Chuchli, průběh
v Karlíně však mohl být z důvodu zpětného vzdutí odlišný – rychlejší).
Vzniklým otvorem se plní eskalátorový tunel v dolní části uzavřený tlakovým
uzávěrem (UE 1901, uzavřeno 13.8. 11hod. 45). Objem eskalátorového tunelu je
přibližně 11400 m3 k horní úrovni větracího vrtu (cca 185.70 m n.m.). Po
poruše průchodek v profilu UE 1901 začíná do prostoru nástupiště proudit voda.
Toto je kamerou zaznamenáno 14.8.
v 0 hod 20.
Invalidovna - rozbor přítoku do trasy B průchodkami v eskalátorovém tunelu
Na průtočnou kapacitu otvorů, plnících prostor metra od Invalidovny, lze usuzovat podle následujících údajů. Ze záznamů o postupu zatápění je zřejmé, že další voda vniká do metra 14.8. v 0 hod 20. V 1 hod 45 (též signalizováno ve 2 hod 45) je v profilu tlakových uzávěrů mezi Křižíkovou a Florencí voda na kótě přibližně 144.50 až 145.0 m n.m.(odpovídá objemu 1800 – 2800 m3 vody; tlakový uzávěr nelze zavřít). Ve 4 hod 00 se voda objevuje na Florenci (objem 17000 m3 vody). Ve 3 hod 50 minut je uzavírán předěl s UT 1716 a 1717 mezi Florencí a Náměstím Republiky, takže zde ještě voda není (25000 m3 vody). K objemům výše uvedeným je nutno ještě přičíst objemy technických prostor pod úrovní nástupišť stanic Invalidovna a Křižíkova (cca 2600 m3 na stanici). V 1 hod 45 (příp. 2 hod 45) je tedy v metru asi 7400 až 8400 m3 vody, ve 4 hod 00 je v metru asi 22200 m3 vody, ve 3 hod 50 je v metru méně než 30200 m3 vody. Z těchto hodnot vyplývají plnicí průtoky 1.45, 1.65, 0.85, 0.97,1.67 a 2.4 m3/s. Z těchto hodnot je možné jednoznačně usuzovat na skutečnost, že maximální plnicí průtok odpovídal pouze kapacitě průchodek a pohyboval se kolem 1.7 m3/s, přičemž maximální vypočtená kapacita průchodek je 4.1 m3/s. Do 4 hod 00 dne 14.8. je tedy plnicí průtok přicházející od Invalidovny pouze 1.7 m3/s (větrací vrt i průchodky).V jiných místech trasy B do této doby k průniku vody nedochází.
Rozbor přítoku do trasy B větracím vrtem na Invalidovně
Větracím vrtem na Invalidovně dochází pouze k zanedbatelnému průniku vody do
prostor trasy B mezi stanicí Florenc a Palmovka. Z rozboru objemů v trase B do
4 hod 00 vyplývá max. plnicí průtok 1.7 m3/s v časovém intervalu 0
hod 20 až 4 hod 00 dne 14.8. (předcházející odstavec). U paty větracího vrtu
bylo prokázáno otevření 3 šoupat DN 250 (nejasná byla poloha tlakového uzávěru
prostupu). Pokud by u těchto šoupat došlo k vytvoření tlakových podmínek
proudění při tlačné výšce odpovídající aktuální hladině
u vtoku do větracího vrtu, musel by se prostor metra směrem k Florenci plnit
průtokem o 2.8 m3/s vyšším (průtočná kapacita potrubí DN 250
s šoupaty), tedy 1.7 + 2.8 = 4.5 m3/s. Toto s ohledem na objemové
bilance není možné.
Z toho vyplývá následující scénář: Po porušení větracího výdechu se dostává voda do eskalátorového tunelu a dále průtokem 1.7 m3/s zaplavuje trasu B k Florenci. Kapacita průchodek v profilu tlakového uzávěru je vyšší (4.1 m3/s), takže řídícím profilem nátoku do stanice musí být s kapacitou 1.7 m3/s otvor u paty větracího výdechu nebo jiné konstrukce v technických prostorách stanice. Hladina vody se tedy nemůže trvale vyskytovat nad úrovní horní hrany a tímto vrtem trvale proudit do prostor metra.
Komora u paty vrtu se pravděpodobně plní pouze na začátku nátoku vodu do metra v tomto profilu. V této době jsou průchodky v eskalátorovém tunelu ještě funkční a odolávají tlaku částečně naplněného tunelu. Voda přitéká do metra větracím vrtem a proud od otevřených šoupat destruuje vyzdívku u paty vrtu. Po proražení průchodek přebírá regulační funkci profil nátoku do stanice ve větracím výdechu, tunel se částečně prázdní průchodkami a hladina klesá pod úroveň horní hrany výstroje větracího vrtu. Tím ustává přítok do metra větracím vrtem. Komora a vrt se opět plní až zpětným vzdutím při plnění celého úseku mezi Palmovkou a Florencí. K proražení vrchlíku vyzdívky štoly dochází buď na začátku plnění trasy B nebo pravděpodobněji až následně po zatopení trasy přetlakem proti vzduchové kapse ve vrchlíku.
Ze stanice Invalidovna se voda prostorem kolejiště šíří na stanici Křižíkova, zároveň dochází k plnění prostor v nejnižších úrovních technických prostor stanice Invalidovna. Podle vývoje povodně je pravděpodobné, že dříve se voda do stanice Křižíkova dostává od Invalidovny, neboť k přelití hrazení stanice Křižíkova a k plnění eskalátorového tunelu začíná docházet mezi 5. a 6. hodinou ranní dne 14.8. Podle rychlosti plnění tunelů směrem k Florenci je zřejmé, že větrací vrt nepřispívá k plnění této části metra na začátku povodně. V opačném případě by se tunely směrem k Florenci musely podstatně rychleji plnit, což neodpovídá skutečnosti.
Kolem 6. hodiny ranní se shora začíná plnit eskalátorový tunel na stanici Křižíkova. Kolem 7. hodiny ranní se shora začíná plnit eskalátorový tunel na stanici Florenc B (přímý vstup). Uvolňují se výplně průchodek na stanici Křižíkova a plnicí průtok tunelů mezi Palmovkou a tlakovým uzávěrem UT 1716 a 1717 se zvyšuje o 2.3 m3/s. Následně dochází ke stejné situaci na Florenci, kde se navíc vytváří štěrbina způsobená odsunutím a netěsností UT v eskalátorovém tunelu. Přítok do tunelů se tak zvyšuje o dalších 11 m3/s. Zpočátku zřejmě přítok do metra v tomto profilu kolísá, neboť vtok do eskalátorového tunelu na úrovni terénu je řídícím prvkem (po otevření průtočných cest u tlakového uzávěru se nejprve tunel prázdní (objem tunelu je cca 14000 m3), neboť přítok shora přes provizorní hrazení je menší než odtok). Kolem 7. hodiny jsou již zřejmě proraženy průchodky a poškozeny konstrukce na uzávěrech spojek mezi trasou B a C a z trasy C přitéká do trasy B průtok asi 2 m3/s.
Ve stejné době, kdy se otevírají nové přítoky na stanici Křižíkova a Florenc
(kolem
7 hod 00) přitéká průchodkami na Invalidovně stálý průtok 1.7 m3/s,
tedy celkem přitéká do trasy B 1.7+2.3+11.0+2.0 (11 zpočátku kolísavě) = 17 m3/s.
V této době (od 4 hod 00 do
7 hod 00) je v metru již dalších 18400 m3 vody (k původním 22200 m3
na kótě 151.0 m n.m. od 0 20 do 4 00), tedy celkem 40600 m3
vody na kótě hladiny cca 152.0 m n.m. V čase mezi
7 hod 00 a 8 hod 00 přitéká do trasy B dalších 61200 m3 vody.
Celkem je v metru na trase B
v 8 hod 00 asi 102000 m3 vody. V této době dosahuje hladina vody ke
kótě přibližně 156.5 m n.m.
V 8 hod 30 dne 14.8. je situace pravděpodobně následující:
- do trasy B přitéká voda z Invalidovny, Křižíkovy, Florence a trasy C přítokem 17 m3/s,
-
mezi Palmovkou a Florencí od 8 00 do 8 30 nateče do metra dalších asi
30000 m3
a hladina vystoupí na kótu 159.4 m n.m. (celkový objem vody je 132000 m3,
Florenc
i Křižíkova jsou zatopeny po stropy nástupišť a přítoky do metra začínají být
ovlivněny na těchto stanicích vodou zdola).
Od 8 hod 30 do 9 hod 00 se zatápěním dolní vodou začínají lehce snižovat přítoky na Florenci a stanici Křižíkova. Při přítoku 17 m3/s se tato část metra razantně plní směrem na východ ke stanici Palmovka. Invalidovna je po strop nástupiště (kóta 163 m n.m.) naplněna v 9 hod 00 (objem vody je 166000 m3). Dále pokračuje plnění tunelů směrem k Palmovce za snižujících se přítoků (snižují se tlačné výšky). Průměrný přítok je nyní v 9 hod 00 14.3 m3/s.
Při plném tunelu až po UT 1916 jsou přítoky do úseku 9.2 m3/s.
Zbývající objem 10000 m3 k UT 1916 se naplní za dalších přibližně 20 minut (dosažena kóta 176.0 m n.m). V 9 hod 30 dne 14.8. je celý úsek metra trasy B mezi UT 1916 a UT 1716 naplněn vodou, natlakován a přítoky ustávají. Na průchodkách UT 1916 a 1917 se ze strany Invalidovny vytváří tlak 11 m vodního sloupce. Průchodky k Palmovce se prorážejí a od Invalidovny začíná do východní části trasy B přitékat konstantní průtok 0.7 m3/s.
Kolem 10. hodiny ranní dne 14.8. je tedy zatopen úsek metra mezi stanicí Florenc a Palmovka. Objem vody v této části metra je cca 215000 m3. Z toho připadá 25700 m3 na neuzavřené prostupy (šoupata), 38600 m3 je objem částí nechráněných uzávěry, cca 64100 m3 zbývá na porušené průchodky a objem 86600 m3 přitéká štěrbinou na odsunutém tlakovém uzávěru eskalátorového tunelu přímého vstupu ve stanici Florenc B.
Trasa B Palmovka - Kolbenova
K druhému průniku vody shora do metra na trase B dochází na Palmovce (zaznamenáno ve 2 hod 00 dne 14.8. – pravděpodobně vnik vody do technických prostor). Z oblasti vstupu do stanice z ulice Na Hrázi jsou postupně zatápěny prostory trafostanice a instalačního kanálu 563.1. Během plnění tohoto kanálu se tlakují průchodky v kanálu 563.1. Není zřejmé, zda průchodky odolávají delší dobu tlaku vody a pak dochází náhle k jejich destrukci nebo postupně dochází k jejich poškození a pomalému průsaku vody do prostor 972.1 (objem kolem 300 m3). Jisté však je, že k razantnímu vniknutí vody do prostoru traťových tunelů a nástupiště stanice Palmovka dochází ve 4 hod 00 14.8., kdy se prolamují stěny oddělující prostor 972.1 a 972.2 od traťových tunelů. Po proražení průchodek se začíná plnit prostor 972.1 vodou kapacitním průtokem průchodek. Prostor je během několika málo minut před 4 hod 00 naplněn tak, že přepážka mezi 972.1 a 972.2 neodolává tlaku vody a protrhává se. Dynamickým účinkem se okamžitě proráží i příčka mezi 972.2 a traťovým tunelem. Okamžitý objem kolem 300 m3 a následný konstantní přítok regulovaný průchodkami nebo odpory konstrukcí v technických prostorách začíná plnit technické prostory pod nástupištěm stanice a prostor mezi stanicí a tlakovým uzávěrem UT 1916 a 1917.
Analýza průtoku zatápění Palmovky a východních stanic trasy B
Po dosažení úrovně hladiny 178.6 m n.m. (objem prostoru 10200 m3) začíná voda přetékat směrem ke stanici Českomoravská a dále. Vzhledem ke konstantnímu předem teoreticky určenému přítoku 2.8 m3/s průchodkami do stanice Palmovka byl učiněn předpoklad, že voda směrem k Českomoravské začíná přetékat v 5 00.
Po 5. hodině ranní se od Palmovky k Českomoravské na dlouhou dobu zastavuje zvyšování hladiny v prostoru metra, neboť se plní prostor snížení mezi oběma stanicemi. Objem tohoto prostoru je 23700 m3 a přítokem 2.8 m3/s se naplní za 2.4 hodiny. Zde je zřejmý nesoulad se záznamy, podle kterých dochází k zaplavení Českomoravské až ve 22 hod 00 dne 14.8. (při průtoku 2.8 m3/s by to muselo být již kolem 7 hod 30). Odpovídající přítok by podle záznamů činil pouze 0.4 m3/s (z Palmovky i průchodek UT 1916 a 1917). Další záznam říká, že stanice Vysočanská byla zaplavena ve 4 hod 00 dne 15.8. Mezi Českomoravskou a Vysočanskou je snížení o objemu 16000 m3, které by se tedy během 6 hodin muselo plnit průtokem 0.75 m3/s. To zřejmě není možné, pokud původ přítoku je stejný. Rozdíl však může být způsoben případným proražením průchodek v UT1916 a 1917 od Invalidovny, neboť kapacita těchto průchodek je při maximálním tlaku v tomto profilu (asi 11 m) 0.7 m3/s ( tyto průchodky se protrhly kolem 10 hod 00 dne 14.8.). Vezmeme-li do úvahy všechny dílčí objemy sníženin (UT 1916 – Palmovka, Palmovka – Českomoravská, Českomoravská – Vysočanská), získáme celkový objem 49900 m3, který musel být zaplněn v době, kdy se voda objevila na Vysočanské. Vše se přibližně odehrálo mezi 4 hod 00 14.8. a 4 hod 00 dne 15.8., přičemž v 10 hod 00 dne 14.8. přibývají průchodky od Invalidovny. Z těchto informací odvozený přítok je 0.44 m3/s z Palmovky, ke kterému se v 10 hod 00 dne 14.8. přidává po poruše průchodek přítok 0.18 m3/s od Invalidovny. Tento přítok musel zároveň naplnit stanice od Palmovky k Vysočanské a tunel ke stanici Kolbenově do ranních hodin dne 15.8. na kótu 184 m n.m. (konečná hladina v této části metra).
Odpovídající dodatečný objem je 119300 m3 a čas od 4 hod 00 15.8. do 8 00 15.8. (4 hodiny). Odpovídající průtok je 8.3 m3/s. Tato hodnota je na první pohled nesmyslná. Informace o postupu zatápění stanic od Palmovky na východ je nutné považovat za nevěrohodné. Disproporce v časových údajích o zatopení stanic Českomoravská a Vysočanská jsou tak velké, že z těchto údajů nelze činit žádné závěry.
V původních materiálech o časovém sledu událostí při povodni bylo zaznamenáno:
zatopení Českomoravské ve 14 hod 00 dne 14.8.
zatopení stanice Vysočanská v 15 hod 00 dne 14.8.
V nejnovějších materiálech o časovém sledu událostí při povodni bylo zaznamenáno:
zatopení Českomoravské ve 22 hod 00 dne 14.8.
zatopení stanice Vysočanská ve 4 hod 00 dne 15.8.
V případě Českomoravské je rozdíl v informacích 8 hodin, ve případě Vysočanské dokonce 13 hodin. Nové informace navíc popisují časy začátku zaplavení jmenovaných stanic.
S ohledem na nevěrohodnost poskytnutých informací bylo v případě této aktualizované studie upuštěno od snahy popsat průběh zaplavení stanic metra trasy B na východ od Palmovky. Jisté je však to, že celkový objem vody akumulovaný v této části trasy B je přibližně 169000 m3, přičemž celý tento objem natekl do prostoru metra pouze porušenými průchodkami.
Z dosud uvedených informací o průběhu zatápění tras B a C je zřejmé, že kolem 10. hodiny ranní dne 14.8. dochází k uklidnění situace v celém systému a vyrovnávání hladin mezi zatopenými úseky tras B a C. Jediným otevřeným místem zůstávají průchodky v profilu UT 1916 a 1917 na Palmovce a přítok přes technické prostory stanice Palmovka, který zatápí metro od Palmovky na východ.
Trasa B Florenc – Smíchovské nádraží
Po stabilizaci situace v zatopených částech tras B a C dochází pravděpodobně k náhlému a razantnímu zatápění trasy B směrem k Náměstí Republiky po poruše těsnosti na tlakových uzávěrech UT 1716 a 1717. V době poruchy průchodek a opěrného prahu je na straně zatopené části metra tlak přibližně 37 m vodního sloupce, objem vody v traťových a eskalátorových tunelech od UT 1716 k UT 1916 (Florenc – Palmovka) je 215000 m3.
Ve 12 hod 48 dne 14.8. je zaznamenán průnik vody ve směru Náměstí republiky. Z chaotických informací týkajících se zatápění trasy B ke Smíchovskému nádraží lze za seriózní považovat pouze informaci:
15.8. 0 15 voda na Můstku A stéká z nástupiště do kolejí (166.0 m n.m.)
12 40 ruční zavírání tlakových traťových uzávěrů UT 1216 a 1217 na
stanici Smíchovské nádraží.
Během 11.5 hodiny tedy voda zatápí část trasy B ke kótě asi 166 m n.m. včetně spojovacích komunikací mezi trasou A a B na Můstku. Objem vody odpovídající této kótě je v posuzované části trasy B přibližně 230000 m3. To odpovídá průměrnému přítoku 5.6 m3/s. Tlačná výška se v příslušném časovém intervalu mění od 37 do 23 m vodního sloupce, přítoky od 6.2 do 4.9 m3/s.
Stanice na trase jsou tedy zatápěny následovně:
Náměstí republiky kóta 153.0 čas 13 hod 00
Můstek kóta 156.0 čas 14 hod 00
Národní třída kóta 157.0 čas 14 hod 45
Karlovo náměstí kóta 163.8 čas 19 hod 30
V 19 hod 30 se stoupání hladiny dočasně zastavuje, protože se plní snížená část trasy mezi stanicí Karlovo náměstí a Anděl. Stanice Anděl je zaplavena na kótu 159.5 m n.m. asi ve 20 hod 30. Zbývající prostor snížené části trasy (ke kótě 163.8) se zaplní si ve 22 hod 30 a v trase B opět stoupá voda.
Od kóty 166.0 m n.m. se plní obě trasy (A i B od Florence ke Smíchovskému nádraží) jako spojené nádoby současně. K úrovni 168.0 m n.m. (zatopení ZTC1 na trase A) se na obou trasách plní objem přibližně 41000 m3 v časovém intervalu 2.4 hodiny (čas dosažení úrovně je tedy asi 7 hod 45 dne 15.8.). K zatopení trasy B ke kótě 172.0 m n.m. (35000 m3 vody v obou trasách) dochází přibližně za další 3 hodiny průměrným přítokem 4.5 m3/s, tedy v 10 hod 45 dne 15.8. V této době se již do metra začíná stahovat stojatá voda z Karlína. Ke kótě 178.0 m n.m. (objem 20500 m3) voda dosahuje ve 12 hod 15. Plnicí průtok je nyní 3.8 m3/s. Ke kótě 182.0 m n.m. (tlakový traťový uzávěr před stanicí Smíchovské nádraží) dosahuje hladina v trasách A i B (Florenc – Smíchovské nádraží) v 13 hod 15 (objem 10800 m3, plnicí průtok 3.1 m3/s). Poté ještě dochází k vystoupání hladin v trase A i posuzované B na kótu 184.0 m n.m. přelitím části objemu z trasy B mezi stanicí Florenc a Palmovka.
Objem vody v prostorách metra v úseku Florenc UT 1716 – Smíchovské nádraží je asi 315000 m3 (270000 m3 – traťové tunely a stanice, 45000 m3 - eskalátorové tunely). Na objemu v této části metra se z 50 % podílejí průchodky a z 50 % porucha stavební části (opěrný betonový práh tlakového uzávěru).
Trasa A
K přítoku do trasy A z trasy B o velikosti asi 4.9 m3/s dochází po půlnoci ze 14.8. na 15.8.
V 1 hod 00 je hlášeno zatopení Malostranské i Staroměstské, což je vzhledem k velikosti průtoku a výškovému položení stanic logické. V tuto dobu se tyto dvě stanice začínají rychle plnit vodou (začátek plnění na kótě 160.0 m n.m.). Na kótu 165.0 m n.m. (Můstek A, 62000 m3) se dostává hladina zpětným zatápěním od Staroměstské po 3.5 hodinách, tedy ve 4 hod 30. Ke kótě 166.0 m n.m. (další objem 13600 m3) dosahuje hladina v trase A po dalších asi 45 minutách, tedy v 5 hod 15. Od této chvíle se plní obě trasy (A i B od Florence ke Smíchovskému nádraží) jako spojené nádoby současně. K úrovni 168.0 m n.m. (zatopení ZTC1 na trase A) se na obou trasách plní objem přibližně 41000 m3 v časovém intervalu 2.4 hodiny (čas dosažení úrovně je tedy asi 7 hod 45 dne 15.8.). V 6 hod 20 je evakuováno ZTC1. K úplnému zatopení stanice Můstek A (ke kótě 172.0 m n.m., 35000 m3 vody v obou trasách) dochází přibližně za další 3 hodiny průměrným přítokem 4.5 m3/s, tedy v 10 hod 45 dne 15.8. V této době se již do metra začíná stahovat stojatá voda z Karlína. K tlakovému uzávěru UT 1615 před stanicí Muzeum A (kóta 178.0 m n.m., objem 20500 m3) voda dosahuje ve 12 hod 15. Plnicí průtok je nyní 3.8 m3/s. Ke kótě 182.0 m n.m. dosahuje hladina v trasách A i B (Florenc – Smíchovské nádraží) v 13 hod 15 (objem 10800 m3, plnicí průtok 3.1 m3/s). Poté ještě dochází k vystoupání hladin v trase A i posuzované B na kótu 184.0 m n.m. přelitím části objemu z trasy B mezi stanicí Florenc a Palmovka.
Celkový objem vody na trase A je nyní přibližně 173000 m3 (23000 m3-eskalátorové tunely a další prostory, 150000 m3-traťové tunely a nástupiště). Na přítoku celkového objemu do trasy A se podílí průchodky objemem 35000 m3 a stavební závady (příčka ve štole kabelového propojení) objemem 138000 m3.
Kolem 14. hodiny dne 15.8. se tedy situace v trase A stabilizuje. Po dobu přibližně do 15. hodiny 15.8. odolávají přetlaku asi 10 m vodního sloupce průchodky a těsnění kolejnic v profilu tlakových uzávěrů UT 1615 a 1616. V 15 hod 30 je zjištěn rychlý nátok vody od těchto uzávěrů směrem k Muzeu. Prostor mezi stanicí Muzeum a UT 1615 se začíná plnit průtokem přibližně 1.1 m3/s. Po 10 minutách dosahuje voda ke kótě 181.0 m n.m. a začíná vtékat do prostor stanice Muzeum A. Současně se rychle snižují průtoky v návaznosti na snižování rozdílu hladin mezi zatopeným a zatápějícím se úsekem. Časový postup zatápění stanice Muzeum je dále následující:
čas hladina plnicí průtok
(m n.m.) (m3/s)
15 40 181.0 1.0
16 50 182.0 0.5
0 30 (16.8) 184.0 0.4
Dále se přítok do prostoru stanice Muzeum snižuje a ustává kolem 5 hodiny ranní dne 16.8. V tuto dobu ustává proudění v celém zatopeném systému metra. Nátok vody do metra z povrchu ustává odpoledne dne 15.8. K zatopení stanice Muzeum dochází již pouze vodou akumulovanou v zatopené části metra (trasa B).
Po ustálení situace v zatopených prostorách metra předpokládáme následující objemy vody v jednotlivých úsecích tras:
trasa úsek kóta hladiny objem vody
(m n.m.) (m3)
C Nádraží Holešovice 189.0 232000
Hlavní nádraží
Palmovka
Kolbenova
Smíchovské nádraží
Muzeum
celkem 1104000 m3
Je možné, že prostorový model metra zpracovaný pro účely této studie nezahrnuje veškeré prostory, které se v průběhu povodní naplnily. Případná disproporce v objemech však zřejmě nemá pro posouzení dynamiky zatápění metra velký význam, neboť základní kontrolní časové hodnoty zpětné analýzy přibližně odpovídají zjištěným skutečnostem.
Při posuzování příčin zatopení metra lze vycházet ze základních údajů obsažených v předcházejícím textu. Tyto údaje lze shrnout do následujících tabulek:
objem vody v metru po povodni
trasa úsek kóta hladiny objem vody
(m n.m.) (m3)
Hlavní nádraží
Palmovka
Kolbenova
Smíchovské nádraží
Muzeum
celkem (podle použité metodiky výpočtu) 1104000 m3
podíl na objemu od překročení parametrů návrhové povodně v prostorech nechráněných uzávěry
trasa úsek podíl objem vody
(%) (m3)
Hlavní nádraží
Palmovka
Kolbenova
Smíchovské nádraží
Muzeum
celkem (přetečení zábran) 18.04 199200 m3
podíl stavebních závad na objemu vody v metru
(vrchlík štoly – Invalidovna, opěrné prahy tlakových uzávěrů – UT 1716 a UT 3017, tlaková stěna ve štole kabelového propojení A-B)
trasa úsek podíl objem vody
(%) (m3)
C Nádraží Holešovice 0.0 0
Hlavní nádraží
Palmovka
Kolbenova
B Náměstí Republiky 50.48 159000
Smíchovské nádraží
Muzeum
celkem (stavební závady) 28.12 310400 m3
podíl závad průchodek na objemu vody v metru
trasa úsek podíl objem vody
(%) (m3)
Hlavní nádraží
Palmovka
Kolbenova
Smíchovské nádraží
Muzeum
celkem (průchodky, prostupy) 43.67 482100 m3
podíl neuzavřených prostupů na objemu vody v metru
trasa úsek podíl objem vody
(%) (m3)
Hlavní nádraží
Palmovka
Kolbenova
Smíchovské nádraží
Muzeum
celkem (otevřená šoupata, odsunutý UT) 10.17 112300 m3
V následující tabulce je uvedeno rámcové procentuální rozdělení objemu vody v zaplaveném metru podle podílů, které k zaplavení vedly. Podíl překročení parametrů návrhové povodně Q100 je stanoven za předpokladu, že v případě plně funkčních tlakových předělů by došlo k zatopení stanice Nádraží Holešovice a přilehlého staveniště metra, vestibulu a části technických prostor Vltavské, stanice Florenc C a přilehlé části tunelů, eskalátorových tunelů stanic Florenc B, Křižíkova a Invalidovna a části přístupové chodby a technických prostor ve stanici Palmovka. Ostatní prostory metra by zůstaly prakticky nedotčeny.
Podíly k zatopení metra lze tak seřadit podle rozsahu jeho zatopení (příspěvku k objemu vody v systému metra) následovně:
poruchy průchodek, netěsnosti cca 44 %
stavební závady cca 28 %
objem zatopených prostor nechráněných uzávěry, (např.
některé eskalátorové tunely) cca 18 %
neuzavřené prostupy cca 10 %
Poměr mezi překročením parametrů návrhové povodně Q100 a ostatními příčinami zaplavení metra vyjádřený poměrem 18 % a 82 % (viz. tabulky výše) je určen poměrně přesně. Rozdělení na jednotlivé dílčí příčiny uvnitř zmíněných 82 % se může podle ověření citlivostní analýzou měnit v rozmezí několika jednotek procent mezi dílčími příčinami.
Takto definované podíly zatopení je nutno chápat rámcově, jeho spolehlivost je závislá na kvalitě a spolehlivosti informací, které se podařilo získat.
7. Příčiny zatopení metra
Na základě provedených šetření a zpracovaných studií, dospěla komise k následujícím závěrům:
Základní příčinou největšího významu pro zatopení metra byla úroveň zátopové hladiny řeky Vltavy, která dosáhla cca 2 m nad úroveň stoleté vody. Tato příčina byla rozhodující pro samotný fakt zatopení podzemních prostor metra. Další příčiny ovlivnily způsob zatápění metra, rychlost průběhu zatápění, šíření zátopové vlny v podzemí a rozsah škod.
7.1 PŘÍČINY VNIKNUTÍ VODY DO METRA Z POVRCHU
Příčinou největšího významu pro zatopení metra byla, jak je již uvedeno výše, úroveň zátopové hladiny hladiny řeky Vltavy, která dosáhla cca 2 m nad úroveň stoleté vody. Na tu byla projektována a realizována všechna povrchová protipovodňová opatření u vstupů do stanic a u ostatních povrchových objektů metra, vč. dočasné protipovodňové stěny za stanicí Nádraží Holešovice.
Realizace a aktivace těchto opatření byla podle nám dostupných informací provedena vcelku v souladu s projektovým řešením a s povodňovým plánem. Přelití vody přes protipovodňové hrazení proti stoleté vodě (i při skutečné výšce hrazení cca o 50 cm vyšší nežli byla její předpokládaná úroveň), bylo příčinou povrchového zaplavení stanic:
- Nádraží Holešovice, Vltavská, Florenc C
- Křižíkova, Invalidovna, Palmovka, Florenc B
ze kterých se voda šířila podzemím díky netěsnostem, prostupům a některým poruchám konstrukcí do dalších stanic a traťových tunelů tras B a A. Podrobný popis průběhu zatápění (viz materiál F, E).
V této souvislosti je nutno zdůraznit nestandardní průběh povodňové vlny, která proběhla ve dvou vyvrcholeních s velmi rychlým nástupem její druhé kulminace a zpětného vzdutí hladiny řeky. To bylo příčinou nedostatku času pro přijímání a realizaci dalších opatření nad rámec připravených povodňových plánů a koordinaci s aktivací prvků OSM, konzultace s odborníky a pro případná další možná improvizovaná opatření.
Dále je třeba k těmto příčinám přiřadit koncepční i realizačně aktivační neprovázanost, aktivačního plánu ochranného systému (OSM), který byl vybudován pro účely civilní ochrany v případě napadení Prahy zbraněmi hromadného ničení a není koncipován jako mírový protipovodňový systém a povodňového plánu DP - Metro. Pro tento účel mohly být proto využity pouze některé jeho prvky, které zčásti, v důsledku stavebních, nebo údržbových nedostatků, nepřinesly očekávaný efekt.
Za oba systémy odpovídaly rozdílné subjekty. Protože jaderné a válečné nebezpečí již nebylo delší dobu považováno za reálné, došlo v minulých letech k všeobecnému podcenění významu systému civilní ochrany a tudíž i OSM. Důsledkem byla i nedokončenost ochranného systému na trasách IIB a IVB a odsunutí realizace technického centra u stanice Palmovka. Výsledkem toho všeho bylo m.j. i velké množství neutěsněných anebo nedokonale utěsněných kabelových průchodek v tlakových předělech, neuzavření dalších prostupů tlakovými uzávěry apod.
Další příčinou zatopení bylo přerušení dodávky elektrického proudu. To mělo za následek zastavení čerpání průsakové vody z podzemních prostor metra a částečně i jejich další zatápění výtlačnými potrubími, vyústěnými do kanalizace na povrchu zatopeného území (E). Za koncepční nedostatek z hlediska protipovodňové ochrany je možno považovat i to, že většina elektrických zařízení zajišťující příkon pro chod technologického vybavení (především čerpacích stanic) je umístěna v nejnižších prostorách jednotlivých stanic, a proto i relativně malé množství vody způsobí výpadek napájení.
Závažným místem prvotního vniku vody do prostor metra svislým dílem byl větrací výdech u stanice Invalidovna. Větrací výdech Invalidovna je vyústěním větrání vestibulu do chodníku v ulici Sokolovské, nad nímž se provedla nadezdívka, zamezující vniknutí stoleté vody z povrchu do suterénu vestibulu. Neexistuje hodnověrné svědectví, kdy přesně a při které výšce hladiny povodně začala do vestibulu tímto místem pronikat voda. Muselo se tak stát přibližně v okamžiku, kdy povodňová vlna dosáhla hladiny stoleté vody (jejíž výška pro tuto lokalitu byla příslušným vodohospodářským orgánem stanovena na 187,48 m n.m. a skutečná dosažená úroveň činila 189,34). Proudící voda pak způsobila destrukci tohoto vyústění a vznik propadu na povrchu terénu. V okamžiku, kdy došlo k přelití hradítek u vstupů do stanice povodňovou vodou na úrovni vody stoleté (+ cca 50 cm), začala voda protékat do vestibulu. V jeho technickém podlaží vnikla do eskalátorového tunelu. Následně (asi po přelití hradítek) voda pronikla do ventilačního potrubí, které je volně zaústěno do místnosti 571. Toto potrubí je v dolní části vyvedeno do bývalé propojky mezi traťovými tunely. Ta je z jedné strany uzavřena tlakovým předělem, v němž jsou osazena 3 šoupata a tlakový poklop, z druhé strany pak „zátkou“ mezi traťovým tunelem a touto komorou která byla stavebně provedena se značnými nedostatky (C).
Příčiny zatopení stanice Invalidovna, ze které se voda mohla šířit oběma směry v trase B lze tedy podle našeho názoru popsat takto:
- přelití hradítek povodňovou vodou, která přesáhla téměř o 2 m předpokládanou úroveň vody stoleté, na kterou byla hradítka navržena a realizována; po tomto přelití následovaly další příčiny:
- přelití a destrukce podezdívky větracího výdechu v ulici Sokolovská
- netěsnosti v tlakovém předělu pod eskalátorovým tunelem (výtlak z čerpací stanice)
- neuzavřená šoupata v dolní části potrubí vedoucího z místnosti 571 a stavebně nedostatečně a nedokonale provedená konstrukce „zátky“ v propojce mezi traťovými tunely.
Porucha čela betonové zátky spojovací štoly mezi větrací komorou a pravým tunelem ve stanici Invalidovna, která přivedla do tunelu obtížně kvantifikovatelné množství vody , byla evidentně způsobena nedostatky v realizaci zátky
Pravděpodobně podružným místem vniku vody do traťových tunelů byla i poškozená ocelová izolace větracích šachet (Křižíkova, Štvanice) viz C. Porucha izolace vznikla v důsledku tvarové nestability ocelové výstelky šachty zatížené vnějším přetlakem vody.
V souvislosti s významem těchto příčin zatopení je zapotřebí se vyjádřit k některým konsekvencím často diskutovaných v médiích i veřejností:
à příčinou zatopení podzemních prostor nebyly statické poruchy nosných konstrukcí tunelů a stanic. Podle výsledků prohlídek a provedené studie (A, C), jsou tyto konstrukce staticky v pořádku a jejich dřívější provedení nevykazuje (až na výjimky, viz C) žádné znaky nekvalitní práce nebo podcenění jejich funkce.
Studium projektové dokumentace hlavních nosných stavebních konstrukcí prokazuje, že neobsahuje nedostatky, které by se podílely na vzniku škod.
à tlakové uzávěry (vrata) spolehlivě přenesly tlaky vody a jejich konstrukce nebyla poškozena. Jejich funkce byla však narušena netěsnostmi okolí a ojedinělou poruchou činnosti (Florenc – přímý vstup do trasy B) vzniklou následkem nejasných technických příčin.
à k časovým aspektům uzavření metra je nutno zdůraznit, že za aktuálního stavu uzavření podzemních prostor, pokud by nebylo provázáno s předchozím splněním úkolů aktivace a dotěsněním prvků ochranného systému, by prakticky nepřineslo žádný podstatnější efekt pro záchranu před zatopením klasickou povodní. V této souvislosti je nutno opětovně upozornit, že OSM není ani navržen, ani realizován pro specifické účely ochrany před povodněmi. Jeho využití k ochraně v podzemí shromážděných lidí před průvalovou vlnou z vltavské kaskády, předpokládá jeho plnou aktivaci a kontrolu celé jeho funkce relativně dlouho před vznikem tohoto nebezpečí a při plném energetickém zabezpečení, přičemž doba, po kterou jsou vstupy do metra zatopeny, je řádově kratší, nežli zatopení vlivem povodně a čerpací systém metra je v této době plně v provozu.
7.2 PŘÍČINY ŠÍŘENÍ VODY V METRU
K příčinám zatápění podzemních prostor metra patří poruchy některých dalších prvků stavebních konstrukcí, poruchy kabelových průchodek, neuzavření některých traťových uzávěrů a prostupů.
Tyto faktory se podílely především na šíření vody v podzemí, rychlosti a rozsahu tohoto šíření.
a) Poruchy prvků stavebních konstrukcí.
Absence ocelové armatury v betonové desce krytu odvodňovacího kanálu je z hlediska původní realizace, kontrol při stavbě nejasnou skutečností, prokázanou ale i u celé řady dalších prahů [G]. Vzhledem k významu objektu je pravděpodobné, že buď šlo o dodatečnou stavbu tohoto betonového prvku (dle projektu měl být železobetonový jako nedílná součást železobetonové konstrukce tlakového předělu) v podmínkách již vybudované spodní části, nebo o hrubou stavební nedisciplinovanost. Za nedostatek je možno považovat okolnost, že předěly nemají řádně vedenou knihu tlakových předělů, do které se zapisují všechny práce na předělu i v jeho okolí a výsledky jeho pravidelných kontrol .
Prolomení příčky (stěny) v přestupním tubusu mezi trasami A a B ve stanici Můstek
Prolomení stěny uzavírající kabelové prostory pod přestupním tunelem do trasy A, netěsnost kabelových průchodek a následkem toho vniknutí vody pod podlahy přestupního tunelu, bylo bezesporu příčinou vniku vody do trasy A. Důvody proč nebyl dodatečně uzavřen v souladu s projektovou dokumentací jsou dnes již nezjistitelné (dokumentaci skutečného provedení stavby komise nezískala).
b) Neuzavření tlakových uzávěrů
Nedostatečně uzavřený staniční tlakový uzávěr ve stanici Florenc B
Jedná se o uzávěr přímého vstupu do stanice, k němuž pronikla voda z povrchu. Tento elektricky ovládaný staniční uzávěr nebyl dostatečně hermetizován a mohl tedy propouštět nespecifikované množství vody.
Neuzavření některých dalších traťových předělů (trasa B, A).
To bylo způsobeno jak rychlostí pronikání vody do tunelu a výpadkem el. proudu, tak i neověřeným předpokladem spolehlivé těsnící funkce uzavřených předělů. Protože bylo rovněž předpokládáno bezprostřední obnovení provozu na většině úseků metra, nebyly uzavírány některé traťové předěly tam, kde teoreticky nehrozil průnik vody z povrchu stanice. Po výpadku el. energie a zjištění netěsností uzavřených předělů již nezbýval dostatek času pro uzavření dalších úseků.
c) Netěsnost kabelových průchodek
Nejdůležitější příčinou šíření vody v podzemních prostorách metra byla bezesporu již uvedená netěsnost kabelových průchodek a neuzavření některých z nich, procházejících tlakovými předěly (D). Tento faktor byl příčinou šíření zátopové vlny v tunelech z více jak 44 % (E).
Je tedy zcela evidentní, že netěsnost kabelových průchodek, které jsou organickou součástí každého předělu, byla z hlediska závažnosti a významu pro šíření zátopové vlny v podzemí, faktorem z nejvýznamnějších. Na tom se podílejí jak porušené průchodky, které neodolaly tlaku vody, tak průchodky a prostupy neuzavřené a průchodky neutěsněné po instalaci kabelů jinými uživateli než je DP Metro. Význam netěsných průchodek zvlášť vynikne, uvážíme-li, že jedinou průchodkou průměru 100 mm proteče při daném hydrostatickém tlaku (20-30 m v.s.) cca 125-150 l/sec, takže pouze tato jediná průchodka zaplní objem 1 bm traťového tunelu za cca 2,2 až 2,7 minuty . Z těchto důvodů také komise zadala provedení zkoušek těsnosti a únosnosti uzávěrů průchodek (D), která ukázala špatné stavební provedení a nespolehlivost průchodek, plynoucí z nedokonalé kontroly provedení a údržby během provozu metra.
8. Závěrečná doporučení
Na základě svých šetření formuluje stavební subkomise svému zřizovateli následující doporučení, která jsou strukturována podle závěrů jednotlivých specializovaných studií.
8.a …Ze statického hlediska není zapotřebí na nosných konstrukcích metra provádět žádná dodatečná opatření. Přesto se doporučuje ve staticky nejexponovanějších místech tunelů a stanic vybudovat konvergenční měřicí profil a cca 1x ročně provést kontrolu deformací ostění.
8.b …
- Zavést průběžné systematické měření skutečného množství čerpaných vod z metra (průtokoměry). Toto měření doprovodit v oblastech, které jsou v dosahu zvýšených hladin od případných povodní, systematickým sledováním míst zvýšených průsaků do tunelů metra.
- Vybudovat monitorovací systém k zachycení případné závislosti velikosti průsaků na hladinách podzemní, resp. povrchové vody. Ve vybraných místech zavést sledování kolísání hladin podzemní, resp. povrchové vody ve Vltavě.
- Tento systém orientovat na místa zvýšených průsaků podle provedené studie.
- Výsledky monitoringu pravidelně 1x ročně, nebo po výraznějších povodních vyhodnocovat a teprve na základě hodnocení rozhodnout o eventuálním do injektování (dotěsnění) netěsných míst.
- Zpracovat nový průkaz o zajištění podzemních prostor na vztlak – zejména u vybraných stanic a jejich vestibulů.
Podle výsledků vypracovat plán řízeného zatápění dotčených stanic metra.
- Znovu posoudit hlavní izolace, zejména všechna místa propojení vodorovných a svislých objektů.
- Provést inventarizaci potenciálně kritických objektů co do rizika přítoků vody do podzemních prostor metra. Provést jejich stavebně technický průzkum. Na základě výsledků tohoto průzkumu navrhnout potřebná opatření (týká se zejména nestandardních atypických objektů jako jsou větrací šachty, čerpací šachty, technologické vrty a jiné vstupy do prostor metra, např. staré technologické vstupy).
- Zkontrolovat,případně předimenzovat, ostění větracích šachet a podobných svislých objektů proti eventuálně vyššímu hydrostatickému tlaku při povodni za podmínek nezatopení podzemních objektů vodou.
8.c ...
- Nahradit všechna dřívější těsnění kabelových průchodek provedených na př. polyuretanovým tmelem U 5000 v tlakových předělech OSM, novým těsněním s prokázanou dlouhodobou stabilitou požadovaných materiálových vlastností a s možností nedestruktivní kontroly jeho kvality.
- Stanovit zodpovědnost za provedení, údržbu a doplňování těsnění průchodek za provozu metra a při instalaci nebo výměně kabelů.
- Je nutné pro každý tlakový předěl zavést knihu tlakového předělu.
8.d ...
U všech tlakových traťových předělů bez výjimky se doporučuje rekonstrukce stávajících opěrných betonových prahů. Projektově přeřešit a navrhnout nový způsob přikotvení betonových prahů. Poté provést novou realizaci.
Vypracovali:
Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc.
Ing. Svatoslav Chamra, CSc.
Doc. Ing. Bohumil Kubát, CSc.
Prof. Ing. Josef Jíra, CSc.
Doc. Dr. Ing. Jan Pruška
Doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc.
V.
ZÁVĚR
Závěry práce komise jsou shrnuty ve zprávách jednotlivých subkomisí. Jejich obsah i formální stránku schválili členové každé jednotlivé subkomise.
Na posledním zasedání komise dne 6.5.2003 byla zpráva projednána jako celek a výše uvedená struktura zprávy odsouhlasena.
Komise v souladu se svým zadáním definovala všechny hlavní příčiny zaplavení pražského metra, analyzovala je a doporučila opatření, která jsou žádoucí k vypracování projektu komplexního plánu povodňové ochrany pražského metra i celého územního celku hlavního města Prahy.
Realizace těchto opatření je v pracovním pořádku dotčených institucí.
Komise zdůraznila nutnost komplexního přístupu k problematice povodňové ochrany a nezbytnost postavit její projekt na podrobné nezávislé profesionální analýze proběhlých událostí a na navazující komplexní kvantitativní rizikové analýze veškerých variant protipovodňových opatření a jejich důsledků.
V této fázi komise považuje svoji práci za ukončenou.
V Praze dne 7.5.2003
Za komisi:
Ing. František Laudát
předseda komise R HMP pro prošetření příčin zaplavení prostor pražského metra
SEZNAM PŘÍLOH
I. SOUBOR STUDIÍ A ANALÝZ ZADANÝCH Z POPUDU KOMISE
A/ Posouzení ostění tunelů a stanic pražského metra v zátopové oblasti po povodni
r.2002 Metroprojekt Praha a.s.; VŠB – Technická universita Ostrava, Fakulta stavební
(Pokorný, Aldorf)
B/ Posouzení míry nepropustnosti podzemních částí metra v úsecích dotčených povodní
- Stavební geologie – Geotechnika, a.s. (Vrba, Rozsypal)
B l/ – Posouzení míry nepropustnosti podzemních částí metra v úsecích
dotčených povodní (Souhrnná zpráva)
B 2/ - Posouzení míry nepropustnosti podzemních částí metra v úsecích
dotčených povodní (trasa B)
B 3/ - Posouzení míry nepropustnosti podzemních částí metra v úsecích
dotčených povodní (trasa A,C)
C/ Podrobné šetření stavu podzemních konstrukcí po vyčerpání vody z metra – ČVUT
v Praze, Fakulta stavební (Pruška, Chamra)
D/ Průchodky v tlakových předělech OSM – ČVUT v Praze, Kloknerův ústav; ČVUT
v Praze, Fakulta dopravní (Bouška, Jíra)
E/ Vodohospodářská a hydraulická studie ČVUT v Praze, Fakulta stavební /Satrapa/
F/ Model zaplavování metra – Metroprojekt Praha a.s. – ČVUT v Praze, Fakulta
stavební /Pokorný, Satrapa/ - CD nosič
tlakových uzávěrů v pražském metru – VUT v Brně, Fakulta stavební-Dopravní
podnik hl.m.Prahy, a.s. /Jílek/
H/ Poznámky k žádoucí strategii protipovodňové ochrany města Prahy – Stavební
geologie – Geotechnika,a.s. /Rozsypal/
I/ Časový sled hlavních událostí a činností při povodni 2002 /Dvořáček/
J/ Průběžná zpráva z vizuálního šetření zatopených úseků metra po vyčerpání vody
/ Chamra, Pruška /
II. Soubor dokladů,které měla komise k dispozici
K/ Komunikace v době komunikací
K1/ Seznam volaných telefonních čísel
Kopie protokolů odeslaných zpráv z operačního střediska
Krizového štábu hl.m.Prahy ve dnech 8.8.2002 –15.8.2002
Zápis archivních nahrávek odchozích a příchozích
K2/ Příloha/ dispečink OŠKT HMP z telefonní série 22000222-3
K3/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u. 318/4
z 12.8. 2002 /začátek události/ - zaplavení
metra /stroj A stopa 17 EDA, 14.8.2002
21,20 hod. – 14.8.2002 24,00 hod./
K4/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u. 318/4
z 12.8. 2002 /začátek události – zaplavení
metra /stroj A stopa 10 VDA, 14.8.2002
21,20hod.-14.8.2002 24,00 hod./
K5/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u. 318/4
z 12.8.2002 /začátek události/ - zaplavení
metra /stroj A stopa 18 ED B, 14.8.2002
21,20 hod. – 14.8.2002 24,00 hod./
K6/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u. 318/4
z 12.8.2002 /začátek události/ - zaplavení
metra /stroj A stopa 19 EDC, 14.8.2002
21,20 hod.- 14.8.2002 24,00 hod./
K7/ Přehled uskutečněných hovorů
Pásek č. 9/10 4,37 hod.-16,11 hod. 14.8. 2002
/ED – vedoucí směny/
K8/ Výpis nahrávky mgf. hovorů k m.u. 318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou
Vltavou
/stroj A, stopa č. 8 –VD B – systémový
telefon, 14.8.2002 05,29 hod. – 14.8.2002 24,00. hod./
K9/ Výpis nahrávky mgf. hovorů k m.u. 318/4
z 12.8.2002
/začátek události/ - zaplavení metra
/stroj A stopa18 ED B, 14.8.2002 21,20 h. –
14.8.2002 24, 00 hod./
K10/ Přehled uskutečněných hovorů
- Pásek č.9/10 4,37 hod. – 16.11.14.8.2002
/ED – vedoucí směny/
K11/ Výpis nahrávky mgf. hovorů k m.u. 318/4
z 12.8.2002 - Zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 8 – VD B – systémový telefon,
14.8.2002 05,29 hod. – 14.8.2002 24,00
K12/ Výpis nahrávky mgf. hovorů k m.u. 318/4
z 12.8.2002 –zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. ll . VD-B- Schrack
14.8.2002 21,21 hod. – 14.8.2002 24,00. hod.
K13/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metrarozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 12- VDC Definity,
14.8.2002 21,21 hod.- 14.8.2002 24.00 hod./
K14/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 16 ED,14.8.2002
21,21, hod. – 14.8..2002 24,00 hod./
K15/ MU 318/2002
/stroj A, stopa č. 9 – VDC syst. telefon, 14.8.2002
21,21, hod. – 14.8.2002 24,00 hod./
K16/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 9 VD C syst.tel., 14.8.2002
5,29 hod. – 14.8.2002 17,21 hod./
K17/ MU č-318/2002
/stroj A, stopa č.6 syst. tel. VS VD,
13.8.2002 01,20 hod. – 13.8.2002 09,58 hod./
K18/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 6, vedoucí směny VD,
/14.8.2002 05,29 - 14.8.2002 24,00/
K19/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 9 – VDC, 14.8.2002 17,21 hod. –
14.8.2002 19,16 hod./
K20/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 9 VD C, 13.8.2002 01,20 hod. –
13.8.2002 09,44 hod. /
K21/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/ stroj A, stopa č. 6- VD-VS,
13.8.2002 09,58 hod. – 13.8.2002 19,08 hod./
K22/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 8 – syst. tel. VD B,
13.8.2002 01,20 hod. – 13.8.2002 09,58 hod./
K23/ Výpis nahrávky mgf.hovorů k m.u.318/4
z 12.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 7 – syst. tel. VD A,
14.8.2002 05,29 hod. – 14.8.2002 24,00 hod./
K24/ Výpis nahrávky mgf. hovorů k m.u. 318/4
z 12.8.2002 /začátek události/
/ stroj A, stopa č.7 VD A,
13.8.2002 01,20 Hod.- 13.8.200209,58 hod./
K25/ MU 318/4/2002
/stroj A, stopa č. 06, syst. tel. VS VD,
14.8.2002 01,28 hod. –14.8.2002 05,29 hod./
K26/ Přehled uskutečněných hovorů
/pásek č.9, stopa č.16, 23,35 hod. – 04,37 hod.
13./14.8.2002 – ED – VS/
K27/ Přehled uskutečněných hovorů
/pásek č.9, stopa č. 16,09,58 hod.- 23,35 hod.
13.8.2002, ED-VS/
K28/ KAZETA č. 1
12.8.2002 12,08 – 22,52 hod. strana 1
K29/ KAZETA č. 1
12.8.2002 23,01 hod.-24,00 hod.
13.8.2002 00,00 hod. – 01,06 hod. strana 2
K30/ KAZETA č. 2
13.8.2002 01,06hod. – 01,18 hod. strana 2
K31/ KAZETA č. 2
13.8.2002 01,46 – 03,48 hod. strana 1
K32/ KAZETA č. 3
13.8.2002 05,24 hod. – 11,24 hod. strana 2
K33/ KAZETA č.3
13.8.2002 11,56 – 18,26 hod. strana 1
K34/ KAZETA č.4
13.8.2002 18,48 hod.- 19,54 hod. strana 1
K35/ KAZETA č.4
13.8.2002 20,00 hod.- 21,25 hod. strana 2
K36/ KAZETA č.5
13.8.2002 21,31 hod. – 23,54 hod. strana 1
14.8.2002 00,08 hod.-00,30hod.
K37/ KAZETA č.5
14.8.2002 00,37 hod. –02,57 hod. strana 2
K38/ KAZETA č.6
14.82002 02,58 hod. – 08,04 hod. strana 1
K39/ KAZETA č.6
14.8.2002 08,17 hod.- 14,52 hod. strana 2
K40/ KAZETA č.7
14.8.2002 4,56 hod. – 23,09hod. strana 1
K41/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stopa č. 7 pásek č.9 – syst.tel. VD/A,
13.8.2002 09,53 hod – 14.8.2002 05,29 hod./
K42/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a
14.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stopa č.l0 pásek č.9 – spoj.VD/A Definity
13.8.2002 09,58 hod. –14.8.2002 05,29 hod./
K43/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stopa č. 11 pásek č.9 – Schrank trasa B,
13.8.2002 22,33 hod. –14.8.2002 04,04 hod./
K44/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stopa č.11 pásek č.9 – VD Schrank trasa B
14.8.2002 04,09 hod. – 14.8.2002 09,09 hod./
K45/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, Schrank trasa B,
13.8.2002 09.58 hod. – 13.8.2002 22,33 hod./
K46/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/pásek č.9, stopa č.12 VD/C – Definity,
13.8.2002 09,58 –14.8.2002 05,29 hod/
K47/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stopa č. 16, pásek č. 10 – ED – VS,
/14.8.2002 16,11 hod. – 14.8.2002 21,21 hod./
K48/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a
14.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnouVltavou
/stopa č. 17, pásek č.9, ED/A – syst.tel.
13.8.2002 09,58 hod. – 14.8. 2002 05,29 hod./
K49/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a
14.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stopa č. 18, pásek č.9 – syst. tel. ED/B,
13.8.2002 09,58 hod. – 14.8.2002 05,29 hod./
K50/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a
14.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnouVltavou
/stopa č. 18, pásek č. 10 – ED/B syst. telefon,
14.8.2002 05,29 – 14.8.2002 21,21 hod./
K51/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stopa č.19, pásek č.10 – ED/C syst. telef.,
14.8.2002 05,29 hod. – 14.8.2002 21,20 hod./
K52/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8. 2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/ stroj A, stopa č.9 – VD/C,
13.8.2002 09,58 hod. – 14.8.2002 05,29 hod./
K53/ MU 318/4/2002
/pásek č.10, stopa č.17,
13.8.2002 05,29 hod./
K54/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.8 – VD/B, 14.8.2002/
/00,17 hod. – 04,52 hod./
K55/ MU 318/2002
/stroj B, stopa č. 36 technol.síť VKV/SD 11600,
12.8.2002 14.00 hod. –16.8.2002 12,00 hod./
K56/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/ stroj A, stopa č.20 – SD 11600 VS,
12.8.2002 14.00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K57/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj B, stopa č.3 – Hasičský útvar,
12.8.2002 14,00 hod. – 13.8.2002 00,45 hod./
K58/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.20 – dispečink 11600 – VS,
12.8.2002 18,12 hod. –16.8.2002
K59/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.23 – TD11700,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12hod. /
K60/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.22, SD 11600 – linka B,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K61/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.21 – SD 11600 – linky A,C,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K62/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 24 – TD 11700 linka A
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K63/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.25 – TD 11700 linka B,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K64/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 26 – TD11700 – linka C,
12.8.2002 14,00 hod. –12.8.2002 18,12 hod./
K65/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.27 . Esk.Disp. – A – Muzeum,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K66/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14. 8.
8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/ stroj A,stopa č.33 Disp. 11200 tlf. zapojovač,
12.8.2002 14,08 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K67/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a
14.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.28 – Esk.Disp.11800 linka B Muzeum,
12.8.2002 14,00hod.-12.8.2002 18,12 hod./
K68/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a
14.8.2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.35 – Pohot.11700 tlf.
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K69/ z nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002 –
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/ stroj A, stopa č. 16 – VS ED syst. telef.
12.8.2002 18,12 hod. – 13.8.2002 09,58hod./
K70/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.19 – ED C syst. tel.
12.8.2002 18,12 hod. –13.8.2002 09,58 hod./
K71/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 19 – ED C syst. tlf.,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K72/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/ Stroj A, stopa č.18, ED B syst.tlf.
12.8.2002 18,12 hod. – 13.8.2002 09,58 hod. /
K73/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.18 ED B syst.tlf.
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K74/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.17 – ED A syst. tlf.
12.8.2002 18,12 hod. – 13.8.2002 09,58 hod./
K75/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.17 – ED A syst.tlf.
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K76/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 16 VS ED syst tlf.
12.8.2002 14,00 hod. –12.8.2002 18,12 hod./
K77/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.12,disp. tlf. VD C
13.8.2002 03,00 hod. –13.8.2002 09,58 hod./
K78/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.12,páska č. 8- disp.tlf. VD C
13.8.2002 01,00 hod. – 13.8.2002 03,00 hod./
K79/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z13.8.2002 a 14.8.
2002 – zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.12, pásek č.8 – disp. tlf. VD C
12.8.2002 18,12 hod. – 13.8.2002 01,00 hod.
K80/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
stroj A, stopa č. 12 VD C disp. spoj.
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod. /
K81/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 11, páska č. 8 disp.tlf. VD B,
13.8.2002 03.00 hod. – 13.8.2002 09,58/
K82/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, páska č.8, stopa č. 11 disp. tlf. VD B,
13.8.2002 01,00 hod. – 13.8.2002 03,00 hod./
K83/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, páska č.8,stopa č. 11 disp.tlf. VD B,
12.8.2002 18,12 hod. – 13.8.2002 01,00 hod./
K84/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č. 11 VD B disp. spoj.
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K85/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, pásek č.8,stopa č.10- disp.tlf. VD A,
13.8.2002 03,00 hod. – 13.8.2002 09,58 hod./
K86/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, pásek č.8, stopa č. 10 – disp.tlf. VD A,
13.8.2002 01,00 hod. – 13.8.2002 03,00 hod./
K87/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, pásek č.8, stopa č.10 – disp. tlf. VD A,
12.8.2002 18,12 hod.- 13.8.2002 01,00 hod./
K88/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.10 VD A disp.spoj.,
12.8.2002 14,00 hod. –12.8.2002 18,12 hod./
K89/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.9 – syst.tlf. VD C,
12.8.2002 18,12hod. –13.8.2002 01,20 hod./
K90/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.9 – syst.tlf. VD C,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K91/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.8 – syst. tlf. VD B,
12.8.2002 18,12 hod. – 13.8.2002 01,20 hod./
K92/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.8, syst.tlf. VD B,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K93/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.7, syst. tlf. VD A,
12.8.2002 18,12 hod. – 13.8.2002 01,20 hod./
K94/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.7, VD A,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K95/ Výpis nahrávky mgf. hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa č.6, VS VD,
12.8.2002 18,12 hod. –13.8.2002 01,20 hod./
K96/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 13.8.2002 a 14.8.2002
– zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj, stopa č.6, páska č.6 – VS VD,
12.8.2002 14,00 hod. – 12.8.2002 18,12 hod./
K97/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z12.8. – 16.8.2002
-zaplavení metra rozvodněnou Vltavou
/stroj A, stopa 20, disp. 11600 – vedoucí směny, 12.8.,
18,12 hod. – 16.8., 12,00 hod /
K98/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 12.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou - /stroj A
stopa 21, SD 11600, linky A a C, 12.8., 14,00
hod. – 18,12 hod. /
K99/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 12.8.- zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa 22
SD 11600, linka B, 12.8., 14,00 hod. – 18,12 hod. /
K100/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 12.8.–zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj , stopa 23,
TD 11700 vedoucí směny, 12.8.,14,00 hod – 18,12 hod. /
K101/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z12.8.-zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 24 TD 11700, linka A, 12.8., 14,00 hod. – 18, 12 hod. /
K102/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z12.8.- zaplavení Metra rozvodněnou Vltavou,
/ strj A, stopa 25, TD 11700, linka B, 12.8., 14,00 hod. – 18,12 hod. /
K103/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 12.8.-zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa
26, TD 11700, linka C, 12.8., 14,00 hod. –
18,12 hod. /
K104/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 12.8.-
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa
27, Esk.disp. A – Muzeum, 12.8., 14,00 hod. - 18.12 hod. /
K105/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 12.8.- zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa 28,Esk.disp. B – Muzeum, 12.8., 14,00 hod.-18,12 hod. /
K106/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z12.8.-zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa
33, dispečer 11200, 12.8., 14,00 hod.- 18,12 hod. /
K107/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z12.8.-zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa
35, pohotovost 11700, 12.8., 14,00 hod. – 18,12 hod. /
K108/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z12.8.- zaplavení
Metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa 6 páska 6,
vedoucí směny vlakového disp., 12.8 14,00 hod. – 18,12 hod. /
K109/ Výpis nahrávek mgf. hovorů z 12. a 13.8.
- zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 6, vedoucí směny vlakového disp.,
12.8., 18,12 hod. – 13.8., 1,20 hod. /
K110/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12. a 13.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou, / stroj
A, stopa 7, vlakový dispečer trati A, 12.8.,
18,12 hod. – 13.8., 1,20 hod. /
K111/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z12.8.-zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A,stopa 7,
vlakový dispečer trať A, 12.8., 14,00 hod. –18,12 hod. /
K112/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z12.8.zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa 8
vlakový dispečer trať B, 12.8., 14,00 hod. - 18, 12 hod. /
K113/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.a 13.8.
- zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 8, vlakový dispečer trati B, 12.8.,
18,12 hod. – 13.8., 1,20 hod. /
K114/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z12.8.-zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A,stopa 9,
vlakový dispečer trati C, 12.8., 14,00 hod. –
18,12 hod. /
K115/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12. A 13.8. –
zaplavení metrsa rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 9, vlakový dispečer trati C,
12.8., 18,12 hod. – 13.8., 1,20 hod. /
K116/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z12.8.-zaplavení
metra rozvodněnou Vltavou, / stroj A, stopa 10, vlakový dispečer trati A,
12.8., 14,00 hod. - 18,12 hod. /
K117/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.a 13.8. –
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 10, pásek 8, vlakový dispečer trati A
12.8., 18,12 hod. – 13.8., 1,00 hod. /
K118/ Výpis nahrávek mgf.hovorů ze 13.8. –
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 10, pásek 8, vlakový dispečer trati
A, 13.8., 1,00 – 3,00 hod. /
K119/ Výpis nahrávek mgf.hovorů ze 13.8. –
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 10, pásek 8, vlakový dispečer trati A
13.8., 3,00 – 9, 58 hod. /
K120/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.8.
- zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 11, vlakový dispečer B–dispečerský
spoj, 12.8., 14, 00 hod. – 18,12 hod. /
K121/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12. A 13.8.
Zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 11, pásek 8, vlakový dispečer trati B
dispečerský spoj, 12.8., 18,12 hod.- 13.8. 1,00 hod. /
K122/ Výpis nahrávek mgf.hovorů ze 13.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou, / stroj
A, stopa 11, pásek 8, vlakový dispečer na
trati A – dispečerský spoj, 13.8., 1,00 – 3,00 hod. /
K123/ Výpis nahrávek mgf.hovorů ze 13.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,/ stroj
A, stopa 11, pásek 8, vlakový dispečer na
Trati B – dispečerský spoj, 13.8., 3,00 – 9,58 hod. /
K124/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 12, vlakový dispečer na trati
C – dispečerský spoj, 12.8., 14, 00 hod. – 18,12 hod.
K125/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12. A 13.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 12, pásek 8, vlakový disp.
trati C – dispečerský spoj, 12.8.,18,12 hod. - 13.8., 1,00 hod. /
K126/ Výpis nahrávek mgf.hovorů ze 13.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 12, pásek 8, vlakový
dispečer trati C – dispečerský spoj, 13.8. 1,00 3,00 hod. /
K127/ Výpis nahrávek mgf.hovorů ze 13.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 12, pásek 8, vlakový
dispečer na trati C – dispečerský spoj,
13.8., 3,00 – 9,58 hod. /
K128/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 16, elektrodispečink –
vedoucí směny, 12.8., 14,00 – 18,12 hod. /
K129/ Výpis nahrávek mgf.hovorů – OPRAVA
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stopa 11, pásek 9 a 10, vlakový dispečer
trati B – Schrank, 14.8., 4,09 – 9,09 hod. /
K130/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12. a 13.8.
zaplavení metra - / stroj A, stopa č. 16
elektrodispečink – vedoucí směny, 12.8.,
18,12 hod.-13.8., 9,58 hod. /
K131/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.8.
zaplavení metra - / stroj A, stopa 17,
elektrodispečer trati A, 12.8., 14,00 hod. – 18,12 hod. /
K132/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.a 13.8.
zaplavení metra - / stroj A, stopa 17,
elektrodispečer trati A, 12.8., 18,12 hod. – 13.8., 9,58 hod. /
K133/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.8.
zaplavení metra - / stroj A, stopa 18,
elektrodispečer trati B, 12.8., 14,00 – 18,12 hod. /
K134/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.a 13.8.
zaplavení metra - / stroj A, stopa 18,
elektrodispečer trati B, 12.8., 18,12 hod.- 13.8., 9,58 hod. /
K135/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.8.
zaplavení metra - / stroj A, stopa 19,
elektrodispečer trati C, 12.8., 14,00 hod. – 18.12 hod. /
K136/ Výpis nahrávek mgf.hovorů z 12.a13.8.
zaplavení metra - / stroj A, stopa 19,
elektrodispečer trati C, 12.8., 18,12 hod. – 13.8., 9,58 hod. /
K137/ Přepis záznamu mgf.hovorů z 12. – 15.8.
Mimoř.událost 318/2002, / stroj B, stopa
36, SD 11600 - technologická síť VKV
12.8., 14,00 hod. – 15.8., 16,30 hod. /
K138/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z12.8.– 13.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj B, stopa 3, hasičský útvar, 12.8.,
14,00 hod. – 13.8., 0,45 hod. /
K139/ Výpis nahrávky mgf.hovorů z 12.8.
zaplavení metra rozvodněnou Vltavou,
/ stroj A, stopa 20, SD 11600 – vedoucí
směny, 12.8.,14,00 – 18.12 hod. /
K140/ Zápis archivních nahrávek odchozích a
příchozích telefonních hovorů ve dnech
12.8. – 15.8.2002 mezi dispečinkem OS
KŠ hl.m. Prahy a DP, a.s. hl.m.Prahy
K141/ Kopie provozního deníku elektrodispečera
trati A od 12.8. do 20.8. 2002
K142/ Kopie provozního deníku elektrodispečera
trati B od 12.8 do 19.8.2002
K143/ Kopie provozního deníku elektrodispečera
trati C od 12.8. do 19.8.2002
K144/ Kopie provozního deníku ZTC–3 pro trať
B / Radlická
K145/ Hlášení o provozu metra za dny 11.– 14.8.
2002 – sepsáno vlakovým dispečinkem
K146/ Hlášení EDM - / elektrodispečink / za
dny 11. – 14.8.2002
K147/ Denní hlášení sdělovacího a zabezpeč.
dispečinku za dny 11. – 14.8.2002
K148/ Hlášení technologického dispečinku
/ služby 11200, 11800 a 11900 /
K149/ Průběžný videozáznam z vlakového dispečinku DPO-Metro o.z.
/přehrávky na 9 videokazet VHS/
K149.1/ obrat kolej Zličín (pevný záběr)
K149.2/ Zličín –Národní třída
K149.3/ Můstek-B – Černý Most
K149.4/ Černý Most (speciální –podle volby dispečera)
K149.5/ tzv. policejní dohled I.(II.+IV.B-bez záruky)
K149.6/ tzv. policejní dohled II.(V.B-bez záruky)
K149.7/ Skalka, obratová kolej (u nástupiště)
K149.8/ Skalka-Náměstí Míru
K149.9/ Muzeum A-Dejvická
K149.10/ Dejvická, obrat(pevný záběr)
K149.11/ Nádraží Holešovice, obrat (pevný záběr)
K149.12/ Nádraží Holešovice – I.P. Pavlova
K149.13/ Vyšehrad-Háje
K149.14/ Háje, obrat (pevný záběr)
K149.15/ neobsazeno
K149.16/ neobsazeno
ARCHIV HMP
L/ Výpis dostupných dokumentů v archivu HMP
L1/ Organizační řád – část OSM, Dopravní podnik hl.m.Prahy Metro, koncernový
podnik, 1980
L2/ Protokol o funkčních zkouškách technických center TC-2, AC- 1 na trasách II A
a IIC, 1981
L3/ Časový harmonogram funkčních zkoušek /příl.č.1/, 1981
L4/ Hlášení o průběhu funkčních zkoušek/příl. č.2/, 1981
L5/ Dílčí protokoly o provedení funkčních zkoušek /příl.č.3/, 1981
L6/ Dílčí protokol č.1 - AC I
L7/ Dílčí protokol č.2
L8/ Dílčí protokol č.3
L9/ Dílčí protokol č.4
L10/ Dílčí protokol č.5
L11/ Dílčí protokol č.2 – AC I
L12/ Dílčí protokol č.3 – AC I
L13/ Dílčí protokol č.4 – AC I
L14/ Dílčí protokol č.5 – AC I a II C
L15/ Seznam dokladů předložených k funkční zkoušce
L16/ Doplňující zpráva 4.12.1980
L17/ Protokol o funkčních zkouškách OSM na trase II C a Filtroventilační centrály
/1980/ + přílohy č.1,2,3
L18/ Monitorovací zpráva stavby III B/1
L19/ OSM PÚ – Metroprojekt
L20/ Zápis z jednání 9.11.1982 na odboru dopravy – OSM /I A3, I A/
L21/ Kolaudační rozhodnutí – odbor dopravy hl.m.Prahy, 1983
L22/ Hlášení o průběhu funkčních zkoušek 3.12.1980
L23/ Hlášení o průběhu funkčních zkoušek OSM na trase II A /1980/
L24/ Hlášení o průběhu funkčních zkoušek, příloha 2, 3
L25/ I B Metroprojekt SN – Sokolovská IB – 86
L26/ Hlášení o funkčních zkouškách OSM na trase IIA
L27/ Protokol o funkčních zkouškách OSM na trase II A…./1980/
L27/ Hlášení o průběhu funkčních zkoušek OSM na trase II A
L28/ St.Leninova – nám.Míru 1971
L29/ Rada NVP – Usnesení č.329/V
L30/ Plánovací odbor NVP . 15.10.79
L31/ Zápis z jednání na odboru dopravy NVP – uvedení staveb OSM /IA3, IA/ do
provozu
L32/ Zápis z kontrolního dne OSM – 1988
L33/ Návrh zprávy o zakončení prací ……. /1982/ /2x/
L34/ OSM, trasa IA – kolaudační rozhodnutí /1980/
L36/ Žádost o vydání povolení k zahájení provozu OSM IA /1979/
DALŠÍ DOKUMENTY
M1/ Situační zpráva o průběhu čerpání vody ze zatopených stanic pražského metra od
16.8. 2002 do8.9. 2002
M2/ Přehled stavů a průtoků v profilu Chuchle 4.8. – 12.8. 2002 ČMMÚ
M3/ Přehled stavů a průtoků v profilu Chuchle 22.8.- 31.8. 2002 ČMMÚ
M4/ Přehled stavů a průtoků v profilu Chuchle 13.8. – 21.8. 2002 ČMMÚ
M5/ Chuchle – povodeň 08/2002 /průtoky/, graf ČMMÚ
M6/ Chuchle – povodeň 08/2002 /stavy/, graf ČMMÚ
M7/ ČMMÚ – předběžná souhrnná zpráva o hydrometeorologické situaci při povodni v
srpnu 2002
M8/ Definice pojmu 100-letá voda
DOKUMENTY DP a.s.
N1/ Příkaz ředitele č. 24 /8.2.2000/ - Povodňový plán Metro
N2/ Pokyn vedoucího služby OSM č.14/2001
N3/ Vyjádření k odstavení 2 souprav ve stanici Florenc IB dne 13.8.2002 a vyjádření
Gř DP a.s. k rozsahu zpracování povodňových plánů DP hl.m.Prahy a.s.
N4/ Směrnice pro činnost cizích organizací v metru OS 3/1
N5/ Rozbor zatopení metra – srpen2002, Metroprojekt /87- 4 –1000-28-11/
N6/ Projekční dispozice …..Metroprojekt 11.2.1980
N7/ Projektování a výstavba OSM ….. MP – 076/86, 1986
N8/ Pravidla technického provozu Metro, 1973
N9/ Technické podmínky pro projektování a provoz metra, 1972 FMD
N10/ Povodňová kniha – metro
N11/ Protokol o schválení konstrukcí a zařízení pro metro č.2/80-TÚ
N12/ Zpráva o splnění racionalizačního úkolu“Těsnění kabelových prostupů tlakovými
předěly
N13/ Souhrnná zpráva o povodni v roce 2002 ve smyslu vodního zákona,
DP.hl.m.Prahy, a.s., 2003
N14/ 1. Provozní úsek trasy B, trať. úsek nám.Republiky – Florenc /Sokolovská, úpravy
z titulu OSM /2 přílohy/
N15/ Zpráva o radiografické kontrole výztuže ……..Fakulta stavební Brno /DP
hl.m.Prahy, a.s. 2003/
N16/ Technická zpráva, Akce: Výška hladiny vody v zatopených stanicích metra 2002,
IDS a.s.
N17/ Příloha č.9 ředitele DP- Metro ze 6.3.2000 – Využití OSM při provozu DSM
N18/ Pokyn vedoucího služby OSM č.6/2002
N19/ Provozní předpis OSM 4/ z 11.5.2000, Technologická zařízení OSM
N20/ Přehled zatopených stanic
N21/ Součinnostní dohoda o vymezení údržbářsko-opravárenských prací v oblasti
tlakově – plynotěsného traťového uzávěru mezi službou 11680 a 11650,
nedatováno
N22/ Výkres části betonového prahu
N23/ Technologický postup pravidelné prohlídky /PP/ otočných uzávěrů typu ZT 101,
ZT 49 a ZT 98, DP konc.podnik , 1.1.1987
N24/ Příprava diagnostiky betonových prahů, DP hl.m.Prahy a.s., 10.1.2003
N25/ Protokol č.18/2001 – TŘ
N26/ Protokol č.20/2001 – TŘ
N27/ Protokol č. 14/2002 – TŘ
N28/ Tlakové plynotěsné uzávěry sovětské konstrukce /po roce 1986, asi Metroprojekt/
N29/ Sdělení Metroprojektu k OSM – vztah k povodním 21.8.2002
N30/ Podélné schéma tlakových uzávěrů trasa A /Metroprojekt/
N31/ Podélné schéma tlakových uzávěrů trasa B /Metroprojekt/
N32/ Podélné schéma tlakových uzávěrů trasa C /Metroprojekt/
N33/ Podélný schematický geologický řez trasou A metra /Metroprojekt/
N34/ Podélný schematický geologický řez trasou C metra /Metroprojekt/
N35/ Podélné řezy zaplavenými úseky tras A,B,C …. Metroprojekt Praha, a.s.,
10.9.2002
N36/ Průběžná zpráva o povodni 11.9.2002
N37/ Zpráva o průběhu statického posouzení konstrukce metra,které byly zatopeny nebo
mohly být poškozeny vlivem záplav /Metroprojekt Praha a.s. 25.102002/
N38/ Rekapitulace prací provedených na zakázku na objednávku prací č. 9028000657
POVODNĚ
N39/ Rozbor zaplavení stanice Invalidovna /Jílek 24.10.2002/
N40/ Zatopení pražského metra – zaslání vyžádaných dokumentů- Policie ČR 23.8.2002
N41/ Dopravní podnik hl.m. Prahy – METRO OSM 2/1 – T 29.12.1987
N42/ 1.dodatek k příkazu ředitele o.z. č.9/2000, využití zařízení OSM při provozu DSM
N43/ Pokyn vedoucího služby OSM č.6/2002. Využití zařízení OSM při provozu DSM
N44/ Příkaz č.9 ředitele DP-Metro ze6.3.2000
N45/ Dopis Ing.Laudáta GŘ Houfkovi 26.9.2002
N46/ Přehledné situace stanic Křižíkova, Nádraží Holešovice, Invalidovna,
Českomoravská, Palmovka, nám.Republiky, Můstek B, Národní třída, Anděl,
Staroměstská, Malostranská, Můstek A, Muzeum A
N47/ Předané podklady Policie ČR:
- seznam uzavřených tlak.plynotěsných uzávěrů v zaplavených oblastech
- zápis o stavu tlakových uzávěrů
- výkresová dokumentace AS,B,C
N48/ Informace o pojištění pro riziko „povodeň“ /Jílek/
N48/ 2.zpráva o průběhu statického posouzení konstrukcí metra ….9.1.2003
N49/ Projekční dispozice A/ - E/ 11.2.1980
N50/ Zasedání povodňové komise DP-Metro
N51/ Možnosti odstranění limitních faktorů tramvajové dopravy v Praze /Jílek 6.2.2003/
N52/ Dimenzování tlakových předělů OSM /Metroprojekt 2003/
N53/ Připomínky DP –Metro k Posouzení příčin zaplavení metra 17.4.2003
N54/ Interní sdělení řed. Houdka komisi1.11.2002
N55/ Přehled plánovaných a provedených činnosti služby 11900 na tlak.plyn. uzávěrech
UT 3019 a UT 302 ve stanici NH – duben 2003 /DP – Metro/
N56/ Stanovisko ředitele DP-Metro o.z. ve věci kompetencí při těsnění kabelových
Průchodek
N57/ Zásady těsnění průchodek
N58/ Povodňová kniha Metro
N59/ Rozbor zatopení metra- srpen 2002, Informace k dokumentaci
N60/ Popis a průběh zaplavení metra, Jílek 10.1. 2003-05-08
N61/ Přehled prací podle ROV 126/96(výluka koleje pro údržbu trať. uzávěrů typu ZT
76 A
N62/ Dispečink MHD – výpis provozu , 12.9. 2002
POVODÍ VLTAVY S.P a ČHMÚ
O1/ Podklady pro komisi Rady HMP /odpověď Ing.Báči odboru dopravy/ 23.10.2002
O2/ Podklady pro komisi Rady HMP 7.10.2002
O3/ Požadavek na postoupení základních výkresů pražských jezů – odpověď
17.10.2002
O4/ Situace – Manipulační řád pro Šítkovský a Staroměstský jez
O5/ Vorová propust Šítkovského jezu
O6/ Staroměstský jez – příčný řez
O7/ Příčný řez jezovým tělesem
O8/ Situační výkres Vltava
O9/ MŘ TD Modřany
O10/ Příčný řez Helmovského jezu
O11/ Příčný řez jezem MŘ VD Štvanice
O12/ Situační výkres Štvanice
O13/ Povodí Vltavy podklady
- podélný řez MŘ VD Troja
- MŘ VD Troja
- MŘ VD Troja – přehledná situace
O14/ Dopis GŘ Povodí Vltava s.p. – předsedovi komise 6.3.2003
O15/ Distribuce informací předpovědní povodňové služby ČMMÚ
O16/ Přehled vydaných informací a předpovědí Centrálního ČMMÚ – příl. č.l a č. 2
ZÁPISY A DALŠÍ MATERIÁLY KOMISE
P1/ Zápisy z jednání komise
- P1.1/ 5. 2002
- P1.2/ 10.9. 2002
- P1.3/ 17.9. 2002
- P1.5/ 24.9. 2002
- P1.6/ 1.10. 2002
- P1.7/ 15.10.2002
- P1.8/ 29.10.2002
- P1.9/ 12.11.2002
- P1.10/ 3.12. 2002
- P1.11/ 14.1. 2003
- P1.12/ 18.2. 2003
- P1.13/ 18.3. 2003
- P1.14/ 1.4. 2003
- P1.15/ 15.4. 2003
- P1.16/ 22.4. 2003
- P1.17/ 5.5. 2003
P2/ Zápis z jednání Komise s Ing. Svobodou
P3/ Zápis z jednání Komise s Ing.Hejlem
P4/ Zápis z jednání Komise s Ing.Blažkem
P5/ Zápis z jednání s Ing.Houdkem a Němečkem
P6/ Zápis z jednání Komise s Ing. Houfkem
P7/ Zápis z jednání Komise s Ing.Souralou, JUDr. Krejčovou a Ing. Pospíšilem
P8/ Zápis z jednání Komise s Houdkem, Svobodou, Stanislavem
P9/ Zápis z jednání Komise s Ing.Šubertem
P10/ Podklady pro otázky
P11/ Pozvánky na jednání Komise
P12/ Dopis Policie ČR předsedovi Komise 6.2.2003 a odpověď předsedy Komise
Laudáta
P13/ Zápis + projednání činnosti dispečinku MHD DP, a.s. 25.2.2003
P14/ Dopis předsedy Komise ministrovi vnitra 17.9.2002
P15/ Stanovisko Policie ČR k dopisu předsedy Komise 3.12. 2002
P16/ Pracovní materiál Subkomise stavební včetně 5ti příloh
P17/ Koncept zadání vodohospodářské studie ze dne 26.9. 2002, přílohy2, 2a a 2b
P18/ Požadavky na další podklady /Technologická skupina/, 17.9. 2002
P19/ Zpráva Subkomise technologické ze dne 15.10. 2002
P20/ Dopis MV-gen. Ředitelství HZS ČR pplk. Svobody předsedovi Komise č.j. PO-
215-10/PLA-2003 ze dne 29.4. 2003
P21/ Organizace MHD na území hl.m. Prahy v době srpnových povodní 2002 –
Kejmar 15.4. 2003
P22/ Jednací řád Komise pro vyšetření příčin zaplavení prostor pražského metra
P23/ Dopis nám. Ing. Hejla předsedovi Komise 23.9. 2002
P24/ Odpověď předsedy Komise nám. Hejlovi 26.9. 2002
P25/ Policie ČR – Informace pro sdělovací prostředky 4.10. 2002
P26/ Dopis předsedy Komise GŘ Povodí Vltavy s.p. poskytnutí dat, ze dne 25.2. 2003 ,
Příloha č. 1, č.2 a č. 3
P27/ Dopis předsedy Komise šéfredaktorovi Večerníku Praha Richtrovi 20.9. 2002
P28/ Dopis předsedy Komise nám. primátory Švecovi ve věci předávání dat , 21.10.
2002
P29/ Dopis pana Pauzera předsedovi Komise / Vltavská kaskáda/ ze dne 18.4. 2003
P30/ Dodatek k dílčí zprávě Subkomise technologické 3.12. 2002
P31/ Metro: a co když Paříž bude zaplavena
P32/ Při povodni je vždy lepší počítat s horší variantou –ministr ŽP Ambrozek, Právo
28.1. 2003
P33/ Dopis Ing. Bratského primátorovi – rezignace na členství v Komisi, 16.12. 2002
P34/ Dopis předsedy Komise primátorovi ve věci rezignace Ing. Bratského 20.1. 2002
P35/ Žádost odborové organizace DP-Metro o.z. o zastoupení v Komisi, 4.9. 2002
P36/ Kopie fotografie uzavřené plavební komory v Tróji v době povodní
P37/ Dopis předsedy Komise GŘ Ing. Houfkovi – umožnění destruktivních zkoušek
Průchodek, 20.9. 2002
P38/ Usnesení vlády ČR č. 977 ze dne 7.10. 2002 ve věci Vyhodnocení katastrofální
povodně v srpnu 2002
MATERIÁLY hl.m. PRAHY
Q1/ Povodňový plán hl.m. Prahy
Q2/ Směrnice pro vyrozumění příl. č.1 k č.j. 1670/2002/SM ZBS
Q3/ Zápisy z jednání Povodňové komise hl.m.Prahy a Krizového štábu hl.m.Prahy
Q4/ Nařízení primátora č. 1/2001
Q5/ Nařízení primátora č. 2/2001
Q6/ Nařízení primátora č. 3/2001
Q7/ Nařízení primátora č. 4/2001
Q8/ Nařízení primátora č. 5/2001 /nepodepsané, resp. neschválené/
Q9/ Nařízení ředitele MHMP č. 15/2002
Q10/ Požadavek na upřesnění výstupů projektu „Vyhodnocení katastrofální povodně
v srpnu 2002“
Q11/ Ověření souladu povodňového plánu DP Metro o.z. s povodňovým plánem HMP
24.3.2003.9.1998
Q12/ Porada k výstavbě a provozování OS, 12.2.2002 – zápis
Q13/ Zápis z 1.jednání bezpečnostní rady HMP 21.2.2001
Q14/ Zápis z 2.jednání bezp.rady HMP 4.4.2001
Q15/ Usnesení bezp. rady státu ze dne 11.2.2003 č. 45
Q16/ Směrnice MV PO-4536/IZS-2001 z 12.12.2001
Q17/ Usnesení vlády ČR č.417 ze dne 22.4.2002
Q18/ Dopis OKŘ MHMP řediteli Houdkovi 21.4.2000
Q19/ Návrh na zrušení označení písemností „zvláštní skutečnosti“…18.12.2002
Q20/ Informace Z-006 o postupu zprovozňování sítě metra a tramvají
Q21/ Tisk 2100 k průběhu odstraňování povodňových škod v metru
Q22/ Informace Z-235 o obnově a modernizaci ochranného systému metra
Q23/ Usnesení RZHMP č.0387 ze dne 19.3.2002
Q24/ Tisk 1918 A ke zřízení komise Rady HMP pro prošetření příčin zaplavení prostor
pražského metra
Q25/ Usnesení Rady HMP č. 1286 ze dne 27.8. 2002 ke zřízení komise Rady HMP pro
prošetření příčin zaplavení prostor metra
Q26/ Usnesení Rady ZHMP č. 335 ze dne 14.4. 1998 k návrhu na realizaci náhradního
dopravního systému v hl.m. Praze v případě povodňové situace
Q27/ Příloha č. 1 k usnesení RZHMP číslo 335 ze dne 14.4. 1998
Q28/ Tisk 0626 k návrhu na realizaci náhradního dopravního systému v hl.m. Praze
v případě povodňové situace
Q29/ Usnesení rady ZHMP č. 678 ze dne 7.7. 1998 k návrhu náhradního dopravního
systému v hl.m. Praze v případě povodňové situace při stoleté vodě
Q30/ Tisk 1836 k návrhu náhradního dopravního systému v hl.m. Praze v případě
povodňové situace při stoleté vodě
Q31/ Smlouva č. SPU/8/02/000901/2001 mezi HMP a DP hl.m. Prahy, a.s.
Q32/ Smlouva č.j. HSAA-14134/OBOV-13/02 mezi ČR-Hasičský záchranný sbor
hl.m. Prahy a DP hl.m. Prahy, a.s. – Metro o.z.
Q33/ Smlouva č. D/08/004446 mezi hl.m. Prahou a Dopravním podnikem hl.m. Prahy,
a.s.
Q34/ Dohoda č. D/08/003722 mezi DP hl.m. Prahy, a.s. – Metro o.z. a hl.m. Prahou o
vzájemné výměně informací…
Q35/ Smlouva č. INO/8/03/001727/2002 mezi hl.m. Prahou a ČR- Hasičský záchranný
sbor hl..m. Prahy o poskytnutí plánované pomoci…
Q36/ Smlouva o dílo mezi ČHMÚ a IMIP hl.m. Prahy o poskytování údajů a informací
pro systém PREMIS
Q37/ Kniha příkazů krizového štábu hl.m. Prahy